Na pokraji překvapení? Betelgeuse, navzdory očekávání, stále pohasíná  
Mediálně přitažlivý červený veleobr z Orionu napíná nervy astronomické veřejnosti až do krajnosti. Nejen, že již vypadl z TOP Dvacítky nejjasnějších hvězd oblohy. Je teď nejméně jasný za posledních 125 let a září jen na 37 procentech svého obvyklého výkonu. Dočkáme se nějaké show?
Betelgeuse v zářivějších časech (2010). Kredit: ESO/Digitized Sky Survey 2. / Davide De Martin.
Betelgeuse v zářivějších časech (2010). Kredit: ESO/Digitized Sky Survey 2. / Davide De Martin.

Tahle hvězda se teď skloňuje ve všech myslitelných pádech. Betelgeuse, jak už nejspíš všichni vědí, umírá. A až zemře, tak to bude luxusní podívaná. Je to červený veleobr, který dorazil na samotný konec své krátké životní dráhy. Vznikl teprve před 8,5 miliony let. Až přijde finále, tak to pozná úplně každý. Betelgeuse vybuchne jako supernova a na pozemské obloze se na pár týdnů rozsvítí nový „měsíc“.

 

Vědci v posledních týdnech mírní nadšení. I když by se nejspíš každý z nich rád dožil takového nebeského divadla, tak to prý může trvat ještě milion let. Momentálně neznáme spolehlivý způsob, jak bychom mohli určit, že se Betelgeuse chystá odpálit. A astronomové zároveň ujišťují, že tohle je polopravidelná proměnná hvězda, jejíž jasnost neustále kolísá.

 

Betelgeuse na návštěvě ve Sluneční soustavě. Kredit: ESO/L. Calçada.
Betelgeuse na návštěvě ve Sluneční soustavě. Kredit: ESO/L. Calçada.

Nicméně, Betelgeuse stále pohasíná. Již dříve se ozývaly hlasy, že tenhle nejbližší červený veleobr zhasl více, než kolik je možné připsat jeho proměnlivosti. A Betelgeuse s tím, alespoň prozatím, nehodlá přestat. Minulý týden zhasl natolik, že vypadl z prestižní sestavy nejjasnějších hvězd oblohy TOP 20. A to není vše. Podle nejnovějších měření American Association of Variable Star Observers (AAVSO), teď Betelgeuse září nejméně za posledních 125 let. To odpovídá zhruba 37 procentům jeho obvyklé jasnosti.

 

Betelgeuse si nebere servítky. Kredit: AAVSO.
Betelgeuse si nebere servítky. Kredit: AAVSO.

Betelgeuse je od nás vzdálený asi 643 světelných let. Je to velmi řídká hvězda, neboť váží jako 11 Sluncí, ale jeho poloměr je asi tak 900 krát větší. Jak se často říká, kdyby někdo vyměnil Betelgeuse se Sluncem, tak by se rozkládal až k oběžné dráze Jupiteru. Ani tahle čísla už úplně neplatí. Od září 2019, čili během pár měsíců, se Betelgeuse nafoukl o dalších 9 procent a jeho jasnost poklesla o 25 procent.

 

Betelgeuse coby polopravidelná proměnná hvězda prochází různými cykly změn jasnosti. Jeden z těchto cyklů trvá asi 420 dní, další má periodu 5 až 6 let a ještě další cyklus trvá něco mezi 100 až 180 dny. Někteří odborníci jsou přesvědčeni, že Betelgeuse teď prochází extrémní verzí svého 420denního cyklu. Pokud to tak je, tak by jeho zhasínání mělo již prakticky okamžitě ustat a změnit se na rozsvěcování. Jestliže k tomu nedojde, tak vysvětlení s cykly změn jasnosti nejspíše padá.

 

Ve hře jsou ještě další možnosti. Ale zahrnují více či méně neobvyklé jevy. Jedním z nich je například to, že neklidný veleobr vyplivl obrovský oblak plynu a prachu, který nám teď cloní výhled na Betelgeuse. A kdo ví, třeba Betelgeuse jde už vážně do finále. Astronomové ho teď rozhodně nespustí z očí.

 

Video: Betelgeuse Is Dimmer Than We've Ever Seen It

 

Literatura

IFL Science 31. 1. 2020.

Datum: 01.02.2020
Tisk článku

Vesmírné blues - Levinová Janna
 
 
cena původní: 299 Kč
cena: 266 Kč
Vesmírné blues
Levinová Janna
Související články:

Plameny kolem hvězdného monstra Betelgeuze     Autor: Stanislav Mihulka (26.06.2011)
Slavný veleobr Betelgeuse rychle rotuje a nejspíš spolkl hvězdného partnera     Autor: Stanislav Mihulka (24.12.2016)
Gravitační observatoře detekovaly záhadné gravitační vlny z Malého psa     Autor: Stanislav Mihulka (16.01.2020)



Diskuze:

Dotaz

Karel Jindřich,2020-02-04 13:41:45

Asi budu pro Vás za hlupáka, ano nejsem vědec, ani nic podobného, jen velmi rád sleduji tento web a diskuzi pod některými články, protože mám rád vědu...a je pravda, že spoustě věcí ,co se zde píše absolutně nerozumím, ale tohle mi vrtá hlavou a byl bych rád, kdyby mi to někdo povolaný vysvětlil...

Píšete, že Betelgeuse je od nás vzdálen 643 světelných let, tudíž vše co lidstvo v současné době sleduje je vlastně již minulost...a proto se ptám je možné pomocí detekce neutrina zjistit, jestli je Betelgeuse ještě vůbec na svém místě ? Píšete o rozsahu a kolísání světelného záření, ale to je pouze světelný efekt, který je přeci pomalejší než neutrina...Tak si říkám, jestli je možné jej zachytit a následně vyhodnotit...Čímž bychom zjistili aktuální stav.

Děkuji za vysvětlení -)

Odpovědět


Re: Dotaz

Pavel Hudecek,2020-02-04 18:41:54

Neutrina sice nepatrně předcházejí samotný vnější výbuch hvězdy, ale není to nic zas tak výrazného. Sama jsou pomalejší než světlo, jen na začátku dostanou malý náskok, než že žár výbuchu prodere na povrch. Vůči 600 rokům je to zanedbatelné.

Odpovědět


Re: Re: Dotaz

Vít Výmola,2020-02-04 21:28:28

Pro představu doplním: U známé a první dobře studované supernovy SN 1987a, která v roce 1987 vybuchla ve Velkém Magellanově mračnu, neutrina "předběhla" světlo jen o něco víc než dvě hodiny. Velké Maggelanovo mračno je vzdálené asi 168 tisíc světelných let.

Odpovědět


Re: Re: Re: Dotaz

Karel Jindřich,2020-02-05 09:07:13

Aha...mockrát díky za odpověď. Já měl celou dobu za to, že jsou konstantně rychlejší než světlo a a tudíž by mohlo dojít k onomu vyhodnocení ještě dříve, než by k nám světlo dorazilo...
Teď už vím, že zas o tolik ne a proto si tedy budeme muset počkat, co se před těmi 600 lety stalo...-)) Ještě jednou děkuji.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Dotaz

Josef Waters,2020-02-05 13:49:02

Ony ty neutrina budou vždy o něco málo pomalejší než světlo, protože zřejmě mají nějakou klidovou hmotnost. Kdyby jí měly nulovou, letěly by stejně rychle jako fotony. Přesto by měly od supernovy k nám doletět malilinko dřív, ale to z toho důvodu, že od ní i dřív vyrazí na cestu.

Odpovědět

Souvislost nebo náhoda?

Michal Majer,2020-02-01 20:28:41

Jsem astronomický laik, ale chci se pane Mihulka zeptat - nenapadá Vás nějaká souvislost s Vaším článkem o podivných gravitacnich vlnách ze 16.1.? Protože jak píšete, původ může být i v oblasti Betelgeuze (je tam velká nejistota oblasti původu těch gravitacnich vln). A teď za další týden atypicky pohasne přímo Betelgeuze. Škoda že se toho nedozil Ludvík Souček :-)

Odpovědět


Re: Souvislost nebo náhoda?

Pavel K2,2020-02-01 21:23:37

Pokud by to souviselo, tak to znamená, že vědci vůbec nerozumí skutečné fyzice a kosmologii, což je velmi nepravděpodobné. Asi nejsilnějším argumentem, proč to nesouvisí, je chybějící sprška neutrin, která by přišla současně s tou "divnou gravitační vlnou". Ostatní argumenty, jako je třeba časový odstup elmag záření z výbuchu (stále ho nepozorujeme), lze asi pořád nějak vysvětlit tím, že se ději zhroucení hvězdy dost nerozumí, ale ta neutrina by tu byla hned a fakt chybí. Takže jde o různé jevy.

Odpovědět


Re: Re: Souvislost nebo náhoda?

Michal Majer,2020-02-01 22:09:20

Rozumím, ani jsem to nemyslel tak, že by tam došlo k výbuchu supernovy nebo nějaké formě kolapsu hvězdy. Spíš mě překvapila časová a možná i prostorová vazba mezi atypickymi jevy - jeden v oblasti gravitacnich vln a druhý u svítivosti Betelgeuze. Jestli to není projev nějakého doposud nepoznaneho vesmírného úkazu. A děkuji za odpověď :-)

Odpovědět


Re: Souvislost nebo náhoda?

Ludvík Doležal,2020-02-02 20:42:08

To je jasné. Takovou podívanou v naší galaxii si vyspělé bytosti přece nenechají ujít. Na vlastní oči nebo jejich ekvivalent to bude lepší, než zprostředkovaně přes nějaký teleskop. Vyrobili si tam portál a už tam asi i vyrazili. Já bych chtěl taky jet.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace