Příběh jadaritu je jako z komiksu, pokud by byly populární komiksy o geologii. Když v roce 2004 prospektoři těžebního gigantu Rio Tinto pátrali po borátech v ospalém údolí řeky Jadar v západním Srbsku, které na první pohled připomíná například Českomoravskou vrchovinu, narazili na něco hodně zvláštního. Byl to bělavý měkký minerál, který neodpovídal ničemu, co do té doby geologové znali.
Ukázalo se, že je to naprosto unikátní silikátový minerál, který obsahuje současně bor a lithium, s chemickým vzorcem LiNaSiB3O7(OH). Nazvali ho jadarit a zatím nebyl nalezený nikde jinde na světě. Neuvěřitelně pikantní je, že chemickým složením téměř přesně odpovídá komiksovému kryptonitu.
Jadarit sice nemá mimozemské vlastnosti, ale je nesmírně důležitý, především jako zdroj lithia. Údolí Jadar je sice jediným známým nalezištěm, ale jadaritu je tam zřejmě tolik, že jde o jedno z největších nalezišť lithia na světě. A to přímo v Evropě. Podle Rio Tinto mohu vytěžit asi 2,3 milionů tun jadaritu a ročně zajistit výrobu lithia na pohon milionu elektromobilů. Bonusem by bylo, že tohle lithium lze získávat snadněji než z jiných surovin.
Jadarit se objevil během vzniku Jadarské pánve. Podobných pánví s vulkanickými sedimenty je na Balkánu spousta, ale jadarit byl (zatím) objeven pouze v jedné jediné. V budoucí Jadarské pánvi se nacházelo mělké jezero, do něhož „sněžil“ vulkanický popel bohatý na lithium. Jezero se časem vypařilo a celá oblast se stala vysoce zásaditou. Vulkanické depozity prošly řadou změn a chemických reakcí, na jejichž konci se objevil jadarit. Zatím se (bohužel) zdá, že situace Jadarské pánve byla unikátní, takže je unikátní i naleziště jadaritu.
Ačkoliv Rio Tinto vytrvale usilují o zahájení těžby, veškerý jadarit je i po 21 letech stále v zemi. Srbská vláda v lednu 2022 po protestech veřejnosti zrušila povolení k těžbě a poslala projekt k ledu. Zlé jazyky tvrdí, že nelze přehlédnout, jak se na slibných ložiscích všude ve světě mimo Čínu objevují rozhořčené protesty proti těžbě. Pokud je totiž jadarit pro někoho kryptonitem, pak pro Čínu a její faktický monopol na těžbu a zpracování lithia.
Pokud jde o „Projekt Jadar“ společnosti Rio Tinto, už sice zase není u ledu, ale je stále ve fází plánování. Mluví se o tom, že těžba jadaritu určitě nezačne před rokem 2028 a je otázkou, jestli k ní vůbec kdy dojde. Evropa se teď musí poohlížet po lithiu jinde a měla by to dělat velmi intenzivně.
Video: Europe’s Kryptonite: Rio Tinto’s Planned Jadarite Mine in Serbia
Literatura
„Zelená“ těžba z vulkanických slaných pramenů poskytne měď, zlato nebo lithium
Autor: Stanislav Mihulka (14.07.2021)
Zásadní geopolitický krok: V Kanadě vyroste první elektrický důl na lithium
Autor: Stanislav Mihulka (20.11.2022)
Lithiová krize může být zažehnána rychlou a levnou extrakcí ze solanky
Autor: Stanislav Mihulka (26.06.2023)
Nečekaný zdroj lithia v Pensylvánii může pokrýt 40 % spotřeby USA
Autor: Stanislav Mihulka (19.05.2024)
Diskuze:
Daromir Boran,2025-08-06 18:59:34
Podla vas to nepriamo bojkotuje Cina? Bolo by to logicke.
Re:
Martin Novák2,2025-08-06 20:46:18
Tak Čína a Rusko zelený mor samozřejmě podporují protože Evropu nenávidí a poškozování EU se jim náramně hodí.
Komise EU ovšem dělá totéž, pravděpodobně ze stejného důvodu:
https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/politika/skandal-v-eu-a-miliardy-eur-pro-neziskovky-markova-zostra
Re:
Luděk Horáček,2025-08-06 23:23:18
V tomto duchu jsem o komentáři taky uvažoval. Že mi článek vnukává myšlenku, že je za protesty Čína v pozadí.
Ale spíš tady to vnuknutí převážil (z jiných informací) názor, že to, proč v Evropě je problém a v Číně ne, je jak jsou na tom občanská/lidská práva. Kdy tady prostestovat není problém. V Číně si to buď nedovolí nebo ti co si dovolí, nedivil bych se, že jsou potom stíhaní pomalu až do třetího kolene, aby si to případná čtvrtá generace potomků hodně rozmyslela, kdy někdy se vzepřít a protestovat.
Re:
Martin Zeithaml,2025-08-07 10:33:44
Ekologické hnutí a spolky jsou velmi často podporovány nastrčenými subjekty, ať už ze strany států, ale ve velké většině firem snažících se získat strategické konkurenční výhody podporou ekologických kampaní blokujících konkurenční projekty. Lobbing států a firem samozřejmě probíhá i na úrovni parlamentů a vlád jednotlivých zemí, ale i na úrovni evropské unie. Někdy se může zdát, že firmy zdánlivě lobují samy proti sobě, ale ve výsledku jim různá ekologická opatření přináší zisk a dotace.
Minimálně 25 % dlouhodobého rozpočtu EU je vyhrazeno na klimatická opatření. K dosažení cílů Zelené dohody do roku 2030 je potřeba 260 miliard eur ročně v dodatečných investicích. Zelená ekonomika v Evropské unii je v první řadě obrovský byznys. Jakékoliv zvýšení nákladů se vždy promítne až na koncového zákazníka, což je běžný občan evropské unie. A každý subjekt v celém řetězci si k tomu nějaké to % přisadí.
České solární barony všichni známe, ale takových nesmyslných dotací a investic je daleko více. Mnoho projektů na takzvanou ochranu krajiny, je zbytečných a předražených. Například některá protipovodňová opatření, v které několikanásobně převyšují cenou ochráněný majetek a zrychlením toku v daném místě ohrožují další majetek po proudu. Výstavba vysokorychlostních železničních koridorů na kterých se prakticky nedá provozovat nákladní doprava a tím přímo tlačí na investice do dálnic, aby se zprůchodnili pro vzrůstající množství kamionů. Emisní povolenky v Evropské unii slouží nejen jako nástroj pro snižování emisí, ale také jako velmi lukrativní předmět spekulací pro finanční fondy a investory, čímž se rapidně zvyšuje jejich cena.
Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
