Temná hmota a skryté rozměry vesmíru  
Nová astronomická pozorování přinášejí nebojácný alternativní pohled na povahu temné hmoty ve vesmíru.

 

Zvětšit obrázek
Temná hmota jako elegantní počítačový model.

„Na celém světě považují Američany za blázny.“

Těmito slovy začíná proslulá vědeckofantastická povídka Roberta A. Heinleina Domeček jako klícka, kterou můžete najít v nabité antologii Těžká planeta. Pojednává o ambiciózním architektovi Tealovi, který v záchvatu divoké kreativity postaví svému příteli Baileymu dům ve tvaru čtyřrozměrné krychle rozložené do tří rozměrů, což nakonec vede k dramatickým koncům. Krom dobrého příběhu získáte jako prémii i povědomost o možné existenci dalších prostorových rozměrů kromě našich notoricky známých tří.

 

 

Zvětšit obrázek
Tesarakt. Dvourozměrné zkreslení trojrozměrné projekce čtyřrozměrné krychle.


Není to záležitost pouhé science-fiction, jak by se snad mohlo zdát. Fyzikové se dnes docela dohadují, zda takové nějaké další rozměry existují, kolik jich je a jak vypadají. Joseph Silk z kupodivu nikoliv americké, nýbrž britské University of Oxford se svými spolupracovníky rozvířil debatu velmi zajímavým nápadem, co se týče temné hmoty ve vesmíru.


O temné hmotě se začalo mluvit ve chvíli, kdy se zjistilo, že ve vesmíru vidíme ve všech možných spektrálních pásmech jenom asi 15 procent hmoty, kterou by vesmír podle různých dalších pozorování měl obsahovat. Co je zač těch zbývajících 85 procent zatím nikdo přesně neví. Říká se tomu temná hmota a spousta lidí se snaží přijít na to, co by to mohlo být. Silk se s kolegy zabýval chováním temné hmoty v galaxiích, přičemž analyzovali rotaci vybraných galaktických útvarů. S velkým překvapením zjistili, že v malých galaxiích temná hmota působí poměrně silnou přitažlivou silou a ve velkých shlucích galaxiích naopak silou slabší.


 

Zvětšit obrázek
Temná hmota. Není vidět, ale díky podobným trikům o ní dobře víme.

Autoři nabízejí dobrodružné vysvětlení, o nemž sami prohlašují, že je extrémně spekulativní. Pozorované chování temné hmoty podle nich způsobují další tři prostorové rozměry, které na nepatrných nanometrových vzdálenostech mění působení gravitace. Ve hmotnějších galaxiích jsou dosud neznámé částice temné hmoty urychlovány na vyšší rychlosti. Proto tráví méně času v těsném sousedství a nanorozměry se nemohou projevit tak účinně jako v případě malých galaxií.

 


O dalších prostorových rozměrech se vedou řeči zejména v souvislosti s populární teorií superstrun. Většinou se má za to, že by jich mělo být osm a že by měly být velmi maličké, miliardkrát a miliardkrát menší než atomy. Tím pádem je není vůbec snadné najít a proto náš vesmír vypadá, jako by měl rozměry jenom tři. Někteří lidé si zase naopak myslí, že případné další prostorové rozměry jsou slušně velké a že se k nim jenom z nějakých důvodů nemůžeme dostat. Podle zmíněné studie by další rozměry měly být v řádech nanometrů, což není mnoho, ale ani nijak závratně málo. Pokud by měli pravdu, tak má náš vesmír celkem šest prostorových rozměrů, přičemž ve třech z nich je asi jen nanometr široký.


Existují i další možná vysvětlení pozorovaného jevu. Může zde působit nějaká úplně neznámá fyzikální síla. Nebo za to podle některých komentátorů snad můžou supernovy, s jejichž pomocí se provádějí astronomická měření a které by se mohly v minulosti chovat jinak, než dnes. Bláznů je v astrofyzice spousta a nejen Američanů a další prostorové dimenze jsou každopádně horké téma. Není tedy od věci předpokládat, že o nich nepochybně ještě mnoho uslyšíme.

Pramen: Arxiv (http://xxx.arxiv.org/abs/astro-ph/0508572

Autor: Stanislav Mihulka
Datum: 14.11.2005 21:44
Tisk článku

PROTO hmota, display 36 ks - neuveden
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 40 Kč
cena: 33 Kč
PROTO hmota, display 36 ks
neuveden
Související články:

Teoretické modely doplňují i mění poznatky o galaxiích     Autor: Dagmar Gregorová (15.06.2009)



Diskuze:

Universání vesmír alef0

Stanislavus,2007-07-16 11:12:53

Protože se touto problematiku velice těším, sděluji Vám svou teorii o 3rozměrných vesmírech v počtu 11 ks a jejich vzájemného dvourozměrného rozhraní v počtu 7 ks.
Jedná se o nadvesmír alef 0 a 5 kladnýh alef2,4,8,10 5 záporných vesmírů alef 1,3,5,7,9. Celkem 11ks po 4% =44%.
Hranice tvoří 2 ks nun mezi nadvesmírem nun0 u 5ti záporných a nun6 u 5 ti kladných ( 8 + 8 = 16%)
Hranice 5 ks mezi dílčími vesmíry nun1,2,3,4,5..40%.
Pro pochopení něco jako 5 dvoulistů uložených v nekonečné smyčce v tubusu nadvesmíru alef0. Celkem 100% hmoty. Pozorovatel v dílčím vesmíru alef je oddělen jedním nunem od nadvesmíru a jedním nunem od antivesmíru.

Odpovědět


Naprosto geniální!

Stan Borowitz,2008-02-04 19:52:19

Málem jsem se sice udusil burákama, ale stálo to za to. To je fakt bomba. Ještě bych snad na doplnění řekl, že vzhledem k platnosti principu neurčitosti nemůže žádná informace proniknout nuny z vesmíru do antivesmíru či hypervesmíru ani zpět. Neboli žádným měřením ani experimentem nelze existenci této struktury dokázat ani vyvrátit. Ledaže by neplatil princip neurčitosti. A teď, pánové kvantoví mechanici, mudrujte. To je jiné kafe než Einstein-Podolsky_Rosen...

Odpovědět

Heureka !

regulus,2007-04-11 10:48:51

MFF UK snad tvrdi, ze ziadne problemy vo fyzike nie su, a ze je vsetko vysvetlene tak, ako to ma byt ? Pan Broz, je v tom logicky spor: keby vsetko bolo vysvetlene, tak by nikto nehladal pravdu. Som za nove napady, nech su akokolvek sialene.

Odpovědět

teorie to není dokud není potrvzena Petráskem

Navátil,2006-09-15 17:36:34

Zephire, dokud Vám tu teorii nezrecenzuje mistr M.Petrásek, do tý doby to teorie není a už vůbec né uznaná. ( Musíte buď počkat anebo mu jí k vyhodnocení dodat )

Odpovědět

Další potvrzení mý teorie

Zephir,2005-12-12 19:32:05

http://www.physorg.com/news8932.html

Odpovědět

související spekulace a praktiky z jiných oborů

Katka,2005-11-24 09:17:07

Podivuhodným způsobem člověk může narazit na stopy toho, že existuje i něco jiného než viditelná hmota či viditelné prostory třeba i v oborech jako je klinický výzkum drog (Rick Strassman: DMT: molekula duše) nebo v systémové psychoterapii, kdy Bert Hellinger zřejmě již několik desetiletí staví rodinné systémy pomocí dobrovolníků, které nechá rozestavit klientem podle jeho pocitů a kteří věrně reagují jako osoby, které mají představovat - tedy jako členové rodiny (z toho se pak usuzuje na poruchy rodiny) - pak se hledá "zdravé" rozestavení rodinných příslušníků - a léčení je dosahováno pomocí "vnitřního obrazu".(Daná metoda se provádí i v Čechcáh, říká se jí zde rodinné konstelace a činí si nárok například na léčení anorexií, závislostí, prevenci sebevražd i pomoc při léčení vážných život ohrožujících chorob. Vůbec by byla psychiatrie na podobné "důkazy" nebo důkazy jiných světů plná, kdyby se rozpovídali halucinuájící pacienti...

Odpovědět

Článek o vakuu od Vágnera

ZEPHIR,2005-11-15 19:05:00

Pro získání trochu širšího povědomí o tom, co tmavá hmota je, resp. může být.
/>
http://hp.ujf.cas.cz/~wagner/popclan/vakuum/vakuum.html

Odpovědět

mr smith

machr,2005-11-15 14:12:53

sice nevim kam se tech poslednich 18 prispevku pridalo, ale kdyz si neumite vyladit system, tak to teda pridam jeste pod devatenacty...............

uz delsi dobu pozoruju co tady mr stanislav mihulka predvadi. a je to vazne k popukani. jestli mu za tohle plati tak asi taky zacnu psat pro osla.

napr.:
- nedavno se nas snazil presvedcit, ze vlastne ne gravitace, ale inteligentni shazovac zpusobuje pritahovani objektu ve vesmiru :-)
- dneska je to temna (bu bu bu) hmota

a radsi si ani netroufam odhadovat s cim prijde priste.

PS: nemam nic proti tomu aby se tady objevovaly clanky tohohle typu, ale chtelo by to pro ne specialni kolonku. napr neco jako 'pro nervove labilni schizofreniky' ;)

Odpovědět


banalita

Archimedes,2005-11-15 15:22:27

1) inteligentni shazovac byl ironicky clanek pro odlehceni
2) vyraz "temna hmota" je astronomicky terminus technicus. Pokud se ho bojite, Vase vec :)

Odpovědět


:-)

Jirka,2005-11-15 15:37:39

A to jste jeste neslysel o temne energii, ktere je ve Vesmiru dokonce nekolikrat vice nez temne hmoty.

Odpovědět

???

Tomas,2005-11-15 12:27:24

Mohol by niekto zverejnit odkaz na nejaky pramen kde by som mohol vidiet ako vlastne vyzera "stvorrozmerna kocka rozlozena do troch rozmeov"?

Odpovědět


není to nic těžkýho ...

SM,2005-11-15 12:43:13

stačí si rozložit krychli na čtverce, to udělá takovej kříž, a pak přidat na každej ten čtverec celou krychli a je to. Tesarakt má šest "stěn" a každá z nich je krychle :)

Odpovědět


2 SM:

machr,2005-11-15 13:46:10

jestli to spravne ctu, tak chtel kocku, ne krichli...

Odpovědět


kocka - kočka nebo kostka?

dan,2005-11-15 15:04:49

Ono, když se píše po slovensku vznikají u mladších či méně vnímavých Čechů ( já se k nim řadím) drobné omyly.
kocka = kostka

Odpovědět


machr je taky krichle, nebo kocka???

tydyt,2005-11-15 16:00:17

:-)
ostatni necht prominou, ale tuto skodolibost jsem si nemohl odpustit.

Odpovědět


Já si myslim,

KillerZero,2005-11-15 20:15:40

že machr je spíš hranatá koule.

Odpovědět


2 SM

fryda,2006-12-18 01:25:39

Rozlozeni hyperkrychle do 3 rozmeru neni tak jednoduche jak uvadite. Tech krychli by melo byt 8.
Rozlozim-li 2rozmernou krychli (ctverec) do 1 rozmeru dostanu 2*2=4 1rozmerne krychle (usecky).
Rozlozim-li 3rozmernou krychli do 2 rozmeru dostanu 2*3=6 2rozmernych krychli (ctverce).
Rozlozim-li 4rozmernou krychli (hyperkrychli) do 3 rozmeru dostanu 2*4=8 3rozmernych krychli.
A tak by se dalo pokracovat ...

Odpovědět


Re: 2 SM

karel sixl,2016-01-01 19:16:17

Aha, díky - konečně chápu proč ten teserakt má vždycky ještě navíc ty dvě krychle - jednu vpředu a druhou vzadu - všude je nákres, ale žádné vysvětlení

Odpovědět

nic

Ucholák,2005-11-15 11:43:03

Článek do slova a do písmene o ničem, o neexistující substanci, nikdy neviděné, nedokazatelné, ale nutné pro některé teorie, ve kkterých má roli opravného faktoru 2000%

Odpovědět


hehe :)

SM,2005-11-15 12:41:13

díky, že to teď všichni víme, člověče :)))

Odpovědět


o neexistující substanci, nikdy neviděné...

ZEPHIR,2005-11-15 14:04:31

Rozložení tmavý hmoty bylo zjištěno experimentálně, ohýbá dráhu světla. Třeba vodu nebo sklo taky nikdo nikdy neviděl, jen nejaký lomy a lesky...

Odpovědět


No jo

Pavel,2005-11-15 14:07:19

Když Pauli předpověděl existenci neutrina, taky se mu všichni smáli...

Odpovědět

Gravitace na malých vzdálenostech

Pavel,2005-11-15 07:52:45

Slyšel jsem, že nedávno byly provedeny experimenty ověřující platnost OTR i na malých vzdálenostech (um, ale snad až nm) a že se potvrdila shoda experimentu s OTR, čímž se vyloučily některé strunové teorie, které předpokládaly neplatnost OTR na malých (už mm) vzdálenostech. Bohužel neznám žádné podrobnosti, ale tyto experimenty by vyvraceli i teorii zmiňovanou v článku. Třeba někdo ze čtenářů Osla má více informací.

Odpovědět


Dílčí pokus o odpověď na Váš dotaz

Pavel Brož,2005-11-15 12:10:15

Ono těch strunových teorií je totiž hodně, resp. dneska se pro ně razí název "scénáře", ve skutečnosti ale každý takový "scénář" je samostatná varianta strunové teorie. Myšlenka původních teorií superstrun (už od počátku totiž existovalo hned několik variant teorie superstrun) spočívala na představě, že prostor má devět rozměrů a šest z nich je "sbaleno" na velmi malé škále, asi deset na dvacátou krát menší než je rozměr atomového jádra. Pak se teorie obohacovaly o nové prvky (vlastně tímto vznikaly nové varianty původních strunových teorií), konkrétně o tzv. m-brány. V různých variantách teorií hrály tyto m-brány různou úlohu - v některých variantách pouze nahradily roli původních strun coby elementárních objektů teorie, v jiných variantách ale m-brány hrály roli celých světů. Podle některých z těchto "scénářů" celý náš vesmír je tvořen jednou m-bránou, přičemž tato m-brána je součástí vícedimensionálního kosmu, kde takových m-brán může existovat neomezeně mnoho.

Jednotlivé m-brány tohoto širšího multiverza mohou být pospojovány strunami - struny ale mohou také začínat i končit na téže m-bráně, nemusí vždycky spojovat různé m-brány. Všechny částice kromě gravitonů jsou v těchto teoriích tvořeny konci těchto strun, pouze gravitony "žijí" i v těch nadbytečných rozměrech. Tímto je vysvětlováno to, že v rozptylových experimentech, které jsou silně závislé právě na elektromagnetické, slabé a silné interakci, se tyto dodatečné rozměry neprojevují, protože tyto tři interakce prostě tyto rozměry "nevidí" (samozřejmě už celé desítky let jsou k dispozici rozptylová data z urychlovačů, na základě nichž lze spolehlivě vyloučit, že by "efektivní" počet prostorových dimenzí pro tyto negravitační interakce byl jiný než tři).

Některé z variant těchto strunových teorií počítaly dokonce s tím, že typický rozměr sbalení nadbytečných dimenzí by byl až řádově milimetrový. Opět tady nešlo o to, že by se mělo jednat o počet dimenzí, které "cítí" obyčejná hmota, vždyť to by se jinak na ten větší počet rozměrů v submilimetrové škále přišlo už třeba při konstrukci hodinek, při pozorování mikrobů, prostě přišlo by se na to už dávno, protože už dávno je možné pozorovat i manipulovat objekty dokonce na submikronové škále. Tato věc by neušla ani biologům, takové buňky a bakterie by mohly vyvíjet vlastní evoluční strategie závislé na tom, že počet dimenzí pro ně je větší než pro makroskopické subjekty, neexistoval by problém se svinováním proteinů, a to jednoduše proto, že ve čtyřech a více prostorových dimenzích NELZE uvázat žádný uzel, neexistoval by rozdíl mezi pravotočivými a levotočivými sloučeninami, protože ve čtyřech a vyšších prostorových dimenzí mohou hravě přecházet jedna v druhou, tato skutečnost by se samozřejmě odrazila na stabilitě a spektrech mnoha sloučenin a vůbec by se jednalo o úplně jiný svět, než pozorujeme. Celá ta záležitost kolem těch hypotetických nadbytečných submilimetrových dimenzí se totiž týká jenom té gravitace - pouze gravitony jsou podle těchto teorií schopny vnímat ty nadbytečné dimenze, proto tyto dimenze měly např. ovlivnit tvar gravitačního zákona na submilimetrových vzdálenostech (na nich měla gravitační síla klesat ne s druhou mocninou vzdálenosti těles, ale s mocninou větší právě o ten počet dodatečných rozměrů), ale přitom neměla ovlivnit tvar Coulombova zákona, tedy síla mezi dvěma elektrony měla i na těchto vzdálenostech klesat jako druhá mocnina vzdálenosti elektronů. Tento scénář byl nějakou dobu udržitelný právě proto, že díky extrémní slabosti gravitační síly bylo experimentálně možné spolehlivě ověřit platnost gravitačního zákona pouze do vzdáleností kolem jednoho milimetru, u vzdáleností menších se jedná o veliký problém. Nicméně i tato oblast je v zorném poli experimentátorů a nepochybně bude dalšímu ověřování platnosti gravitačního zákona na čím dál menších vzdálenostech věnována veliká pozornost.

Bez ohledu na atraktivitu některých takovýchto teorií je dobré připomenout, že dodnes neexistuje jediný experimentální údaj, který by nebylo možné zakomponovat do některé z mnoha "standardních" nestrunových teorií, a proto v žádném případě nelze např. o těch m-bránách hovořit jako o nějakých "faktech", dodnes jde pouze o hypotetické objekty, pro něž zatím neexistuje experimentální evidence, stejně tak jako dodnes neexistuje jediný experimentální údaj, který by naznačoval, že ty dodatečné dimenze opravdu existují. Je možné, že tato experimentální data budou získána už na brzy dokončeném urychlovači LHC v Cernu, je ale taky možné, že struny, m-brány ani dodatečné dimenze jednoduše neexistují.

Odpovědět


Dodnes neexistuje jediný experimentální údaj...

ZEPHIR,2005-11-15 18:50:25

(Mem)brány a struny M-teorie mají přímou oporu v teorii supratekutosti a studiích kvantovaných vírů bosonových kondenzátů, jelikož i vakuum lze pokládat za bosonový kondenzát, tvořený Cooperovými páry virtuálních částic. Jak už jsem uvedl, existence vyšších dimenzí vyplývá z experimentálně zjištěných závislostí Casimirova jevu nebo Lambova posunu. Spin fotonu lze těžko vysvětlit bez zavedení vyšších dimenzí. Fakt, že světlo neinteraguje s leptonovým nábojem a neutriny je také silná indicie pro existenci skrytých dimenzí. Rovněž standardní model se opírá o představu Higgsova bosonu, který se uplatňuje v poli orientovaných smyček ze svinutých dimenzí vakua.

Čili je sice pravda, že dosud nebyl navržen experiment pro jednoznačné dokázání téhle hypotézy, ale je známo již dost uspokojivě nevysvětlených experimentů, které by hypotéza skrytých dimenzí pomohla objasnit, ať už v návaznosti na teorie superstrun, nebo další perspektivní teorie.

Odpovědět


No to je guláš, z vás by na matfyzu měli radost

Pavel Brož,2005-11-15 19:37:19

Ono by to chtělo, pokud takhle šíříte své vize, mít nějakou oporu ve znalostech. Zkuste s těmi Vašimi tezemi přijít třeba na katedru teoretické nebo jaderné fyziky na MFF UK, a podělte se o ně s místními přednášejícími, garantuji Vám, že z toho budou paf (ovšem jinak, než asi předpokládáte). Takže vakuum NENÍ bosonový kondenzát tvořený Cooperovými páry virtuálních částic. Víte co jsou Cooperovy páry? Víte co je příčinou párování elektronů v supravodiči? Ty elektrony co se párují jsou reálné, ne virtuální, že mám pravdu? A to jejich párování je způsobeno kolektivní interakcí částic v pevné látce, nebo myslíte že ne? Také zde hraje roli mj. interakce s krystalickou mřížkou, nebo se snad pletu? Co z toho naleznete ve vakuu a jaký typ interakce mezi virtuálními částicemi přivodí jejich údajné párování do Cooperových párů, o němž hovoříte Vy? Ve vakuu není ani krystalická mříž a ani zde nenajdeme kolektivní interakce, které by vedly ke vzniku Cooperových párů virtuálních částic. Existence vyšších dimenzí z Casimirova jevu natož pak Lambova posunu opravdu neplyne, oba dva jevy mají své vysvětlení v rámci standardní kvantové elektrodynamiky, a Vaše poznámka, že spin fotonu nelze vysvětlit bez zavedení vyšších dimenzí je jednoznačným průkazem toho, že standardní kursy kvantové teorie pole, které se studentům teoretické či jaderné fyziky přednášejí a na nichž se spin částic probírá, jste neabsolvoval. Z tohoto pohledu je sice zajímavé, že dokážete naskládat do několika vět terminologii z mnoha populárně naučných zdrojů, nicméně tyto věty postrádají smyslu, protože Vám bohužel chybí základní znalosti nezbytné pro pochopení toho, o čem ta terminologie pojednává.

Jediné, co Vám lze doporučit, a nehledejte v tom nějaké nepřátelství z mé strany, je studium této problematiky na vysoké škole, protože zatím vykazujete velice tristní neznalosti ze základů oborů, v nichž propagujete tyto své teorie. Pokud mi nevěříte, zkuste si o tomto problému popovídat s kterýmkoliv z vyučujících teoretické fyziky z MFF UK, dají mi za pravdu.

Odpovědět

Spekulace, jako třeba zrychlování expanze vesmíru

ZEPHIR,2005-11-14 23:39:22

Vesmír kolabuje v důsledku gravitace, kterou si sám tvoří svými deformacemi časoprostoru jako každý jiný hmotný těleso - a stejně jako u jiných hmotných těles se také jeho kolaps postupně zrychluje. My jsme tou hmotou tvořený, proto její zahušťování vnímáme jako expanzi časoprostoru. Na takovým vysvětlení není nic fantastickýho, vychází plně z teorie relativity a Wheelerova modelu gravitačního geonu. Na lavinovitý kolaps dimenzí, který doprovází inflaci navazuje teorie superstrun a M-teorie.

Odpovědět


Panebože, to je blábol

Pavel Brož,2005-11-15 11:00:52

Vaše věta: "My jsme tou hmotou tvořený, proto její zahušťování vnímáme jako expanzi časoprostoru" naprosto spolehlivě prozrazuje právě to, že jste z obecné teorie relativity to nejpodstatnější nepochopil - konkrétně to, že tato teorie je vystavena na pojmech jako je měření délek ideálními tyčemi a času ideálními hodinami, což je naprosto kruciální základ té teorie. Pokud byste tento základ znal, nemohl byste tvrdit, že (Vámi předpokládaný) kolaps vesmíru lze vnímat jako jeho expanzi - nelze, protože obecná teorie relativity právě spolu s jejími klíčovými procedurami měření délek a času NENÍ invariantní vůči škálování. Jinými slovy rozpínání či smršťování prostoru NEMÁ VLIV na velikost např. krystalických mřížek (a tím ani na velikost ideálních tyčí) ani na velikost časového intervalu mezi stavovými přechody v atomových hodinách, tedy ani na rychlost chodu ideálních hodin. Proto představa, že by se případný kolaps vesmíru či jeho části dal interpretovat jako jeho rozpínání je proto naprosto zcestná - nedal, protože velikosti ideálních měřítek délek a času (a tato měřítka, byť jsou ideální, můžeme s velikou přesností aproximovat reálnými konstrukcemi) nejsou ovlivněny rozpínáním či naopak smršťováním prostoru.

Jinými slovy, vesmír nekolabuje, jak tvrdíte, protože takový kolaps by byl díky té nezávislosti délkových a časových měřítek na dynamice prostoru zjistitelný, tedy nedal by se ututlat. Pozoruje se naopak rozpínání vesmíru. Pokud byste chtěl toto rozpínání interpretovat jako nějaké zakuklené smršťování, které se nám jako rozpínání jeví pouze opticky, tak na to byste musel vybudovat úplně jinou teorii včetně návazných teorií měření délek a času, protože v rámci obecné teorie relativity Vaše vysvětlení přípustné není.

Odpovědět


Re: Panebože, to je blábol

ZEPHIR,2005-11-15 14:22:02

Mluvil bych spíš o zahušťování, než kolapsu. Pokud vás zavřu do flašky s vodou a začnu vás zahřívat, bude se zkracovat vlnová dálka vibrací, podle kterých vy uvnitř odměřujete rozměry a začnete mít pocit, že vám zvětšuju životní prostor, to je logický. Kdo má pravdu je celkem jasný, protože zahušťování vesmíru snadno vysvětlíte, proč se jeho kolaps stále zrychluje, protože to odpovídá běžný zkušenosti. V opačným případě si musíte vzít na pomoc berličku hypotetický tmavý energie a mudrovat kde se bere a proč vesmír rozfukuje.

Další případná diskuse zde: mageo.cz/.chatroom/68433, tohle fórum nepodporuje vnořený thready. Malá taktická - když něčemu hned nerozumíte, neříkejte tomu blábol, po čase budete vypadat jako truhlík.

Odpovědět

Stará vesta...

ZEPHIR,2005-11-14 23:31:14

O téhle hypotéze jsem již psal pod článkem Pavla Brože. Silkeho článek se velkým odvozování neobtěžuje, ale lze ukázat, že k témuž výsledku lze dojít i na základě analýzy závislosti Casimirova jevu na vzdálenosti. Temná hmota je podobný jev jako Rayleighův rozptyl světla v atmosféře, ale tvořený gravitačními vlnami. Vakuum je v daných místech fyzicky hustší, což je pozůstatek kolapsu vakua z inflační fáze vývoje vesmíru. Viz též diskuse zde http://193.85.233.106/.chatroom/68433

Odpovědět


Složení tmavý hmoty

ZEPHIR,2005-11-15 00:03:09

Kvantový fluktuace vakua nejsou zřejmě jediná a dost možná ani hlavní složka tmavý hmoty. Ukazuje se, že ve vesmíru může poletovat spousta částic, který jsou současnejma metodama nezachytitelný, přestože je tvoří v zásadě úplně obyčejné částice - např. vysokoionizovaný jádra běžných atomů (např. kyslíku), který - protože neobsahují pohyblivé elektrony - neabsorbují při obvyklých vlnových délkách. Myslím, že tenhle podíl tmavý hmoty tvoří hlavní část gravitačního haló v okolí velkejch vesmírnejch objektů.

Pro gravitačně-vibrační původ tmavý hmoty svědčí naproti tomu další pozorovaný jevy, např. fluktuace frekvence mikrovlnnýho pozadí měřený sondou WMAP a známá gravitační anomálie sond Pioneer a dalších menších satelitů s větším poměrem povrchu k objemu. Tento podíl tmavý hmoty nevytváří gravitační haló ale šmouhy a šlíry. rozprostřený jako prostorová pavučina, v jejich uzlech sedí kvazary a z nich vnziklé galaxie. Někteří strunaři v nich vidí rozpitý pozůstatky původní superstrunový struktury vesmíru před inflací, resp. výsledek rázovejch vln vzniklých setrvačností v důsledku vzájemnejch srážek hmoty vakua kolabujících z několika center současně. To odpovídá faktu, že veškerá viditelná hmota vznikla jako vedlejší produkt kolapsu vakua na šest svinutejch dimenzí.

Odpovědět

Astrofyzika prožívá podobný boom jako biologie

Pavel Brož,2005-11-14 23:12:46

Je to fascinující doba. Ještě před cirka deseti až patnácti lety byl standardní pohled na kosmologii a astrofyziku mnohem fádnější než dnes. Dnes se dá naopak říct, že něco jako standardní pohled v současné astrofyzice a především kosmologii už neexistuje - je to trochu podobná a stejně tak vzrušující doba, jakou prožívala třeba kvantová mechanika ve dvacátých a třicátých letech minulého století. Zatímco před deseti lety se mělo za to, že mnohá pozorování jsou ještě daleko za technickými možnostmi, dnes už jsou mnohá z nich naopak samozřejmým experimentálním faktem. Mnohé hypotézy, které byly chápány jako silně nepravděpodobné spekulace, jako třeba zrychlování expanze vesmíru (kterou drtivá většina astrofyziků a kosmologů nepovažovala za vlastnost našeho reálného vesmíru, ale maximálně tak jako jedno z možných teoretických řešení Einsteinových rovnic), jsou dnes naopak většinou fyzikální obce přijímány. Není pochyb o tom, že i v průběhu následujících deseti let se astrofyzika i kosmologie ještě notně promění - skoro by se dalo říct, že to není doba pro vědecké předpovědi toho, jaká teorie se pravděpodobně v příštích deseti letech ujme, ale že je to spíš doba pro sázkové kanceláře, kde srovnatelnou šanci trefy mají odborníci i laici :-)))

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni