Opět se potvrzuje, že člověk má odnepaměti tendenci bát se věcí, kterých by se bát nemusel, a naopak se nestrachuje z věcí, které by mu strach nahánět měly. Představa, že radiace vždycky škodí nebyla nikdy prokázána.
Naopak, existuje celá řada studií, které jasně dokazují, že mírná radiace – zhruba 50krát až 200krát vyšší než je přirozené radiační „pozadí“ – má na lidské a zvířecí zdraví příznivé účinky. Podobně je to i s některými jedy, např., s dioxiny. Tento efekt je znám už od 19. století a označuje se jako hormeze. Nemá nic společného s homeopatií, i když je s ní často házen do jednoho pseudovědeckého pytle.
Nyní přicházejí na stránkách vědeckého časopisu Environmental Toxicology and Chemistry s dalším důkazem o prospěšnosti malých dávek radiace kanadští vědci z University of Toronto ze Scarbourough. Jde o dosud nejrozsáhlejší a nejdlouhodobější studii hormeze v přirozených podmínkách. Vedoucí projektu Rudy Boonstra a jeho kolegové sledovali zdravotní stav populací norníků tajgových v okolí Whiteshell Nuclear Research Establishment v manitobské Pinawě. Zjistili, že norníci chronicky ozařovaní malými dávka gama záření mají v lepším stavu imunitní systém a dožívají se průkazně vyššího věku. Výzkum financovala Atomic Energy of Canada.
Pramen: Environmental Toxicology and Chemistry, www.savci.upol.cz
Tento příspěvek není sponzorován „duhovou energií“ ČEZ.
Diskuze:
Ono je to naprosto logické
edison,2005-02-05 11:37:44
Uvážíme-li, že přirozené radioaktivní pozadí postupně klesá (radioaktivní látky v zemi se postupně rozpadají), je jasné, že společné vlastnosti imunitních systémů se vyvíjely v době, kdy byla okolní radiace vyšší. To dnešní antijaderné blouznění je stejně směšné, jako blouznění antigenetické, vegetariánské (každé dítě přeci ví (tedy pokud není negramotné), že člověk není bíložravec, ale všežravec), ... starší si také jistě vzpomenou, kolikrát se změnily názory na to, zda se opalovat na sluníčku, či ne, ... Mezi obzvláště zábavné historie patří samozřejmě názory na zdravou výživu ... tyhle věci obecně náležejí do stejné kategorie, jako tvrzení z dob počátků železnice, že člověk zemře zadušením při rychosti několika desítek km/h, nebo ještě dřívější tvrzení, že nelze létat (to bylo asi obzvláště absurdní při pohledu na létající ptactvo)...
:-)
"ekologickým" aktivistům doporučuji, aby se uklidnili, dali si Herbalajf a zapíjeli dejme tomu třeba pí-pivem, na noc si nezapomněli lehnout do své pyramidy, ale ještě před tím by neměli vynechat škrtání čárkových kódů...
Výzkum financovala Atomic Energy of Canada
Tom,2005-01-31 23:20:53
Dekuji timto za tu posledni vetu ...
neni zač
jarda petr,2005-02-01 03:32:57
Uvaděni těch, kdo financují výzkum, je naprosto běžnou praxí a je naopak porušením vědecké etiky, když vědci zdroj svých peněz neuvedou nebo některého "sponzora" zamlčí. To je všude ve světě považováno za "smrtelný hřích". Jinak ale není proti etice nechat si zaplatit za provedení výzkumu. To je zcela legální. Někdy to má svoje háčky, protože financující subjekt nemusí mít zájem na zveřejnění výsledků, protože chce výsledky třeba patentovat. U nás se koukáme na takto financovaný výzkum skrz prsty, protože máme pocit, že je to pro vědce jakýsi úplatek a vědec s penězi přijímá zároveň jakýsi závazek přijít na výsledky, které se budou sponzorovi líbit. To je ale náš problém. Žijeme v tak děsivém korupčním prostředí, že nám tenhle náš stihomam přijde bezmála normální. Těžko se nám vejde do hlavy, že nějaká firma chce skutečně vědět, jak to je, a zaplatí si proto zcela seriozně provedený výzkum, který je následně zcela seriozně publikován. Hormeze ve vztahu k radioaktivitě byla již prokázána i ve studiích financovaných ze státních fondů - jestli vás to uklidní nebo ne, to už nechám na vás.
Výběrový efekt
Pavel,2005-02-01 07:12:14
Věřím, že tento výzkum byl seriózní. Jenže jestliže zadavatel výzkumu rozhoduje o tom, jestli bude publikován, můžou být výsledky zkresleny výběrovým efektem. Zádam X výzkumů, z toho Y má pro mě nepříznivé výsledky, tak dovolím publikovat jen X-Y výzkumů s těmi příznivými výsledky. Tak se dají i seriózní výzkumy seriózních vědců zneužít k propagandě a manipulaci s davem. Nebo jsem paranoik?
Přijde mi úplně samozřejmé,
Saša,2005-02-01 13:07:31
že provozovatel jaderných elektráren bude hradit výzkum dopadů záření na živou i neživou přírodu.
Kdo jiný by to asi tak měl platit?
A v tom, že to hradí zrovna subjekt, který má jadernou energetiku coby podnikání, nevidím žádné zpochybnění závěrů. Oni v těch elektrárnách i v laboratořích pracují lidé, které velmi zajímá, co jim to může udělat. Nejsou totiž vůči radioaktivitě o nic imunnější než my ostatní.
paranoik
jarda petr,2005-02-01 14:55:57
Problém s "filtrováním" výsledků spočívá v tom, že podmínky se stanovují před začátkem výzkumu a nikoli na jeho konci. Vědec tedy ví, do čeho jde a jestli jsou podmínky pro něj přijatelné. Podle toho se také rozhoduje. Naopak, zadavatel neví, co vědec vyzkoumá. Neví tedy, jestli si má dát do smlouvy publikaci (v případě, že to pro něj vyjde příznivě) nebo utajení (v případě, že mu to nehraje do not). Takže pro filtrování se hodí jen firemní výzkum, kde jej provádějí přímo zamestnanci firmy za peníze firmy. Ale to je normální. Farmaceutický koncern taky neřve do světa, že si při vývoji léku nabil ústa a prodělal 300 milionů dolarů - toby mu akcionáři pěkně poděkovali.
Mně to připadá úplně normální...
Al,2005-02-02 10:37:50
Mně to připadá úplně normální...Kéž by např. u nás bylo takových investorů více.
Nevím jak vy, nebo případní "paranoikové", ale já mám spíš nedůvěru ve stát a jeho úředníky, obzvlášť ty, kteří za nás chtějí rozhodovat, protože oni to vědí a s námi myslí přece nejlíp!!!
Moc se mi nelíbí perex.
Vítězslav Novák,2005-02-02 10:47:04
Vzbuzuje totiž představu, že z úložiště nějaká radiace uniká. Právě proto, aby neunikala a aby toto neunikání bylo zaručeno na tisíciletí dopředu a samočinně, je takový problém s výběrem míst, která musí splňovat hodně tvrdé podmínky.
Takže pokud se někde v souvislosti s úložištěm jadeného odpadu zvýší radioaktivita, pak možná tím, že se na povrch dostane mírně radioaktivnější rubanina, ale ne z uložených látek. Což perex poněkud zamlžuje.
Osobně pokládám "vyhořelé" palivo nikoli za odpad, ale za cennos urovinu, kterou bychom neměli ukládat tak, aby její příští využití bylo ztíženo. Vždyť "vyhořela" řádově procenta U235! Přes 90% ho tam zůstalo a může se po přepracování použít.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
