Proč krokodýli nelétají? Kredit: Timothy A. Gonsalves, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

Zkušenost praví, že na naivní otázky zvědavého dítěte většinou existuje ohromné spektrum odpovědí od ryze technických a vlastně nic neříkajících proximátních až po úplně všeobjímající a vyprázdněné ultimátní fráze. S krokodýly a ptáky je to alespoň příjemná letní zábava, protože nic s nimi není tak, jak se zdá být.

Tak především, i když se to zdá být na první pohled bláznivé, v dnešním světě jsou krokodýlové daleko nejpříbuznější právě ptákům. Jsou to jediné dvě skupiny archosaurů, které přežily do současnosti. Šupinatí, tedy ještěři a hadi, hatérie nebo želvy, ti všichni jsou krokodýlům příbuzní míň než ptáci.

Roger Seymour. Kredit: Adelaide University.

Archosauři, kteří se objevili někdy v době nejvíc extrémního masového vymírání v historii planety na konci permu (buď těsně po, nebo těsně před), se záhy rozštěpili na dvě vývojové linie. V jedné z nich (Pseudosuchia) vznikli krokodýli, ve druhé linii (Avemetatarsalia) se objevili pterosauři a dinosauři, jejichž jedna skupinka jsou dnešní ptáci.

Dneska nemají krokodýli a ptáci na první pohled téměř nic společného, tedy pokud nepozorujete matku krokodýlici, jak vzorně pečuje o snůšku vajec, která snesla do hnízda, co postavila. Biologové byli v (dávné) minulosti posedlí tím, že krokodýli jsou studenokrevní lenoši a jejich teplotu určuje prostředí a ptáci zase teplokrevní, plní energie dodávané metabolismem – což jim bránilo si představit, že by krokodýli s ptáky mohli mít něco společného.

Zdá se to být jasné. I kdyby krokodýli nějakým způsobem přišli ke křídlům, už samotný jejich studenokrevný metabolismus by jim nedovolil tak aktivní pohyb jako je let. Vědci dlouho předpokládali, že teplokrevnost se vyvinula ze studenokrevnosti, nikoli naopak. My sami jsme teplokrevní živočichové, což samozřejmě ohromně svádělo generace myslitelů k představám, že teplokrevnost je „pokročilejší“ než studenokrevnost. Podle těchto představ byla linie krokodýlů od počátku studenokrevná a teplokrevnost se svým aktivním stylem života se objevila až v linii zahrnující dinosaury a pterosaury, kde, mimochodem nejméně dvakrát nezávisle na sobě začali archosauři létat.

Logo. Kredit: Adelaide University.

Roger Seymour z Adelaide University a jeho kolegové zjistili, že je to se studenokrevností a teplokrevností úplně naopak. Podle nich byla celá linie krokodýlů a jejich příbuzných teplokrevná, až do relativně nedávné doby. Teplokrevnost není z jejich pohledu moderní novinkou, nýbrž starobylým znakem. Novinkou dnešních krokodýlů je, že jsou líní a studenokrevní.

První vodítkem podle Seymoura je, jak si mnozí pamatujeme ze školy, že dnešní krokodýli mají divné, v podstatě čtyřkomorové srdce, které je ale jinak typické pro dnešní teplokrevné živočichy čili ptáky a savce. Průtok krve a krevní tlak u krokodýlů je ale nízký, podobně jako u jiných studenokrevných obratlovců. Jsou ale i stopy na fosilních kostech.

Seymour s kolegy shromáždili o 81 archosaurech, pokud jde o velikosti otvorů v kostech, jimiž procházejí cévy. Díky studiu dnešních obratlovců již dříve vyšlo najevo, že relativní velikost těchto otvorů je větší u teplokrevných živočichů. Badatelé díky tomu zjistili, že krokodýlí, tak dinosauří a ptačí linie měly vysokou rychlost metabolismu čili „teplokrevnost“ a žili velmi aktivním stylem až do poměrně nedávné doby, zřejmě přibližně před 66 miliony let, kdy většina dinosaurů vyhynula. Právě tehdy krokodýlí linie tuto strategii opustila a přešla na studenokrevný metabolismus. Jistě nebude pouhou náhodou, že zhruba v té době zasáhla Yucatán planetka (nebo kometa) a ukončila křídu a celé druhohory.

Proč krokodýli zvolili žhavou novinku studenokrevnosti? Seymourův tým se domnívá, že to těsně souvisí s jejich přechodem na styl lovců číhajících pod hladinou na kořist. Zřejmě to pro ně byla dobrá volba pro svět zničený masovým vymíráním na konci křídy. Pokud to tak bylo, zpomalení metabolismu spojené se studenokrevností jim umožnilo déle zadržet dech a lépe číhat a také lépe topit kořist. Dnes neznáme žádné teplokrevné vodní predátory, kteří by lovili tímto způsobem. Teplokrevní živočichové prostě nedovedou zadržet dech dost dlouho.

Video: Why Crocodiles Have an Extra Hole in their Heart

Literatura

The Conversation 14. 8. 2026.

Paleobiology online 7. 8. 2026.