Sluneční soustava s okolím možná vězí uvnitř magnetického filamentu  
Astronomové už od šedesátých let znají podivné gigantické rádiové struktury „North Polar Spur“ a „Fan Region“. Podle nové, pěkně odvázané teorie, jde vlastně o dva konce magnetického tunelu, které tvoří magnetická vlákna, vinoucí se vesmírem mezi zmíněnými dvěma strukturami. A my jsme uvnitř tohoto tunelu, dlouhého 1 000 světelných let.
Vpravo noční obloha, vlevo stejný pohled s magnetickým tunelem, kdybychom viděli příslušné rádiové vlny. Kredit: Dominion Radio Astrophysical Observatory/Villa Elisa telescope/ESA/Planck Collaboration/Stellarium/J. West.
Vpravo noční obloha, vlevo stejný pohled s magnetickým tunelem, kdybychom viděli příslušné rádiové vlny. Kredit: Dominion Radio Astrophysical Observatory/Villa Elisa telescope/ESA/Planck Collaboration/Stellarium/J. West.

Když se to tak vezme, obloha je plná podivných věcí. Své záhady tam mají i radioastronomové. Mimo jiné si už desítky let lámou hlavu s gigantickými strukturami, kterým říkají North Polar Spur a Fan Region. Jsou vážně obrovské, leží na protilehlých stranách oblohy a tvoří je polarizované rádiové signály.

Jennifer West. Kredit: J. West.
Jennifer West. Kredit: J. West.

 

Prakticky nikoho nenapadlo, aby tyto dvě struktury nějak spojoval dohromady. Kanadská astronomka Jennifer West z University of Toronto a její kolegové tvrdí, že ve skutečnosti jde o dva konce jediné monumentální vesmírné struktury, kterou vytvářejí vlákna magnetických filamentů. Tím vzniká velký magnetický filament, v němž Sluneční soustava a okolní hvězdy vězí, jako kdyby byly v tunelu.

 

Badatelé použili simulace a modely, z nichž odvodili, že zmíněné struktury jsou vzdálené od Sluneční soustavy asi 350 světelných let. To je víceméně v souladu s nedávnými odhady, založenými na datech vesmírné observatoře Gaia, které určily vzdálenost víceméně celé „ostruhy“ North Polar Spur na méně než 500 světelných let. Celá délka magnetického tunelu, ve kterém všichni vězíme, jak ji Westová a spol. odhadují, je zhruba 1 000 světelných let.

„Northern Polar Spur“ a „Fan Region“. Kredit: Haslam et al. (1982) with annotations by J. West.
„Northern Polar Spur“ a „Fan Region“. Kredit: Haslam et al. (1982) with annotations by J. West.

 

Výsledky týmu Westové jsou v souladu s mnoha pozorovanými charakteristikami obou zvláštních struktur, včetně jejich tvaru, polarizace elektromagnetického záření i jejich jasnosti. Autoři studie byli nejprve ohromeni, ale pak jim to všechno zapadlo pěkně dohromady. K potvrzení jejich závěru ještě bude nutný další výzkum. Pokud mají ale pravdu, jde o podivuhodné zjištění, které ovšem zároveň, jak bývá zvykem, přináší řadu dalších otázek. Především o tom, jak vlastně vznikají a jak se vyvíjejí galaktická magnetická pole.

 

Badatelé hodlají pokračovat v modelování. Zásadní prý ale budou nová pozorování s větším rozlišením, které by mohly odhalit další detaily v uspořádání magnetických struktur. Podle Westové magnetická pole nevisí jen tak v prázdnotě. Musejí být napojená na další magnetická pole. S kolegy budou zjišťovat, jak je tento náš „magnetický tunel“ napojený jednak na mohutná galaktická magnetická pole, a také na lokální magnetická pole jednotlivých hvězd a planet. Jak říká Westová, je úžasné, že tyhle struktury jsou vlastně po celé obloze, všude kolem nás.

 

Literatura

Science Alert 15. 10. 2021.

arXiv:2109.14720.

Datum: 16.10.2021
Tisk článku

Související články:

Silný magnetar v srdci Mléčné dráhy     Autor: Stanislav Mihulka (30.08.2013)
Magnetické výtrysky umírající hvězdy vykreslují planetární mlhovinu     Autor: Stanislav Mihulka (22.09.2013)
Teleskop horizontu událostí odhalil magnetická pole supermasivního monstra     Autor: Stanislav Mihulka (25.03.2021)



Diskuze:

Hmota

Zicho Trenčiansky,2021-10-21 12:08:58

Mimochodom, celá vesmírna pavučina pripomína takéto "filamenty" a sústreďuje sa v nej väčšina hmoty vesmíru. A ten filament drží tú hmotu tam kde je, netreba nato temnú hmotu ani temnú energiu.

ps: je možné že nie je prvá, ktorú to napadlo, je len prvá, ktorej sa to podarilo podložiť tak, že to boli ochotný publikovať. To je dobrá správa ... aj mainstream science už prichádza nato, že elektromagnetizmus hrá vo vesmíre nejakú rolu. Keď prídu nato, že hrá prím v modelovaní klímy na našej planéte, môžu zrušiť GreenDeal ... lenže to už bude plne implementovaný.

Odpovědět

Představa laika

Martin Prokš,2021-10-17 20:34:17

Dobrý den,

Jako laik bych se chtěl zeptat, zda jsem si z článku udělal správnou představu. Jestli jsem to dobře pochopil tak radioastronomové tímto zjistili, že vesmír není rádiově a magneticky kvazi statický prázdný prostor ve kterém jsou více méně diskrétní zdroje v podobě hvězd a ionizovaných mračen plynů. Ale že se vesmír spíše podobá moři ve které existují mořské proudy různě silné a různě zakřivené, mocné a dlouhé. Tedy v tomto případě vesmírné proudy rádiově-magnetické o rozměrech až tisíců světelných let. Přesněji že existuje alespoň jeden takový proud a my jsme v něm.

Tak si tak říkám jaké to bude mít asi následky na naše pozorování. Jak takový proud může ovlivňovat a zkreslovat naše pozorování vesmíru? Jestli vesmír - světlo, rádiové vlny a vůbec vše nemůže být nějak ovlivněno a tím zkreslovat naše pozorování hlavně na velkých škálách?

Odpovědět

Nevyhnutelnost

Tomáš Habala,2021-10-16 22:20:32

To je zajímavý, že sa nacházíme v takovém útvaru. Možná se nakonec ukáže, že se v takovém útvaru musíme nacházet, protože je nějakým způsobem nevyhnutelný pro existenci života.

Odpovědět


Re: Nevyhnutelnost

Zicho Trenčiansky,2021-10-21 12:03:29

možno sa raz príde nato, že tento magnetický filament je to, čo poháňa Slnko. Že, podobne ako wolfrám nesvieti sám od seba, ani Slnko by nesvietilo, keby v okolí nekmitala elektromagnetická vlna ;)

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz