Zvětšit obrázek

Velký bradlový útes u břehů Austrálie. Zóna s absolutním zákazem lovu tu byla rozšířena na více než tetinu celkové plochy národního parku.

Jeden z nejbohatších ekosystémů - korálové útesy - čelí vážné hrozbě. Za posledních 30 až 50 let jich zanikla téměř polovina. Na vině je celý komplex negativních vlivů. Od narůstajícího znečištění moří a oceánů, přes  globální klimatické změny, až po  nadměrnou zátěž celého ekosystému lovem, turistikou a dalšími lidskými aktivitami. Cesta k záchraně přežívajících útesů je složitá. Některé korálové útesy byly vyhlášeny za národní parky a rezervace.

Zvětšit obrázek

Korálové útesy na Bahamských ostrovech jsou na tom lépe, než se zdálo.

Ukazuje se, že to nestačí a jsou přijímána další, ještě přísnější opatření. Stále častěji bývá ve vybraných oblastech vyhlašován absolutní zákaz lovu ryb a dalších mořských živočichů. Australský Great Barrier Reef Marine Park založený pro ochranu Velkého bariérovém útesu u východních břehů nejmenšího kontinentu například rozšířil zónu s absolutním zákazem rybolovu z původních 4,6%  rozlohy na 33,4%. Rezervace zřízené na ochranu korálových útesů ne severním pobřeží Havaje plánují, že v nich budou zóny se zákazem rybolovu zaujímat asi 20% plochy.

Jak moc zákaz lovu pomáhá?
Odborníci si dlouho nebyli jistí a nabádali k opatrnosti především  v oblastech, kde je ekosystém korálového útesu již vážněji narušen.

Zvětšit obrázek

Ježovka Diadema antillarum z korálových útesů vymizela.

Tým biologů vedených Peterem Mumbym z britské University of Exeter prověřoval oprávněnost těchto obav při výzkumu "korálové džungle" na  Bahamském souostroví, konkrétně v rezervaci Exuma  Cays Land and Sea Park. Ta byla založena před 46 roky a dnes má rozlohu  456 kilometrů čtverečních. Striktní zákaz lovu byl v rezervaci Exuma Cays vyhlášen v roce 1986.
Podobně jako jiné korálové útesy je i bahamský útes ohrožován tvorbou silného povlaku  vodních řas a chaluh.
Porosty řas a chaluh se rozmáhají proto, že prudce klesly stavy jednoho z jejich hlavních konzumentů  - ježovky Diadema antillarum.

Zvětšit obrázek

V roli ochránců korálů zastoupili ježovky ploskozubci.

V této situaci jsou hlavními konzumenty řas a chaluh ryby ze skupiny ploskozubců přezdívané někdy pro typický tvar čelistí "papouščí ryby". "Papouščí" zobákovitá ústa dovolují ploskozubcům spásat porosty a předurčují je k roli "čističů" korálových . Po zákazu rybolovu se však začaly množit v bahamských vodách velké dravé ryby, které se jinak stávaly kořistí rybářů. Dominantním druhem tu je  kanic Epinephelus striatus, který  loví přednostně právě ploskuzubce.
Pokud by byl ekosystém útesu nenarušený a ježovka Diadema antillarum plnila bezezbytku svou roli, nepředstavoval by zvýšený lov ploskozubců velký problém. Jenže ježovka chybí a korály jsou ploskozubcích existenčně závislé. Mumby se proto obával, že úbytek ploskozubců bude mít za následek zvýšené obrůstání korálů řasami a chaluhami  a v konečném důsledku tedy i odumírání korálů.

Zvětšit obrázek

V tom jim nedokáže zabránit ani kanic Epinephelus striatus.

Vědci však zjistili pravý opak. V místech, kde je lov zakázán,  jsou korálové útesy v lepším stavu než tam, kde jsou stavy kaniců redukovány rybáři a ploskozubcům nehrozí vážnější riziko. Situace se vzpírá "zdravému selskému rozumu". Přesto má logické vysvětlení.

Kanicové loví přednostně malé druhy ploskozubců a jejich populace prokazatelně redukují. Na spásání řas a chaluh z korálů to však má jen malý vliv. Při něm hrají rozhodující roli velké druhy ploskozubců, které jsou před kanici v bezpečí. Jsou pro kanice příliš velcí. Redukcí stavů  malých ploskozubců vytvářejí kanicové životní prostor pro velké býložravé druhy. Velcí ploskozubci nabízenou šanci bezezbytku využijí. Vedou si skvěle a spásají na útesech  čtyřikrát více řas a chaluh. Korálové útesy jsou díky tomu zdravější.
Výsledky studie Mumbyho týmu zveřejněné na stránkách vědeckého časopisu Science tak opět potvrdila, že zdravý selský rozum je pěkná věc, ale příroda se podle něj neřídí a má svou vlastní logiku.

Pramen: Science