Typický archosauromorf Euparkeria capensis. Kredit: Taenadoman, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

Asi před 252 miliony let, zasáhlo zemi (téměř) nepopsatelné vymírání, v němž, pokud víme, zmizelo asi 80 procent všech druhů v oceánu a 70 procent druhů suchozemských obratlovců. Také to bylo největší známé vymírání hmyzu. Pokud jde o příčiny a průběh této obludné epizody života na naší planetě, stále tápeme. Zkuste si vyšetřovat katastrofu, k níž došlo před čtvrtmiliardou let…

Joseph Flannery-Sutherland. Kredit: J. Flannery-Sutherland.

Tehdy každopádně skončil svět období permu a s ním celé prvohory, plné napínavých zvratů a vzniků nových linií života, z nichž některé přežili do dnešní doby. Po permu následovalo období triasu, první fáze druhohor, v němž se planeta nejprve dlouho vzpamatovávala ze zmíněných strašlivých událostí.

Apokalypsu na konci permu přežili i první archosauři, přesněji (ale méně stravitelně) řečeno archosauromorfové (skupina Archosauromorpha), raní zástupci mohutné linie diapsidních obratlovců, k nimž patří krokodýlové, pterosauři, dinosauři včetně ptáků a zástupci mnoha dalších skupin. Nejstarší archosaury(morfy) známe z doby před asi 260 miliony let, tedy těsně před kataklyzmatickým koncem permu, který se pro ně nestal hrobem, ale příležitostí.

Svět počátkem triasu. Kredit: Scotese et al., Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

Linie vedoucí k archosaurům tehdy peklo přežila a stala se jednou z nejúspěšnějších skupin obratlovců vůbec. Joe Flannery-Sutherland z britské University of Birmingham a jeho kolegové využili moderní postupy fylogeografie, která se zabývá rekonstrukcemi šíření organismů v daném prostoru a času. V tomto případě do fylogeografických modelů vzniku a šíření raných archosarů zapojili detailní analýzy triasové krajiny a propojení jednotlivých oblastí světa.

Badatelé dospěli k tomu, že archosauři dosáhli svého hvězdného úspěchu v historii života v neposlední řadě díky tomu, že dokázali migrovat více než 16 tisíc kilometrů přes „tropickou mrtvou zónu“ superkontinentu Pangea, do něhož byla tehdy spojená téměř veškerá souš na Zemi.

Vědci předpokládají, že tato tropická zóna, která shodou okolností procházela zhruba dnešní severní Afrikou a dnešní střední Amerikou, byla kvůli extrémnímu horku zcela nevhodná pro život obratlovců, i když, jak dobře víme, život leckdy dokáže překvapit a najde si cestu. Jak se zdá, dávní archosauři byli pořádně drsná stvoření.

Video: The Complete History of the Earth Early Triassic

Literatura

University of Birmingham 11. 6. 2025

Nature Ecology & Evolutin online 11. 6. 2025.