Lunar Crater Radio Telescope. Kredit: Saptarshi Bandyopadhyay.

S tím, jak se blíží návrat lidí na Měsíc, se začínají objevovat ambiciózní až snové projekty staveb a zařízení, které bychom mohli na Měsíci vybudovat. Je chvályhodné, že v tomto nezůstává pozadu ani americká NASA. Jak v těchto dnech vyplavalo na veřejnost, NASA financuje časnou fázi projektu pozoruhodného projektu radioteleskopu v kráteru na odvrácené straně Měsíce.

Saptarshi Bandyopadhyay. Kredit: University of Illinois.

Odvrácená strana Měsíce je nejen záhadná, ale také velmi zajímavá pro astronomy. Nabízí totiž unikátní příležitost k pozorování vesmíru, protože ohromná masa Měsíce zacloní všemožné ruchy a vlivy, které vyvolává naše civilizace. Autor tohoto nápadu, Saptarshi Bandyopadhyay z Laboratoře tryskového pohonu NASA's Jet Propulsion Laboratory je přesvědčený, že radioteleskop umístěný na odvrácen straně Luny, který by pozoroval vesmír na ultradlouhých rádiových vlnách, by měl oproti pozemským teleskopům enormní výhody.

Plán stavby teleskopu na odvrácené straně Měsíce. Kredit: Saptarshi Bandyopadhyay.

NASA udělila projektu teleskopu „Lunar Crater Radio Telescope“ příspěvek ve výši 125 tisíc dolarů. Ten by měl pokrýt 1. fázi projektu, zaměřenou na ověření jeho proveditelnosti. Samotný teleskop bude tvořit síť drátů, které lunární inženýři umístí do vhodného kráteru, o velikosti asi 3 až 5 kilometrů. Samotný radioteleskop by měl mít průměr asi 2 kilometru. Dráty teleskopu by měly v kráteru rozmístit americké robotické rovery DuAxel Rovers anebo roboti schopní šplhání po strmých stěnách.

Pokud bude Lunar Crater Radio Telescope skutečně postaven, tak by se měl stát největším radioteleskopem s jediným talířem pro sběr dat (filled-aperture radio telescope) ve Sluneční soustavě. Takový teleskop na odvrácené straně Měsíce se nepochybně stane perfektním nástrojem radioastronomů k pozorování hlubokého vesmíru, aniž by docházelo k rušení rádiovými vlnami umělého původu, ať už ze Země nebo od satelitů. Během měsíční noci by takový teleskop byl stíněný i před rádiovým šumem Slunce.

Ohromnou výhodou radioteleskopu na Měsíci by bylo i to, že jeho pozorování nebude komplikovat pozemská atmosféra. Naše atmosféra totiž účinně odráží záření, jehož vlnové délky přesahují 10 metrů. Pozemní radioteleskopy mají s takovým zářením smůlu. Jak ale uvádí Bandyopadhyay, právě pozorování rádiových vln o délce 10-50 metrů by mohlo přinést ohromující vědecké objevy. Lidstvo v této oblasti spektra zatím vesmír téměř vůbec neprozkoumalo, takže se máme na co těšit.

Literatura

Live Science 14. 4. 2020.

NASA 7. 4. 2020.