Vytrvalostní trénink v pilulce  
Cesta k velkému úspěchu amerického biologa Ronalda Evanse ze Salkova ústavu v kalifornském La Jolla začala naprostým fiaskem.

Zvětšit obrázek

„Maratónská“ myš .

VIDEO ZDE


Před čtyřmi lety Evans proměnil metodami genového inženýrství obyčejné myši na maratónské vytrvalce. Pokud by se podařilo zvýšit stejnou měrou vytrvalost u lidí, přineslo by to úlevu pacientům postiženým celou řadou závažných neduhů. Zásah do dědičné informace člověka je však složitý a nese s sebou i určitá rizika.

Zvětšit obrázek
Ronald Evans

Evans proto hledal lék, který by měl stejný efekt jako zásah do dědičné informace „maratónských“ myší - probouzel by k horečné činnosti enzym vyráběný podle genu PPAR-delta. Nakonec byl přesvědčen, že hledanou látku našel. Lékaři ji pod kódem GW1516 zkoušejí při léčbě některých metabolických poruch. Vytrvalost pacientů však nesledovali. Evans podal lék GW1516 myším a doufal, že to výrazně zvýší jejich výkon v běhu na dlouhých tratích. Pokusy však skončily absolutním nezdarem. Kýžený efekt se nedostavil. Teprve když vědci donutili myši po podání léku k pravidelnému intenzivnímu pohybu, zjistili, že zvířata dosahují výraznějšího nárůstu kondice, než když lék neužívají. Doba, po kterou vydržely myši běžet, s prodloužila o 70% a stejně narostla i vzdálenost, kterou myši za tento čas zdolaly.


Evans přemýšlel, jakým lékem by cvičení nahradil a rozhodl se pro chemikálii známou jako AICAR. Ta povzbuzuje k činnosti enzym AMPK, o kterém byl Evans přesvědčen, že zajišťuje zvýšení aktivity „maratónského“ enzymu PPAR-delta po tréninku. Podezření se potvrdilo. Po podání AICAR nemusely myši hnout prstem a přesto se jim výrazně zvýšila vytrvalost. Po měsíci užívání léku uběhly myši o 44% delší vzdálenost. Výsledky obou experimentů zveřejnil špičkový vědecký časopis Cell.

„Jako první začnou tyto preparáty užívat sportovci,“ předvídá vývoj událostí Evans v rozhovoru pro časopis New Scientist. „Atleti mají obecně silný sklon ke zkoušení i užívání prostředků zvyšujících výkonnost a já nepochybuji, že je obě látky zlákají.“
Zdravotní rizika AICAR a GW1516 pro člověka nebyla zatím plně prověřena. To však těm, kdo baží po vítězství za každou cenu, vadit nebude.

Zvětšit obrázek
Aranesp (darbopoetin), šlágr olympiády v Salt Lake City.

„Pokud se zpráva dostane včas do Pekingu, lze očekávat, že během olympiády budou někteří sportovci dopovat pomocí preparátu AICAR,“ tvrdí Ronald Evans.
AICAR je už k dispozici. Biochemické firmy ho dodávají pro experimenty v laboratořích. Porce, jež by vystačila myši k dopingu na čtvrt roku, stojí asi 350 euro. Člověk bude potřebovat léku mnohem více, ale peníze nebudou v tomto případě hrát klíčovou roli. Evans očekává i doping pomocí GW1516. Ten se sice zatím volně neprodává, ale jeho příprava byla popsána ve vědeckých časopisech už v roce 2003. Zručný biochemik si s jeho syntézou hravě poradí.

Evans všechny potenciální sportovní podvodníky varuje. Stačil už se svými kolegy vyvinout spolehlivé a jednoduché analytické postupy, kterými lze jak AICAR tak i GW1516 odhalit. Testy na oba prostředky by tak mohla mít k dispozici i olympijská antidopingová laboratoř v Pekingu. Pokud to antidopingoví komisaři nestihnou, nemají dopující sportovci vyhráno, protože vzorky krve a moči odebrané během olympiády lze testovat i dodatečně.

Zvětšit obrázek
Evans si myslí, že s přípravkem AICAR by se mohlo dopovat v Pekingu...

Čtyřicet let boje s olympijským dopingem
V roce 1960 zkolaboval uprostřed olympijského závodu v Římě dánský cyklista Knud Enemark Jensen. Dodatečně se ukázalo, že dopoval velkou dávkou amfetaminu. Při pádu z kola utrpěl frakturu lebky a na její následky krátce na to zemřel. Jensenova tragedie donutila Mezinárodní olympijský výbor, aby se postavil dopingu čelem. V roce 1967 byla vytvořena Lékařská komise Mezinárodního olympijského výboru, která od roku 1968, kdy se konaly zimní olympijské hry v Grenoblu a letní hry v Mexico City, dohlížela na čistotu zápolení v olympijských sportech. Od roku 1999 má boj se sportovním dopingem na starosti World Anti-Doping Agency (WADA).

Dlouho se zdálo, že dopující sportovci a jejich dodavatelé mají před antidopingovými laboratořemi trvalý náskok. V síti dopingových kontrol uvízli jen hlupáci užívající „překonané“ nedovolené podpůrné prostředky. V posledních letech se tento náskok přeci jen ztenčuje díky spolupráci WADA s farmaceutickým průmyslem. Na zimní olympiádě v Salt Lake City byli usvědčeni běžci na lyžích z užívání darbopoetinu, protože výrobce poskytl WADA testy k odhalení této zcela nové náhražky erytropoetinu. Při letošní Tour de France bylo několik cyklistů usvědčeno z užívání jiné náhražky erytropoetinu zvané Micera díky tomu, že výrobce přidal do preparátu určeného k léčbě chudokrevnosti neškodnou ale snadno odhalitelnou chemikálii. Testy na preparáty GW1516 a AICAR vyvinul americký biolog Ronald Evans záhy poté, co ve svých výzkumech prokázal, že obě látky jsou slibné i z hlediska sportovního dopingu.


Autor: Jaroslav Petr
Datum: 06.08.2008 11:29
Tisk článku

Problematika dopingu - Slepička
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 55 Kč
cena: 43 Kč
Problematika dopingu
Slepička
Související články:

Nový, levný a nedokazatelný doping?     Autor: Jaroslav Petr (25.04.2008)
Geny určí výsledky dopingového testu     Autor: Jaroslav Petr (11.04.2008)
Nadějný lék je dopingovou hrozbou     Autor: Jaroslav Petr (18.02.2008)
Maratónská myš     Autor: Jaroslav Petr (24.08.2004)



Diskuze:

Myslím, že je chyba bránit sportovcům

Miroslav Gretschelst,2008-08-08 08:46:16

aby brali jakýkoliv doping. Jsou to profesionálové a prodávají vědomě i své tělo k tomu, aby byli úspěšní ve sportovním souboji. Pro společnost by tak určitě přinesli ještě více, kdyby vědci mohli studovat účinky všelijakých chemikálií na jejich organismus. Náhradní studie na pokusných zvířatech dnes rozhodně nemají takovou vypovídací hodnotu, navíc sportovci ze svých zisků vydávají nemalé prostředky na získání zakázaných látek, čímž by vědecké laboratoře opět ušetřili část vzácných prostředků. Když někdo chce být pokusné morče a ještě na to z vlastní kapsy přispívat, je bláhovost společnosti mu v tom bránit. Sportovní fanoušci by si i tak mohli z plna hrdla zařvat na stadionech, protože v tu chvíli je jim jedno, nakolik je vítěz nadopovaný.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni