Geneticky modifikovaná kukuřice a chrostíci  
Chrostíci údajně trpí Bt kukuřicí, ale nic není tak černobílé, jak by se zdálo.

 

 

Zvětšit obrázek
Bt kukuřice jako trápení chrostíků? Ukáže čas.

Bt kukuřice je populární geneticky upravená odrůda, která v sobě nese gen cry z aerobní půdní bakterie Bacillus thuringiensis, náležející k velké vývojové linii bakterií Firmicuta. Tenhle gen kóduje protein Cry, zajímavý krystalizující endotoxin, který funguje na skupiny hmyzu s dokonalou proměnou – například na motýly, dvoukřídlé nebo brouky. Bakterie rodu Bacillus rády vytvářejí endospory, trvanlivé útvary, v jejichž podobě mohou přežít nepříznivé podmínky. Bacillus thuringiensis vytváří protihmyzové proteiny Cry právě před sporulací. Není náhoda, že mimo jiné běžně žije na povrchu rostlin a také uvnitř housenek některých motýlů.

Zvětšit obrázek
Údajná hrozba vodnímu hmyzu. Že by splavené zbytky Bt kukuřice byly horší, než tuny spláchnutých hnojiv?

 

Toxinu Cry si časem povšimli zemědělci a vyrobili si na jeho bázi postřiky. Ty jsou chváleny jako přátelské vůči životnímu prostředí, protože jsou velmi specifické a podle nedávných výzkumů ke svému působení potřebují střevní bakterie cílové larvy. V poslední době se například hojně využívá postřik s kmenem Bacillus thuringiensis serovar israelensis, jako bič na larvy komárů přenášejících malárii. I on bývá veleben za přátelský vztah k životnímu prostředí.

 

Cry nakonec zaujal genetické inženýry, kteří jej vložili právě do Bt kukuřice. Jedním z úhlavních protivníků kukuřičných polí je zavíječ kukuřičný (european corn borer, Ostrinia nubilalis), motýl se žravými housenkami, které udělají z kukuřičných klasů a stonků řešeto. Proti zavíječi je Cry protein, konkrétně Cry1Ab ideální.

 

Bt kukuřice je plná endotoxinu. Když ji někdo žere, tak to schytá. Proti tomu lze těžko něco namítnout. Geneticky modifikované rostliny fungují a pěstuje se jich stále víc. Budoucnost zemědělství si bez nich prakticky nejde představit. Genetické modifikace ale bohužel mají ideologicky motivované odpůrce, kteří v tom našli smysl života.

Zvětšit obrázek
Typický potok vedle kukuřičného lánu. Jistě skrývá orgie biodiverzity.

Proto se i kolem Bt kukuřice rozvířila neuvěřitelná situace, která nápadně připomíná nálady kolem legálních a nelegálních drog. Je roztomilé, jak si v tomto případě vědci v tričkách a vědci v bílých pláštích prohodili role. Někteří environmentálně orientovaní badatelé a aktivistické skupiny se snaží za každou cenu, včetně lží a bezohledných manipulací prokázat nebezpečnost GM rostlin pro životní prostředí, zatímco laboratorní vědci jim zatím poněkud sterilně oponují.

Zvětšit obrázek
Larva chrostíka v úhledném domečku.

 

Na přelomu tisíciletí proběhla hysterická, ale poučná kampaň kolem motýla monarchy stěhovavého (monarch butterfly, Danaus plexippus). Nejprve se psalo, jak je pyl Bt kukuřice pro monarchy nebezpečný, pak šest obsáhlých studií potvrdilo, že je to z mnoha důvodů nesmysl. Pokusy kompromitovat Bt kukuřici a s ní vlastně veškeré genetické modifikace ale neustávají, naopak. Je na nich vidět krásná asymetrie typická právě pro studie drog. Pokud se zjistí sebemenší problém nebo riziko, ihned o tom ví celý svět. Když se ukáže, že nic zlého nehrozí nebo že naopak hrozí nesporný přínos, je najednou ticho,že by byla slyšet i elektroforéza.

 

Nejnovější útok na Bt kukuřici přichází z vodních ekosystémů. Vědci z amerických univerzit Loyola University Chicago, University of Notre Dame, Indiana University a Southern Illinois University několik let usilovně hledali negativní vliv Bt kukuřice na vodní organismy. Jak se říká, kdo hledá, najde, takže nedávno uveřejnili zprávu, že pyl a zbytky Bt kukuřice mohou ubližovat larvám chrostíků. Obdobně jako v případě drog ponechme stranou, kolik druhů nemodifikovaných rostlin by chrostíkům škodilo stejně ne-li hůř.

 

U nás ve střední Evropě jsou chrostíci známí díky Ferdovi Mravencovi, každý ví, že si některé larvy chrostíků stavějí domečky. Podle autorů studie některé druhy chrostíků pojídají zbytky Bt kukuřice, které se dostanou do polních stružek a není jim z toho dobře.

Zvětšit obrázek
Zajímavý trik proti evoluci rezistence zavíječů na Bt toxin. V USA musí být u Bt kukuřice vždy nejméně dalších 20 procent plochy non-Bt. Tam si zavíječi lebedí a nic je nenutí vymýšlet rezistenci proti GM kukuřici.

Autoři dotyčné studie alarmisticky děsí, že ohrožení chrostíků znamená ohrožení celé potravní sítě kolem vody, ne-li celé přírody. Při bližším pohledu jsou kupodivu uměření, kromě výkřiků pro tisk svá vyjádření volí velmi pečlivě a jedním dechem dodávají, že neobviňují farmáře z nekalostí, ale že jenom upozorňují na další možné riziko Bt kukuřice.
Oheň je nicméně na střeše, protože Greenpeace a další na slovo vzatí „odborníci“ se jenom třesou na podobné případy. Je jenom otázkou času, kdy z téhle záležitosti ořežou pochybnosti, zveličí nadhozená rizika a další závažný GM problém bude na světě.
Přitom jsou na místě výhrady. Stejně jako v případě monarchů byli i chrostíci krmeni Bt kukuřicí v laboratoři a možná se ukáže, že je to celé zase kachna. Velmi sporné jsou možné následky pro potravní sítě.

 

Zvětšit obrázek
Bt kukuřice jako oblíbený terč aktivistů. Ale kdo zastaví je?

Většina druhů chrostíků indikuje čistou vodu. Kdo kdy viděl vodoteče kolem polí, dejme tomu kukuřičných, těžko uvěří, že přísun geneticky modifikovaného listí kukuřice je to hlavní nebezpečí, které se v nich skrývá. Chrostíkům i jiným vodním hmyzům bezpochyby mnohem víc vadí, že jsou zahnojené jako žumpa živinami a insekticidy. Na polích s Bt kukuřicí se insekticidy stříká míň, proto je na místě obava, že v celkovém úhrnu obyvatelnosti polních stok chrostíky na tom budou chrostíci líp i přes Cry toxiny.

 

Ne, že by to bylo potřeba úplně zlehčovat. Pokud je to pravda a ne výmysl, je to zajímavé zjištění, se kterým do budoucna bude počítat. Nejdůležitější ale je, že i navzdory tomu přínos Bt kukuřice převažuje nad nevýhodami. K zajištění klidného spánku chrostíku v přehnojené vodě postačí obklopit pole Bt kukuřice pruhem kukuřice jiné, která tam stejně někde musí být, aby se snižovala možnost adaptace cílových hmyzů na Cry toxiny.

 

Loni bylo v USA kolem 35% ploch kukuřice oseto geneticky modifikovaným osivem, většina z toho Bt. Nedávno překvapivě se zjistilo, že třeba takové mšice Bt kukuřici preferují. GM věci jistě mají své dětské mouchy. Ale fanatičtí odpůrci genetických modifikací ignorují realitu. Neotravují ani tak velké koncerny, ale především vědce, kteří se snaží vyvíjet ještě efektivnější a bezpečnější modifikace.


Prameny:  NSF 9.10.2007, Wikipedia


 

Datum: 16.10.2007 00:32
Tisk článku

Rostliny naší přírody - Hrouda Lubomír
 
 
cena původní: 695 Kč
cena: 591 Kč
Rostliny naší přírody
Hrouda Lubomír
Související články:

GOC rýže aneb jak Číňané vypálili Američanům rybník     Autor: Josef Pazdera (17.01.2019)
Zavlečená nákaza     Autor: Jaroslav Drobník (11.08.2011)
USDA zrušilo zákaz GM vojtěšky     Autor: Tomáš Hluska (09.02.2011)
Evropská komise schválila pěstování GM bramboru     Autor: Jaroslav Petr (07.03.2010)
GM plodiny v roce 2007     Autor: Jaroslav Petr (20.02.2008)



Diskuze:

Vážení přátelé, ano -

Al,2007-10-19 09:41:21

- počkejme si pár měsíců. Máslo bude za 60,- a chleba za 40,-. Litr mléka pro děti za 40,- ,kilo jablek za 60,- a kilo kotlet za 200,-...

O důvodech tohoto "jevu" ( ostatně dosti vícerozměrného) raději nemluvím, abyc se nerozčílil.


Největší problém je totiž v evropské kvazi-demokracii, která je neuvěřitelně asymetricky vychílena ve prospěch "zelené matrix" tedy zelené hysterie, iracionality a šílenství... Největší problém je tedy v tom, že určitá skupina fanatiků se bere za rukojmí zbytek společnosti: namísto aby si jeden takový fanatik svobodně a dobrovolně KOUPIL ( za své) "obnovitelnou" bionaftu nebo zelenou elektřinu z větrníku nebo si kupoval 4x předražené "biopotraviny" - přinutí zákony, zákazy, příkazy, zdaněním, dotacemi a povinnými odkupy k témuž i nás všechny ostatní...

Co s tím? Změní se to, nebo to bude stále horší - až přijde nový Hitler???

Odpovědět


Zelený Hitler!

Colombo,2007-10-19 20:51:21

...

Odpovědět

A jeste dodatek pro zephira ..

Raven,2007-10-18 19:16:07

A jeste lepe, bezte do nemocnice, kam treba chodi lidi s vrozenym poskozenim ledvin a zeptejte se cemu by dali prednost. Jestli chodit cely zivot kazdych asi 14 na cisteni krve, nebo kdyz by se pri jejich poceti opravilo par genů a oni byli zdravi. Neverim ze se najde jediny, ktery by nechtel byt zdravy.
Byl to jen priklad, nejsem ani lekar, ani genetik. Snazim se divat pouze na moralni hledisko. Jak tohle chcete soudit? Srovnavate to s nacismem?

Odpovědět


Pardon

Raven,2007-10-18 19:17:45

Ujelo mi to na spatne misto, ale snad to neva.

Odpovědět


a to tak se na to podívat z druhé strany

mirator,2007-10-20 16:56:49

Myslím, že situace je trochu jiná - díky lékařskému pokroku přežívají lidé, kteří by jinak nepřežili. Je otázkou, kam to povede.

Odpovědět

vojaci

mikjs,2007-10-18 19:09:24

GM plodiny sou trosku problem ale zase ve srovnani s jinymi dost zanedbatelny (i kdyz bych se hodne divil ze je nekdo testuje 10 leta pak teprve pouziva - spis to bude tak ze je prdne do prostredi a ceka co to udela) ale docela se desim co za organizmy se vyvijeji ve vojenskych laboratorich - mozna ze uz byl nejaky vir ktery nas modifikuje a dela z nas GMO vypusten (chovani nekterych lidi to naznacuje) ale zase je tu nadeje ze jim utece neco opravdu definitivniho, lidstvo vymre a bude klid

Odpovědět


UKZÚZ

Reo,2008-01-02 20:49:01

Ve skutečnosti se i "obyčejné" tj. netransformované plodiny státem testují roky, roky a roky než se jako odrůda schválí (a žadatel platí miliony za ty testy). (Jabloně a dřeviny i patnáct let). Transformované rostliny pak ještě déle.

Vygooglujte si UKZÚZ.

Odpovědět

Všichni jsme GMO

C2H5.OH,2007-10-17 14:13:34

Holt člověk vznikl dle Darwina z opice, opice zas z nějakého prasavce, ten z nějakého dinosaura (podezřelý je comsognatus), ten zase vyšel z krytolebce atd. atd., až zjistíme, že na počátku byl trilobit.
Z toho plyne, že člověk je geneticky modifikovaný trilobit, čili trilobit GMO.
Nutno člověka vyhubit dřív, než zničí životní prostředí !!!

Odpovědět


To že se člověk vyvíjel....

ZEPHIR,2007-10-18 14:45:27

...neznamená, že je geneticky modifikovanej - vyvíjel se milióny let. Vaše argumenty začínaj bejt docela legračně zoufalý.

Odpovědět

Nebohé krysky

František I.,2007-10-17 12:15:20

Bohužel ve zmíněném odkazu není uvedena mortalita či další údaje o kontrolní skupině. Tedy té, která by měla žrát pouze normální kukuřici. Tedy opět zelený humbuk bez ceny. Mimochodem není ani uvedeno o jaký modifikát šlo, to je taky zajímavé.

Odpovědět

to Zephir

František I.,2007-10-17 12:09:24

Milé zephirátko, Geny, použité do nejrůznějších plodin, se testují více než 10 let, než se pustí do praxe. Jestli tomu vy věříte, či nikoliv není naštěstí směrodatné. Narudlému xaverku s observátkem - jiste naleznete vám přítulné agitky na zelenějších či červenějších webech. Hodně úspěchů.

Odpovědět


se testují více než 10 let

ZEPHIR,2007-10-18 14:47:14

Nějakej důkaz klinickejch zkoušek trvajících víc než deset let by nebyl? Neni podstatný, čemu mam věřit či ne, podstatný je, co můžete nabídnout za argumenty.

Odpovědět


testy x klinicke zkousky

tmoravec,2007-10-18 19:09:07

Dobry podvecer
Tak predpokladam, ze jste zrejme myslel obecne testovani a ne klinicke zkousky. tezko asi muzete klinicky testovat krmivo pro dobytek. No tak napriklad letos se ocekava, ze u nas dostane povoleni k pestovani brambor od firmy BASF se zmenenou strukturou skrobu. V nemecku jiz toto povoleni dostal. Prvni polni pokusy s temito bramborami se provadely v letech 1993. Nevim kolik let predtim to bylo jeste v laborce. Minimalne to mame nejakych bratru 14 let. to je dle mne dele nez 10.

Odpovědět


Testy?

Bohouš,2007-10-31 20:20:08

Testy se provádějí v laboratořích se stálým klimatem a kdoví čím.V reálu zvířátka ve výkrmu a jejich pojídači-lidé-žijí v úplně jiném prostředí,mají různou odolnost,kumulaci či nedostatek životních pozitiv i negativ,stressů,jídel(lidé i s Éčky),zplodin,nejrůznější chemie,atd.Jsou testy na zvířatech z tohoto hlediska k něčemu? Nedají se výsledky upravit? Organismus lidí a zvířat nelze srovnávat,dokonce ani "pajšl" nemáme všichni lidé stejný.

Odpovědět

Díky

Štěpán,2007-10-17 10:30:59

Pěkný článek

Odpovědět

tak to není

observer,2007-10-16 23:45:03

Je žádoucí přinášet názory z různých stran a vyvracet bludy, o tom není snad sporu. Jde o formu. Fanatismus z kterékoli strany je špatný. A na Oslu bují fanatismus nejen pro-GM.

Odpovědět

je to tu čím dál horší

observer,2007-10-16 22:45:03

Odstraňte si z názvu serveru "o". O objektivitě zde nemůže být ani řeč.
Je načase upozornit veřejnoprávní ČRo, jak mizernou a zaprodanou žurnalistiku podporuje.

Odpovědět


Správná žurnalistika

MirekS,2007-10-16 23:37:50

je asi ta, která jásá nad každou blížící se pohromou a pokud ji nemá tak si ji vyrobí. A pak oslavuje když největší panikář světa dostane nobelovku.

Odpovědět


tak to nečti

mustafa ibrahim,2007-10-17 02:43:29

Když se ti to tu nelíbí, tak se m nechoď a nečti to, ta nádhero! Spadne jim návštěvnost a mají po žížalkách!

Odpovědět

Tak hloupou agitku uz jsem dlouho na OSEL.cz necet

xaver,2007-10-16 17:08:50

Takovou pitomost bych cekal na Neviditelnem psu nebo na Britskych listech

Odpovědět


To je pravda....

ZEPHIR,2007-10-16 21:53:53

...pan Mihulka sem už skoro celej tejden nepsal.

Odpovědět


kdyby nepsal

mustafa ibrahim,2007-10-17 02:46:59

Kdyby o tom pan Mihulka nenapsal, tak víte kulový a nemáte se ani nad čím rozčilovat, chudáci. Dochází vám, že kdyby byl skutečně "ve služnách GMO", tak tohle prostě a jednoduše vůbec nenapíše?

Odpovědět


Nejsem schopnej posoudit..

ZEPHIR,2007-10-17 10:49:53

..jestli je někdo "ve službách GMO", ale zda píše objektivně a vyváženě, to ano.

Odpovědět


tak si přečti

mustafa ibrahim,2007-10-18 03:55:23

Tak to si teda rychle přečti ty svoje duševní zvratky a bude ti jasné, že ty rozhodně objektivně a nezaujatě nepíšeš.

Odpovědět

milé zephyro

František I,2007-10-16 15:21:59

Jak BT kukuřici pěstovat máme vyřešeno zhruba 5let. Protože se u nás pěstuje na tuším 5000 ha, a na příští rok se chystá osev na ještě další tisíce ha, asi budete muset přestat chlastat ze strouhy mezi kukuřicemi, pokud se bojíte BT bílkoviny. (já bych se tedy bál kvůli splachům klasického postřiku a umělým hnojivům, ale proti gustu...) Trochu mi připomínáte včelaře na českobudějovicku, kteří se snažili zvýšit produkci včelích matek tím, že jim dávali ženské hormony. Až tedy uvidíte někdy včelku s kozami, budete vědět o čem jde řeč. Podobně možné, jako že se otrávíte pylem z BT kukuřice.

Odpovědět


Já kukuřičnej pyl jíst nehodlam...

ZEPHIR,2007-10-16 21:58:15

...ale včelám a čmelákum nemusí dělat dobře. Krom toho si zahráváme, až se labilně implantovaný geny začnou nekontrolovatelně šířit na další druhy.

Odpovědět


S čim mam taky docela problém..

ZEPHIR,2007-10-17 11:00:26

...je fakt, že když se zavádí nový léčivo, tak se třeba pět let důkladně testuje, jestli lidem nezvyšuje tlak nebo nezpůsobuje alergie. Bez toho nemůže do výroby, přestože ho pak užívá třeba jen pár tisícovek lidí po miligramech. Ale geneticky upravená potravina? Ta se konzumuje po kilech miliónama lidí a nikdy sem se nedočet, že by na ní probíhaly klienický testy. Přestože obsahuje látky, který jsou pro lidskej organismus rozhodně cizorodý. Krom toho nevěřím, že genetická manipulace ovlivňuje složení jen v jedný určitý molekule. Organismus je složitej systém, každá změna jednoho genu vyvolá řadu posunů metabilickejch rovnováh. Každá geneticky upravenej produkt by se zkrátka měla testovat stejně pečlivě jako léčivo, ne-li pečlivěji se zřetelem k jeho možnýmu nasazení - obsahuje prostě nový látky, se kterejma lidskej organismus neměl šanci přijít během milión let vývoje. Tady jsou třeba výsledky, jak krmení krys GMO kukuřicí ovlivňuje sterilitu a natalitu.

http://www.i-sis.org.uk/GM_Soya_Fed_Rats.php

Odpovědět


Všechno testovat?

Pavel,2007-10-17 15:02:43

No, Zephyre, jestli to berete takhle, to by se pak musela klinicky testovat i každá specialita šéfkuchaře v restaraci, protože to je naprosto jedinečná směs surovin, jedinečným způsobem zpracovaná do té doby nikým nepožívaná, a ty testy by se musely opakovat pokaždé, když restaurace změní dodavatele surovin, protože každý dodavatel tam má jiné cizorodé látky.

Odpovědět


testovani leku x potravin

tmoravec,2007-10-18 10:10:53

1. bilkoviny, ktere byly vlozeny do Bt kukurice respektive RuR soji nejsou v potravnim retezci nove, ale bezne se v nem vyskytuji, i kdyz mosna v jinych kontxtech a koncentracich.
2. jak spravne pise pavel, mel byste asi testovat kazde nove jidlo. kazdopadne by se podle vasi logiky mely testovat plodiny vyslechtene konvencne, ktere zpravidla spousty zcela novych latek obsahuji. Vyhodou GMo je prave to, ze jsou mnohem vice podobne rodicovskym liniim nez je tomu u konvecne slechtenych odrud.
3. tou vasi studii bych s krysami bych se radeji moc neohanel. Zrovna ted nedavno vysla v nature biotech kriticka revize zatim nepublikovanych "dat" dr. Jermakove. Kdyz to shrnu - dr. Jermakova koupila RuR soju od firmy, ktera ji neprodava a nikdy neprodavala, tudiz neni uplne jasne co vlastne k pokusum pouzila. Dale se odbornici divili obrovske mortalite narozenych mladat, ktera se v beznych pokusech pohybuji okolo 1-2% zatimco v tomto pokusu slo u kontrol o asi 10% a u zvirat krmenych GMO jeste o mnohem vice (tusim okolo 30%). Jestli to o necem vypovida, tak o tom, ze v pokusu bylo neco spatne - podvyziva, infekce, otrava, spatne zachazeni se zviraty, kombinace vsech techto faktoru
4. testovani leciv trva mnohem dele nez 5 let.

Odpovědět


by se mely testovat plodiny vyslechtene konvencne

ZEPHIR,2007-10-18 14:54:03

Proč myslíte, vy demagogu? Právě naopak - zkřížením neškodnýho jabka s jiným neškodným jabkem by nemělo vzniknout nic zásadně jedovatýho, protože oba geny se vyvíjely milióny let. Implantováním genu baktérie produkující toxin s jabkem ovšem vzniká nutnost testovat člověka na snášenlivost k novýmu toxinu, jakož i všem látkám, který v jabku můžou potenciálně vzniknout v důsledku změněnýho metabolismu. Protože jak každej biochemik ví, toxin je jen konečnej člen řady meziproduktů, který můžou bejt zdraví člověka ještě škodlivější, než ten toxin, kvůli kterýmu se celá genetická manipulace dělala. A to stále předpokládáme, že ten genovej zásah proběhl naprosto cíleně a změnil v metabolismu jabka jen to, co jsme změnit hodlali. V praxi mám o přesnosti genetickej nůžek značný pochyby, protože současný metody genetický manipulace jsou velmi hrubý. Je to vidět na výtěžnosti genetickejch manipulací.

Odpovědět


o jablkach a vidlich

tmoravec,2007-10-18 19:54:10

Vase reakce mi mimodek pripomnela jednu radu o hadech a bosych nohach, ale kdo chce kam... :) Ve vasi reakci lze nalezt hned nekolik pomerne siroce rozsirenych a mezi laiky hluboce zazranych bludu. To je uplne v poradku, nikdo nemuze byt odbornikem v kazdem oboru, dulezita je podle mne duvera v to, zda zodpovedni lide a odbornici v tom danem oboru vedi co delaji a delaji to dobre. Vy ji zrejme (mozna po spatnych zkusenostech) nemate, ja ji, alespon v tomto oboru, mam.
Nyni k veci. Delka evoluce neni vhodnym kriteriem pro odhad rizika. Jablko se vyvijelo miliony let, chrestys se vyvijel miliony let, pudni bakterie B.thuringiensis se vyvijela miliony let. Jak sam vidite, neco z toho je pro nas jedovate, neco neni a pro hmyz to je treba zase jinak. Ve sve vete o krizeni sam pouzivate vyraz "NEMELO vzniknout", misto "nevznikne". Asi vite proc. To, ze krizenim dvou neskodnych plodin VETSINOU nevznika nic skodliveho je pouha zkusenost, odhad bez rigorozniho dukazu. Praxe naopak rika, ze existuji vyjimky. Musela tak byt pred casem stahnuta odruda porku, ktery zpusoboval kozni alergie nebo brambor, ktere mely mnohem vyssi obsah solaninu nez jejich rodice. Navic konvecni odrudy se vetsinou nepripravuji tak, jak si zrejme myslite - tj. krizenim dvou osvedcenych jinych kulturnich odrud. Vetsinou se pripravuji bud krizenim s nejakym poloplanym pribuznym z nehoz chcete ziskat nejakou tu rezistenci (coz muze byt napriklad i nejaky neznamy toxin) nebo se pripravuji indukovanou mutagenezi chemickymi mutageny nebo zarenim, viz napriklad nas sladovnicky jecmen, bezerukova repka nebo psenice co vidite vsude okolo na polich. Ve vsech pripadech nemate naprosto zadnou kontrolu nad tim, co vsechno se v plodine zmenilo, zajimate se jenom o konecny vysledek - rezistentni/sensitivni, maly/velky, cerveny/modry atd. Naproti tomu pri transgenezi vkladate jeden, dva, tri geny jejichz produkty znate, muzete a musite je celou dobu sledovat, znate jejich toxikologicka data, alergenitu atd atpd.
Co se tyka napriklad onoho Bt genu - pred vlozenim do kukurice byly samozrejme provedeny testy na krysach s radove vyssimi koncentracemi nez kolik jich je v kukurici, tusim, ze to odpovidalo v prepoctu nekolika tunam kukurice/den/clovek. Navic neni pravda, ze je to protein, ktery se v potravnim retezci predtim nevyskytoval, je to protein bezne pudni bakterie, ktera se na zelenine ci ovoci bezne vyskytuje, i kdyz asi v jinem mnozstvi nez v Bt kukurici. Z te vety o meziproduktech a biochemii mam pocit (mozna se pletu, pak prominte), ze predpokladate, ze vlozeny gen vytvari jakousi metabolickou drahu, na jejimz konci vznika jakysi toxin. Pak by samozrejme melo smysl sledovat tok uhliku a energie danou drahou a divat se, ktere dalsi produkty nam vznikaji. V tomto pripade je vsak toxinem primo produkt genu - bilkovina, ktera nema sama o sobe v rostline zadnou enzymatickou aktivitu a jenom ceka, az se dostane do bazickeho prostredi streva hmyzu, kde zmeni konformaci, specificky se navaze na receptor a udela do streva diru. Neni receptor, neni dira. Mate pravdu s presnosti genovych manipulaci, zatim nedokazeme ve vetsine pripadu kontrolovat, kam nove geny prijdou, ale zato dokazeme pomerne dobre zjistit kde jsou, pote co jsme je nekam dali. Takze kdyz udelate dost nezavislych transformantu, muzete si vybrat toho, ktery je ma tam, kde je chcete. Opet narozdil od konvecnich metod kde nevite co menite ani kde to menite.

Odpovědět

Vida, nějaký přiblblý chrostíci

ZEPHIR,2007-10-16 11:47:47

...sou otrávený GMO kukuřicí a ubohý včeličky, který papaj pyl maj bejt podle zdejších expertů fit.

Já to řikam furd. Hlavně že se experti snažej problém bagatelizovat seč jim síly stačej. Těmdle lidem svěřit ochranu přírodního prostředí? Pche.

Odpovědět


Ano vypadá to tak

Bikkhu,2007-10-16 14:24:32

Když se postaví rozum proti histerii vypadá to jako bagatelizace... ... Ale to Vám rozhodně nehrozí (polopatisticky - to jako že nehrozí ten rozum, histerie Vám jde naopak jedna radost :-)))

Odpovědět


Když se rozhoduju, komu věřit

edison,2007-10-16 15:59:07

tak vycházím z faktu, že kdo umí geneticky modifikovat, ví o GMO podstatně více, než ten kdo s tím umí strašit masy. Kdo umí postavit jadernou elektrárnu, rozumí jádru líp, než... Kdo umí udržet v chodu energetiku, ví o ní víc, než...

Odpovědět


kdo umí geneticky modifikovat...

ZEPHIR,2007-10-16 18:29:11

..jest coby slepice, kerá umí snášet vejce, ale moc toho o nich neví. Navíc, páč se snaží uplatnit prosazuje často GMO nekriticky, bez zřetelu k možnejm rizikům. Pro příklady neni třeba chodit daleko, máme jich plnýho Osla.

Odpovědět


Co taky můžete čekat...

David,2007-10-16 21:07:30

ve vesmíru složaném z fluktuací vakuové pěny...

Odpovědět

není to menší omyl?

František I.,2007-10-16 11:47:30

Jsem dalek toho, abych o sobě tvrdil, že mám něco společného s biologií, ale doposavaď jsem se domníval, že chrostíci (tedy ty potvůrky, kteří si tvoří trubičku z kamínků a já je, když pytlačím, používám jako návnadu) jsou dravci. Proto je mi divné, že by žrali pyl z kukuřice. Pokud je k tomu vědci donutili, nedivím se, že tyto předměty výzkumu pochcípaly. Ovšem ruku do ohně za to nedám.

Odpovědět


Chrostíci vyxípali

ZEPHIR,2007-10-16 12:05:43

na toxiny, který se z kukuřičnejch polí spláchly do kanálů. Koneckonců jedy jako jedy, to že si je kukuřice vyrábí sama na věci nic nemění, naopak.

To osívání polí pruhama nemodifikovaný kukuřice nevidim v podmínkách našeho kolchoznickýho hospodaření taky moc reálně. Jak hodlaj zastánci geneticky modifikovanejch potravin tyhle věci v praxi zajistit?

Odpovědět


nene

ditom,2007-10-16 13:41:32

Opravdu se (částečně) pletete, některé druhy mají dravé larvy, víc jich ale asi je býložravých...

Odpovědět

ticho,že by byla slyšet i elektroforéza

Král Kojot,2007-10-16 10:42:55

To mě nedělejte takle po ránu :-DDDD

Odpovědět


:)

ditom,2007-10-16 13:36:22

Jo jo, to nemá chybu :D

Odpovědět

_

i,2007-10-16 10:07:37

obcas mi to pride tak,ze osel je asi plateny jadrovou,naftarskou a GM lobby ... nie fakty ale rovnake ideologicke sa navazanie do oponetov ... staci jednoducho popisat a nedavat tam zbytocne omacky

Odpovědět

neřekl bych, že je ticho, jen neposloucháme

jarda petr,2007-10-16 02:59:57

Ticho o pozitivech Bt-kukuřice dalších GM plodin? Neřekl bych. Studií, které dokazují jejich přínosy je dost a dost a to v poměrně dobrých vědeckých časopisech. Nedávno vyšel v Science článek, který dokazuje, že polní ekosystémy s Bt-plodinami mají vyšší biodiverzitu než ekosystémy týchž geneticky nemodifikovaných plodin. Rozdíl v reakcích na podobné studie je v patrný ve sdělovacích prostředcích. Když nedávno jedna ruská bioložka na jedné konferenci dokazovala, že GM soja vyvolává defekty u novorozených laboratorních potkanů, byly toho plné noviny i web. Když teď vyšel v Nature Biotechnology rozbor těchto stále ještě nepublikovaných experimentů, který ukazuje, že ta Ruska vaří z vody, tak je ticho po pěšině. Když jeden Francouz špatně přepočítá data z pokusů s GM kukuřicí a vyjde mu, že škodí zdraví, tak se tím rázem ohánějí v rozhlase, televizi i novinách všichni aktivisté a páni redaktoři jim naslouchají jako u vytržení. Odborné stanovisko EFSA, které vypočítává, kde všude ten šmudla při svých výpočtech nasekal chyby, už nezajímá nikoho. Když na to zkusíte upozornit pány redaktory, buď hrají mrtvého brouka a nebo tvrdí, že přece "musí dát prostor oběma stranám". No, v případě pravdy a lži se snad prostor oběma stranám dávat nemusí a nemá. Ale to je věc názoru. Proč by nám veřejnoprávní sdělovací prostředky měly za naše koncesionářské poplatky říkat jen pravdu právě o geneticky modifikovaných plodnách, že? Při podobných příležitostech se ozvou jen takové weby jako je Osel. A to ještě můžeme počítat s tím, že nám někdo do diskusního fóra napíše, že jsme všichni zaměstnanci Monsanta, Pioneeru, BASFu nebo jiné firmy produkující GMO. Také tady platí stará dobrá novinářská zásada - dobrá zpráva, žádná zpráva.

Odpovědět


...

Martin,2007-10-16 07:45:18

A domáhať sa pravdy od novinárov a grínpísov súdnou cestou asi nemá zmysel, aj tak vždy všetko prekrútia.

Odpovědět


Strach se dobře prodává

Bikkhu,2007-10-16 09:32:41

A GreenWar (maskující se jako Greenpeace) právě strach prodává. Je to komerční organizace žijící z "dobrovolných" příspěvků, a kdo vám dá dobovolně peníze když ho pořádně nevyděsíte. Jsou vpodstatě jako Svědci jehovovi, taky věští jednu apokalypsu za druhou. To že jim to lidi ještě baští je ukázkou lidské blbosti.

Odpovědět


Od počátku vědeckotechnický revoluce...

ZEPHIR,2007-10-16 12:13:29

...vychcípalo tolik druhů, že nějaký grínpísáci ani v nejmenším přehánět nemusej. Vemte si třeba, jak rychle z polí zmizeli skřivani a vrabci. A teď začíná docházet i na užitkový druhy, potažmo i na člověka: stačí se podívat, jak se šířej alergie a onemocnění dýchacích cest, každý druhý děcko je naxípaný a uvozhřený. To všecko je přitom záležitost několika málo posledních desítek let.

Odpovědět


Ano, děti jsou víc nachcípané,

Bikkhu,2007-10-16 14:18:17

A kdo za to může? - VY!!!
Když byly vaše vlastní děti malé a nemocné, copak jste dělal? Nechal jste je ležet s horečkou doma a řekl jste si: "Ať si trénují imunitní systém, a když to nepřežijí tak dobře jim tak - nebudeme si tu kazit genetický potenciál nějakými slabochy kteří ani nedokážou přežít."
Nebo jste s nimi letěl k doktorovi: "Proboha pane doktore rychle jim něco dejte ať se jim nic nestane!"
Jistě dřív byly děti méně nemocné - některé jen jednou v životě - poprvé a naposledy. Dneska to přežijí. Nebo nedonošené děti - dneska přežijí a jsou častěji nemocné po celý život.
A alergie - nedostatečný trénink imunitního systému - téměř neexistují na vesnici ale na sídlištích se jim daří. Další příspěvek rodičů dětem. Hlavně vše nejčistší, a dezinfikované.

Odpovědět


Hlavně vše nejčistší

ZEPHIR,2007-10-16 18:32:05

Jako joke je to dobrý. Když vás utopí v kyselině, nebo otráví litrem rtuti, je to váš problém, že ste na to nebyl zvyklej? Klidně si žijte jako prase a dlabejte kukuřici plnou jedů, ale nenuťte k tomu ostatní.

Odpovědět


Milý Zephire,

Bikkhu,2007-10-17 08:29:45

Tak takhle blbý příspěvek je dokonce i pod vaši úroveň, a to už je co říct.
Ale můžu vás potěšit, zeslabení imunitního systému a jiné degradace genofondu které se nám vesele šíří lidskou populací jdou napravit - a jak jinak než genetickou manipulací. Tak dopřejme vědcům ať se to pořádně naučí jinde než to budou muset aplikovat na lidech. A aplikovat to budou muset, alternativa je zesílený selekční tlak - desítky nebo stovky milionů mrtvých.

Odpovědět


...a aplikovat to budou muset...

ZEPHIR,2007-10-17 11:15:43

No, o to se už přece snažili nacisti, vypěstovat nějakou lepší rasu, ne?

Odpovědět


Zephire ...

Raven,2007-10-18 19:07:46

Tak dejte lepší alternativu. Buď přežije hodně lidí a tím vznikne nijak neredukovaný genofond, který v sobě ponese každý bordel a jednou ho asi bude třeba nějak opravit. Nebo necháme všechny co jsou dědičně poškození umřít a náš genofond se vyčistí sám. Můžete prosím stručně říct co považujete za víc morální a spravedlivé? Klidně napiště jakou vidíte další alternativu, ale já myslím, že prostě žádná není .. Tedy kromě toho, když bych "poškozené" lidi pouze nenchal plodit potomky, tak jak se to třeba dělá u psů.

Odpovědět


k mzernemu clanku i mizerny komentar?

xaver,2007-10-19 00:11:27

Od Vas bych pane profesore cekal alespon kapku serioznosti, blabol o francouzovi ci spatne pocita skodlivost Bt-kukurice je fajn do agitky na Neviditelnych psa nebo na stranky Biotrinu, ale svedci o Vasi nesoudnosti ... co vede cloveka Vaseho vzdlelani a Vasi inteligence ze sebe a z nas dela pitomce?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace