Dospělé kmenové buňky způsobují rakovinu  
Nadšené hovory o tom, jak se bude téměř vše léčit kmenovými buňkami ochladilo nyní zjištění, že postarší kmenové buňky kultivované v laboratoři, mohou pro nás být i hrozbou. Nebezpečí spočívá v tom, že se mohou stát zdrojem zhoubného bujení.

Opravování našich porouchaných těl pomocí dospělých kmenových buněk se jevilo jako alternativa použití embryonálních buněk, které z etických důvodů jsou pro mnohé těžko přijatelné.
Dvě nové studie nyní naznačily, že pokud jsou dospělé kmenové buňky v laboratorních podmínkách replikovány mnohokrát, stanou se z nich buňky nádorové.
Jak se zdá, problém je v počtu množení buněk ke kterému dojde mimo organismus. Pokud nechali vědci buňky v laboratoři rozdělit 90 krát až 140 krát, a pak tyto buňky transplantovali, vedlo to u pokusných zvířat ke vzniku nádorů. Zjistili to španělští výzkumníci z Autonomous University of Madrid.

Dánští lékaři z University Hospital of Odense , kteří dospěli k obdobnému zjištění, se domnívají, že za neblahým působením kmenových buněk stojí geny. Myslí si, že po určitém počtu dělení se u těchto buněk zapínají geny, které zahájí tvorbu enzymu telomerasa. To podle nich buňku zvrhne do rakovinového stádia.
Další výzkum by měl nyní upřesnit, jaký počet dělení buněk je ještě bezpečný a jaký už s sebou nese riziko vzniku nádoru příliš velké.


Stávající zkušenosti
Dospělé kmenové buňky získávané z kostní dřeně se již běžně používají k experimentálnímu vyspravování těl. Například u poškozeného srdečního svalu po infarktu. Použití takových kmenových buněk se z pohledu nových poznatků, zdá být bezpečné, protože tyto buňky jsou, předtím, než jsou  přeneseny zpět do lidského těla, kultivovány mimo tělo jen krátce.

Zvětšit obrázek
Dospělé kmenové buňky, které se nechají v laboratoři dělit 90 až 140 krát, se stávají buňkami, které s sebou nesou vysoké riziko navození nádorového bujení. Obr.: iStockphoto

Změnu v našem pohledu na použitelnost kmenových buněk mají na svědomí španělští a dánští specialisté na kultivaci buněk. Dosud panoval názor, že pouze embryonální buňky mohou navodit rakovinu. U odpůrců používání embryonálních buněk se fakt, že embryonální buňky, tím jak jsou ve svém nejranějším stádiu, mohou dát vznik (a také dávají) agresivním nádorům, zvaným teratomy,  stal často zdůrazňovaným argumentem.
Rovněž tak kmenové buňky jsou nedospělé buňky, jsou do značné míry jako „nepopsaná destička“.  Jsou pozdějšího stadia, než buňky embryonální, nicméně i ony jsou ve svém  časném stadiu schopny přeměny na  specializované buňky, kterékoli  tkáně těla.

Vědci  doufají, že získávání nediferencovaných buněk a jejich přimění k tomu aby narostly v náhradní tkáně, je schůdné. Že to je cesta při kterou lze transplantovat do těla buňky, které  napraví mozkové, nervové, svalové poškození, případně dalších orgánů.
Nejvíce nadějí se vkládalo do nejvšestrannějších buněk, které lze získat z časných stádií embryí. Pro ně totiž není problém dát vznik jakékoli buňce dospělého těla.
Hlavní problém, kvůli kterému se od těchto embryonálních buněk výzkum odklonil směrem ke kmenovým buňkám pozdějších vývojových stádií, spočívá v tom, že embryonální buňky představují pro velkou část veřejnosti, především lidí věřících (snad kromě vyznavačů budhismu), etický problém. Použití  kmenových buněk, izolovaných z tkání dospělých jedinců, jako například z krve, kostní dřeně, jater, tukové tkáně,… vzniklo prakticky jako alternativní řešení, aby se zmíněný etický problém obešel. Ukazuje se, že i toto řešení je schůdné a  perspektivní. Lze to doložit například i právě zveřejněným objevem  francouzských výzkumníků, kteří v časopisu Nature publikovali nalezení nové populace buněk -  „předchůdců“ svalové tkáně. Je to velká nová šance pro postižené nemocemi svalů, kterým stávající medicína nedokáže pomoci.
 
Ale zpět k poznatku vědců z Madridu a Odense, kvůli kterému tento článek vzniknul. Španělé jsou prvními, kteří nás upozorňují na to, že technika používání kmenových buněk (namísto buněk embryonálních), může mít vážný problém. Tím úskalím je proces množení zmíněných buněk v laboratoři. Dosáhne-li počet  dělení kmenových buněk určité hranice, stávají se tyto buňky buňkami, které se mohou zvrhnout v rakovinu. Z toho vyplývá, že pro léčbu kmenovými buňkami bude třeba zavést určitá pravidla. To proto, aby jejich použití bylo pro pacienty bezpečné. Nový poznatek by měl přispět od těch případů, kdy „ léčba choroby byla úspěšná, ale pacient zemřel na rakovinu“.

Prameny: Autonomous University of Madrid. , University Hospital of Odense , News in Science

Datum: 18.05.2005 07:48
Tisk článku

Návod na přežití pro ženu - Bukovský Igor
 
 
cena původní: 349 Kč
cena: 349 Kč
Návod na přežití pro ženu
Bukovský Igor

Diskuze:

počet dělení

Milan Štětina,2005-05-20 12:21:53

Je to sice trochu mimo podstatu problému, ale zarazil mě ten počet dělení. Laicky si to představuju tak, že když se buňka rozdělí, vzniknou dvě nové buňky (pravda s kratšími telomerami, pokud si je neopraví telomerázou nebo jiným mechanismem) ty se dále dělí - každá zase na dvě buňky a tak dále. Pokud takto výzkumníci udělali 90 generací, tak mi vychýzí pro počet buňek 27 ciferné číslo. Při velikosti buňky 1 mikrometr (a to jsou i větší buňky) je to krychlový kilometr buňek. I když připustím, že některé buňky nepřežijí, pořád jich je ohromné množství. A to ve 140. generaci jsou ty množství ještě obludnější.

Odpovědět

agresivní formy rakoviny

teutonka,2005-05-18 11:38:28

jsou časově omezené na 3-6 měsíců (od prvního dělení po multimetastázy), takže tady by vážně nešlo o leta. S největší pravděpodobností by k malignímu bujení došlo okamžitě po transplantaci.
Zajímalo by mne, proč se nezaměří na ten enzym a nevytvoří inhibitor, pak by je problém trápit nemusel a pokud skutečně spouští rakovinu tenhle jeden enzym, měli by i přípravek pro všeobecnou profylaxi, ne ?

Odpovědět


není to tak snadné

jarda petr,2005-05-18 12:27:02

Zablokovat telomerázu v nádorech, o to se snaží řada týmů už řadu let. Zatím jim to moc nejde. Není to zase taková legrace. Jsou na to už i patenty, ale že by se blýskalo na lepší časy, to se zatím rozhodně neblýská. Tam jde o to, že se s každým bunečným dělením krátí telomery a rakovinné buňky si brzy zkrátí telomery chromozomů na kritickou mez a dále se nemohou množit. Takhle zaniká spontánně většina nádorových buněk v našem těle. Vlastně nás přednostně ohrožují jen ty, co si aktivují telomerázu a dovedou dělat u telemore neustále generálku. Těm se pak telomery nezkracují a mohou se množit až do alelujá. Aktivita telomerázy je ale nezbytná i pro některé buňky našeho těla. Například při vzniku buněk pohlavních. A kromě jiného ji mají aktivní i kmneové buňky, protože jinak by se nemohly neomezeně množit. Takže i kdyby šlo u kmenových buněk nějak telomerázu zablokovat, bylo by to Pyrrhovo vítězství - neb bychom pak bez telomerázy vlastně neměli kmenové buňky. Je to jako hasit požár povodní. Můžeme si jen vybrat, kterému průšvihu dáme přednost.

Odpovědět

in vitro i in vivo

jarda petr,2005-05-18 08:37:53

Já bych to tak černě neviděl. Rakovinu může člověk dostat vždycky. Když budu stát tváří v tvář smrti behem pár týdnů a jako alternativa k tomu bude vyšší šance na rakovinu za pár let - já si myslím, že vím, co bych si vybral. Tady jse navíc o kultivaci in vitro a ta je průšvihová skoro vždycky. My, co si hrajeme s vajíčky a embryi savců bychom mohli vyprávět, co dělají třeba některé aminokyseliny s DNA. Takže vidím jako celkem reálnou šanci, že se vyvinouz kultivační postupy, které nebudou tak průšvihové.
Pokud jde o rakovinotvorný potenciál dospělých kmenových buněk, tak ten se bohužel neomezuje jen na podmínky in vitro. Dneska jsou k dispozici celkem solidní důkazy, že některé nádory vznikají právě ze zmutovaných kmneových buněk. nedávno byl např. v nature publikován článek dokazující původ nádorového onemocnění žaludku ze zmutovaných a zbloudilých buněk kostní dřeně, jež jsou klasickými "dospělými kmenovými buňkami". Takže ono to španělské a dánské "poprvé" není tak úplně "poprvé".

Odpovědět


pokračování diskuze

teutonka,2005-05-18 12:42:02

Teda nějak se v systému tohohle servru nedokážu zorientovat, abych uměla odpovědět na odpověď alias odpovídám tady, ty to najdeš.:-)
Z toho článku vyplývalo, že se enzym telomerasa objevuje až po několika děleních tj.do určité hladiny dělení to buňka považuje za normální, po překročení tohoto počtu se teprva objevuje enzym, který spouští nekontrolovatelné dělení. Takže podle mne by ten protiaktivátor telomerasy neměl mít účinek, jaký popisuješ. Možná to vážně jen nevidím, ale fakt jsem v tom článku nenašla tvrzení, že by byla telomerasa nutná k dělení např.pohlavních buněk, jak píšeš ty. Pochopila jsem to tak, že ten enzym je jen na podporu dělení ve větší míře (normální dělení buňka zvládá, na nadměrné potřebuje berličku telomerasu).

Odpovědět


telomeráza

Vojtěch Bubník,2005-05-18 14:17:17

Množící pohlavní buňky potřebují telomerázu. Pokud by telomery pohlavních buněk nebyly prodlužovány, z pohlavní buňky s krátkými telomerami by se narodil "stařec", tedy jeho buňky by po menším počtu dělení spáchaly apoptózu. Co mě ale překvapuje je, že normální kmenové buňky produkují telomerázu. Nevidím k tomu důvod.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace