Tajemství papouščí červeně  
Biochemici odhalili tajemství pestrého zbarvení papouščího peří.

 

Zvětšit obrázek
Za krásnou červeň vděčí papoušci jedinečným molekulám psitakofulvinů.

Tým Kevina Mc Gratha z Arizona State University přišel na kloub světu papouščích barev. Zvěstuje to v publikaci zveřejněné vědeckým časopisem Biology Letters. Z 350 druhů papoušků má 80% alespoň nějaké to pírko červené. Většina zvířat se barví na červeno, oranžovo nebo žluto pomocí karotenoidů. Jenže papoušci využívají úplně jiných barviv, tzv. psitakofulvinů. Pětice molekul z této skupiny je plně zodpovědná za papouščí červeň. Jsou to jedinečné pigmenty. Nikde jinde v přírodě se nevyskytují, ale papoušci je mají ve svém repertoáru barev všichni – bez výjimky. McGrath se proto domnívá, že psitakofulviny mají pro papoušky velký evoluční význam. Pták vyrábí pigment v těle v místě, kde roste brk. Psitakofulviny mají zvláštní vlastnost neutralizovat tzv. volné radikály narušující buňky i organické molekuly. Proto se zřejmě významnou měrou podílejí i na udržení dobrého zdravotního stavu papoušků. Možná se právě za jejich účinkem skrývá  část tajemství papouščí dlouhověkosti. McGrath by rád odhalil i další záhadu papouščích pestrých barev. Tito ptáci jsou v rámci druhu zbarveni nezvykle „jednotně“. Mezi jednotlivými ptáky existují ve zbarvení jen minimální odchylky. Tím se výrazně liší od jiných pestře zbarvených ptáků.

Pramen: Biology Letters

 

Datum: 05.03.2005 21:14
Tisk článku

Všechno lítá, co peří má i nemá - Fenyková Šárka
 
 
cena původní: 299 Kč
cena: 254 Kč
Všechno lítá, co peří má i nemá
Fenyková Šárka

Diskuze:

dotaz

ondrej,2005-03-09 09:27:52

Co se může skrývat za "uniformním" vybarvením papouchů a faktem, že všichni mají ty specifické psitakofulviny?
Možná teorie (samozřejmě pouze teorie, a nic objevného) mne napadá: Founder effect - první hejno "papouchů" (či "1 papouch") náhodou mohlo mít psitacofulviny a následně se to "nějak" udrželo do dnešních dní. Jak? Vztah k volným radikálům atd. je vážně zajímavý, papouch co "nevypadá dobře" se zpravidla ani doře necítí (matný lesk peří, "ospalost",... - je i vidět - t.j. pto ptáky orientující se dosti právě zrakem důležité), potažmo hůře přežívá - tedy pro sexuální výběr zde můžeme předpokládat celkem volné pole působnosti, dlouhověkost přes počet mláďat za život taktéž velmi zajímavá - obzvlášť u větších papouchů, kteří v jedné sezoně mívají jen 1, 2 či 3 mladé (ale to je vlastně podobné jako u řady dalších organismů).
Napadá mne ale jedna otázka: víme něco o diverzitě papouchů v rámci druhu, rodu, popř. celé skupiny? Samozřejmě nemám na mysli konkrétní data, počty alel shodných apod., to asi málokomu - včetně mne - něco zásadního řekne, ale spíš něco obecnějšího: "Jsou si nápadně blízcí." apod. (samozřejmě chápu problém obecného konstatování ve vztahu k různým typům papouchů - deštné pralesy, galeriové lesy, polopoušť,..). Nízká fenotypová plasticita totiž může, ale i nemusí být ve vztahu k plasticitě genotypové. A na druhou stranu zase min. u některých druhů/typů papouchů tzv. "úzká hrdla", t.j. období velmi silného selekčního tlaku prostředí (abio faktory) v určitých obdobích vývoje předpokládat můžeme - tedy musíme: spec. u polopouštních druhů za období dlouhých such. Př. o andulkách jsou pozorování snad i statisícových úhynů vyčerpaných ptáků, kteří náhodou objevili napajedlo a tak vehementně se k vodě probíjeli, že tam spadli a jako totálně vyčerpané se utopily (nemluvě tedy o případech, kdy vodu nenašly).

Odpovědět

To je velmi zajímavá informace.

Saša,2005-03-07 10:19:08

Z toho by mohlo být časem i něco zvlášť zásadního.
Pokud ne pro onkologii a geraitrii, tak třeba pro potravinářství nebo textilnictví.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace