Děti mají rády hodné  
Experiment vědců z Yalleovy university v americkém New Havenu pro nezasvěceného pozorovatele jako vědecká práce nevypadá. Psycholožka Kiley Hamlinová hrála malým dětem loutkové divadlo.

 

 

Hrdinou představení bylo jasně zbarvené kolečko s namalovanýma očima, které se snažilo vyšplhat na příkrý svah. Někdy mu v tom pomáhal okatý trojúhelník, jindy mu zase ve výstupu do kopce bránil nepřátelský čtverec. Na konci představení si mohly děti vybrat. Kterou z loutek chtějí? Hodný trojúhleníček a nebo zlý čtvereček? Dětští diváci ve věku šesti a deset měsíců sáhli v drtivé většině po trojhranném pomocníkovi. Výsledky studie otiskl prestižní vědecký týdeník Nature.

 

 

Zvětšit obrázek
Kiley Hamlinová


„Znamená to, že i malé děti jsou s to rozlišit toho, kdo pomáhá, od toho, kdo škodí, a dávají mu přednost,“ řekla Kiley Hamlinová  v rozhovoru pro Nature. „Co nás ale opravdu zaskočilo, byla jednoznačnost dětské reakce. Předpokládali jsme, že i takhle malé děti vnímají dění ve svém okolí, ale překvapilo nás, jak moc je to zajímá.“

 


Slabost dětí pro pomocníka a nechuť k útočníkovi výrazně ochabla, když vědci před představením  odstranili loutkám oči. To dokládá, že se děti ztotožňují s loutkami podle toho, co která loutka provádí. Vůbec přitom nehraje roli, že loutky ubližují nebo pomáhají  někomu jinému a nikoli samotným dětem. Desetiměsíční děti nebyly zaskočeny ani v pokusech, kdy si loutky své úlohy vyměnily a „pomocník“ se začal chovat jako „škůdce“. Děti si vybíraly loutku podle toho, jak se právě zachovala, a ne podle toho, jakou si předtím „udělala pověst“.

 


 

Zvětšit obrázek
Dítě si ze dvou hraček vybírá vždy tu, která pomáhala a zavrhuje tu, která škodila. Sociální cítění dětem není cizí již od šesti měsíců. (Kredit: Yale University, Kiley Hamlin)

Případy, kdy i velmi malé děti dávaly najevo sympatie k hodným lidem a odmítaly ty, kteří se v jejich přítomnost nezachovali hezky, jsou známé. Vědeckými experimenty však byla tato schopnost prokázána poprvé. Podle Kiley Hamlinové nelze vyloučit, že se se schopností odlišovat „hodné“ a „zlé“ už rodíme.

 


Rozeznávání hodných a zlých lidí hrálo v životě děti odedávna významnou roli. Dovolovalo dítěti upevnit vazby s těmi, kteří jej chránili a pomáhali mu. Díky tomu se děcko dokázalo  zároveň vystříhat kontaktů s těmi, kteří by mu mohli ublížit. Už v prvních měsících života si tak dítě vytvářelo základ vztahů, které následně formovaly jeho celý život.
„Když strávíte více času s pozitivně jednajícími lidmi, dostáváte pro další život úplně jiné impulsy, než když se záhy ocitnete pod vlivem negativně zaměřených jedinců,“ říká Kiley Hamlinová. „Postupem času se tyhle vlivy projeví a mají na vývoj dítěte výrazný vliv.“

 

Video:  Diskuse s  Kiley Hamlinovou na téma schopnost dětí rozpoznávat hodné a zlé osoby

 


 

Datum: 28.11.2007 10:43
Tisk článku

Struktura chování - Merleau-Ponty Maurice
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 295 Kč
cena: 262 Kč
Struktura chování
Merleau-Ponty Maurice
Související články:

Spánek nebo sex?     Autor: Josef Pazdera (02.08.2017)
Zelená je v pořádku, to jen naše myšlení z ní dělá rizikovou     Autor: Josef Pazdera (28.05.2017)
Houslista bubeníkem     Autor: Josef Pazdera (22.03.2017)
Proč jsme všichni nadprůměrní piloti?     Autor: David Melechovský (11.03.2017)
Kukuřičná dieta dělá ze samiček kanibaly     Autor: Josef Pazdera (31.01.2017)



Diskuze:

Odpovedi a otazky

Petr Habala,2007-11-30 00:08:26

Dotyka se to zajimavych veci. Po precteni prvnich dvou odstavcu me napadlo, ze zavery jsou silne odvazne, protoze deti proste mohou mit rady zlutou nebo trojuhelnik (nase dcera ma rozhodne uz od mala nektere tvary i barvy radeji). Pak se ale objevila klicova veta, ze deti vybiraly "spravne" i pri prohozenem chovani, coz mi prijde vysoce signifikantni. Uplne nejlepsi by ale asi bylo, kdyby deti rozdelili do 6 skupin a v kazde ty tri hracky hraji jine role, tim by se dany vliv zcela odfiltroval. Mozna to tak i delali a clanek se v tom nechtel rypat, nebo na to proste nemeli dost deti. Coby otec malych trpasliku tem vyzkumnikum tuhle praci nezavidim :-).

Docela by me zajimalo, podle ceho deti nabiraly sympatie; nakolik chapaly to, co se pred nimi deje, a nakolik "cetli" emoce tech, kdo jim hrali divadlo. V zasade je clanek jen dalsim potvrzenim meho silneho dojmu, ze ty male potvurky jsou mnohem chytrejsi, nez si myslime :-).

Odpovědět


Pokus s dvojcaty

Jirka,2007-11-30 15:19:01

Rad bych zase videl tento pokus zopakovany s jednovajecnymi a dvojvajecnymi dvojcaty.

Odpovědět

hodny trojuhelnicek?

jara cimrman,2007-11-28 20:51:54

...."Kterou z loutek chtějí? Hodný trojúhleníček a nebo zlý čtvereček?"....myslete si co chcete, ale ja bych prosil kosoctverecek....Vas Jara Cimrman, hodne dite odjakziva....

Odpovědět


:)

Panam,2007-11-29 16:53:34

ty už jako malej kluk sis hral jen s kosoctvereckama viď :)

Odpovědět

dospělost

sam,2007-11-28 18:53:11

Děti mají rády hodné a pak se to nějak zvrhne a následkem toho máme tituly knih jako "Proč si muži berou potvory a hodné holky zůstanou na ocet" atp. :D

Odpovědět

instinkty

papaveria,2007-11-28 18:36:12

:-)) Vědci zas objevili ameriku! :-)) To co si potvrdili, je chování všech mláďat nejen savců čili klasické instinkty, které jsou samozřejmě vrozené.

Odpovědět


je chování všech mláďat nejen savců

ZEPHIR,2007-11-29 10:35:47

Takže by pro vás nebyl problém uvést aspoň jeden jedinkatej příklad...?

Odpovědět

a co barvy

mirkroupa,2007-11-28 17:49:36

nehrají v tom roli?

Odpovědět

Nerozumím...

Hanka S.,2007-11-28 17:03:37

"Slabost dětí pro pomocníka a nechuť k útočníkovi výrazně ochabla, když vědci před představením odstranili loutkám oči. To dokládá, že se děti ztotožňují s loutkami podle toho, co která loutka provádí."

Tomuhle nějak nerozumím.

Odpovědět


Tim se mysli,

Miguel,2007-11-28 18:01:33

ze kdyz mela loutka oci, tak dite sdilelo osud 'hlavni' loutky a posuzovalo charakter ostatnich loutek tak, jako by to, co ostatni loutky delaji, delaly tomu diteti. To je normalni jev - ty taky posuzujes ciny druhych, ktere se te netykaji, tak, ze zkoumas imaginarni dopady jejich cinu, ktere by mely, kdyby se te to tykalo.
Co je na tom ohromne zajimavy je prave to, ze tuhle intelektualne docela narocnou cinnost zvladaji a uzivaji uz tak maly deti, protoze to vyzaduje imaginaci a dosud se ma za to, ze male dite do 6 mesicu s imaginaci nepracuje, ze posuzuje jen to, co ma vliv primo na nej. Proto v tom clanku je taky rec o socialnim citeni, protoze toto je prazaklad socialniho citeni.

Odpovědět


Logický kotrmelec

Hanka S.,2007-11-28 19:27:42

Mně na tom zarazil ten logický kotrmelece: odstranění očí u loutek dokládá, že děti reagovaly na chování loutek. :-)

Odpovědět


oči jako kontext

Jan,2007-11-28 21:40:24

podle mého názoru odstranění očí, změnilo význam scénky, která už nesymbolizovala interakci bytostí, takže nedošlo u dítěte k empatii ...

Odpovědět


Jasně...

ZEPHIR,2007-11-29 10:37:59

..vyloupnutí očí změnilo loutky ve věci. Zatímco s kostkama děti běžně házej, k medvídkum sou podstatně ohleduplnější.

Odpovědět

hmmm...

voyo,2007-11-28 15:36:24

amen :)

Odpovědět

Stačilo přečíst si Bibli.

Saša,2007-11-28 15:04:29

Genesis, kapitola třetí.
Schopnost rozlišovat dobro a zlo má podle Bible člověk dědičně jako důsledek prvního hříchu prvních lidí.
Schopnost rozlišovat mezi dobrem a zlem člověka zavazuje, aby konal dobro a nekonal zlo. Za své konání pak člověk nese odpovědnost právě proto, že umí rozlišovat mezi dobrem a zlem. A že je to dědičné, to učí judaismus, křesťanství i islám.

Odpovědět


Nikdo neumí podvědomně rozlišit

Colombo,2007-11-28 18:48:49

mezi dobrem a zlem. Ale každý umí rozlišit, co je dobré pro mne, a co je pro mne špatné.

Odpovědět


Blble

xxsx,2007-11-29 18:50:17

Jdi nekam s tou bibli ok? Jsem na ni alergicky. Je to jen snuska kecu (tim myslim ty kecy o bohu, dusledky hrichu atd.).

Odpovědět


To, že nás někdo nebo něco cosi učí,

kirast,2007-11-30 20:35:40

je zcela přirozené a pochopitelné pro každého. Ne každému je ale jasné, že každou vědomost je nutno s každým novým poznáním znovu ověřovat. Důvěřovat informacím, které se osvědčují je nezbytné pro normální běh života. Ovšem ještě důležitější je svoje vědomosti pod světlem nových poznatků prověřovat a v případě, že staré informace novým hustějším sítem neprojdou, si svoje vědomosti opravit, někdy zcela vyměnit. A k tomu právě slouží podobné pokusy, kterými se věda zásadně liší od "věčných pravd".

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace