Maličký studený trpaslík se naštval a odpálil monstrózní supererupci  
Ultrachladný trpaslík J0331-27 spektrální třídy L předvedl takovou rentgenovou megaerupci, že šokoval všechny přítomné. Astronomy by ve snu nenapadlo, že by takový malý zmrzlík dokázal něco podobného. Naše znalosti o těchto vzteklounech očividně mají ještě velké mezery.
Vzteklý studený trpaslík. Kredit: ESA
Vzteklý studený trpaslík. Kredit: ESA

Okolní vesmír je plný více či méně chladných trpaslíků. Takový malých a nepříliš jasných hvězd je v Mléčné dráze daleko nejvíc. Jsou vážně studení a často jsme na pochybách, jestli to ještě jsou hvězdy, nebo podhvězdné či dokonce planetární objekty. To ale neznamená, že by tihle trpaslíci neuměli být zlostní. Občas se dovedou pořádně naštvat a odpálí hvězdnou erupci, která nás dostane do kolen.

 

Beate Stelzer. Kredit: Eberhard Karls Universität Tübingen.
Beate Stelzer. Kredit: Eberhard Karls Universität Tübingen.

Právě tohle nedávno předvedl ultrachladný trpaslík J0331-27. Je to objekt spektrální třídy L, což jsou velmi vzácné a pozoruhodné příšerky. Je tak malý, že jeho hmotnost dosahuje zhruba osmi procent hmoty našeho Slunce. Co čert nechtěl, právě taková hmotnost je pro nás hraniční, pokud jde o rozlišování mezi nejmenšími hvězdami a největšími hnědými trpaslíky, čili podhvězdnými objekty. Řekněme, že je to prostě ultrachladný trpaslík.

 

A tenhle dávný trpaslík před pár lety odpálil takovou erupci, že z toho astronomům poklesla čelist. Byla to rentgenová supererupce, asi desetkrát silnější než cokoliv, co bychom s dnešními poznatky očekávali od Slunce. Je to tedy nesmírně zlostný trpaslík. Vědci jsou bezradní. Doposud jsme si mysleli, že takhle malé a takhle málo energetické objekty nejsou něčeho podobného vůbec schopné. Tak očividně jsou.

 

Rentgenová observatoř XXM-Newton. Kredit: ESA/ C. Carreau.
Rentgenová observatoř XXM-Newton. Kredit: ESA/ C. Carreau.

Beate Stelzer z německého Institut für Astronomie und Astrophysik Tübingen a italského INAF – Osservatorio Astronomico di Palermo a její kolegové objevili tuhle šokující supererupci ve starších datech evropské rentgenové observatoře XMM-Newton, která pocházejí z roku 2008. A nejde jen o neuvěřitelnou intenzitu této supererupce. Podobné události bývají doprovázeny řadou menších erupcí. Jenomže během 40 dní pozorování z té doby udělal dotyčný ultrachladný trpaslík jenom tuhle jedinou gigantickou rentgenovou erupci. Víc ani škytnutí.

 

Pokud víme, tak tyto erupce vznikají, když se destabilizuje magnetické pole v „atmosféře“ takového tělesa a dojde k úniku velkého množství energie do okolního vesmírného prostoru. S ultrachladným trpaslíkem J0331-27 je problém v tom, že by pro nashromáždění takto velkého množství energie měla být nezbytná mnohem vyšší teplota, než jako má tenhle malý vztekloun. Dotyčný trpaslík má povrchovou teplotu asi 2100 K, což je zhruba třikrát méně než na povrchu Slunce.

 

Badatelé se domnívají, že trpaslík J0331-27 zřejmě shromažďoval energii po dlouhou dobu, a pak ji všechnu odpálil najednou, v jediné spektakulární supererupci. Naše znalosti o „zmrzlících“ spektrální třídy L jsou zjevně neúplné. Jde ostatně o první rentgenovou erupci vůbec, kterou jsme u těchto objektů kdy zachytili. Každopádně, detailní vysvětlení mechanismu masivní erupce velmi studeného trpaslíka zatím schází. Takže tu máme další pěknou záhadu v Mléčné dráze.

 

Literatura

ESA 20. 2. 2020, Astronomy & Astrophysics online 12. 2. 2020.

Datum: 25.02.2020
Tisk článku

Slunce dalekohledem - Švanda Michal
 
 
cena původní: 349 Kč
cena: 293 Kč
Slunce dalekohledem
Švanda Michal
Související články:

Hvězdné supererupce v datech sondy Kepler     Autor: Stanislav Mihulka (23.05.2012)
Mohlo by naše Slunce odpálit supererupci?     Autor: Stanislav Mihulka (03.04.2016)
Proxima Centauri odpálila tak extrémní erupci, že byla vidět pouhým okem     Autor: Stanislav Mihulka (11.04.2018)



Diskuze:

Jen taková drobnost,

Pavel Nedbal,2020-02-29 20:17:44

ti červení trpaslíci jsou podle astrofyziků plně konvektivní, jistě rotují, (zkuste změřit jejich rychlost rotace!), budou vytvářet diferenciální rotaci a tím budou budit pořádné dynamo, navíjet magnetické siločáry od středu až po okraj, no a pak dojde k pořádné rekonexi a s tím spojeném vysokoenergetickém záblesku, klidně v RTG oblasti. Za to povrchová teplota (asi jako mírně podžhavené vlákno žárovky) nemůže. Ale vliv může mít velmi silné gravitační pole na povrchu.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace