Mazlíčci primátů. Kredit: Grueter et al. (2026), Primates.

Dlouho jsme si mysleli, že schopnost vytvářet blízké sociální vztahy s jinými druhy je jedinečná pro náš druh. Jak obvykle v podobných případech se ale ukázalo, že je to jenom nadutost.

Cyril Grueter z University of Oxford a řady dalších institucí s týmem kolegů sestavil první komplexní přehled přátelských interakcí mezi nelidskými primáty a zvířaty jiných druhů. Dali dohromady 427 případů zahrnujících 88 druhů primátů a 127 partnerských druhů, z nichž 55 nepatří mezi primáty. Ukazuje se, že primáti si se zvířaty jiných druhů často hrají, vzájemně se čistí, objímají je, nosí je nebo je dokonce adoptují.

Gibbon s myškou. Kredit: Grueter et al. (2026), Primates.

V podstatě k tomu dochází všude, kde žijí nějací primáti. Makakové medvědí v Thajsku pečují o srst domácích psů. Hulmani se na Srí Lance mazlí s velkými veverkami ratufami a nelze se jim divit, jsou vážně rozkošné. Nebo lemuři kata na Madagaskaru opečovávají rovněž velmi roztomilé lemury rodu Hapalemur. Z Brazílie je znám případ, kdy malpy kapucínské adoptovaly mládě kosmana a po mnoho měsíců se o něj staraly jako o vlastního.

Vědci zjistili, že nejčastějším mezidruhovým kontaktem byly hra (139 případů) a vzájemná péče o srst (136 případů). Mláďata si výrazně častěji hrála se zvířaty jiných druhů, zatímco dospělé samice se častěji věnovaly jejich ošetřování. Dospělí samci se naopak do přátelských mezidruhových interakcí zapojovali podstatně méně.

Okouzlující ratufa. Kredit: Dhruvaraj, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

Také se ukázalo, že primáti nejčastěji navazovali sociální vztahy s evolučně příbuznými druhy. Nechyběly ale ani četné kontakty s podstatně méně příbuznými tvory, například se psy, ptáky, veverkami nebo plazy. Ve většině případů byli iniciátory těchto setkání samotní primáti.

Když spolu tráví čas zvířata různých druhů, bývá to zpravidla z praktických důvodů, například kvůli snazšímu hledání potravy nebo větší bezpečnosti. U studovaných primátů však šlo o něco víc. Se zvířaty jiných druhů si hráli, pečovali o ně, nosili je nebo vedle nich odpočívali bez jakékoli zjevné odměny. Podle autorů to svědčí o sociální zvídavosti a ochotě navazovat přátelské vztahy napříč druhovými hranicí.

Jak se zdá, v zájmu o mazlíčky jsme úplně normální primáti. Což platí bohužel i v tom, že ne všechny příběhy měly šťastný konec. Zvědavost a pečovatelské sklony se někdy změnily v příliš hrubé zacházení. Vědci zaznamenali 13 případů, kdy partnerské zvíře uhynulo. Mezidruhová přátelství nemusí vždy dopadnout dobře, jak my lidé dobře víme.

Výzkum péče primátů o mazlíčky nabízí nové poznatky o evoluci empatie, sociální flexibility a pozoruhodné schopnosti primátů navazovat vztahy se zvířaty, která nepatří k jejich vlastnímu druhu. Současně může mít i velmi praktické dopady, třeba v péči o zvířata v zoologických zahradách i záchranných centrech.

Video: Cyril Grüter: Inter-group social dynamics, multilevel organization in primates (2 Dec. 2025)

Literatura

University of Oxford 29. 7. 2026.

Primates online 21. 7. 2026.