Zvětšit obrázek

Teplota povrchu moře a pevninská vegetace u Indického oceánu jsou znázorněny s využitím dat ze satelitu Pathfinder z období 1994 až 2005. (Credit: NASA)

Podle záznamů pozemních stanic a satelitů poklesla od 80. let dvacátého století vydatnost dešťových srážek ve východní Africe během období dešťů, které probíhá od března do května, a to o 15 procent. Statistické analýzy publikované v Proceedings of the National Academy of Sciences ukazují, že tento pokles je způsoben nepravidelnostmi v transportu vlhkosti mezi oceánem a pevninou, zapříčiněnými narůstající teplotou Indického oceánu.

Molly E. Brown: „Posledních 10 až 15 let bylo vidět mimořádně nebezpečné poklesy v množství dešťových srážek v citlivých ekosystémech východní Afriky, které jsou v zemích, jako je například Somálsko a východní Etiopie. Zdá se, že tento trend bude pokračovat.“

„Posledních 10 až 15 let bylo vidět mimořádně nebezpečné poklesy v množství dešťových srážek v citlivých ekosystémech východní Afriky“ prohlásila spoluautorka studie doktorka Molly Brown z NASA Goddard Space Flight Center v Greenbeltu. „Chceme vědět, zda tento trend bude pokračovat, nebo zda bude víc pršet.“

To bylo důvodem, proč tým výzkumníků analyzoval historická sezónní srážková data nad Indickým oceánem a východním pobřežím Afriky z let 1950 až 2005. Soubor srážkových dat z NASA projektu Global Precipitation Climatology poskytl sérii údajů pokrývajících pevninu a oceány. Zjistili, že pokles dešťových srážek v Etiopii, Keni, Tanzanii, Zambii, Malawi a Zimbabwe byl spojen s nárůstem dešťových srážek nad oceánem.

Tým použil počítačové modely, které popisují atmosférická a historická klimatická data, k nalezení a potvrzení příčiny tohoto spojení. Hlavní autor Chris Funk z University of California v Santa Barbaře a jeho kolegové ukázali, že přesuny vlhkého vzduchu k pobřeží a nad pevninu se nekonají v takové míře jako dřív, ale byly vystřídány nárůstem srážek přímo nad Indickým oceánem.

Zvětšit obrázek

Šipky ukazují simulovaný přesun vlhkosti, modrou a červenou barvou jsou označeny rozdíly v teplotách povrchu moře od studené k teplé. (Credit: Mathew Barlow/University of Massachusetts)

Funk a kolegové použili počítačový model z National Center for Atmospheric Research k potvrzení svých výsledků. Kombinace dokladů z modelů a historických dat dost zřetelně ukazuje na to, že oteplení Indického oceánu vede k většímu odpařování vody nad oceánem, které zvyšuje energii proudění v atmosféře. Ale modely také ukázaly, že ve skutečnosti by ta přidaná energie mohla změnit chování počasí, přičemž by docházelo k omezení proudění vlhkého vzduchu směřujícího nad Africký kontinent a naopak by přinášelo více suchého kontinentálního vzduchu omezujícího srážky nad východem Afriky.
 

Výzkumný tým se dále zabýval i otázkou, zda by mohl pokles dešťových srážek nad východní Afrikou pokračovat či nikoliv. Pod vedením výzkumníků z USGS, která spolufinancovala studii, použil tým celkem 11 existujících klimatických modelů k simulaci změn dešťových srážek v budoucnosti. Deset z jedenácti předpovědělo, že když bude do roku 2050 pokračovat vzestup teplot a srážek nad Indickým oceánem, tak to „oloupí“ o déšť východní pobřeží Afriky.

Zvětšit obrázek

Chris Funk se hladu svých dětí obávat nemusí, ale pro mnoho obyvatel východní Afriky jeho předpovědi znamenají přízrak hladomoru vznášejícího se nad jejich potomky…

„Můžeme si být téměř jisti, že zjištěný pokles vydatnosti dešťových srážek byl skutečný a snižování jejich vydatnosti bude dál pokračovat,“ řekl Funk. „Pokles o patnáct procent každých 20 až 25 let je dost pravděpodobný.“
Trend suššího období dešťů ve východní a jižní Africe přímo ovlivňuje produktivitu zemědělství. K vyhodnocení toho, jak by mohly možné budoucí scénáře a změny v zemědělství ovlivnit podvýživu, přišel tým s modelem „indikátoru potravinové rovnováhy“. Model uvažuje faktory, jakými jsou například dešťové srážky ve vegetační době, hnojiva, použití osiv, osevní plocha a populace k odhadu očekávaného počtu podvyživených lidí v oblasti.
Dále výzkumníci zjistili, že při současném trendu v poklesu dešťových srážek a současné zemědělské kapacitě bude až do roku 2030 počet podvyživených lidí ve východní Africe stoupat, a to o více než 50 procent.

Aby závěr nevyzněl úplně pesimisticky, tak jiné předpovědi ukazují, že navzdory pokračování současného klesajícího trendu ve vydatnosti dešťů by i mírné navýšení zemědělské kapacity mohlo snížit počet podvyživených o 40 procent. Rozhodně platí, že soustředění se na rozvoj zemědělství afrických států a pomoc mezinárodního společenství by měly vést k zabezpečení potravin pro Afriku.ˇ

Zdroj: Kathryn Hansen, NASA/Goddard Space Flight Center