Zhoršují rostliny skleníkový efekt?  
Zcela bez povšimnutí našich médií zůstává poznatek o tom, že rostliny produkují skleníkový plyn. Podle všeho produkují 20% veškerého metanu, který se dostává do atmosféry. Poznatek do určité míry nabourává naše dosavadní představy o vzniku toho, co velká část odborníků označuje za největší současný problém lidstva.

 

Stromy zřejmě neznají zákony termodynamiky a tak produkují významné množství skleníkového plynu metanu.

Metan je plyn, který přispívá ke změnám radiační bilance atmosféry v důsledku skleníkového efektu. Tento efekt bývá označován jako příčina globálního oteplování Země. I když vědci studují tento jev desítky let, podezřívat ze škodlivého vlivu rostliny je nenapadlo.
Frank Keppler, geochemik z Max Planckova ústavu pro nukleární fyziku v Heidelbergu je v oblasti sledování zdrojů metanu považován za světovou „jedničku“. Již dříve označil jako významný zdroj metanu přežvýkavce, přesněji řečeno, činnost jejich souputníků – bachorovou mikroflóru, která zvířatům s předžaludky pomáhá trávit vlákninu.  Byl také jedním z prvních, kteří jako významné producenty skleníkového efektu označili močály a rýžoviště. Ve všech těchto případech se ale jedná o doklad toho, že producenty metanu jsou mikroorganismy libující si v anaerobním prostředí.


Nyní Keppler se svými kolegy zjistil, že rostliny (od trav po stromy), mohou také být producentem skleníkových plynů. To je ovšem poznatek zcela šokující. Dosud se mělo za to, že významnější produkce metanu je vázána na  podmínky bez přístupu vzdušného kyslíku a že tedy hlavními producenty  jsou močály v nichž tlejí organické zbytky rostlin, bakterie a nálevníci v zažívacích traktech, hnilobné procesy v jímkách kde se skladují výkaly,...
V posledních Kepplerových pokusech  šlo o to, že si vědci pořádně posvítili na plyny, které se uvolňují ze zbytků rostlin. Začali s odpadlým lupenem. Ukázalo se, že  gram spadaného listí (gramem je zde míněna hmotnost v suchém stavu), uvolňuje do prostředí až 3 nanogramy metanu za hodinu. Tento údaj platí v případě, že  teplota prostředí se pohybuje okolo 30 stupňů C. Každé další zvýšení teploty o 10 stupňů C produkci metanu zdvojnásobuje a zvyšování produkce metanu se zastavuje až u teploty 70 stupňů C. 

Zvětšit obrázek
K poznatku, že mnoho rostlin životnímu prostředí škodí tím, že produkují těkavé uhlovodíky, které v atmosféře působí stejně jako smog, si můžeme nyní odškrtnout jejich další nepříznivý efekt - produkce metanu. Plynu, který zhoršuje skleníkový efekt.

Po pokusu s opadanými listy následovaly testy na živých rostlinách. I tady výzkumníci ke svému velkému údivu zjistili, že živé rostliny za běžné teploty (termínem běžná teplota je zde míněna teplota za které daná rostlina ve svém prostředí běžně roste), metan uvolňují.  Ba co víc, vytváří jej ještě ve větším množství, než kolik ho produkují jejich mrtvé tkáně. Každý gram živé rostliny vyprodukuje okolo 370 nanogramů za hodinu!  Uvolňování metanu se více než ztrojnásobí, pokud je rostlina vystavena slunečnímu záření. Zajímavé je i to, že toto ztrojnásobení produkce metanu platí i pro dříve zmíněné spadané listí.


Pokusu se po metodické stránce dá těžko co vytknout protože  pokusy se uskutečnily v hermeticky uzavřených komůrkách v nichž bylo zajištěno dostatečné zásobení rostlin atmosférickým kyslíkem. Svádět vinu na anaerobní baktérie tedy nelze. Bakterie jako viníky vyloučil tým i jinak.  Část pokusů  provedl na rostlinách pěstovaných hydroponicky (bez půdy). Skleníkové plyny tedy z bakterií evidentně nepocházejí a závěry učiněné z jejich pokusů se v tomto směru nedají  napadnout. Z výpočtů vyplývá, že rostliny na celé Zemi produkují více než 150 milionů tun metanu ročně. Z množství metanu, které se do zemské atmosféry dostává, toto množství představuje  celých  20%.

 

Šok pro odborníky
Že by rostliny mohly produkovat něco, co zhoršuje skleníkový efekt, to dosud nikdo nepředpokládal. Jednoduše proto, protože ze zákonů termodynamiky vyplývá, že v prostředí, kde je dostatek kyslíku, není produkce metanu upřednostněna. Jeho tvorba  by tedy měla být pro rostlinu energeticky nevýhodná. Nepravděpodobnou věc proto nikdo nezkoumal.
Výsledky Kepplerova týmu zapadají i do dosud nevysvětleného pozorování, které nedávno bylo učiněno z kosmu. Satelity totiž detekovaly zvýšenou koncentraci metanu nad některými tropickými porosty. Tyto metanové bubliny nejsou v období dešťů nic neobvyklého. Vysvětlovalo se to tím, že příkrov vody způsobí anaerobní prostředí a z produkce metanu se vinily bakterie. Sondy ale tvrdošíjně prokazují výskyt metanových bublin nad pralesy i mimo období dešťů. Nové poznatky tedy zřejmě povedou k přehodnocení viníků produkujících metan. 

 

 

Zvětšit obrázek
Ústecký kraj s povrchovým dolem Bílina skleníkový efekt produkcí metanu evidentně nezhoršuje.

K zamyšlení
Poznatky Kepplerova týmu budou mít větší důsledky, než si hodláme připustit. Co si nyní například počnou chudáci legislativci mezinárodních úmluv? Tak třeba Kjótský protokol ukládá zemím (Českou republiku nevyjímaje), snížit emise skleníkových  plynů o šest až osm procent.  Teď to vypadá, že kýženého stavu by se hravě dosáhlo, když by se do úbytku produkce skleníkových plynů započítala likvidace lesních porostů.


Pokud se začne při obchodování s emisemi  licitovat s produkcí metanu rostlinami, jak se potom bude postihovat výsadba nových lesních porostů? Že se vám to zdá přitažené za vlasy? No, kéž byste měli pravdu.  Mně se zdálo nesmyslem, když úředníci začali argumentovat tím, že krávy svými, s prominutím, prdy a říháním produkují metan a že by za to měli naši sedláci platit.  Když se ale podíváte do nového nařízení vlády č. 368/2003 Sb.,zjistíte, že chovatelé skotu jako znečišťovatelé, kteří vypouštějí metan do ovzduší zařazeni jsou. Ministerstvo životního prostředí je tudíž vede ve svém IRZ (Integrovaný registr znečišťování životního prostředí) jako "hříšníky" a chovatelé, stejně jako každý jiný průmyslový podnik, za to musí platit.  Inu zákon je zákon a nad tím, aby se řádně ctil, dbá kontrolní mechanismus, ten zase hlídá zda farmáři tabulky správně vyplňují, protože emisní faktor krávy  je 67, telete 22, ovce 5,77, kozy 4,13, prasete..drůbeže..). A protože se v tom, s prominutím prase vyzná, Ministerstvo životního prostředí k tomu už rok pořádá v krajích semináře na nichž školení úředníci školí jiné úředníky, jak při vyplňování formulářů správně postupovat.  Pokud jste náhodou chovatelé, pak se nezapomeňte do registru přihlásit. Pokud tak neučiníte do 15. února 2006, hrozí vám postih.


Z výsledků pokusu našich německých sousedů vyplývá, že vlastníci lesních porostů  jsou mnohem většími producenty metanu, než jakými jsou chovatelé hospodářských zvířat. Vymyslet novou tabulku s emisním faktorem pro smrky, duby, případně jabloně, bude možná menší problém než si myslíme.  A pokud k tomu ouřad přistoupí opravdu zodpovědně, pak v IRZ registru přibude ještě jedna kolonka protože my se produkcí metanu, od těch božích hovádek, prakticky nelišíme.

Pramen: Univeristy of Heidelberg

 

Datum: 15.01.2006 16:02
Tisk článku

Ekologie a životní prostředí - Červinka P.
 
 
cena původní: 169 Kč
cena: 150 Kč
Ekologie a životní prostředí
Červinka P.
Související články:

Opravdu jsou požáry v Amazonii rekordní?     Autor: Vítězslav Kremlík (25.08.2019)
Aktivisté milují hesla, momentálně frčí „Zemi nekompromisně zalesnit!“     Autor: Josef Pazdera (13.07.2019)
Většina z vytěženého dřeva zakrátko končí na skládkách     Autor: Josef Pazdera (03.05.2019)
Nahrazovat plastové nákupní tašky textilními je asi tou nejhorší variantou     Autor: Josef Pazdera (27.04.2019)
Jak jsou reálné požadavky německých organizátorů stávky pro klima?     Autor: Vladimír Wagner (14.04.2019)



Diskuze:

Golfský proud

Petr Horník,2011-02-02 15:52:08

Pokud klesá salinita mořské vody, je nesmysl pokles Golfského proudu do větších hloubek, protože hustota vody klesá.

Odpovědět

Taky fakt

Petr Horník,2011-02-02 15:42:30

Jestli tomu dobře rozumím, tak člověk oxidem uhličitým produkuje skleníkový plyn. Různí biozemědělci s použitím hnoje a kompostu produkují do vzduchu mnohem agresívnější metan. Metan také vzniká v trávicí soustavě skotu, je hlavní součástí zemního plynu.

Odpovědět

Dodatek

Petr,2008-03-07 17:15:53

metan je výbušný těžky plyn, tak kdyby ho tu bylo tolik tak už tu nejsme!!

Odpovědět

Oteplování Země

novak,2007-05-15 23:19:02

Souhlasím s Vámi v tom, že oteplování Země je bohužel asi přirozený proces, pouze člověk jej poněkud urychluje. Jak, o kolik, to nikdo zatím neví.Ale primární příčinou nebude. K tomuto procesu by došlo stejně, i kdyby člověk na Zemi neexistoval.Ten humbuk kolem produkce CO2 uředně zabetonovaný do tzv. Kjótského protokolu možná vůbec nebude pravdou.

Odpovědět

A co zavlažování

jana,2006-11-25 17:00:23

Je málo známo, že existuje přirozený skleníkový efekt, hlavně způsobený vzdušnou vlhkostí, který zvyšuje zemskou teplotu až o 30 stupňů. Vodní páry tvoří asi 95 % skleníkového efektu. Jaký má tedy dopad rozsáhlé zavlažování, které určitě zvyšuje celosvětový odpar vody ? Třeba je to mnohem významější faktor než CO2.

Odpovědět

zajímavé ale zavádějící

Martin,2006-08-18 21:13:04

Je to zajímavý poznatek, ale jeho interpretace v tomto článku je poněkud mimo. "Rostliny škodí životnímu prostředí, ale ústecký povrchový důl ne" - tak to je gool!!!

Odpovědět


Produkce methanu

novak,2007-05-15 23:11:24

Pane, vy jste poůvodní interpretaci účelově překroutil. Autor článku srovnává zelený porost s povrchovým dolem jen a pouze v otázce produkce methanu!!! Ostatní vlivy na životní prostředí se zde nezniňují. (I když jsou nesporné).Proto pokud jste nepochopil těžiště diskuse, tak se jí raději zdržte.

Odpovědět

Jak to bude se Zeměkoulí

Zajíček a Veverka,2006-03-20 21:31:52

Cetbou nejrůznějších zpráv jseme dospěli k jedinému správnému řetězi příčin.
Dno mořských oceánů se otepluje. Proč to nevíme.
V důsledku toho se otepluje voda oceánů. Viz El Niňo.
V důsledku toho se do ovzduší uvolňuje více CO2. Asi také více methanu.
Stoupá teplota atmosféry. (A také se vypařuje se více vody, je vyšší vlhkost.)
V důsledku zvýšené teploty atmosféry tají ledovce. Do moří se dostává mnohem více sladké vody.
V důsledku toho klesá salinita mořské vody,
V důsledku toho se zpomaluje Golfský proud.
Posléze dojde k zástavě výměníků v severní části Antlantiku, v Indickém a Pacifickém oceánu.
V důsledku toho dojde k ochlazení v Evropě.
Ochlazování jedněch a naopak oteplování jiných částí Zeměkoule má za následek prudké pohyby atmosféry.
Ve spojení s vyšší vlhkostí je někde více sněhu, jinde více deště.
Do tohoto systému přispívá svou troškou také člověk, takže se celý systém urychluje. Ale pravděpodobně není tou příčinou.
Dovoluje si někdo oponovat zajíčkovi v jamce a veverušce v rukavici ?

Odpovědět

Otázky

Adolf Balík,2006-01-22 19:54:38

Napadá mě několik otázek? Proč je pro aerobní organismy včetně rostlin výhodné ten metan produkovat? Jake se uvedené skutečnosti asi projevily na pokusu Biosféra II? Tam přeci dostali podezření, že se jim tam přemnožily anaerobní mikroby a znemožnily jim řádnou regeneraci atmosféry. Jak se to projeví ve studiích umělých uzavřených ekosystémů pro kosmické iniciativy lidstva? Jak to, že při těchto studiích se na tento metanový efekt ještě nepřišlo? Muselo to vnést do jejich práce přeci obrovskou systematickou odchylku od předpokladů! Projeví se nějak tato zpětná vazba na nesmyslný mechanismus pseudochrany životního prostředí v Kjótském úleťáckém směru?

Odpovědět

Rozšíření lesů

Láďa,2006-01-20 11:55:31

Vzhledem k tomu, že celosvětové zalesnění bylo před cca 3 tisíci lety mnohem vyšší - především lesy mírného pásu, ale i v tropech, tak pravděpodobně nepůjde o tak zásadní faktor, že by z té doby byly záznamy o velkém oteplení (ostatně v době "malé doby ledové" před pár sty lety bylo také lesů více, IMHO)

Ono by bylo naopak pěkné, kdyby byl hlavním problémem lidský faktor, to bychom mohli snáze řešit, pokud není, je problém větší, protože hůře řešitelný (pravděpodobně).

Odpovědět


Rozsah lesů

Adolf Balík,2006-01-24 01:05:31

Mám dojem, že v Evropě byl "malé době ledové" byl rozsah lesů ne moc velký. Aspoň tady v Čechách myslím bylo minimum rozsahu vypludrovaných lesů. Pak v době umělého zalesňování a intenzivního lesnictví se zase vytvořil větší rozsah lesů už v dnešní podobě dřevních farem.

Odpovědět

nic neřirozeného

kilam,2006-01-18 20:24:42

Připadá mi logické vysvětlení v hnilobných procesech probíhajících v zemině.
Někam se to množství vyprodukované hmoty pralesem ztratit musí, ale v celkové bilanci to nemůže být pro ekosystém nevýhodné.
Celkem zajímavý pokus alespoň o částečné ospravedlnění těžby dřeva.

Odpovědět

pomoc pro školy

Miroslav Kroupa,2006-01-16 21:21:00

Mohl by někdo zpracovat otázku pro střední školu - globální oteplování nejen vlivem skleníkových plynů? Je zde za posledních pár let dosti protichůdných a méně jasných tvrzení; předem děkuje učitel

Odpovědět


-->

css94381672,2006-01-16 21:49:38

...jakých tvrzení ?

Odpovědět

...pozoroval jsem....

Jara,2006-01-16 21:04:24

...pozoroval jsem methanovou bublinu znacne velikosti nad parlamentem....politici zjevne vypousteli horky vzduch v nebyvalem mnozstvi...patrne pri podpisovani Kjotskeho protokolu..Vas Jara Cimrman

Odpovědět


oprava

Dan Poplatník,2006-01-19 09:20:26

Jsem Vas velky obdivovatel Mistře, ale dovolim si vasi informaci upřesnit. Nebylo to při podepisování Kjotskeho protokolu, nybrž při schvalování navýšení poslaneckých platů. S úctou Vas Dan

Odpovědět

imho nesmysl

lyn_x,2006-01-16 14:39:40

Pokud se dobre pamatuju, tak metan je oproti CO2 ne 12x, ale 21x ucinnejsi sklenikovy plyn, i presto mi ale uvedena studie pripada ponekud .. zavadejici. Naprosta vetsina uhliku, ktery rostliny prijimaji, pochazi z atmosfery (CO2), tudiz i metan, ktery uvolnuji, musi byt postaven z tohoto atmosferickeho uhliku - neznam konkretni cisla, ale jelikoz rostlina velkou cast uhliku uklada ve svem tele, celkova bilance je/mela by byt zaporna. To ze je metan ucinnejsim sklenikovym plynem podle me nehraje prilis roli, vzhledem k jeho pomerne kratke zivotnosti v atmosfere, ktera by mela zarucit rovnovahu.

budu rad pokud nekdo upozorni na nejaky nedostatek v me uvaze

Odpovědět

pro css94381672 Já vždy minu link. Ach jo!

Marie,2006-01-16 08:42:06

Ton ozon efektivně ničí metan jenom když je přízemní nebo to zvládá i v ozonosféře?

Odpovědět


dobrý a zlý ozon...

Mahe,2006-01-16 13:25:38

vid: http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=6387

Ja si zo školy pamätam len "dobrých" (DeDeRonov) a zlých Nemcov (fašistov)...

Odpovědět

to snad ne...

css94381672,2006-01-15 23:13:14

takže - vodní páry se na skleníkovém efektu podílejí 60%, CO2 26%, methan, oxid dusný a ozón 8%. Methan je sice 12x silnější skleníkový plyn než CO2, ale protože je ho v atmosféře velmi málo, jeho vliv je ve srovnání s CO2 více méně zanedbatelný.

Že rostliny velmi výrazně redukují skleníkový efekt je snad jasné. Vážou CO2 a dodávají ho do potravního řetězce. Obrovské množství skončí díky rostlinám pod zemí nebo ve vodě, malé procento se zpětně dostane do vzduchu. U ozónu je zajímavé, že ozón (přízemní) velice efektivně rozkládá methan.

dále bych možná citoval 3.pól:

"Množství CO2 uvolňovaného spalováním
známe téměř přesně – dá se spočítat z množství
paliva. Naproti tomu množství CO2 uvolňovaného
přírodními procesy (jako metabolismem všech živočichů,
sopkami, výrony CO2 ze země apod.) jen
odhadujeme – ale i hrubý odhad vychází v poměru
260:7 pro přírodní vlivy."

závěr:

Pokud chceme zamezit zvyšování skleníkového efektu, musíme udělat dvě věci: přestat vypouštět CO2 a přestat kácet pralesy...

Odpovědět


dodatek

css94381672,2006-01-15 23:33:42

ještě z 3.pólu
"Křivka naměřených hodnot oxidu uhličitého
zhruba z osmdesáti procent kopíruje průmyslový
růst. Spalováním fosilních paliv se uvolňuje do
ovzduší CO2 vázaný v pravěkých rostlinách po miliony
let."

jinak možná než upozorňovat na produkci methanu rostlinami by možná bylo vhodnější se zamyslet, kolik methanu je produkováno umělým zavodňováním (viz Čína), pěstováním rýže, úniky z plynovodů apod. --pojdmě se podívat ještě na pár údajů:

ve srovnání s predindustriální koncentrací a současnou koncentrací lze vysledovat:

- 31% nárůst CO2
- 150% nárůst methanu (takže je asi jasné, kdo za to může)(P.S. - a to ještě nezapomeňte, že rostlin velmi výrazně ubylo !!!)

doba setrvání v atmosféře je

- CO2 - 50-200let
- CH4 - 12 let



Odpovědět


rostlin velmi výrazně ubylo ???

stan,2006-01-16 06:44:17

To bych tak kategoricky netvrdil. Například Čechy za uplynulých 100 let výrazně zarostly stromy.

Odpovědět


ničení lesů

css94381672,2006-01-16 07:28:54

no - já bych to možná kategoricky tvrdil nadále :-)

ono - o Čechách nic nevím, je to možné, ale z globálního hlediska:
"Ve skutečnosti byl však v období 1990 – 2000 čistý roční úbytek více než 94 000 km2."
"Co se týče rychlosti odlesňování, v Jižní Americe a tropické Asii se na přelomu tisíciletí nepatrně zpomalilo, ve Střední Americe zůstává úbytek lesů stejný a v tropické Africe se ničení lesů dokonce zvýšilo."
(...ze stránek lesnické a dřevařské fakulty)

zpráva OSN z r.2001, 22.ledna:
"...globální míra úbytku lesních ploch se snížila na 9 milionů hektarů ročně. Nejnovější výzkum FAO (prokázal až 20 procentní snížení míry tohoto procesu oproti roku 1995."

...a teď si vem, jakou dobu toto už probíhá...

Odpovědět

Reseni

Xavier,2006-01-15 21:00:32

Jen aby megalomansti politici nezacali resit tento ekologicky problem vypalenim vsech lesnich porostu.

Odpovědět

řešení

Ucholák,2006-01-15 20:49:50

Vcelku racionální zacházení s problematikou globálního oteplování představuje G.W.Bush.

Odpovědět

k "chybějícím" údajům

Petr,2006-01-15 19:44:04

Pokud se nepletu, tak každá tuna metanu má dvanáctkrát větší dopad na globální oteplování po dobu několika staletí než tuna oxidu uhličitého.

Nicméně nemyslím si, že by mělo příliš smysl dávat to dohromady s množstvím "odstraněného" CO2. Ono je to totiž zase záležitost určitých přirozených cyklů - tedy oni stromy a rostliny sice po dobu svého života vážou CO2, ale po smrti ho zase ztrácí - v podobě methanu, CO2 a pod. - což není nic nového. Jen to ještě společně s novým výše uvedeným zjištěním ukazuje, jak je krátkozraké se zaměřit jen na tvorbu nových porostů bez řádné redukce průmyslově tvořeného C02 a methanu.

Odpovědět


díky za informaci

xb,2006-01-15 20:11:15

Nicméně, koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře se dlouhodobě snižuje, člověk tento trend zvrátil, ale necháme-li přírodu vyvíjet se přirozeně, vzroste nakonec koncentrace kyslíku natolik, že budou vznikat časté požáry a bude se bolestivě nastolovat nová rovnováha.

Odpovědět

až bude zdaněno pšoukání

xb,2006-01-15 19:23:33

bude možno snadno dopočítat, kolik máme platit za vydechování CO2 :-)

Odpovědět

Rostliny NEZHORŠUJÍ skleníkový efekt - polemika

Petr,2006-01-15 19:17:13

Zajímavý článek, zajímavé zjištění. Ale nemyslím si, že by bylo správné označovat produkci methanu rostlinami za zhoršování skleníkového efektu či jako poškozování životního prostředí.

Nejen každý toxikolog ví, že některé jedy se liší od léku jen v množství. Stejně tak nelze říct, že sluníčko zhoršuje skleníkový efekt tím, že vypařuje z vodních ploch vodu (a "nutí" rostliny transpirovat apod.). Vzdušná vlhkost je přeci odpovědná z cca 70% za skleníkový efekt (který je přeci běžnou a pro život na Zemi jak jej známe nutnou součástí). Proto ani přirozený koloběh methanu, kterého se účastní, jak jsme se teď dozvěděli, i živé rostliny a stromy, nelze nazývat jako zhoršování skl.efektu. - jde přece jen o účast na daném, zcela přirozeném a důležitém efektu!

Něco zcela jiného je pak posunování rovnováhy prvků v biosféře nějakým lidským způsobem. Tam, jelikož jde o činnost řádově o pár set miliónů novější, lze již mluvit o zhoršování skleníkového efektu.

Proto si i myslím, že ačkoliv jsou živočichové přirozenou součástí biosféry, tak zde již může být opodstatněné sledovat a případně i finančně "postihovat" velkochovatele dobytka - pokud tedy by množství chovaných zvířat bylo vyšší, než je "přirozené"... ale možná i to je hloupé - každopádně je mnoho nepřirozenějších věcí a činností a hlavně je to na jinou debatu :-)

Odpovědět

chybí mně 2 údaje

xb,2006-01-15 19:11:01

1. množství oxidu uhličithého odstraněného zeleným porostem z atmosféry v poměru k množství vyprodukovaného metanu
2. kolikrát je metan ve vytváření skleníkového efektu účinnější než oxid uhličitý

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace