Lidé, kteří se toho chtějí hodně naučit, by měli vzít v patrnost nový poznatek ze severoněmeckého hanzovního města. Vědci tam na dobrovolnících zjistili, že když se použijí vůně, uchovají se v mozku podněty déle.
Pokusy probíhaly tak, že osoby zařazené do pokusu nechaly ve dne při učení a později v noci při spánku, čichat vůni z růží. Poznatky z těchto pokusů nyní uveřejnil časopis Science. V publikaci se praví, že vzpomínky se během spánku upevňují a že vůně (a možná i další podněty), mohou proces našeho zapamatování si posilovat.
Vedoucím týmu, který to tvrdí, je Jan Born z University of Lubeck. Objev učinili při pokusech na 74 dobrovolnících, které nechali hrát hry, při nichž je potřeba se koncentrovat. Zatímco se hráči soustředili na hru, některým z nich vědci podstrojovali voňavkou. Poté hráči spali v MRI tunelu, kde jim prováděli funkční magnetickou rezonanci. To znamená, že jim v určitých intervalech a fázích jejich spánku sledovali mozkovou aktivitu.
Další den po provedených testech byly pokusné osoby podrobeny testům znovu a vědci posuzovali, co se hráčům uchovalo v paměti. Vyšlo najevo, že po „noci s růžemi“ si hráči zapamatovali 97,2% párů hracích karet (z těch co se naučili předtím než usnuli).
Zatímco v pokusech, při kterých vůni hráči nevdechovali, si zapamatovali jen 86% hracích karet. Kromě povzbudivého účinku růží na paměť tento pokus také poskytl definitivní odpověď na otázku, jestli se při spánku učíme nebo ne. Odpověď je kladná.
Ostatně, že se ve spánku vjemy upevňují, potvrzují i pokusy na zvířatech. Potkani si například ve spánku trénují prolézačku bludištěm a zpěvní ptáci si zase „procvičují“ svoje hity.
Bornův tým v pokusech pokračoval a zjistil, že vdechování vůně ve spánku mělo vliv jen ve fázi pomalých vln (slow-wave sleep), kdy jsou oči v klidu. Žádný efekt vůně ale nepozorovali, pokud jí aplikovali ve fázi spánku rychlých pohybů očí, tato fáze je označována také jako REM fáze.
Když se nad tím vším zamyslíme, tak Bornův tým vlastně vědecky dokázal, že naše úsloví o procházce růžovou zahradou, má něco do sebe. V době květu nám to v takovém prostředí více myslí a tak i řešení problémů je snadnější.
Pramen: University of Lubeck
Komentář osla:
Přinést vyvolené kytici růží, aby zapomněla na náš prohřešek, je kontraproduktivní. Jiné květy by nám v tomto případě měly být více k užitku.
Diskuze:
...a pomnenka nic?
jara cimrman,2007-03-12 18:30:35
....na nektere poruchy u muzu se osvedcuje vstavac, pripadne tuzebnik....zenam nikdy nepodavat silenku nadmutou, bylo by toho moc....politikum nedoporucuju prilis dutohlavky...i zde je nebezpeci prekrmeni...vas Jara Cimrman
vůně ovlivňuje také zdraví
radek,2007-03-11 16:03:57
Hypofýza! Tento orgán je právě velmi citlivým k ovlivnění látkami, které pronikají k mozku skrze nosní sliznici. Není tak pro mnohého člověka důležitým stav, kdy vzduch se škodlivými látkami se dostává do plic, nýbrž nejsilnější ovlivnění zdraví v dlouhodobém účinku vzniká při pronikání látek skrze nosní sliznice k mozku. Nosní sliznice je ihned po krevním řečišti nejrychlejším, nejcitlivějším orgánem těla, jenž ovlivňuje činnost mozku. Lidé, kteří se někdy zabývali aromaterapií, to dobře znají. Tak také nemocnost obyvatel v přímořských státech bývá právě často nižší než u obyvatel ve vnitrozemí, přestože v mnoha ohledech jsou ostatní životní a stravovací návyky tamějších obyvatel velmi podobné. Lékařská věda v budoucnu bude se těmito neviditelnými vlivy také více řídit. Vzduch s příměsí mořských, jodových solí je pro správnou činnost Hypothalamu a Hypofýzy velmi blahodárným. Ovšem obyvatelé vnitrozemních států nejsou v tomto ohledu Tvůrcem o nic více ochuzenějšími než obyvatelé přímořských států. Skladba rostlin ve vnitrozemských oblastech vyvolává v období kvetení stejné nebo velmi podobné blahodárné účinky na činnost Hypofýzy, jako je tomu u mořského vzduchu. Silice květin, bylin a stromů jsou tak pro člověka nesmírně potřebné a blahodárné. Žel, v dnešní době je ovzduší vnitrozemních států natolik dlouhodobě znečištěno exhalacemi a mimo jiné také nikotinem, že skrze toto silné působení vzdušných nečistot na orgány Hypothalamu a Hypofýzy jsou u mnohých lidí vyvolány tato tak zásadní ovlivnění, že na kvetení bylin, trav a stromů nakonec reagují právě nečekaně podrážděně nejrůznějšími alergickými projevy těla.
Chyba však není v kvetení bylin a stromů, které přináší každému člověku jen to nejlepší, ale právě známé reakce alergiků, zejména dětí, jsou dány genetickou informací, kdy některý z rodičů a prarodičů byl buď kuřákem anebo se s největší jistotou určitou dobu pohyboval v silném kuřáckém nebo znečištěném vzdušném prostředí.
Úspěšnost léčby všech alergiků se tak zásadně změní ve chvíli, kdy změní se prostředí ovzduší, v němž se dlouhodobě vyskytují.
Tento text je ze stránek www.ao-institut.cz z pojednání o mozku 1,2,3.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
