Peterhouse MS 255, místo, kde je zmíněna Píseň o Wadovi. Kredit: Master and Fellows of Peterhouse / University of Cambridge.

Když si anglický básník, politik a dvořan Geoffrey Chaucer ve druhé polovině 14. století přečetl Boccacciův Dekameron, vznikly Canterburské povídky (1387, The Canterbury Tales). Je to naprosto pozoruhodná záležitost. Tři desítky poutníků včetně Chaucera, kteří zastupují všechny možná povolání, společenské vrstvy a lidské typy, si na cestě mezi Londýnem a Canterbury v hospodě vyprávějí pro zábavu příběhy. Každý měl vyprávět celkem 4, dohromady 120. Každý příběh má jiný styl, obvykle odpovídající postavě.

Chaucer bohužel napsal jen zlomek ze zamýšleného počtu, pouze 26 povídek, tedy spíše básní, včetně prologu a závěru – a ne všechny jsou dokončené. Přesto jde o nesmírně vlivné dílo, vrchol evropské středověké poezie. Kromě jiných superlativů Canterburské povídky obestírá hluboké tajemství. Například, postavy se vsadily, že tomu, jehož příběh bude nejlepší, zaplatí večeři. Protože ale Canterburské povídky nejsou dokončené, není jasné, kdo nakonec vyhrál a nejspíš se to už nikdy nedozvíme.

Další mnohaletá záhada se týkala nejvíce lechtivé povídky, která je na středověk dost sexuálně odvázaná, čili Povídky kupcovy (The Merchant's Tale). A v tomto směru teď došlo k překvapivému průlomu, který je stejně šokující jako úsměvný. Děj Povídky kupcovy se točí kolem šedesátiletého italského rytíře jménem Január, který se na radu pochlebníka Placeba ožení s dvacítkou Májou, do které se zamiluje jeho panoš Damián, za rozmarného vměšování krále víl Pluta a královny Proserpiny.

Seb Falk. Kredit: S. Falk.

Doposud ale bylo zvláštní, že se Január při obhajobě sňatku s dívkou, která by mohla být jeho vnučkou, zmiňuje o člunu z Písně o Wadovi (Song of Wade). Nedávalo to totiž smysl. Věděli jsme, že Píseň o Wadovi byla ve středověku velmi populární, dnes bychom řekli lidová záležitost. Január svou proslulostí odpovídal Gawainovi nebo Lancelotovi. Do současnosti se ale zachoval je zlomek textu, z něhož jsme usoudili, že jde o legendu s monstry a obry. Proč by to ale Chaucer zmiňoval v pasáži o milostných intrikách? Jako kdyby dnešní romantická červená knihovna citovala putování hobitů Středozemí.

James Wade. Kredit: University of Cambridge.

S radikálním průlomem přicházejí Seb Falk a James Wade z University of Cambridge. Ukázalo se, že za všechno může špatné pochopení jediného slova. Veškerý známý text z Písně o Wadovi pochází ze sbírky kázání z přelomu 11. a 12. století, označované jako Peterhouse MS 255. Je to pár řádků, ale jak poťouchle říká Wade, mnoho chytrých lidí si vytrhalo vlasy, když se snažili těchto pár řádků nějak interpretovat a pochopit, co tím jako Chaucer myslel.

Falk a Wade zjistili, že došlo k tragické záměně, kdy slovo „wolves“ učenci v průběhu historie zaměnili za „elves“. Tedy „vlky“ za „skřítky.“ Pozoruhodnou shodou okolností se stalo, že tato jediná záměna naprosto převrací interpretaci květnatého textu zlomků Písně o Wadovi. To, co literární vědci asi 130 let považovali za epický fantasy příběh o monstrech a obrech, se jako mávnutím kouzelného proutku změnilo na středověkou beletrii s rytířskou romancí.

Pro představu, z věty stylizované v moderní angličtině „Some are elves and some are adders; some are sprites that dwell by waters: there is no man, but Hildebrand only,“ jejíž intepretace vedly k tomu, že Hildebrand, zřejmě Wadův otec, byl obr a sám Wade byl tedy něco jako Hagrid, se najednou stala věta „Some are wolves and some are adders; some are sea-snakes that dwell by the water. There is no man at all but Hildebrand,“ popisující nelichotivé lidské povahy.

Příběh s vlky a elfy ukazuje, jak nesmírně důležitý a současně křehký je kontext. Jediné slovo může změnit literární historii. Falk s Wadem také obdivují, jak středověcí kazatelé dokázali pracovat s tehdejšími „memy“ a vložit úryvky populárních básní, jako byla Píseň o Wadovi, do svých kázání.

Video: Dr Seb Falk Interview - "The Light Ages" - Science in the Middle Ages

Video: Everything you need to know to read “The Canterbury Tales” - Iseult Gillespie

Literatura

Interesting Engineering 16. 7. 2025.

EurekaAlert! 15. 7.2025.