Buňky způsobující leukémii  
Vědci odhalili rakovinné „kmenové buňky“, jež způsobují nejčastější rakovinu dětí – akutní lymfoblastickou leukemii.


 

Zvětšit obrázek
Dvojčata Olivia a Isabella. Jejich buňky poskytly rozhodující důkaz, že za jejich náchylnost k rakovině může genetická porucha a rakovinové kmenové buňky. (Kredit: University of Oxford)

Zlom v poznání leukémie přichází z Oxfordu. Vědci na tamní universitě měli možnost studovat dvojčata Olivii a Isabellu. Šlo o Dvojčata ve věku čtyř let. Jedno z nich onemocnělo leukémií. Obě dvojčata měla v krvi vysoké počty předleukemických kmenových buněk.  Buňky o kterých zde mluvíme, jsou buňkami, které podobně jako normální kmenové buňky, zůstávají uspané v kostní dřeni a čekají. Zatímco zdravé kmenové buňky dávají po probuzení vznik zdravým krevním buňkám, předleukemické kmenové buňky, pokud se probudí, dají vznik plnohodnotným leukemickým kmenovým buňkám, které se velmi rychle množí v leukemické buňky.


Na Oliviinim neštěstí se vědci učili. Ověřili si, že je nutné sledovat, zda léčba akutní leukemie vede k přetrvávání tohoto typu buněk v organismu, nebo k jejich vymizení.

Tariq Enver , MRC Molecular Haematology Unit, Oxford

Profesor Tariq Enver z oddělení molekulární hematologie v Oxfordu, věc komentuje následovně. Snahou lékařů musí být účinně napadnout leukemické buňky, ale stejně tak kmenové leukemické buňky. Zákrok je potřeba provádět tak, abychom nezpůsobili víc škody než užitku. Případ Olivie takovým příkladem nešťastného řešení je. V době provádění chemoterapie přišla dívenka o zrak. V chemoterapií oslabeném organismu u ní propukla infekce a ta ji připravila o zrak.
 

Vědci pátrali po původu rakovinových kmenových buněk a dopídili se až do stádia, ve kterém došlo k nenormálnímu spojení dvou genů. K takové poruše může dojít během těhotenství matky. Fúze genů má v těchto případech za následek tvorbu hybridního proteinu (TEL-AML1). Tato genetická porucha spouští děje, jež vedou v to, že buňky se stanou leukemické. Na tyto závěry mají vědci důkaz. Gen, který detekovali u dvojčat a o němž předpokládali, že za to může (šlo o zmíněný gen TEL-AML1), vložili do zdravých lidských krevních buněk. Takto upravené lidské buňky pak přenesli do myší. Šlo o speciální myši, kterým nefunguje imunitní systém a které neodhojují cizí buňky. Po čase se ukázalo, že u těchto myší, kterým do oběhu vědci buňky s pozměněným genomem vstříkli, tak se jim v jejich kostní dřeni vytvořily lidské předrakovinové buňky. Šlo o stejné buňky, jako ty, které se vyskytují v kostní dřeni dvojčat. Tento poznatek je pokládán za potvrzení souvislosti mezi genetickou poruchou a leukémií.

 

Pramen: University of Oxford

Datum: 26.01.2008 02:25
Tisk článku

Homines scientiarum IV - Třicet příběhů české vědy a filosofie + DVD - Grygarová Dominika
 
 
cena původní: 219 Kč
cena: 193 Kč
Homines scientiarum IV - Třicet příběhů české vědy a filosofie + DVD
Grygarová Dominika
Související články:

Léčba chimerickým antigenním receptorem     Autor: Josef Pazdera (06.12.2018)
Co má společného rakovina s diabetem?     Autor: Josef Pazdera (05.10.2018)
Proč se leukemie někdy vrací?     Autor: Josef Pazdera (31.05.2012)
Látka, která by mohla provést revoluci     Autor: Josef Pazdera (23.09.2007)
První dítě s leukémií vyléčené vlastními buňkami     Autor: Jana Dvořáková (30.01.2007)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace