Pravěcí lidé nakazili skot tuberkulózou  
Zdomácnění divokého tura představuje jeden ze zlomových momentů v historii lidstva. Člověk získal zdroj masa a mléka a zároveň sílu tažných zvířat. Nádavkem dostal i dar, o který nestál – bacil tuberkulózy Mycobacterium tuberculosis. Tuto zažitou představu o vzniku lidského původce tuberkulózy z bacilu skotu Mycobacterium bovis zpochybnily nejnovější genetické analýzy. Dokazují, že lidé žili s tuberkulózou dlouho předtím, než začali chovat domácí zvířata. Tuberkulóza skotu vznikla, když bacily nemocného člověka nakazily domestikovaný dobytek.



 

Zvětšit obrázek
Mycobacterium tuberculosis (vlevo) a Mycobacterium leprae. Tito původci TBC a lepry měli společného předka před 36 miliony let.

Na nedávném kongresu American Association of Physical Anthropologists konané v americkém Columbusu referovala o překvapivé změně náhledu na vývoj tuberkulózy mladá genetička Luz-Andrea  Pfisterová z Arizona State University. Vycházela z výsledků analýz sady šedesáti genů u deseti bacilů z příbuzenstva lidského původce tuberkulózy. Jejich porovnáním zjistila, že se původce tuberkulózy rozešel s bacilem Mycobacterium leprae vyvolávajícím malomocenství už před 36 miliony roků. Původci obou onemocnění se vyvíjeli samostatně ještě u našich opičích předků.

 


Původce tuberkulózy skotu Mycobacterium bovis se oddělil od bacilu vyvolávajícího lidskou tuberkulózu asi před 113 000 roků. Bacily tuberkulózy některých dalších zvířat vznikly jen o málo později. Zhruba před 90 000 až 100 000 roků. Určení okamžiku rozchodu jednotlivých tuberkulózních bacilů zřejmě ještě potřebuje zpřesnění. To však nic nezmění na faktu, že lidé žili s tuberkulózou dávno předtím, než se začali chovat hospodářská zvířata.

 

Výsledky analýz Luz-Andrey Pfisterové zapadají do obrazu poskládaného francouzskou mikrobioložkou Cristinou Gutierezovou na základě analýz DNA tuberkulózních bacilů, jimiž jsou nakaženi obyvatelé subsaharské Afriky. Bacily Afričanů jsou tak různorodé, že za sebou musejí mít velice dlouhou evoluční pouť. Podstatně delší než je historie chovu skotu na černém kontinentu. Ve prospěch dat z genetických analýz svědčí i některé archeologické nálezy. Například v Turecku byla nedávno objevena půl milionu roků stará lidská kostra s neklamnými známkami po infekci bacilem Mycobacterium tuberculosis.

 

 

Zvětšit obrázek
Rozdíly v genomech původce turbekulózy skotu (Mycobacterium bovis, vlevo) a člověka (Mycobacterium tuberculosis ) zase svědčí o jejich rozchodu před 113 000 lety.

Nové objevy postavily vědce před velkou záhadu. Jak se mohl divoký skot nakazit od lidí? Původní teorie, která spojovala přenos bacilu tuberkulózy na člověka s domestikací skotu, byla z tohoto hlediska bezproblémová. Pastevci se svými zvířaty doslova žijí. Starají se o ně, dojí krávy, pijí jejich mléko. Dokonce mezi kravami spí, aby se za chladných nocí o jejich těla zahřáli. S divokým turem však přicházeli lovci do těsnějšího kontaktu jen výjimečně a nakrátko.

Zvětšit obrázek
Vzorky lidských tuberkulózních baktérií z různých míst Afriky mají tolik odlišností, že z toho plyne, že tuberkulózou trpěli naši předci dávno před tím, než domestikovali skot. Teorie o tom, že TBC máme od skotu, padla.

 

Jak ale upozornil na kongresu v Columbusu patolog Bruce Rothschild z University of Kansas, někdy stačí k přenosu původců tuberkulózy jen zcela letmý kontakt. Jako příklad uvedl Rothschild nákazu opic v zoologických zahradách poté, co kolem prošel kašlající nemocný návštěvník. 

 

 

Dyzentérie řádila v jeskyních, malárie přišla z polí
Bakterie z rodu Shigella, jež vyvolávají závažná průjmová onemocnění,  měly podle představ epidemiologů zažít největší rozmach  v dobách, kdy lidé zakládali první velké osady a města. Vysoká koncentrace obyvatelstva, nedostatečná hygiena a kontaminace zdrojů vody  - to všechno hrálo bakteriím do karet. Genetické analýzy ale posunuly počátky soužití člověka s původcem dyzentérie do dob před 35 000 roky, kdy lidé ještě žili v jeskyních.  Předchůdci dnešní Shigelly zřejmě dokázali přežít v podmínkách, které se nám zdají pro jejich šíření zcela nevhodné. Určitě nebyly odkázány jen na „trvalý pobyt“ na jednom místě a musely migrovat s pravěkými lovci a sběrači.


S úsvitem zemědělství spojily genetické analýzy naopak malárii, nebezpečnou chorobu vyvolávanou cizopasnými prvoky zimničkami. Genetické analýzy dokládají, že si zimničky našly cestu do lidského organismu poměrně nedávno, možná teprve před 5 000 roky. Vědci se domnívají, že jsme se malárií nakazili od ptáků. Ti se houfně slétali na úrodu na polích prvních zemědělců. Komár, který nasál cizopasné prvoky s krví ptáka spícího na hnízdě, poodletěl jen pár desítek metrů a nakazil zemědělce odpočívajícího po celodenní lopotě v nedaleké chýši.


 

Autor: Jaroslav Petr
Datum: 07.05.2008 18:47
Tisk článku

Jaroslav Bakeš (1871-1930) - Novotný Gustav
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 546 Kč
cena: 365 Kč
Jaroslav Bakeš (1871-1930)
Novotný Gustav
Související články:

Vnímavost k tuberkulóze je geneticky determinována     Autor: Anna Marcinková (22.11.2008)
Povede nová proteomická studie k účinnější léčbě TBC?     Autor: Anna Marcinková (18.11.2008)
Tlusté bakterie šíří tuberkulózu     Autor: Jaroslav Petr (07.04.2008)
„Sprej“ proti tuberkulóze     Autor: Anna Marcinková (23.03.2008)
Jižní Afrika tvrdě proti XDR-TB     Autor: Jaroslav Petr (24.01.2007)



Diskuze:

k poslednímu odstavci

Marie,2008-05-09 11:50:51

to má být falciparová malárie? Nebo ta trojdenní či čtyřdenní?

Odpovědět


Nejzhoubnější

Jan Šimůnek,2008-05-09 21:08:02

třídenní formu, alespoň podle: http://sestra.cz/scripts/detail.php?id=285311

Odpovědět

Myslím, že závěry nejsou zcela korektní

Jan Šimůnek,2008-05-09 09:37:01

Klidně se mohly rozejít dvě linie mykobakterií i na tom skotu (resp. jeho divokých předcích) a dodatečně nakazit člověka. Dokážu odhadnout, že pravděpodobnost nakažení se lidí po ulovení tuberkulózního kusu skotu (jeho následné porcování, pití ještě teplé krve, pojídání v polosyrovém stavu atd.) byla mnohonásobně vyšší než pravděpodobnost nakažení se skotu při letmém kontaktu s lidmi.
Navíc není ani jasné, zda "Kochův bacil" je M. tuberculosis nebo M. bovis.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace