Kobylky loutkami v rukou parazitů  
Strunovci dokáží přinutit kobylky naskákat do vody a utopit se a my teď už začínáme chápat, jak to dělají.

 

Zvětšit obrázek
Laškovné hry Matky Přírody. Strunovec Spinochordodes vylézající z meconemy.

Přírodu obvykle vnímáme jako krásné, idylické místo, kam se vypravujeme pro relaxaci a poučení. Občas, spíše neradi připustíme, že mezi zvířátky nebývají až tak pěkné vztahy, jaké máme my lidé mezi sebou.

Zvětšit obrázek
Kobylka Meconema. V celé záležitosti hraje roli oběti.

Hyenu ohlodávající čerstvě skolenou antilopu spíše přehlížíme a považujeme za takové nepěkné, ale nutné zlo, či bizarní cirkus, jehož aktéři se po odchodu návštěvníků zase zvednou, ukloní se a odejdou do maringotek. A jehovisti to vzali od podlahy, v jejich často ilustrovaném novém ráji bude hyena s výrazem dobromyslného idiota přežvykovat seno.

 


Ve skutečnosti je příroda plná zajímavých ohavností. Mezi ty nejpozoruhodnější patří případy, kdy parazit nějakým lstivým způsobem manipuluje chování hostitele. Takových situací je už známa celá řada, člověka, kterým manipuluje například Toxoplasma nevyjímaje. Parazit vždy nějak donutí hostitele, aby se choval tak, jak je to výhodné pro parazita. Není nijak překvapivé, že to hostitel ve většině takových případů smutně odnáší.

Málokdy se ale ví něco bližšího o konkrétním mechanismu, kterým parazit na hostitele působí. Někdy to není příliš složité zjistit. Například, larvy některých druhů motolic parazitují v očních čočkách ryb. Infikované ryby pak pochopitelně špatně vidí.

Zvětšit obrázek
Strunovec uvnitř. Hraje zlého hocha.

Domnívají se, že jsou příliš hluboko a plavou vzhůru. Časem vyplavou až k hladině, ani to jim ale nepomůže. Nakonec se motají u hladiny tak dlouho, dokud je nesejme nějaký rybožravý pták, ve kterém motolice zdárně dospěje. Ve většině případů je ale mechanismus manipulace hostitele záhadou.

 

Francouzští badatelé pod vedením F. Thomase z IRD v Montpellier během nedávného výzkumu sledovali jak parazitický strunovec Spinochordodes tellinii manipuluje kobylky a cvrčky. Strunovci se s hostiteli nemazlí. Když se jejich vývojový cyklus blíží ke konci, nějak přinutí jinak stoprocentně suchozemské kobylky dolézt k vodě a spáchat efektní sebevraždu skokem do ní. Dospělí strunovci totiž žijí ve vodě a tohle řešení je pro ně pohodlné. Jakmile je nešťastná kobylka ve vodě, strunovec vyleze ven, přičemž předvede, že je třikrát až čtyřikrát delší než jeho oběť, s úsměvem odplave a vyhledá sexuálního partnera. Je tím posledním, co topící se hostitel v životě spatří.

 

Zvětšit obrázek
Reality show vrcholí. Sebevražda v přímém přenosu.

Jako jedněm z prvních se jim podařilo vystopovat, které proteiny se podílí na brutální manipulaci hostitele, v tomhle případě kobylek. Dospívající strunovci ovlivňují centrální nervový systém hostitelů tak, že produkují proteiny vydávající se za vlastní proteiny kobylek. Během studie bylo použito know-how proteomiky, čili metodické postupy, které umožňují analyzovat všechny proteiny vyráběné v určitých buňkách nebo tkáních, konkrétně 2-DE, dvourozměrnou gelovou elektroforézu, MALDI-TOF hmotnostní spektrometrii a počítačové analýzy. Stačilo se podívat na mozky kobylek Meconema thalassinum, které jsou hostitelkami zmíněných strunovců a zjistit, jaké proteiny se vyrábějí v mozcích nenakažených jedinců a jaké u těch parazitovaných a to před, během a po jejich sebevražedném skoku do vody.

 

Zvětšit obrázek
Strunovec pro změnu v kudlance. Buďme rádi, že vyjma vetřelců z lidí nic podobných proporcí neleze.

Ukázalo se, že se proteiny v mozcích kobylek se strunovcem od těch v mozcích kobylek bez parazitů opravdu liší. Konkrétně šlo o proteiny, jenž mají co do činění s mozkovými neurotransmitery, tedy s látkami, které zásadním způsobem řídí činnost mozku, nálady, pocity, emoce a tužby. A pak také o několik proteinů, jenž souvisejí s tím, jak se zvíře pohybuje vůči zemské gravitaci. Jinými slovy, podařilo se zjistit, které konkrétní proteiny udělají z normální hopsající kobylky potápěče bez akvalungu. Kobylkám to asi příliš nepomůže, ale všechno ošklivé je pro něco dobré. Studie jako je tahle napovídají, jak vlastně mozky fungují a taky, co všechno může dokázat takový nenápadný parazit.

Pramen: Proceedings of the Royal Society B 272: 2117-2126.

Autor: Stanislav Mihulka
Datum: 25.10.2005 00:37
Tisk článku

Parazit IX9 : life in quarantine -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 150 Kč
cena: 133 Kč
Parazit IX9 : life in quarantine


Diskuze:

Jen pro doplnění

ondrej,2005-11-03 09:12:36

- strunovci se vyskytují i u nás. Sice ne v kobylkách, ale v sarančatech (běžné druhy - nevyznám se v nich - do 2 - 3 cm délky) jsem jich našel několikrát (určitě budou i v jiných hmyzech), dospělý strunovec má i 15 cm (tuším rod Gordius).
Otázka možnosti utopení hmyzu níže řešená je zajímavá, jako mnohem zajímavější ovšem vidím otázku doby po kterou se hmyz vydrží topit - ve vztahu k rybám. V jakékoli zarybněné vodě totiž strunovec prakticky nemá nárok přežít - reakce na topící se hmyz jsou okamžité (tedy není-li extra nepříznivé počasí - ale to v té "pravé" době nehrozí). Schopen projít zažívacím traktem určitě není - nějaká odolnost proti trávicím šťávám tu jistě bude, ovšem proti požerákovým zubům určitě ne (tedy není-li schopen velmi silně regenerovat - což nevím, osobně bych to tak neviděl - ale nejsem si zcela jist). Šanci má v mělkých, nejlépe periodických tůních bez ryb - v takých tů%nkách jsem jej párktát i napřímo viděl. Tedy v oblastech kde se vyskytuje musí být promořenost hmyzáků obrovská, aby aspoň něco:
a) dorostlo,
b) dostalo se do vody,
c) do vody kde to nic nezežere,
d) do vody která hned nevyschne.

Hold paraziti jsou paraziti, vždycky o krok napřed.

Odpovědět

Ťažká depka

Stanley_B707,2005-10-31 21:26:59


"Konkrétně šlo o proteiny, jenž mají co do činění s mozkovými neurotransmitery, tedy s látkami, které zásadním způsobem řídí činnost mozku, nálady, pocity, emoce a tužby."

Kobylka je normálne znechutená svetom oklolo, má náladu pod psa, cíti sa nepotrebná a jediné po čom túži je opustiť tento hrozný svet = spácha samovraždu :)

Odpovědět

Podobné proporce

Pavel,2005-10-31 13:41:52

Třeba taková tasemnice asi má podobné proporce (pravda, není to 4:1, ale přibližně 1:1 je taky dost). Ale je pravda, že ta sama od sebe z člověka nevyleze, ani když člověk skočí do vody.

Odpovědět

zajímavé

Ccecil,2005-10-26 21:01:00

hezký článek a velmi oceňuji, že autor se sdržel... však ty víš čeho. Myslím že tak je to naprosto OK. Gratuluji, jen tak dál.

Odpovědět


no nevím

ditom,2005-10-26 21:58:09

kdo se snažil motat ID i k H5N1

Odpovědět


DMF

Ccecil,2005-10-28 09:28:14

Má to ale jeden háčíček, to nebyl článek SM a to ťuknutí bylo opravdu pouze nepatrné a ještě ke všemu v kontextu k věci. Jinak moje ID je 4519, ale jen někde a s HMTD to opravdu nemá nic společného ani s MeOH.

Odpovědět


:)

SM,2005-11-07 14:44:55

ID se prej mezi nasranejma americkejma studentama překládá jako Impotent Dwarf, je to lepší Ccecile? Abys nebyl ochuzenej :))

Odpovědět

lumici

pavel houser,2005-10-26 09:49:52

vim, ze podobne "sebevrazdy utopenim" pri tazeni lumiku se vysvetluji jinak, ale uz kdysi me napadlo, zda to take nemuze byt manipulace nejakym parazitem.

Odpovědět


Re: Lumici

Araon,2005-10-27 14:02:48

Lumici pachajici sebevrazdy, jsou legenda za kterou muze Disney. Vice zde: http://www.snopes.com/disney/films/lemmings.htm

Odpovědět

2 Zephir

ditom,2005-10-26 08:02:33

Vždy mě rozčilovali lidé, kteří si pletou kobylky a sarančata....

Odpovědět

Je škoda, že jsme se nedozvěděli mechanismus toho

Pavel Brož,2005-10-25 12:33:01

účinku. V článku je pouze naznačena jakási spojitost s orientací napadené kobylky vůči gravitaci, jinak nic. Je pravda, že nějaká čidla monitorující orientaci kobylky vůči gravitaci kobylka asi mít musí, resp. je logické aby je měla, na rozdíl třeba od čidel vlhkosti, která pravděpodobně nemá, resp. bylo by logické, kdyby je neměla. Pokud by kobylky měly schopnost vyhledávat vodní plochy kvůli své potřebě, např. pro utišení žízně, pak by nejpřímočařejším řešením pro parazita byla manipulace třeba toho pocitu žízně. Nicméně kobylky se jak známo k napajedlům neslétávají, takže není důvod, aby měly čidla na vodu, takže tato cesta asi pro parazita nepřichází v úvahu. Jenže na druhou stranu, jak už zmínil Ditom, sebevražda utopením prováděná skrze manipulaci pohybu zvířete vůči gravitaci je z principu dosti neefektivní podnik - bude určitě záviset na lokalitě, kde je tato strategie relativně úspěšná a kde není (no tam kde ta strategie úspěšná nebude, tak tam tytéž kobylky těmi strunovci asi moc trpět nebudou, to je jasné, podobně jako lidé netrpívají malárií tam, kde se nedaří jejim přenašečům).

Odpovědět

f

Marian,2005-10-25 09:45:39

V zadnem pripade bych nechtel videt strunovce, ktery ovlada Paroubka.(by se asi lide divili)
O vlivu Toxoplasmy na lidskou psychiku, bylo uverejneno par publikaci, presto si myslim ze tento problem je docela opomijeny. Treba by ubylo par sebevrahu v silnych autech z nasich silnic

Odpovědět

dotaz

ditom,2005-10-25 08:05:12

vyhledává napadená kobylka aktivně vodní plochu, nebo jde jen v pozitivním smyslu gravitace?
Jestli platí (b),tak by se nabízel zajímavý scénář:

Celkem malá šance trefit se na vodu při první cestě "dolů." Potom by ale kobylka "pod vlivem" byla nucena hrabat dolů do země, s pramalým přínosem pro strunovce Spinochordodes.

Mnohem větší šance by měla (šance utopit se :-)), kdyby strunovec nějak střídal režimy "dolů" X "normal."


2 gersheimer: myslím, že minimálně částečně kobylka potopená bude (část stigmat), což asi při dostatečně dlouhé koupeli stačí.
Schválně se zkus podívat někdy v létě na hladinu nějakého domácího bazénu (voda bez vodních predátorů), a uvidíš bandu hmyzu (utopeného či topícího se) na hladině.

Odpovědět


Nahoru? Dolů?

Zdeněk,2005-10-28 13:17:18

Nerovnosti na zemi lze vnímat s různým stupněm přiblížení. Pokud bude nové chování kobylky přehlížet např. prolákliny menší než 10 metrů, pak v tomto měřítku povede cesta "s kopce" prakticky vždy do vody.
Jinak co se týče bazénů, ty 1. obsahují hodně chlóru a 2. mají kolmé stěny (obvykle), což ztěžuje výstup na břeh, má-li hmyz smočená křídla.

Odpovědět


utopená kobylka

martin,2006-02-25 23:03:38

Kobylka možno reaguje na lesk vodnej hladiny, rovnako ako chrobák potápnik alebo vodná bzdocha (česky ploštice)korčuliarka. Tie letia aj na vodorovne položený lesklý plech.

Odpovědět

Může se kobylka opravdu utopit?

gersheimer,2005-10-25 07:21:16

Je to detail, který s podstatou článku nesouvisí, ale mám pocit, že kobylku by měla za normálních okolností vodní hladina unést svým povrchovým napětím, ne?

Odpovědět


Může se utopit.

Zdeněk,2005-10-28 13:11:51

Záleží na způsobu vstupu do vody. Asi je nutná určitá opatrnost, aby se hmyz do vody neprobořil. Když pokládáš na vodu jehlu, taky ji nesmíš stavět na špičku. Viděl bych to tak, že nakažená kobylka sebou naslepo švihne do vody a nestará se o nějaké vyvažování k udržení povrchového napětí.

Odpovědět

Nechuť !

Katka,2005-10-25 06:12:35

Tak tohle je absolutně nechutné, obzvlášť ten černobílý obrázek ! :)

Odpovědět


hmm

palo,2005-10-25 10:25:15

cele je to nechutne..

da sa nejako zistit ci si chovam nejake parazity? blchy vsi nemam, ale co tam vnutri? ako maly som vonku pchal do huby vsetko co sa mi do nej mestilo..

az budem raz vladca vesmiru, dam vyhladit vsetko mensie ako morca!!!!

Odpovědět


Nechuť

ZEPHIR,2005-10-25 21:19:33

Kobylky přinášej celý řadě afrických zemí hladomory a neurotransmittery jsou vysoce selektivní cesta, jak je donutit se samy zlikvidovat.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni