Alergie na vlastní DNA?  
Vědci zjistili, že neuklizené zbytky deoxyribonukleové kyseliny (DNA) z vlastních rozpadlých buněk, mohou vyvolat autoimunitní reakci. Potvrzení těchto výsledků zřejmě změní náš pohled na celou řadu lidských poruch autoimunity a alergií nejasného původu.

Apoptóza je naprogramovaná buněčná smrt. Patří mezi krizové biologické procesy, které organismus ochraňují před množením buněk u kterých z nějakého důvodu došlo na jejich genetickém řídícím aparátu (DNA) k takovým poruchám, že  buňka neplní své funkce, nebo když hrozí, že  buňka by se začala nekontrolovaně množit a dala vznik tkáni  zhoubného nádoru. Apoptóza je složitý proces, umožňuje např. ztrátu ocasu u pulců při jejich přeměně v žábu, umožňuje také  formování prstů ruky.  V době embryonálního vývoje je zpočátku naše ruka výrůstekem tvaru palice. Teprve až buňky v meziprstí se přestanou množit a zničí se programovanou smrtí - apoptózou, umožní vznik oddělených, nesrostlých  prstů. Apoptóza především ale zbavuje organismus přestárlých buněk a brání zaplavení organismu buněčných zmetků, neproduktivních neschopných ale také všehoschopných „darmožroutů“. Při apoptóze si buňka nejdříve rozštěpí svoje vlákna  DNA na kratší úseky a ty následně zcela rozloží. Zbaví se tak svého řídícího informačního centra (chromozomální DNA) a hyne.

Apoptóza je evolučně úspěšná konzervovaná funkce, vyskytuje se u hmyzu i u savců. V buňkách organismů je řada enzymů , které umí jadernou DNA rozložit, nazývají se DNázy. Nastane-li proces apoptóza, jedena z těchto DNáz, nazývaná CAD se odpoutá od svého inhibitoru a začne štípat jadernou DNA uvnitř umírající buňky. Následně dojde k uvolnění  enzymu DNáza II, která je za normálního stavu uvnitř lysozómů a tráví pouze DNA z pozřené potravy. Oba enzymy rozloží vlákna DNA na základní stavební části tak dokonale, že imunitní systém organismu nemá důvod zasahovat.

Laboratoř v Cold Spring Harbor zveřejnila výsledky Dr. Nagata z Ósacké univerzity, který sledoval mušky s poruchami apoptózy a kterým se jejich vlastní DNA štěpila nedokonale. Těmto muškám se v těle hromadila částečně fragmentovaná DNA z vlastních uhynulých buněk a tato nadbytečná DNA aktivovala přirozenou imunitní odpověď. Pokud se zjistí, že na „neuklizené“ zbytky DNA reaguje  lidský imunitní systém obdobně jako ten muší, získáme odpověď na příčinu řady zánětlivých a septických procesů vznikajících v důsledku autoimunitních chorob.

Obrázek 1 :  DNA z odumřelých buněk může vyvolat autoimunitní reakci
Obrázek 2 :  Úklid zbytků DNA obstarávají za normálního stavu lysozómy

Datum: 28.10.2002
Tisk článku


Diskuze:

Alergie na vl. DNA

Markéta Cermanová,2004-11-10 21:04:56

Líbil se mi článek "Alergie na vl. DNA", protože je napsán srozumitelně bez zbytečných složitostí.Díky, použiji část textu na referát o zániku buněk. Nemohli byste mi poradit další odkazy týkající se apoptózy resp. zániku buňek?
Díky

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz