Virtuální ploty  
Vytyčení ploch pro automatické travní sekačky, při kterých se použila technika satelitní navigace, bylo hitem už před dvěma roky. Nyní se budou satelitně navigovat i zvířata. Začíná éra pasení krav bez plotů a elektrických ohradníků.

 

Australští výzkumníci sestrojili obojek, který zvířatům vymezí plochu, kde se mohou pást. Zařízení by mělo nahradit drahé oplocení a elektrické ohradníky. Zařízení v obojku je napojeno na GPS a v případě, že zvíře neuposlechne varování, vyšle elektrický šok.


 

Zvětšit obrázek
Krávy si jsou schopny na nový „náhrdelník“ zvyknout ani ne za hodinu. A kdyby se přece jen náhodou „zatoulaly“, farmář podle GPS snadno zjistí, kde jsou.

Doktor Andrew Fisher se svými kolegy z CSIRO Food Futures Flagship sestrojil prototyp virtuálního oplocení. Je založen na principu satelitní navigace GPS. Každá kráva má na krku obojek, který je vybaven GPS navigační jednotkou. Ta sleduje aktuální polohu zvířete. Když se kráva začne přibližovat hranici virtuálního plotu, reproduktor umístěný v obojku začne vydávat bzučivý zvuk.


Obojek přesně lokalizuje zvíře a jeho chování (pohyb) určuje častým odečítáním GPS dat. Pokud se zvíře otočí a vydá se směrem od hranice plotu, varovný zvuk ustane. Při neuposlechnutí a překročení této hranice, začne přístroj vydávat slabé elektrické impulsy.
Rána, kterou obojek v takovém případě zvířeti dá, představuje 250 miliwattů. To není o mnoho více, než kolik nám dává statická elektřina.

 

Zvětšit obrázek
Dr. Andrew Fisher, odborník na welfare zvířat.

Pokusy na zvířatech, která již tento obojek měla možnost vyzkoušet ukázaly, že zvířata nejsou stresována o nic víc, než když jsou chována tradičními způsoby.
I když se jedná o mírné šoky a lze tedy hovořit o jemných donucovacích prostředcích, ukázalo se, že zvířatům stačí necelá hodina, aby se s obojkem sžila. Za hodinu spolehlivě pochopí, co znamená zvukový signál a co mají udělat, aby ustal.  


Video – ukázka:  „Chov skotu ve virtuálním oplocení

Malé rozlišení 

Vyšší rozlišení 


Cílem snažení australských vědců je poskytnout chovatelům skotu levnější technologii, než jakou je klasické oplocování pozemků. Nový přístup založený na vytyčování virtuálních plotů je současně mnohem flexibilnější. Umožňuje rychlé vytyčování nových hranic pozemků, koridorů pro přesun zvířat, snadné dávkování pastvy, aby si zvířata všechno nepošlapala hned první den,...

Jde o technologii, která umožní farmářům chovat zvířata efektivněji a dosahovat lepších ekonomických výsledků.
Nynější prototyp obojku se ale musí ještě kapánek zlepšit. Především je třeba vyřešit jeho napájení. Stávající baterie vydrží týden. Pro praktické využití ale bude třeba kapacitu baterií zvýšit na měsíce. A nebo vyřešit systém jejich automatického dobíjení. Jinak by už širokému rozšíření této novinky nemělo nic stát v cestě. Výhodou tohoto řešení je, že je podstatně šetrnější jak k hospodářským zvířatům (impulsy jsou menší, než jaké dává el. ohradník) tak k divoké zvěři. Ta při tomto způsobu využívání krajiny nepřichází o svoje teritoria. Libovolně může migrovat, tak jak jí pud velí.

 

Pramen: ABC Science Online

 

Autor: Josef Pazdera
Datum: 18.06.2007 05:13
Tisk článku

Chov dojeného skotu - Doležal Oldřich, Staněk Stanislav
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 390 Kč
cena: 347 Kč
Chov dojeného skotu
Doležal Oldřich, Staněk Stanislav

Diskuze:

chováme krávy extenzívně

sona,2007-06-29 14:01:29

takže o některých problémech mám trochu pojem. K různým výpočtům o cenách ohrad a GPS. Ohradu protrhne i větší pes, srnec, prase a to i u nás, ne jen klokan v Austrálii. Krávy potom klidně mohou odejít. Sice většinou neodejdou, pokud není plocha vypasená, nebo nejsou bez vody (to je pak žádná ohrada nezadrží) ale počítat s tím nemůžete. A pokud je někdo splaší (třeba ten pes), tak zdrhají (výjimečně) i několik km, zvláště pokud je to z kopce. V Austrálii můžou honit ztracené krávy po buši třeba půl roku, ale tady je máte do hodiny na nějaké komunikaci a jak to dopadá, to referuje bulvár dostatečně často. Takže krom ceny drátu započtěte do "ohrady" plat člověka, který provádí pravidelné (denně) obchůzky a opravy. A to natažení drátu co je relativně rychlé a levné... no, zkuste si to. Ale fakt je, že dávat obojek polodivoké krávě je taky maso (vyzkoušeno:)). Co se týká toho, jestli tak chovat krávy nebo býky. Masná plemena se chovají extenzívně (za dráty) i u nás, býci na výkrm, masné krávy na telata (s býkem ve stádě). Stádo býků se neplaší o nic víc, než stádo krav a taky nemívají důkladnější ohrady. Plemeník ve stádu krav si svůj harém hlídá a to co píše Pepa z depa je vesměs pravda. Býk kašle na to, co se děje jinde, ale jak mu vlezete mezi krávy, jde po vás. Ale i kravička se může naštvat a nožičky utěkajte platí i tady. A je jedno, jestli vás honí tuna hovězího, nebo 250 kilo (galloway), spíš ty menší jsou hbitější. Jen bych v žádném případě neriskovala zůstat stát. Co kdyby neuhnul? Taky jsem od sedláka slyšela, že před bejkem stačí zakličkovat, protože běží rovně, ale jalovice, ta vás honí zodpovědně, před tou neukličkujete. A mám to vyzkoušené:) s tou jalovicí. Naštěstí si jenom hrála. A opakuji, hlavní problém nejsou krávy, ty o vzrůšo nestojí, ale vysoká zalidněnost naší země a tedy nutný a častý kontakt dobytek - nepoučení lidé ("turisté"). Tady je nejlepší koukat na sebe navzájem přes drát.
A najisto: dejte u nás svým kravám obojky a zrušte plot a do týdne máte na krku nějakou žalobu že Váš dobytek je nezabezpečený a ohrožuje okolí, protože honil po pastvině někoho, kdo usoudil, že piknikovat může, kde chce a ty krávy se mu asi jenom zdají, protože není krávy bez drátu.

Odpovědět


Druhý pohled

josef pazdera,2007-06-30 15:05:16

Soňo, máte svým způsobem pravdu. Ale pokusím se to strašení trošku zjemnit. Skot fotografuji a občas lezu do oplocených ohrad. I tam, kde mají k býky k připouštění. Víte, ten problém co nasťiňujete se týká malých ohrad. Tam, kde má stádo dostatek prostoru, dochází ke dvěma věcem. Buďto Vás přijdou zvědavě okukovat, a pak vám toho moc nehrozí, a nebo se starají o to své - pastvu a vydají se jiným směrem. A to je právě případ těchto virtuálních ohrad. Nemusí být z nějakého důvodu malé (důvod zmíním později). Ze zkušenosti vím, že nejnebezpečnější situace jsou paradoxně na výstavách. Zvířata jsou stresována a jsou vystavována na malé ploše. Vlézt do takové ohrady je opravdu riziko. Ješte jeden argument si dovolím uvést. Naše babičky si ještě pamatují, jak se vyháněly krávy na "obecni" a to nebývalo oploceno. A když se podíváte na starší malířská díla, zjistíme, že pasáčci krav nebyli žádní svalnatci. Spíš to byla děcka.
A co se těch žalob za napadení piknikujících turistů, to je pravda. Žaloby podat mohou, ale neprohrajete je. Stačí když je soukromý pozemek řádně označen, drát elektrického ohradníku, ani plot není nutný. Cedule s upozorněním udělají právu zadost.
Rozhodující tedy bude ekonomika. Z tohoto pohledu ohromnou výhodou by bylo, že technologie chovu pomocí virtuálních plotů umožní pastvu dávkovat. A to bez toho, aniž by chovatel musel přestavovat ploty. skot má totiž tendenci zpočátku vybírat jen to nejlepší a tak si v případě vpuštění na velký pozemek, má tendenci všechno podupat hned první den. Další předností je, že pozemky bez plotů, se dají snadno obhospodařovat mechanizací. Výsledkem je mnohonásobně vyšší produkce zelené hmoty. A to už je opravdu o velkých penězích. Ono to celé není jen o chovu krav. Využití lze spatřovati vpřesně opačném gardu. Tak například pokud takový systém v dané lokalitě máte a dáte obojek medvědovi - nemusíte se obávat, že vám zavítá kam nechcete. Na nový systém jistě budou rozporné názory a oba tábory budou mít část pravdy. Nicméně budoucnost tomuto systému zcela jistě patří. Může totiž umožňovat vyšší produkci potravin, menší náklady a soužití s divokou zvěří. Rostoucí lidská populace vlastně moc možností na výběr ani nemá.

Odpovědět


no, to je taky pravda

sona,2007-07-17 17:00:25

ale u nás těch obrovských ohrad moc nenaděláte, máme členitý terén. I mechanizace je tomu přizpůsobená a pokud oplocujeme od meze k mezi, stejně jezdí podél ohradníků a respektuje terén. Nejsem proti moderním metodám, ale když diskutují kolegové kteří to berou technicko-ekonomicky, je dobrý i ten zemědělský náhled... Medvědy doufám pást nebudu, nechám to jiným. A co se týká vyhánění na obecní a malých pasáčků - ty krávy tehdy byly prakticky členy rodiny, denně se vracely do chlíva k podojení a napití a lepšímu mlsku. Dnešní masné krávy nemusí mít kontakt s člověkem denně, ba ani týdně, jsou tedy trochu divočejší. A na závěr, vím, že ledaskdo si do ohrady troufne, i když je tam plemeník, ale upozorňuji - ženské by to každopádně dělat neměly. Když mají své dny, jde o život...

Odpovědět

GPS za 50 korun

Ford,2007-06-24 01:50:47

Jedna pražská pobočka nabízela už před 2-ma lety integrované 12-ti kanálové přijímače GPS signálu v SMD provedení za cca 50 korun, stačilo to ozdobit bižuterií z pár kondenzátorů a mohli jste to dát rovnou k procesoru.

Odpovědět

"";show tables;

<!--,2007-06-21 12:31:53

\

Odpovědět


...

Král Kojot,2007-06-30 23:51:34

dobrej pokus, blbečku

Odpovědět

To pude

Dája,2007-06-20 14:01:32

Mě se ten nápad docela líbí. A k těm nákladům kdyby se dal ten obojek použít opakovaně po porážce ho krávě sundat a dát jiný tak ta ty náklady by šli dost dolů a že tady taky nejde o dyzajn a při masovej výrobě by se to brzy mohlo dost zlevnit. A k tomu napájení by stačilo třeba něco nazpůsob baterky s telešopingu která by jí vysela třeba na krku, s kterou stačí zatřás a rozpohybovat tim magnet a vona svítí, nebo by mohla kráva za sebou táhnout malý kolo na kterym by bylo dinamo jako na jízdních kolech nebo by mohla mít mezi rohama malej větrník něco jako malou větrnou elektrárnu a v budoucnu s rozvojem fotovoltaických článků z flexibilního materiálu by ty krávy mohly nosti znich vyrobený pláštěnky a dyštak by se daly ty metody pro jistotu zkombinovat.
...teď mě napadá že by vlastně krom mlýka a masa mohly sloužit i jako takový malý elektrárny a dávaly by nám i elektřinu ;-)

Odpovědět


Ještě lépe

Pavel,2007-06-20 16:00:29

Pověsit jí na krk palivový článek spalující metan odebíraný přímo z řiťního otvoru, a kromě výroby elektřiny se zbavíme největšího zdroje skleníkového plynu metanu ;-)

Odpovědět

Cena ohradniku

mirek,2007-06-20 09:17:01

Jenom drobna poznamka k cene ohradniku: Pokud je mi znamo, je to pomerne draha zalezitost. Jednak cena dratu neni mala (potrebujete ho kilometry), moc nevydrzi -- furt ho nekdo trha, premistovani je neprijemna fuska, ale hlavne napajeni prijde pri dnesnich cenach asi na stokorunu denne pri ohrade delky nekolika km. Proto vetsinou neni pod proudem trvale, ale jenom obcas -- na zacatku porad, aby si zvirata privykla, a pak jenom tak hodinu denne, aby neodvykla :-))
U tech obojku vidim jako hlavni problem napajeni -- jako u vsech mobilnich technologii. Baterie vydrzi maximalne tyden, nabijeni trva hodinu, pocet cyklu neprevysuje nekolik set ... pro chov krav k nicemu.

Odpovědět

Pochybuju že se to vyplatí

Trampino,2007-06-18 20:56:41

Jde totiž o to, jak by řešili naprogramování ohrady. GPS pouze sleduje kde kráva je, ale jiný software musí ověřovat, jstli to co GPS dodal je ještě v nadefinovaných hranicích ohrady. Změnit definici ohrady znamená přeprogramovat parametry. Buďto by to přenastavení parametrů museli dělat "ručně" vždycky krávu po krávě respektive obojek po obojku, což nikdo nezaplatí, nebo nějak vzdáleně. Ale pak by musel ten obojek obsahovat kromě GPS i nějaký další hardware s přijímačem a ideálně i s vysílačem, potvrzujícím správné provedení přenastavení parametrů v daném konkrétním obojku. Aby měli jistotu že polovina krav nezůstane na původním místě s původním nastavením parametrů ohrady, zatímco další půlku to odžene na nové místo. A to už by pak cena takové hračky nebyla zmiňovaných 99$ ale aspoň 150$.

Odpovědět


pro Trampino

noi,2007-06-18 22:40:49

To me privedlo k myslence udelat system mnohem komplexnejsi. Obojky by mohly vytvorit malou decentralizovanou WiFi sit, kazdy obojek by vedel o ostatnich (neco jako planuje US armada u vojaku), kdyz by se nejaka krava zatoulala, obojek by poslal nejblizsiho byka za ni, aby ji uklidnil, mohlo by to rozprostrit kravy pekne po pastvine, aby nevyzrali pouze jedno misto, pravidelne by je to posilalo ke zlabu se napit, ale ne tak, aby se tam nahrnuly vsechny najednou, kdyz je bude chtit farmar poslat domu, da obojkum jednoduse prikaz, muzou jednotlive chodit se nechat podojit (mozny senzor na vemenu), zvirata vhodna na porazku by sama sesla do udoli...dost drsna SciFi (hlavne pro kravy) ;-)

Odpovědět


Co nás čeká?

Jožin,2007-06-29 09:14:44

Bude švanda, až budeme očipovaní všichni a náš pohyb, když se manželkám zatouláme, vyšťourají družice a signál v mozku:"Hajdy domů z hospody!" bude doprovázen elektrickým příkazem do druhého čipu v zadku... .

Odpovědět

GPS

Martin,2007-06-18 17:20:58

No ja by som tých farmárov nechal, aby pekne-krásne prispievali na prevádzku systému GPS, mohli by NASA zásobovať mäsom alebo hnojom...

Odpovědět

O lokalizaci uniklého zvířete v článku není nic

Petr,2007-06-18 15:37:42

Jedná se o logger GPS dat, pokud aktuální poloha zvířete vyjde mimo toleranci hranic nahraných předem do jednotky, tak je zvíře upozorněno. Zatoulané zvíře by muselo svoji polohu vysílačem předat nějaké centrále, což článek nezmiňuje. Problém nastává s množstvím vf kanálů pro celé stádo a také s dlouhodobým napájením obojku.

Odpovědět


limitní je energie

Pavel,2007-06-18 16:18:55

Lokalizace zvířat pomocí GPS je ten nejjednodušší problém, který je dávno vyřešen - viz sledování cest želv, žraloků, nosorožců, ibisů, sokolů,...
Problémem je ono zmíněné napájení obojku. Australané zkouší indukční dobíjení u napajedla ale více si slibují od fotovoltaických článků z flexibilního materiálu, které by byly integrovány do obojku.

Odpovědět


A co obojek zapojit přímo

Colombo,2007-06-18 16:29:15

do krávy a nechat ho napájet vodíkovými články, přičemž palivo by produkovaly přímo bakterie v kravím žaludku:)

Odpovědět

nova biologicka zbran :)

Petra,2007-06-18 15:30:04

Uz vidim, jak jim ty obojky nekdo hackne a s dalkovym ovladacem v ruce pozene stohlavy stado krav namesti, zrovna, kdyz tam budou stradovat anarchisti/nackove/zeleny :).

Odpovědět

Stupeň korekce

Michal,2007-06-18 12:06:20

Obojek asi může dobře fungovat u zvířat v normálním rozpoložení. Rád bych viděl, jak to bude působit na rozzuřeného býka, a jak mu to po delším zatoulání pomůže najít cestu zpět.

Odpovědět


u nás je to trochu složitější...

sona,2007-06-18 12:20:22

no, ony krávy většinu času jsou v normálním rozpoložení. A toho býka aspoň majitel tou GPS dohledá. Větší problém vidím u nás v tom, jak udržet lidi (turisty, zvláště pak se psy) mimo pastvinu, pokud není ohražena. Když je tam drát, tak aspoň ví, kam lezou. A ví, kam mají prchat.:)

Odpovědět


To: Michal

josef pazdera,2007-06-18 12:24:42

Nemyslím, že Vaše připomínka je rozumná. Už proto, že rozzuřeného býka by ani plot nezastavil. Ale proč je tato výtka mimo mísu je proto, protože skot je zvíře, které žije ve stádě. Opravdu myslíte, že by se býk vzdálil od svého stáda?
V případě povaleného plotu by stádo uteklo i s býkem. Při této technologii se býk bude držet s většinou. Pokud jednotlivé zvíře uteče, bude mít tendenci se vrátit. Pokud ne, farmář je pomocí GPS snadno dohledá. Většina stáda ale vždy zůstane ve vymezeném prostoru a s nimi i býk. Připomínka Soni je něco jiného. Ano to by mohl být problém. Ale s touto technologií se počítá především pro chov krav. Býci budou, tak jako dosud, za pořádnými ohradami. I když etologové by možná namítli, že býk u svých krav si hledí především krav. A je asi stejně nebezpečný jako volně se pasoucí bizoni...

Odpovědět


jeden pristroj

DRK,2007-06-20 09:44:24

Pokud by farmar zanedbal ztraty jednotlivych kusu pak by samozrejme stcilo dat zarizeni pouze vudcum stada (to zdaleka nemusi byt byk). To aby se neutrhlo nekolik kusu a nevytvorilo male stadecko bokem vetsinou zajistovali napriklad pastevecti psi kteri mohou byt schopni starat se o to prez den i sami.... Vyhoda plotu byla prave v tom, ze se dobytek nemusel hlidat prakticky vubec... Tj. jeden clovek ohlidal nekolik velkych stad a vice lidi bylo treba jen jednou za cas (ze by najmuli brigadniky?) Tim samozrejme takovy chovatel ziskava znacnou vyhodu oproti tomu evropskemu, ktery ma vsechny kusy nekde ustajene a stara se o ne neustale... Jo a mimochodem misto vysilacky dotavala vudci krava na krk zvonek aby se lip stado hledalo :0)

Odpovědět


Býkům(samozřejmě skotu)

Pepa z depa,2007-06-24 20:42:22

bych příliš nedůvěřoval,pokud střeží své kravičky na volné pastvině. Nejméně desetimetrákový kousek zafuní,ostře se na Vás podívá, prohrábne nohou a rychleji popojde k Vám a může se stát, že budete volat:"nožičky,utěkajte, nebo Vás obarvím na hnědo!" Býk,říkával můj děda,prý i ostře reaguje nejen na vetřelce,ale i na ženy-mající "svoje dny". Možná to byla jen "latina" starého sedláka. Také říkal,že když zůstanu klidně stát-v poslední chvíli se mi vyhne. I kráva může zdivočet a pořádně potrkat. Výjimka potvrzuje pravidlo-tak jako u přísloví:pes, který štěká,nekouše!

Odpovědět

ekonomika

DRK,2007-06-18 09:07:26

Nejak se mi nezda, ze by takove zarizeni u kazdeho zvirete vyslo levneji, nez drat pod proudem kolem pozemku........

Odpovědět


kalkulace

josef pazdera,2007-06-18 09:33:25

Jestli to není tím, že v australské buši se jedná o mnohem větší plochy a toho drátu je potřeba moc a moc. A navíc jej asi dost těžko respektují klokani, velbloudi, a další divoká zvěř, takže je potřeba ony dráty stale opravovat. Navíc při takové díře v plotu už zatoulaná zvířata těžko dohledáte. To vše je potřeba do kalulace zahrnout.

Odpovědět


cena

Martink,2007-06-18 17:10:37

no já bych řekl že to levnější bude - řekněme že jeden obojek přijde na cca 99USD (tj +/- 2 - 3 tisíce Kč - GPSky za tuhle cenu už jsou, tohle bude spíš jednodušší zařízení než něco s velkou pamětí a displejem) při stohlavém stádu to dělá 200 - 300 tisíc za libovolně velkou, libovolně tvarovanou a maximálně "mobilní" ohradu. Cena 1m ohrady a jeho údržby na 5 let je řekněme 2$ (1,25$ na stavbu 0,75$ na údržbu - můj odhad, třeba mě někdo opraví) za tuhle cenu tedy postavím cca 5km ohrady - (strana čtverce o 1250m) - takže spíš takové menší pole/louku. Takových ohrad potřebuji třeba 3 - 5 abych stádo mohl podle potřeb různě přesouvat. Suma sumárum = i kdyby těch krav bylo 3x víc nebo to bylo 3x dražší, pořád se to sakra vyplatí. A za 10 let cena takového obojku bude tak 30$ (ale cena za postavení ohrady se už moc nezmění)

Odpovědět


Jenze

DRK,2007-06-19 11:01:06

Jenze ty obojky nejsou bezudrzbove zarizeni vyrobit neco aby to vydrzelo leta v prirode neco stoji... gps za 3kKc jsou z ponekud "lagricovejsiho materialu" a vyrabi se to masove uz delsi dobu. VYhoda takto pestovaneho dobytka je prave v cene cili zapocitat par tisic Kc na kazdy kus dobytka neni nic prijmeneho...
Cena plotu 2dolary za metr? Ten "plot" neni nic jineho nez drat natazeny kolem nejakeho pozemku pricemz po par metrech je natoceny na tyci ( ve vysce cumaku kravy)... Po vypaseni se proste drat smota na civku a vytici se nova plocha... je to velmi jednoduche a relativne rychle...

Odpovědět

to bylo uz ve filmu Obojek

uf,2007-06-18 06:58:34

ne ?

Odpovědět


...

Jansně:),2007-06-18 09:04:15

Akorát výrobce neuvádí, že příliš zatoulané krávě to ustřelí hlavu. Ale jistě se s tím od verze 2.0 počítá.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni