V období po Covidu se problematika očkování stala součástí balíku témat, na kterých lze demonstrovat buď příslušnost k akademicky vzdělané intelektuální elitě či odpor k ní, důvěru v zavedené odborné instituce a postupy, či místy až paranoidní hledání náznaků zrady a finančně motivovaného podvodu těmito institucemi páchané. Jde o téma, kde se nepracuje se stupni šedi, ale jen s jedničkami a nulami. A to je škoda, protože takový přístup obvykle nic užitečného nepřinese.

Očkování nezvyšuje obsah hliníku v krevní plazmě o nic víc než samotné dýchání vzduchu. Hliník je jednou z hlavních složek naší planety a životní prostředí ho obsahuje velké množství – zdaleka nejen v důsledku průmyslového znečištění, ale do značné míry přirozeně. Celková dávka hliníku přijatého s potravou, vodou a vzduchem a podaného ve vakcínách je hluboko pod hranicí zdravotního rizika. (Kredit: Heather Hazzan, CC BY 2.0)

Nová kóta, na níž se mnoho bijců za lepší příští rozhodlo padnout, vstoupila ve známost jako „Dánská studie“. Konkrétně jde o kohortovou studii publikovanou v roce 2025 v časopise Annals of Internal Medicine (impakt faktor 2025 = 39.2; kvartil Q1, procento přijatých článků - 6 až 8%) jejíž autoři měli za cíl zjistit, zda existuje souvislost mezi množstvím hliníku, kterému je dítě vystaveno prostřednictvím očkování v raném věku, a rizikem vzniku autoimunitních, alergických nebo neurovývojových poruch. Jako zdroj dat o typu a počtu očkování a o výskytu 50 vybraných chronických onemocnění sloužily dánské zdravotní registry. Do studie bylo zahrnuto více než 1,2 milionu dětí narozených v Dánsku mezi lety 1997 a 2018, které byly ve věku dvou let naživu a stále žily na území Dánska. V rámci studie bylo hodnoceno, zda nárůst expozice hliníku o 1 mg vede ke statisticky významnému nárůstu rizika vzniku příslušných onemocnění. Hodnocenou veličinou byl tzv. hazard ratio (HR), což je poměr pravděpodobnosti vzniku určitého onemocnění ve skupině, která byla vystavena určité základní dávce hliníku zvýšené o 1 mg a pravděpodobnosti onemocnění ve skupině vystavené pouze oné základní dávce. Pokud je parametr HR blízký 1, znamená to, že zvýšení dávky o 1 mg nevede ke zvýšení pravděpodobnosti vzniku daného onemocnění, pokud je HR větší než 1, můžeme předpokládat, že se sledovaná látka podílí na vzniku onemocnění a pokud je HR menší než 1, působí látka jako ochranný faktor před vznikem nemoci. Výsledky takové studie jsou obvykle prezentovány jako střední hodnota HR a 95% interval spolehlivosti (95% C.I) – pokud se uvnitř tohoto intervalu spolehlivosti nachází hodnota 1, považujeme účinek látky za statisticky nevýznamný i v případě, že se střední hodnota HR od 1 významně liší.

Kumulativní expozice hliníku z vakcín podaných během prvních dvou let života nebyla podle autorů studie spojena se zvýšeným výskytem žádného z 50 hodnocených onemocnění diagnostikovaných během 2. až 5. respektive 8. roku života. Pro soubor 16 autoimunitních onemocnění byla hodnota skupinového HR = 0,98 (95% C.I. 0.94 až 1.02), pro soubor 9 alergických a atopických onemocnění bylo HR = 0.99 (95% C.I. = 0.94 až 1.02) a pro soubor 6 neurovývojových vad bylo HR = 0.93 (0.90 až 0.97). Dané výsledky si získaly velkou mediální pozornost (u nás např. několik reportáží v České televizi) a byly prezentovány jako další z řady důkazů, podporujících tezi o bezpečnosti vakcín.

Dr. Jenner při svém prvním očkování 14. května 1796. Očkovaným je osmiletý chlapec James Phipp. Obraz namaloval Ernest Board, volné dílo.

Diskusní sekce pod daným článkem se ovšem záhy začala plnit četnými výtkami týkajícími se metodiky studie, způsobu zpracování a vyhodnocení dat a také nedostatečné či zavádějící diskusi výsledků. Několik diskutujících dokonce požadovalo okamžité stažení studie s odůvodněním, že publikování odborného textu s tak rozsáhlým množstvím zásadních nedostatků dále podkopává již tak velmi nízkou důvěru veřejnosti v lékařské vědy.

Přestože se hodnoty souhrnných parametrů HR pro soubory autoimunitních, alergických a neurovývojových onemocnění statisticky významně nelišily od 1, v případě dvou konkrétních diagnóz v souboru autoimunitních onemocnění (ulcerózní kolitida, erythema nodosum), pěti diagnóz v souboru alergických a atopických onemocnění (astma, angioedém a kopřivka, nespecifikovaná alergie, potravinová alergie, anafylaxe) a čtyřech diagnóz ze souboru neurovývojových vad (autistická porucha, kompozitní porucha ze spektra autismu, ADHD, ostatní vývojové poruchy) se hodnota parametru HR od 1 statisticky významně lišila. Překvapivě však ve všech těchto případech dosahoval daný parametr hodnoty menší než 1, což by znamenalo, že zvýšený příjem hliníku před danými nemocemi chrání. Hodnoty horní hranice intervalu spolehlivosti se ve zmíněných případech pohybovaly mezi 0.89 (potravinová alergie) až 0.99 (autistická porucha), takže ona statistická významnost byla hraniční a autoři studie ji nepřikládali žádný praktický význam.

Nejspíš jedna z prvních „reklam“ na očkování. A to v podání hned tří králonen. Královna Mysore : vlevo, první manželka krále Krišnaradži Wadiyara III ., Devajammani, vpravo, druhá manželka krále, také jménem Devajammani, uprostřed: Lakshmi Ammani , králova babička. Že jde o propagaci očkování namísto variolace se historikové domnívají podle toho, že na kůže královen vykazuje příslušné stopy: změnu barvy kolem nosu a úst (vlevo) a malou skrytou očkovací jizvu (vpravo). Autor: Thomas Hickey, 1805. Volné dílo.

U kritiků studie ovšem vzbudil pozornost fakt, že se všechny statisticky významné hodnoty HR nacházejí pod hodnotou jedna. Tento trend podezřívavější jedince vedl k závěru, že došlo k manipulaci dat, ty méně podezřívavé pak k předpokladu, že se tak projevil vliv nějakého skrytého vlivného faktoru.

Jedním z možných vysvětlení je zkreslení způsobené zdravými očkovanými (ang. healthy vaccinee bias), odrážející fakt, že děti podstupující více očkování jsou průměrně zdravější než děti, které podstupují očkování méně např. proto, že ho ze zdravotních důvodů odkládají. Vakcíny se pak díky tomuto zkreslení jeví účinnější jak v případě nemoci, proti které je pacient očkován, tak i v případě jiných nemocí. Autoři studie však toto vysvětlení odmítají a považují daný trend v datech za statistický artefakt.

Další významnou výtkou je, že daná studie srovnává očkované s očkovanými a nezahrnuje kontrolní skupinu neočkovaných. To je běžná potíž všech studií týkajících se pozdních vedlejších účinků vakcín, a to zejména v rozvinutých zemích, kde je řada očkovaní aplikována povinně. Ne že by skupina neočkovaných vůbec neexistovala, ale je málo početná a vykazuje řadu odlišností od průměrné populace, a tak nemůže sloužit jako vhodná kontrola.

Kritizován byl rovněž fakt, že ze studovaného souboru byly vyřazeny děti, kterým byla diagnostikována některá ze studovaných nemocí před dosažením věku 2 let (což lze podle autorů studie považovat za běžnou epidemiologickou praxi), nepravdivě deklarovaný střet zájmů (netroufám si posoudit), popis dávky slepě kopírující příbalové informace (zde bych problém neočekával), rozdíly v očkovacím kalendáři v jednotlivých letech (analýza doplněna v přílohách) a za mě asi nejzásadnější výtka týkající se krátké doby studie.

Tento fakt rozhodně snižuje vypovídací hodnotu studie zejména u řady neurovývojových poruch, protože, jak uvádí jeden z kritiků studie, v Dánsku jsou děti obvykle diagnostikovány s autismem, poruchami ze spektra autismu a ADHD mezi 7. a 12. rokem věku—nebo i později, v závislosti na závažnosti příznaků.

Poznámka redakce:

Kontakt na autora zde. Kredit. UPCE.

Metodika studie byla zaměřena na studium vztahu dávka – účinek u hliníku, které děti v raném věku přijímají prostřednictvím očkování. V rámci původní studie se nepodařilo prokázat, že by zvýšení dávky o 1 mg vedlo ke statisticky významnému nárůstu rizika vzniku kterékoliv z 50 studovaných nemocí, po redakci dat navržené oponenty byla pro Aspergerův syndrom zjištěna hodnota HR = 1.67 (95% C.I. 1.01 až 2.77), což je sice hodnota statisticky významná, ovšem velmi hraničně. Daná studie podle mě rozhodně není tak špatná, aby musela být stažena, ani tak dobrá, aby mohla sloužit k vyvrácení obav ohledně negativních účinků hliníku v očkovacích látkách.

Observační studie mají celou řadu metodických omezení a hrají spíše roli při formulaci hypotéz než při definitivním rozhodování o jejich platnosti. Pokud je taková studie zmiňována ve veřejnoprávních médiích, mělo by se tak dít pouze pokud jsou tato omezení zmíněna a pokud jsou zmíněny i relevantní kritické připomínky, které byly odbornou veřejností vůči studii vzneseny. V opačném případě jde spíše o medvědí než veřejnou službu.

Literatura

Andersson, N.W., Bech Svalgaard, I., Hoffmann, S.S. and Hviid, A., 2025. Aluminum-Adsorbed Vaccines and Chronic Diseases in Childhood: A Nationwide Cohort Study. Annals of Internal Medicine.