Tropické deštné lesy si lidé obvykle představují jako idylickou rajskou zahradu, kde si rostliny a živočichové lebedí v naprostém nadbytku a nemusejí se o nic starat. Pravdou je samozřejmě naprostý opak. Džungle je doopravdy džungle ekologického násilí, ve které musí každý druh neúnavně bojovat o své místo na slunci. Za tímto účelem si tropické druhy osvojují roztodivné ekologické strategie, nad nimiž nejednou zůstává rozum stát.
Excelentním příkladem je silovoň (v češtině pozoruhodně mužského rodu) Dipteryx oleifera (almendro), ikonický pralesní strom z čeledi bobovitých (Fabaceae), který patří k těm, co se tyčí nad prales, v tomto případě až do výšek kolem 55 metrů. Výzkumný tým, který vedl Evan Gora z Cary Institute of Ecosystem Studies v Millbrooku a Smithsonian Tropical Research Institute v Panamě, zjistil, že tito pralesní velikáni, na první pohled nevinnost sama s růžovými kvítky, používají doopravdy ďábelský ekologický trik.
Ukázalo se, že silovoň díky své výšce přitahuje blesky, jejichž zásah ovšem prakticky bez následků přečká. To stejné se ale nedá říct o okolních stromech a liánách, které úder blesku svedený silovoněm spolehlivě zlikviduje. Blesk šíří zkázu do okolí po liánách a větvích. Stručně řečeno, silovoň pomocí blesků likviduje konkurenci.
Gora s kolegy v legendárním „univerzitním pralese“ Barro Colorado Nature Monument instalovali systém pro detekci a lokalizaci blesků a poté sledovali dlouhodobé následky úderů blesků, které vystopovali. V průběhu 6 let se zaměřili na 9 stromů silovoně, do nichž udeřil blesk. Každý zasažený silovoň v pohodě přežil jen s malým poškozením. Pro okolní stromy a liány to ale byl masakr. Téměř dvě třetiny z nich do dvou let po úderu blesku do silovoně zahynuly.
Zásah silovoně bleskem v průměru zničil 9,2 okolních stromů a porost lián na silovoni se dramaticky zmenšil o 78 procent. V pralese, kde po světle nenasytné liány jinak porůstají úplně všechno, co stojí, je to zásadní výhoda. Vědci spočítali, že zásah bleskem zlikviduje konkurenci silovoně natolik, že se jeho plodnost zvýší 14krát, což dělá z bleskové ekologie čertovsky výhodnou strategii.
Během experimentu zasáhl blesk silovoně o 68 procent častěji než jiné stromy, přičemž nejčastěji jsou zasahované nejvyšší silovoně. Je to přírodní bleskosvod, ale jeho sousedé v pralese z toho radost rozhodně nemají. Silovoně žijí stovky let, takže lze předpokládat, že za život vydrží větší počet úderů blesků. Matička Příroda se v tomto případě vážně předvedla.
Video: The Tonka Bean tree's remarkable ability to survive & benefit from lightning strikes
Video: Big Trees, Lightning, and the Future of Tropical Forests
Literatura
Tajemství druhové rozmanitosti mravenců v korunách deštného pralesa rozluštěno
Autor: Petr Klimeš (05.04.2015)
V Amazonii objevili stovky velkých, dávných a záhadných geoglyfů
Autor: Stanislav Mihulka (11.02.2017)
Evropa v minulém interglaciálu nebyla ani omylem celá pokrytá lesy
Autor: Stanislav Mihulka (20.11.2023)
Diskuze:
Otakar Šída,2025-05-07 21:03:56
Článek a problém je to zajímavý, to bez pochyby, proč ale proboha silovoň? Opravdu je potřeba převzít úplně každé české jméno které někdy někdo vymyslel? Tohle je sice od Presla, ale není ani trochu trochu náhoda, že bylo po právu zapomenuto, než ho nějaký rychlokvašený komerční překladatel po skoro 200 letech zase exhumoval...
nepôjde tu
El nino Demokracie,2025-05-07 18:46:37
skôr o to, že do stromu síce udrie blesk, ale kedže to je tvrdé drevo a tie liany sú určite plné vody a lepšie vodivé ako to drevo, tak si to odnesú? Pretože teoria, že je to podobné ako ked blesk udrie do bleskozvodu a odnesú si to "devices" v okolí aj 50m sa mi v tomto prípade nepozdáva...
Strategie nebo vedlejší efetk?
D@1imi1 Hrušk@,2025-05-07 17:01:56
S touto zprávou jsem se už setkal jinde, ale říkal jsem si, jestli se nezaměňuje vedlejší efekt za "záměr". Strom, který je vyšší než okolní porost, bude přirozeně lákat blesky. Proto si proti nim musel vyvinout odolnost, jinak by dlouho nepřežil. A že to zlikviduje okolní vegetaci? Evoluční výhoda určitě, ale zda lze mluvit přímo o "strategii" by IMHO chtělo lépe prokázat nebo vysvětlit. Např. srovnat, jak se stromu (ne)daří v místech, kde je blesků méně.
Re: Strategie nebo vedlejší efetk?
Ludvík Urban,2025-05-07 18:21:38
Podobně se píše o travinách stepí, které mají "strategii" způsobovat požáry a tím "řešit" hranici lesů a savan.
Jistě by bylo zajímavé nahlédnout do operační místnosti, kde si silovoní generalita posunuje červené a modré značky po mapě pralesa a dohaduje místa dalších bleskových úderů, ale spíš jde o vlastnost poměřovat entity kolem nás našimi člověčími sebestřednými měřítky.
Mne by spíš zajímalo, co způsobuje tu pozorovanou snad vyjímečnou "odolnost" vůči následkům zásahu bleskem. Dřevo silovoní je těžké, tvrdé, truhláři vyhledávané. Taky by stálo za to zjistit, jakou roli v tom procesu hrají liány. Silovoně nejsou nejvyšší stromy amerického pralesa a zvláštní reakce na blesky by se mohla pozorovat i u jiných velikánů.
Re: Re: Strategie nebo vedlejší efetk?
D@1imi1 Hrušk@,2025-05-07 19:33:01
Souhlasím, že by bylo zajímavé víc prozkoumat princip té odolnosti proti bleskům.
Jinak mně nejde o to, že výraz "strategie" je antropomorfismus ale o míru důležitosti té evoluční výhody. Jestli přežití silovoňů jako druhu je na blescích závislé, nebo by se druh obešel i bez blesků (byť by třeba kleslo jeho zastoupení v ekosystému).
Re: Re: Re: Strategie nebo vedlejší efetk?
Florian Stanislav,2025-05-07 20:05:08
Pamatuji asi 30 m vysoký kanadský topol asi 20 m od rodného stavení, dostal zásah bleskem, kterého jsem byl svědkem. Kůra měla rýhu šířky 1-2 prstů. Kanadský topol rychle roste, má velmi sílné lýko trvale velmi mokré, takže vede úder blesku do země. Když jsem po létech zpracovával tento topol na palivo, nepamatuji si na žádné poškození dřeva. Štípat polena topolu klíny se prakticky nedá, vyskakují po ráně palicí ven a stříká z toho voda. Asuch nejde o moc líp. Nedělám z toho závěr, že topol se evolučně zvýhodnil proti štípání dřeva a snad i proti porážení, nestojí to za tu práci.
Takže hodně laický závěr. Rychle rostoucí stromy, tedy ty později vysoké, mají silnou vrstvu vodivého lýka, které chrání strom proti porušení dřeva do hloubky a lýka do šířky. Takže neuschne. Dub zasažený bleskem truhláři nechtějí zpracovávat, dřevo má hluboké vnitřní trhliny.
Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni