Podobné omyly mohou skončit mnohem hůře než jen obyčejným trapasem. Co když paměť nabídne svědkovi falešnou vzpomínku při identifikaci pachatele loupežného přepadení? Člověk může být přesvědčen o pravdivosti falešné vzpomínky tak dokonale, že jeho omyl neodhalí ani detektor lži.
Odlišení reálných a falešných vzpomínek představuje pro vědce i lékaře zapeklitý problém. Americký neurolog Roberto Cabeza z Duke University v Durhamu spolu s korejským kolegou Hongkeunem Kimem přišli na to, že při vybavení nejjednodušších falešných vzpomínek pracují jiná mozková centra, než když vzpomínáme na reálné události. Celkem jedenácti dobrovolníkům rozdali Kim s Cabezou seznam slov s vazbou na jedno téma. Mohly to být například názvy domácích zvířat. S určitým časovým odstupem byli dobrovolníci podrobeni přezkoušení. Vědci jim zadávali slova a ptali se, jestli se tyto výrazy vyskytovaly na seznamu. Dobrovolníci museli udávat, nakolik jsou si svou odpovědí jisti. Přitom jim vědci měřili pomocí magnetické rezonance průtok krví jednotlivými oblastmi mozku. Zvýšený průtok krve znamená, že daná oblast mozku pracuje s větší intenzitou.
Když dobrovolník odpovídal správně a byl si odpovědí jist, aktivovala se mu část mozku zvaná hipokampus, která sehrává klíčovou roli při ukládání informací do paměti. Zhruba v pětině odpovědí se dobrovolníci mýlili, a přesto si byli správností své odpovědí jistí. Mozek jim nabídl falešnou vzpomínku. V té chvíli nepracoval v jejich mozku zvýšenou měrou hipokampus, ale centrum v oblasti temene, jehož prostřednictvím vnímáme povědomé události, osoby a předměty. Toto centrum uvádíme do chodu ve chvíli, kdy máme pocit, že něco známe, ale nedokážeme si vybavit detaily. Při skutečné vzpomínce nám nedělá vybavení dalších detailů velké potíže.
Cabeza a Kim zdůrazňují, že je předčasné hovořit o vyřešení problémů při odlišování reálných a falešných vzpomínek. Někdy jsou falešné vzpomínky velmi komplexní a člověk si při nich vybavuje i fiktivní detaily. Nejen že máme pocit, že tohohle člověka známe, ale dokonce si vybavujeme, že se jmenuje Karel a chodil s námi na základní školu. Nic z toho není pravda.
To, že si náš mozek vymýšlí, ale nepoznáme. Takovou „vylepšenou“ falešnou vzpomínku by neodhalilo ani vyšetření mozku magnetickou rezonancí.
Pro fiktivní detaily k obohacení falešné vzpomínky sahá mozek do hipokampu a plně jej přitom aktivuje. Vypadá to, jako kdybychom si vybavovali skutečnou událost.
Pramen: Duke University
Stárnete a hloupnete?
Autor: Martina Štěpánová (21.10.2016)
Budeme si číst myšlenky?
Autor: Jaroslav Petr (11.02.2012)
Tajemství dětské mysli
Autor: Jaroslav Petr (15.10.2007)
Hanbaté obrázky mozek pozná rychle a spolehlivě
Autor: Jan Havlíček (28.06.2006)
Diskuze:
...mne se to takhle libi...
jara cimrman,2007-11-14 19:53:16
...aspon se potom pisou pekny romany a povidky....
Podle Penroseovy teorie
ZEPHIR,2007-11-14 00:33:14
lidskej mozek funguje na kvantově mechanickým principu. Podle mě by na tom mohlo něco bejt: podle éterový teorie kvantově mechanickej princip funguje na principu pěny, která houstne, když se s ní třepe. Pokud se do pěny zavede stojatá vlna, příslušný místo vakua zhoustne a když je dostatečně hustý, dochází od vnitřních stěn k tzv. totálnímu odrazu: energie se od gradientu hustoty kterej sama tvoří odráží sem a tam a tvoří tak stojatou vlnu elementární částice.
Zajímalo by mě, jestli se krátkodobá informace v kebuli může udržovat podobným způsobem: jako stojatý miniaturní vlny elektrochemický aktivity neuronů. V jistým smyslu by tak mozek funguval jako jakejsi simulátor vakua. Zatím se zdá, že podobný stojatý vlny udržujou v chodu naše mentální hodiny. Taková paměť je do značný míry dynamická: když se do ní pustí proudovej šok, rozpadne se, podobně jako při elektrošokový terapii, která krátkodobou paměť resetuje.
Grafomane
Václav,2007-11-14 10:40:27
jdi se ralizovat někam na roli toaleťáku.
Tvé znalosti jsou tak rozsáhlé že by jsi mohl být poradcem Bursíka.
No ale teorie je to zajímavá, ne?
ZEPHIR,2007-11-14 18:48:59
Trochu navazuje na tzv. (de)mentiony nebožtíka Prof. RNDr. et PaedDr. pana František Kahudy. Podle jeho teorie se sice mentiony pohybovaly nadsvětelnou rychlostí, ale nějakej ten částicovej základ tu byl. Experimentální důkazy Penroseově hypotézy taky dosud chyběj a co už se o tom napsalo chytrejch knížek.
Mozog
barbar,2007-11-14 21:25:27
určite nemôže fungovať na princípoch kvantovej fyziky. Na to je priliš veľký.Ale keby sme si ich dali schladiť na teplotu blízku absolútnej nuly tak možno by to vyšlo.
Penrose předpokládá výskyt kvantově
ZEPHIR,2007-11-15 11:32:59
..mechanickejch jevů na úrovni mikrotubulů s voštinovitou strukturou uvnitř jedntlivejch neuronů, což ovšem neni nijak experimentálně prokázaný, kromě toho, že tam ty tubuly fakt sou a jejich funkce je nejasná. Čili kvantový jevy by se projevovaly uvnitř neuronu a navenek by se manifestovaly klasicky, což si ovšem nedokážu moc srovnat, k čemu by to vlastně mělo přesně bejt, protože princip neuronový sítě žádný kvantování na úrovni neuronů nepotřebuje.
Moje představa naopak předpokládá vznik stojatejch vln na elektrochemickým principu podobnejch kvantově mechanickejm vlnám mezi neuronama a tam se naráží na přesně opačnej problém, neuronů je sice v mozku přes patnáct miliard, ale sou poměrně velký, rozpětí axonů činí až dva centimetry. Neuronový vlny zasahujou několik desítek neuronů současně, takže se ten model vlastně hodí jen pro vysvětlení několika základních mechanismů, jako je např. to měření času, víc stojatejch vln tohoto typu se do mozku nevejde.
Nicméně právě pro svou masívnost se ty vlny můžou hodit k vysvětlení jevů jako je telepatie a telekineze, protože jakožto organizovanej pohyb nabitý hmoty můžou vykazovat gravitomagnetický efekty na dálku. Kvantový vlny uvnitř mikrotubulů sou pro tyhle efekty příliš prťavý. Gravitomagnetismus je smíšená interakce gravitačních a elektromagnetickejch vln (podobně jako jaderná sila je výslednice slabý a elektromagnetický interakce), jako většina smíšenejch interakcí přenáší vyšší hustoty energie než obě dohromady a vzniká pohybem elektrickýho náboje nebo magnetu v gravitačním poli. Gravitomagnetický vlny by se měly šířit i při geomagnetickejch poruchách, vysvětlovaly by tedy citlivost některejch organismů na zemětřesení, solární bouře apod. záležitosti.
Prosba
Zephirovo Svědomí 2,2007-11-15 23:13:42
Pane Petříku, Vám vůbec nevadí to,kolik lidí Vám tu píše, jak opruzujete? Čím více se snažíte dávat na odiv své rádoby znalosti, tím víc tady působíte jako místní šašek. Realizovat se v diskusích s Vašimi znalostmi úplně ke všemu, to už je na Bohnice. Z Karlína to tam nemáte zase tak daleko. Zaskočte tam. A Vezmete s sebou Vaše diskusni poznámky a co Vám na ně odpovídali pánové Koten, ruger, Petr, Brož, a desítky dalších, kteří si dávají tu práci Vám Vaše bláboly vysvětlovat. Vaše radost ze zaneřáďování diskuse a snaha se zviditelňovat pod pseudonymem, to už je fakt nemoc.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
