LINKY  
Superčočky, cykly sluneční aktivity, poslední neandrtálci a matematické důkazy...

 

Nejmladší neandrtálci byli objeveni v oblasti Gibraltaru. Podle nových nálezů zde žili možná ještě před 24 000 lety. Od tehdejších Homo sapiens se poslední neandrtálci jeví izolovaní, jako doprovod byla nalezena hrubá mousteriénská industrie (na rozdíl od různých „přechodných kultur“ z jiných částí Evropy).
podrobnosti: Lidové noviny


 

Dlouhodobá základna na Měsíci, let na Mars – při tom všem bude potřeba monitorovat sluneční aktivitu. Větší výbuchy by neohrožovaly posádku pouze bezprostředně, mohly by také vést k selhání elektroniky. Existuje několik projektů, které se snaží cykly sluneční aktivity sledovat a samozřejmě místní „počasí“ také předvídat...
podrobnosti: Astro.cz

 

Molekulární tranzistory pro počítače klasického typu, založené ovšem na kvantových efektech – možný hybridní přístup namísto kvantového počítání? Tak alespoň uvažují fyzikové z University of Arizona.
Podrobnosti: New Scientist

 

Výkonné mikroskopy jsou kromě jiného důležité pro přímé sledování nanostruktur (jinak jsme odkázáni na různé nepřímé triky). Fyzikové z Institutu Maxe Planka nyní přišli s technologií „superčočky“, kterou se jim nově podařilo integrovat do funkčního mikroskopu. Tímto způsobem lze sledovat objekty menší než vlnová délka použitého světla.
Podrobnosti: Eurekalert

Poznámka: Někdo fyzikálně zdatnější by jistě mohl dodat podrobnosti.

 

 

Tři nejpopulárnější geneticky upravené plodiny v USA – sója, bavlna a kukuřice – už v loňském roce jasně dominovaly. Oproti roku 2005 navíc jejich podíl roste, u sóji se blíží už 90 % celkové osevní plochy. Bohužel pouze v USA...
Podrobnosti: Biotrin

 

Standardní pohled na fungování trhů tvrdil, že cena určité komodity nebo akcií firmy se mění více-méně stabilně na základě „dlouhodobého“ vývoje. V krátkém časovém intervalu se k tomu přidávají drobnější fluktuace, které můžeme pokládat za náhodné. Je to logické, jenže asi nesprávné - krátkodobé a dlouhodobé vlivy lze těžko odlišit a křivky mají spíše charakter fraktální...
podrobnosti: Business World

 

Některé věty vyšší matematiky připadají mnoha lidem tak zřejmé, že nemohou pochopit, proč by je bylo třeba dokazovat. Často se ptají: „Když už tohle není zřejmé, tak co tedy zřejmé je?“ Jenže jasné věty často nemají jasné důkazy. Jak třeba dokázat, že rozklad složeného čísla na prvočísla je jednoznačný? (tj. že nemůže platit nic ve stylu 7 * 23 = 11 * 17)
podrobnosti: Science World

Autor: Pavel Houser
Datum: 15.09.2006 06:56
Tisk článku

Noční linka důvěry - Huptych Miroslav
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 169 Kč
cena: 150 Kč
Noční linka důvěry
Huptych Miroslav
Související články:

LINKY     Autor: Pavel Houser (08.11.2006)
LINKY     Autor: Pavel Houser (31.10.2006)
LINKY     Autor: Pavel Houser (26.10.2006)
LINKY     Autor: Pavel Houser (13.10.2006)
LINKY     Autor: Pavel Houser (06.10.2006)



Diskuze:

Někdo fyzikálně zdatnější by mohl dodat podrobnost

ZEPHIR,2006-09-15 14:04:45

Tenhle obor mě v podstatě ani příliš nezajímá, ale v podstatě jde o toto: rozlišovací schopnost normálního optickýho mikroskopu je limitovaná vlnovou délkou světla. Naštěstí je tu jednoduchý řešení - zmenšít mikroskop tak, že jeho optikou projdou jen jednotlivý fotony (jednovidová optika). Takovým mikroskopem se pak dá smejčit po povrchu vzorku a skenovat ho podobně jako s elektronovým nebo tzv. tunelovacím mikroskopem.

Navíc ten princip jde uplatňovat postupně. Jak známo, optika klasickýho mikroskopu se skládá ze tří hlavních prvků: osvětlovací soustavou s kondenzorovou čočkou, soustřeďující světlo na preparát, objektivem a okulárem. Nejjednodušší je to s tím kondenzorem: skleněný světlovodný vlákno se vytáhne do ostrý špičky kterou se pak skenuje povrch preparátu. Ten v místech kudy právě prochází světelnej zdroj více či méně jasně září a tak lze rozeznat jeho struktury podobně jako na stínítku televizoru. To je princip toho NFM (Near Field Mikroskopu).

Dalším krokem je miniaturizace objektivu a to je právě to, o co se pokusili ti výzkumníci. Namísto jedný čočky ale na preparát umístili celý pole čoček, malejch děr ve vrstvičce křemene převrstvených karbidem křemíku, kterej je průhlednej a má vysokej index lomu. Díky tomu nemusí být osvětlovací kapilára smýkaná těsně nad preparátem (s rostoucí vzdáleností samozřejmě prudce klesá rozlišovací schopnost díky rozptylu), ale může být několik mikrometrů vzdálená, což umožní pozorovat i struktury uvnitř živejch buněk.

Posledním krokem je miniaturiace celý optický soustavy mikroskopu, což se kupodivu taky studuje: tmavej preparát na konci osvětlovací kapiláry mění její útlum a ten se dá vyhodnocovat na jejím druhým konci. Čímž odpadne nutnost na preparát koukat zvenku úplně a celej mikroskop se omezí na polohovací zařízení tý kapiláry.

Odpovědět

Bohužel pouze v USA...

pavelM,2006-09-15 13:32:15

Proč bohužel?

Odpovědět

neandertálci

Martin,2006-09-15 07:30:47

pred pár rokmi Michael crichton napísal knihu, ktorá vyšla slovensky pod názvom "Netvory z hmiel" a potom sa podľa nej natočil film "Vikingovia" s A.banderasom v hlavnej úlohe. Kniha je v podstate prerozprávaním príbehu reálne žijúceho arabského cestovateľa Ibn Fadlána, ktorý žil medzi Vikingami. Na konci knihy je seriózny dodatok od Crichtona, ktorý uvádza, že "netvory" mohli byť neandertálci a že v Pyrenejách údajne mohli prežívať posledné zvyšky neandertálcov až do 18. storočia. A na Altaji sa vraj našli nové kamenné nástroje, nápadne pripomínajúce nástroje neandertálcov. Viac podrobností a prípadné zdroje týchto údajov tam však neuviedol, škoda...

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni