V srdci gravitační čočky Podkova sedí monstrum s hmotou 36 miliard Sluncí  
Divácky atraktivní soustava gravitační čočky Podkova (Cosmic Horseshoe) zahrnuje gigantickou galaxii LRG 3-757, ve které teď vědci vystopovali ultramasivní černou díru o hmotnosti 36 miliard Sluncí. Je v TOP 10 nejtěžších známých černých děr vesmíru a zřejmě je dokonce vůbec největší.
Populární kosmická Podkova. Kredit: Wikimedia Commons, ESA/Hubble & NASA.
Populární kosmická Podkova. Kredit: Wikimedia Commons, ESA/Hubble & NASA.

Kosmická Podkova je sexy gravitační čočka v souhvězdí Lva. Je krásná, ale vzdálená asi 5,6 miliard let, takže jsme si na její objev počkali do roku 2007. Jde o dvě galaxie, přičemž čočkující galacie, ta, která je v popředí, galaxie LRG 3-757, je dechberoucí behemot, jehož hmota stokrát převyšuje hmotu Mléčné dráhy, která přitom sama o sobě patří spíše mezi větší galaxie. Nejsou to ale všechny superlativy, co se s touto galaxií, jednou z největších ve známém vesmíru pojí.

 

Thomas Collett. Kredit: University of Portsmouth.
Thomas Collett. Kredit: University of Portsmouth.

Carlos Melo-Carneiro z University of Portsmouth a jeho kolegové zjistili, že gravitační čočka Podkovy, galaxie LRG 3-757, ukrývá supermasivní černou díru o hmotnosti 36 miliard Sluncí. To je vážně hodně miliard Sluncí i na poměry hlubokého vesmíru. Jak říká Thomas Collett z týmu autorů, s touto velikostí jde o ultramasivní černou díru, nepochybně jednu z první desítky a dost možná vůbec nejhmotnější známou (ultramasivní) černou díru.

 

Určování hmotnost gigantických černých děr není vůbec jednoduché. Obvykle jde o nepřímé odhady s obrovským rozptylem, takže vlastně nevíme, která ultramasivní černá díra je ta nejhmotnější. Černá díry z Podkovy se teď ale každopádně stala jedním z horkých kandidátů.

 

Vědci totiž použili nový přístup pro určení hmotnosti černé díry, který představuje kombinaci gravitačního čočkování a kinematiky hvězd, která je pro podobné případy „zlatým standardem,“ ale funguje jen u velmi blízkých galaxií, protože je nutné rozeznávat hvězdy v blízkosti černé díry, jejíž hmotnost odhadujeme.

 

Jak říká Melo-Carneiro, u galaxií vzdálených tak, jako je čočkující galaxie Podkovy LRG 3-757, jsme doposud typicky odhadovali hmotnost centrální černé díry podle akrece okolní hmoty, což je velmi nepřesné a současně možné pouze u intenzivně aktivních černých děr. V kombinace se silným gravitačním čočkováním lze použít kinematiku hvězd i u vzdálených galaxií, což je podstatně přesnější.

 

Logo. Kredit: University of Portsmouth.
Logo. Kredit: University of Portsmouth.

Samozřejmě je nápadné, že jedna z největších galaxií hostí jednu z největších ultramasivních černých děr. Současně jde o takzvanou fosilní skupinu galaxií (fossil group), závěrečné stádium vývoje soustavy galaxií, v němž obrovská galaxie v průběhu času sežrala všechny menší okolní galaxie i s jejich černými dírami.

 

Vztah mezi galaxiemi a jejich centrálními černými dírami je stále nejasný a vědci prahnou po tom, aby ho více pochopili. Proto je úspěch týmu, který vedl Melo-Carneiro, velmi důležitý a podpoří výzkum v tomto směru.

 

Video: Tom Collett: Strong gravitational lensing as a cosmological probe

 

Literatura

Royal Astronomical Society 7. 8. 2025.

MNRAS 541: 2853–2871.

Datum: 14.08.2025
Tisk článku

Související články:

Gigantická záhada: Vědci postrádají supermasivní černou díru     Autor: Stanislav Mihulka (19.12.2020)
Rychle rostoucí supermasivní černá díra "sežere" 1 Zemi za sekundu     Autor: Stanislav Mihulka (16.06.2022)
Ultramasivní černé díry mohou vznikat splýváním trojic kvasarů     Autor: Stanislav Mihulka (03.03.2023)
Monstrum z úsvitu času: Nejranější černá díra má hmotnost 300 milionů Sluncí     Autor: Stanislav Mihulka (08.08.2025)



Diskuze:

Co z toho plyne?

Tomáš Vals,2025-08-16 13:10:40

Zřejmě mne ukamenujete, ale k čemu jsou dobré tyto astronomicky drahé teorie? Myslím, že teo k ničemu. Teoretiků si platíme čím dál více, bez výsledku (tedy kromě teorií) a reálné pozemské problémy nikdo řešit nechce...

Odpovědět


Re: Co z toho plyne?

D@1imi1 Hrušk@,2025-08-16 18:15:54

Neukamenuji, jen by mě zajímal vyčíslený ten vývoj v čase, kolik astrofyziků platíme :)

Odpovědět


Re: Co z toho plyne?

Ondřej Knor,2025-08-17 08:24:20

Já myslím, že ukamenovat by vás měla ta obrovská spousta vědců, co řeší "reálné pozemské problémy". Vypustit takový blábol je vrchol ignoranství.

A k čemu to je? V první řadě jde asi o poznání vesmíru, ve kterém žijeme. Vás nezajíma jak funguje náš vesmír? Hloupá otázka, očividně nezajímá. K čemu to je? Levnější párek a pivo díky tomu asi mít jen tak nebudeme, ale vážně máte pocit, že to je zbytečné? Třeba díky tomu budeme jednou cestovat dále do vesmíru než teď. Když Newton koukal kdysi do dalekohledu, tak to lidem vám podobným také mohlo připadat zbytečné. Ale byl to začátek něčeho, díky čemu teď létáme do vesmíru a vypouštíme na oběžnou dráhu satelity. Připadají vám satelity zbytečné? Připadá vám GPS zbytečný? Normálně se z vás chytám za hlavu.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni



Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz