Vítr: od zlého pána k dobrému sluhovi (7)  
Váhavý start větrné energetiky v ČR.ˇ

 

 

Zvětšit obrázek
Dvě ze tří větrných elektráren na lokalitě Mravenečník (Jeseníky). Foto B. Koč

Až do roku 1989 bylo prakticky vše, co se u nás kolem využívání větrné energie dělo, většinou  dílem nadšených amatérů. Pokud se přece jen našel podnik či ústav, který se odhodlal na tento u nás neprobádaný led vstoupit, pohyboval se tento výzkum skoro na hranici legality. Stačilo totiž, že v jednom oficiálním „rozvojovém" programu energetiky byla právě větrné energie tehdy u nás označena jako neperspektivní alternativa. Rozvoj - to byly především další a další kouřící komíny tepelných elektráren...

 

Amatéři, kteří věřili možnostem větru, mohli jen stěží překročit hranice svých omezených finančních i materiálových možností, i když mnohé nahrazovali příslovečnou českou šikovností a vynalézavostí. Stavěli tak - spíše pro vlastní radost, než pro konečný ekonomický efekt - různá zařízení z toho, co se kde podařilo sehnat a také bez potřebných teoretických podkladů. A tak byly vztyčovány vyřazené stožáry trakčních vedení, na nichž se otáčely různé kreace křídel od dřevěných „třílístků", až po bůhvíjak získané listy z rotoru vrtulníku(!); použitá dynama žila dříve svůj první život v automobilech, letadlech nebo železničních vagonech...

 

Zvětšit obrázek
Větrná elektrárna Vestas s výkonem 225 kW na lokalitě Hostýn. Foto B. Koč

Teprve po roce 1989 se dá mluvit o pomalém rozběhu naší větrné energetiky – viz předchozí díl seriálu. Až rok 1993 byl však rokem nástupu několikanásobně výkonnějších elektráren s výkony nad hranicí 100 kW. U Strabenic na Kroměřížsku a v Mladoňově u Šumperka byly postaveny prototypy vítkovických elektráren s výkonem 315 kW, rozběhla se i „třistapatnáctka" nově vzniklé firmy Energovars na lokalitě Dlouhá Louka na Teplicku. Tato elektrárna sloužila demonstračním, výzkumným a vývojovým účelům, měření a zkoušky na ní prováděl Ústav fyziky atmosféry AV ČR. Na scénu vstoupil i ČEZ s  elektrárnou na Mravenečníku (Jeseníky) s výkonem 220  kW (Wind World, Dánsko), k níž o dva roky později (1995) přibyly stroje české produkce EWT s výkony 315 a 630 kW. Ty však byly posledním záchvěvem snah o českou výrobu těchto zařízení, se všemi neduhy prototypů, což se projevovalo na jejich provozu a bohužel se také stalo argumentem o malém efektu větrných elektráren vůbec.

 

 

Zvětšit obrázek
Polovina větrných elektráren první větrné farmy v Česku, v sedle nad obcí Ostružná v Jeseníkách (celkem 6 elektráren Vestas s výkonem po 500 kW). Foto B. Koč

Zajímavá italská elektrárna Medit 320 kW s netypickým dvoulistým rotorem byla postavena o rok později (1994) v Krušných Horách na lokalitě Nová Ves v Horách, zatímco v Boršicích u Buchlovic (okres Uherské Hradiště) měl premiéru další pokus o českou konstrukci a výrobu, elektrárna EKOV  s výkonem 400 kW. Investorem bylo zemědělské družstvo a nevím, zda na své tehdejší rozhodnutí pak vzpomínali v dobrém, elektrárna daleko častěji stála, než vyráběla proud...  Hned čtyři stroje téhož typu byly vztyčeny roku 1995 u Nového Hrádku na Náchodsku. V posledních letech se staly majetkem nové společnosti ČEZ, obnovitelné zdroje, a. s., a firma uvažuje o jejich náhradě modernějšími stroji.

 

Rok 1994 byl však nástupem dánské firmy Vestas na naše větrné lokality - a byl to nástup velmi razantní. Elektrárny Vestas s výkonem 225 kW byly postaveny ve Velké Kraši na Jesenicku (majitelem je obec Velká Kraš) a na Hostýně na okrese Kroměříž. Investorem a provozovatelem elektrárny je dodnes Matice Svatohostýnská. (Mimochodem: právě na této instalaci si často testuji dojem o „narušení krajinného rázu“, což je častým argumentem odpůrců větrných elektráren. Elektrárna je vztyčena na hřebenové partii Hostýnských vrchů, takže je předpoklad její viditelnosti zdaleka. Skutečnost je taková, že je problém ji vidět z desetikilometrové vzdálenosti, protože její subtilní šedobílá hmota splývá  s pozadím oblohy a viditelná bývá při situaci, kdy je například při pohledu od Hulína či Holešova za ní tmavá obloha a elektrárna je současně ozářena zapadajícím sluncem. A to přesně vím, kde ji při pohledu na siluetu krajiny hledat. Je zajímavé, že krajinný ráz hřebene nenarušuje mnohonásobně masivnější a takřka vždy - s výjimkou mlhy -  viditelná silueta samotného církevního objektu na Hostýně…)   

 

 Téhož roku (1994) se v Jeseníkách, v Ramzovském sedle u obce Ostružná, roztočilo hned 6 větrných elektráren Vestas s výkonem po 500 kW. Vznikla tak naše první "větrná farma". Několik  nadšenců sice dokázalo realizovat svůj dlouholetý sen, stát se podnikateli při výrobě elektrické energie „z větru", po několika letech však doplatili na nesplněné sliby o legislativní podpoře oboru a větrná farma pak několikrát změnila majitele, ale stroje se vždy podařilo znovu roztočit. Tato situace  „nepodpory“ (a někdy přímo příslovečných klacků pod nohy) ovlivnila i následující stagnaci a šestiletou pauzu, během které nepřibyla v Česku  žádná další instalace, zatímco mnohem později startující sousední země, Německo a Rakousko, zaznamenaly nejen rychlý start, ale i další akceleraci vývoje větrné energetiky a během jednoho či dvou let nás dokázaly v instalovaném výkonu větrných elektráren hladce převálcovat…ˇ  

 

Datum: 03.01.2009 16:24
Tisk článku

Solární energie - neuveden
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 299 Kč
cena: 257 Kč
Solární energie
neuveden
Související články:

Nová analýza supernov zpochybňuje existenci temné energie     Autor: Stanislav Mihulka (16.09.2017)
Němečtí vědci spustili xenonové umělé Slunce     Autor: Stanislav Mihulka (29.03.2017)
Podvodní balóny     Autor: Martin Tůma (24.11.2015)
Kolik energie se dá vychodit?     Autor: Josef Pazdera (02.10.2014)
Temní chameleoni, hologramy a přízraky     Autor: Stanislav Mihulka (11.09.2014)



Diskuze:

Trabant za cenu Bentley = budovatelská energetika

Al Al,2009-01-06 18:22:34

Tento článek p. Koče cca pojednává o tom, že ČR (údajně) poněkud u VE "zaspala" a že lepší zítřky se již blíží + pár příkladů z "praxe".

Aktuální technologie větrných elektráren je (po 30 letech vývoje) ve stavu "Trabant za cenu Bentley":
Větrná elektřina (s chaotickými dodávkami tzn. fouká/ nefouká) je prakticky nepoužitelná - "Trabant". Srovnejme ji např. se standardem - kvalitním, levným a ekologickým např. JE Temelín = "Octavia". Bohužel lobbisté (na základě podobných článků jako je tento) prosadili zákon, kterým jsou spotřebitelé PŘINUCENI kupovat Trabanta (s nutností dokoupit i tu Octavii) za cenu Bentley (tedy několikrát dražší než Octavia).
Jako vedlejší produkt je industrializace DOSUD NEDOTČENÉ (!!! ) podhorské přírody a krajiny včetně zabíjení ptáků, netopýrů a potenciálně i lidí (odlétající kusy ledu aj.).

Diskutovat nadto o "kapacitorech" je asi na úrovni diskize, zda-li k tomu Trabantovi za cenu Bentley nedokoupit motor z BMW (a nejlépe za cenu dalšího Bentley) - ... za naše peníze.

Odpovědět

Ignorace faktů

Miroslav Konecny,2009-01-06 18:06:18

V článku jsou ignorována zásadní fakta, že větrné elektrárny jsou politicky a ekonomicky silně podporované, přestože se jedná o zcela nevyzpytatelný zdroj energie. Rozumná akumulace by mohla být jen v přečerpávacích elektrárnách (účinnost 80%, investičně náročné, zásah do krajiny). Estetické hledisko (tvar) nepovažuji za podstatné, ale točící se vrtule s průměrem 80 metrů jsou velmi dobře viditelné právě pro jejich pohyb a vnáší do krajiny trvalý neklid. Vždy, když vidím lesy vrtulí v Rakousku a Německu, se raduji, že u nás boom nebyl a že se ukazuje, co větrné elektrárny jsou a co dovedou. Poučme se a nezaplevelme si krajinu jen tak pro nic.

Odpovědět

Miroslav Mácha,2009-01-06 08:19:24

Jestli jste se podíval na to schéma, tak mají větrnou elektrárnu zálohovanou dieselovýmy agregáty a protože nějakou dobu trvá než naběhnou, tak tam mají superkapacitory s měničem.
porovnání baterie se supercapacitorem - baterie má životnost 1000 cyklů a dva roky - supercapacitor 1000000 cyklů a 10 let. Hustota uložené energie je 10x menší v supercap, ale schopnost dodávat a přijímat výkon je 10x větší než u baterie.
V tom projektu se jedna o to aby bylo zásobování energii co nejvíce nezávislé. Vlastně větrná energie šetří naftu.

Odpovědět

Autor v diskuzi nabádá, aby se ostatní seznámili

Miroslav Gretschelst,2009-01-05 22:27:18

s fakty o (zřejmě) nepravdivosti "masivní podpory" alternativních zdrojů energie. Když on sám ale tyto informace již má nastudované, nebylo by vhodnější, aby ve svém seriálu zařadil na toto téma jednu kapitolku? A čím dříve, tím lépe.

Odpovědět


Vyčkáme času jako husa klasu!

Ota Beran,2009-01-05 22:34:35

Já osobně už se těším na další pokračování a hlavně na to co se z toho nakonec vyvine. Držím palce, pane Koči!

Odpovědět


Opravdu velice dobrá kniha

Vladimír Wagner,2009-01-06 10:38:46

Kniha na http://www.withouthotair.com/, na kterou upozorňuje Miroslav Mácha je opravdu velice dobrá. Autor se důsledně snaží vycházet z fyzikálních faktů a předkládaná témata rozebírat velice seriozně. Zatím jen zhruba jsem přehlédl části věnované posouzení možnostem solární a větrné energetiky a podrobně jsem pročetl část věnované jaderné energetice. Protože, jaderné fyzice se věnuji i profesně a o jaderné energetice jsem nedávno dopsal dost podrobný cyklus článků tady na Oslovi, troufám si říci, že se v této oblasti trochu vyznám. Proto se cítím být komptentní práci autora Davida JC MacKaye posoudit. A má můj obdiv. Velice dobře a fundovaně napsané. Pochopitelně bych třeba některé drobnosti doplnil, řekl jinak, nebo i opravil. Rád bych s nim řadu problémů prodiskutoval. Každý autor má trochu odlišný důraz a při tak širokém záběru se nikdo nepřesnostem a zjednodušením nevyhne. Podle toho, co jsem zatím prohlédl, jsou i ostatní témata vypracována stejně dobře. Knihu jsem si stáhl. Už se těším, až budu mít více času a v klidu si ji celou prostuduji. Myslím, že něco podobného, aplikováno na Českou republiku, by bylo nejlepším začátkem a fundamentem (přehled faktů v dané problematice) pro posuzování a diskuzi budoucí energetické politiky našeho státu.

Odpovědět

Pár poznámek

Miroslav Mácha,2009-01-05 15:57:59

Dobrý den všem,
zajímavě zpracovaná kniha o šetření a výrobě energii je zde http://www.withouthotair.com/ . Přečetl jsem jen několik pasáží, ale je tam třeba pasáž zabývající se energetickou koncepcí Velké Británie. Je tam spousta argumentů pro i proti větrné energetice.
Co se týče ukládání energie, tak je řešeno například zde http://www.ultracapacitors.org/ultracapacitors.org-articles/energy-storage.html
Kdyby někoho zajímalo více informací o ultracapacitorech, tak dejte vědět.

Odpovědět


Kapacitory

Aleš Metzmacher,2009-01-05 19:33:42

No zajimalo by me jestli se uz nekomu poradilo vyrobit nakej rozumne velkej, na tech strankach sem videl akorat nakej aku sroubovak, co se nabiji za 90s, takovejch vysledku muzu dosahnout s dnesnima akumulatorama taky a pradvepodobne este s mnohem vetsi kapacitou a za mensi cenu

Odpovědět

Bude i větrná mapa

Břetislav Koč,2009-01-05 07:08:38

TO: Vladimír Wagner

Vážený pane Wagnere,

sděluji Vám, že většina Vašich očekávání je zahrnuta v dalších dílech seriálu, jak vidíte, sedmým dílem končí převážně historická část a budou navazovat díly k současnosti a budoucnosti. Například Vámi zmiňovaná "větrná mapa" je již součásti 8. dílu, který jsem předal redakci asi před týdnem, v dalších 6 - 7 dílech dojde vedle bilance současného stavu větrné energetiky u nás, v Evropě i ve světě i na další otázky, materiálů k tomu mám dost. Historické pasáže jsem považoval za nezbytné, protože tato fakta také nejsou pokud vím zatím příliš souhrnně zpracována.

V Evropě jde vývoj kupředu i v akumulaci elektrické energie. Vím, že zatvrzelé odpůrce obnovitelných zdrojů nepřesvědčím, ale také věřím, že jsou i takoví jako Vy, kteří jsou informacím, které přece jen nejsou běžně "na pultu" přístupni a budou o nich přemýšlet a nebudou to považovat za "marketing" větrných elektráren.

Břetislav Koč

Odpovědět

Seriál byl pro mě zklamáním

Vladimír Wagner,2009-01-04 23:48:39

Když Břetislav Koč se seriálem začínal, tak jsem se na téma dost těšil. Na základě toho, co o problematice vím, si myslím, že větrné elektrárny (stejně jako třeba sluneční) mohou být v řadě případů efektivní a užitečný zdroj energie. Ovšem zda budou přínosem či plýtváním závisí na místě, kde budou umístěny, a na podílu, který v energetické soustavě zaujímají. V dnešní době totiž jsme schopni elektrickou energii skladovat jen ve velmi omezené míře a tak musí mít větrné elektrárny zálohy, které je dokáží nahradit v případě, že počasí jejich činnost neumožňuje. Navíc jsou vhodná místa pro stavbu těchto elektráren koncentrována v určitých místech. Ta se, a to je právě i případ Německa, nemusí shodovat s oblastmi s vysokou spotřebou elektřiny. Proto většinou vede využití větrných elektráren k nutnosti velmi výkonné a velice efektivně centrálně řízené (rychlé vypínání a zapínání velice různorodých zdrojů) přenosové soustavy. Jak v oblasti nových efektivnějších typů větrných elektráren, tak třeba i v budování a řízení přenosových soustav na velké vzdálenosti se v posledních letech dosáhlo značného pokroku. Proto jsem čekal, že se dozvím jaké nové typy větrných elektráren se používají, jak se zlepšuje jejich efektivit, jaké nové technologie se využívají. Seznámím se s konkrétní příklady srovnání jejich reálné využitelnosti v různých místech (kolik dokáží vyrobit energie během roku při daném výkonu v daných reálných větrných podmínkách). Jak se projevuje a řeší nestejnoměrnost jejich výkonu a při jakém podílu začne náročnost přenosové soustavy a jejich zálohy likvidovat jejich výhody. Jak se zlepšuje výkon a řízení přenosových soustav, které umožňuje řešit různorodost a nestejnoměrnost výkonu povětrnostních podmínek. Jaká je větrná mapa Česka či Evropy. Za jakých podmínek a kde se třeba stávají cenově konkurenceschopné i bez dotací. Prostě více konkrétních faktů. Bohužel mě seriál v této oblasti velice zklamal.

Odpovědět

Manipulativní článek, jen bludy - a fakta žádná

Al Al,2009-01-04 18:58:18

Tento článek je marketingový materiál s proklamacemi, bez argumentů, bez fakt a bez odkazů.
Takové obludnosti jsem čítával na začátku 90. let - o světlé budoucnosti biopaliv, solárních a větrných elektráren, od různých agilních společností financovaných bůh ví kým...
Nechápu, jak může Osel tohle otisknout zdarma - obvykle u takových materiálů bývá standardní poznámka "Placená inzerce"...

Odpovědět

Opravdu stačí fakta

Frantisek Kroupa,2009-01-04 18:57:23

Větrné elektrárny jsou ekonomický nesmysl, s tím je potřeba se smířit. Proč by jinak byly garantované a netržně vysoké výkupní ceny eletřiny z nich? Tlak na jejich výstavbu je prostá reakce výrobců - přes "zelené" lobbisty dokázali ony garance uzákonit a zajistit si tak stálý příjem peněz.
To vám třeba existuje firma Arnnex, která usiluje o výstavbu VE na části Vysočiny i jinde, intenzivně oslovuje obecní zastupitelstva (naštěstí prakticky vždy neúspěšně). Zajímavé je, že také provozuje internetový obchod (MP3, ledničky a vlastně cokoliv) a občas vypisuje výběrová řízení na zaměstnance (nabízí kolem 40 k/měs. :-) ), přičemž v obchodním rejstříku (OR) vykazuje účetní ztráty. Malé pátrání v OR odhalí, že jde nejspíše o aktivního tátu a dva syny, mající jako hlavní podnikání menší dřevovýrobu.
Jinak VE mívám v dohledu asi šest a kdyby je bylo možno beztrestně skácet, vyrazil bych ještě teď. Kolem Hostýna jsem jel včera a na tamní ventilátor, na rozdíl od důstojného chrámu, příjemný pohled není.

Odpovědět

Žádná demagogie, stačí fakta!

Břetislav Koč,2009-01-04 15:02:49

TO: diskutující Al. Al. (pravděpodobně Aleš Aleš?)
1. Větrné elektrárny žádný Vámi zmíněný marketing nepotřebují, potřebují jen aby o nich nebyly šířeny bludy.
2. Opravdu jste schopen v krajině "zcela drasticky" vidět autobus na vzdálenost 60 km? Takže z Milešovky na okraji Prahy? Autobs totiž velikostí odpovídá rozměrům gondoly větrné elektrárny, a tato součást je na celé stavbě nejmohutnější. Průměr tubusu i list rotoru ve své největší šířce mají ještě menší rozměr, než je délka gondoly.
3. Váš názor o tom, že větrné elektrárny spotřebují víc energie, než vyrobí je známý, ale fakta jsou poněkud jiná. Už jsem například slyšel (přiznávám, že od jiného odpůrce VE), že rotor se při každém startu roztáčí elektromotorem (!!!), stačí se podívat do dokumentace kterékoliv větrné elektrárny a takovou zbytečnost nikde nenajdete.
4. Větrná elektrárna vyrobí množství energie, spotřebované při její výrobě a výstavbě podle zahraničních studií za 3 - 6 měsíců.
4. O "masivních podporách" si zjistěte fakta, pak s nimi můžete argumentovat.
Břetislav Koč

Odpovědět


Re: Žádná demagogie, stačí fakta!

Aleš Metzmacher,2009-01-04 17:27:19

Jestli vyrobi za 3 - 6 měsíců tolik energie co se na ni spotrebuje pri vyrobe, mela by se mi zaplatit za 1-2 roky, jestli by to bylo tak vynosny, tak uz by jich tu bylo tolik, ze by se nedalo ani chodit mezi nima
A hlavni duvod proti je jiz zminena nemoznost uchovavani energie dneska, na kazdou vetrnou elektrarnu potrebuju neco, co se da okamzite nahodit misto ni, pokud prestane foukat, u nas vetsinou roztopenej kotel v uhelny elektrarne
Kdyby se dalo porucit vetru a foukalo by kdy je potreba vyrabet elektriku, tak neni problem, ale v nasich podminkach se da pouzit tak mala elektrarna ve spojeni s akumulatorama

Odpovědět


Al Al,2009-01-04 18:32:27

Ad1: Proč tedy tento váš marketing zde???

Ad2: V mlze skutečně nic vidět není - s tím s vámi pane Koč souhlasím. V ostatních případech je viditelnost bežně 20 - 60 km, jak čtenáři jistě vědí sami. Proč se stožáry o výšce 100 m třeba nestaví na Hradčanech, na Vítkově, na Barrandově, na Sněžce nebo Dachsteinu - zvláště když nejsou vidět (jak tvrdíte), že?

Ad3+4: No to je právě ten klíčový blud, co výrobci, investoři a odborníci s nimi spojení (a vy pane Koč) manipulativně uvádějí! Pokud započítáme "přímou" energii na výrobu VE (velmi podstatně záleží, co si do výpočtu kdo zahrne, že ano?), tak to vypadá hezky. Jenže to je jen 2% energie a 2% nákladů, které "jsou vidět" a ten zbytek "co není vidět" se prostě nezapočítá... Velmi podobně je to u propočtů bilance biopaliv, kde snad již nikdo netvrdí, že se energie vyrábí. To je úplně totéž, jako tvrdit, že Projekt Apollo spotřeboval jen tu trochu energie a nákladů na pohon raket - takže je skoro zadarmo a lidstvo skoro nic neastál, že.
Problém je, že současná technologie VE není Projekt Apollo - je to gigantická díra na peníze , díra, která energii a zdroje spotřebovává a nádavkem likviduje podhorskou přírodu a krajinu! (a na skutečné vědecké projekty chybí peníze)

Ad5. Elektřina z VE je nejen za několikanásobnou cenu a ničí krajinu ale také je zcela nahodilá a nekvalitní - viz krize v přenosové soustavě (p. Malý). V současnosti systém VE v Německu parazituje na stabilitě soustavy naší. Ovšem Zákonem je nařízen povinný odkup této chaotické energie a to za několikanásobnou cenu (tedy věc zcela brutální ve svobodné společnosti). Co to udělá se stabilitou dodávky v celé síti (když už je vám krajina a příroda ukradená - podle vás "není vidět") za pár let, ponechám na přemýšlení čtenářů Osla.
Co to dělá s cenami nedostatkové a předražené elektřiny v Německu a tím i u nás - to vidíme každý měsíc na účtech za lektřinu. Co to udělá s cenami všech výrobků a produktů v celé ekonomice, které se vyrábí díky elektřině si udělá také každý sám.

Odpovědět


Pane Koči, lidské oko je mrcha.

Karel Malý,2009-01-04 19:28:57

Vnímá velmi dobře kontrast a pohyb, takže když ten autobus přivaříte na obzor na stometrový stožár a okolo se vrtí křídla o rozpětí boeingu, tak je to vidět z pěkné dálky. (ale to je Temelín pokud není mlha nebo tma taky)

Když už byla řeč o té ekonomice, zajímalo by mě jestli do ní někdo počítá kompenzaci majitelům okolních pozemků (kam až oko dohlédne), jimž markantně poklesne jejich tržní cena. Není se tedy co divit, že nad stavbou podobných obludností nadšením zrovna nehoří...

Odpovědět

Ohrožení spolehlivosti přenosové soustavy ČR

Karel Malý,2009-01-04 13:38:48

V posledních dnech dochází ke značnému nárůstu neplánovaných toků do přenosové soustavy ČR. To vyvolává přetížení některých vedení přenosové soustavy. Příčinou je vysoká výroba ve větrných elektrárnách v severní části Německa. Ve dnech 10.11.2008 a 11.11.2008 došlo zejména k významnému přetěžování vedení V412 (Hradec-Řeporyje) a k následnému opakovanému neplnění bezpečnostního kritéria N-1.
K této situaci došlo díky nepříznivé kombinaci několika faktorů. Tím nejvýznamnějším byla již zmíněná vysoká výroba ve větrných elektrárnách v severní části Německa. Na území provozovatele přenosové soustavy Vattenfall Europe Transmission (VE-T) se jednalo o více než 6000 MW, což představuje asi 70% instalovaného výkonu. Zvýšená výroba způsobila velké rozdíly mezi sjednanými dodávkami a skutečnými fyzickými toky. Namísto sjednaného exportu ve výši 200 MW do Německa k nám fyzicky přitékalo až 1500 MW. Přenosové soustava ČR tedy odolávala neplánovanému náporu přibližně 1700 MW, které musely protéci do zahraničí na jiných přeshraničních profilech. Tento jev, tzv. kruhový tok, tak způsobil extrémní zatěžování vnitřních vedení přenosové soustavy ČR.
Společnost ČEPS situaci, kdy byla ohrožena bezpečnost provozu přenosové soustavy ČR a potenciálně i sousedních přenosových soustav, úspěšně vyřešila za využití následujících opatření:
• snížení výroby v elektrárně Prunéřov II (vyvedené do rozvodny Hradec stejně jako přetěžovaná vedení) a paralelní zvýšení výroby v elektrárnách Chvaletice, Dětmarovice a na dalších menších zdrojích,
• změna zapojení některých prvků přenosové soustavy ČR,
• vyslání varovného signálu do varovného systému regionu střední Evropy,
• oslovení dispečinku VE-T s žádostí o přijmutí nápravných opatření,
• aktivace expertního týmu.
Pravděpodobnost, že se obdobné kritické situace budou opakovat, je velmi vysoká. Společnost ČEPS má připraveny scénáře krizových opatření a dlouhodobých řešení. Zároveň aktivně hledá cesty ke zvýšení spolehlivosti při optimalizaci nákladů na jejich řešení.

(Zdroj:www.ceps.cz)

Odpovědět


Teď jsem si všiml, že to je z odkazu pana Sponara,

Karel Malý,2009-01-04 13:59:57

tak přidám jiný zajímavý, kde se dají dobře sledovat toky energie. Když v severním Německu foukne, tak to k nám teče o stošest: http://www.ceps.cz/detail.asp?cepsmenu=3&IDP=418&PDM2=426&PDM3=0&PDM4=0 . Je tam pěkně vidět i to jak spokojeně teče energie do bezatomového Rakouska.

Pokud nebude vyřešena levná a bezpečná akumulace elektrické energie, tak je další stavění "větrníků" cesta do pekel. Zavětrníkované severní Německo nebo Holandské pobřeží mi nevadí, ale když rostou v naší krajině, tak z toho nemám dobrý pocit. Stačí jen pohled, jak je naše země "zadrátovaná" elektrickými vedeními. Víc "větrníků" bude znamenat jen nutnost dalších drátů, abychom se z toho nezbláznili, když do větrníků foukne. Víc drátů bude znamenat víc mrtvých a zmrzačených ptáků na těch drátech a tak pořád dokola. Větné elektrárny bez akumulace energie nejsou řešením. Nevím, jak může někdo kdo o sobě tvrdí, že má "zelené" myšlení něco podobného podporovat.

Odpovědět

Demagogie a marketing o větrných elektrárnách

Al Al,2009-01-03 17:07:33

Díky za zajímavou sérii článků o využití energie větru v lidské civilizaci. Bohužel tato série končí standardní tendenční reklamní manipulací o výhodách VE.
Proč? Jaký je hlavní rozdíl mezi využitím enrgie větrným mlýnem dříve a VE dnes? Zcela zásadní. Zatímco v historii mohli energii získávat miliony různých (nesmyslných a neefektivních) způsobů: třením ebonitové tyče počínaje a pálením rašelony z daleké Rusi konče... Důvodem využívání právě větrných mlýnů bylo to, že v té době to byl nejeefektivnější zdroj energie.
U VE dnes tomu ale naprosto není!!! Současné větrné elektrárny jsou neskutečně neefektivní, nesmírně drahé (více energie tedy spotřebují než vyrobí!). Každý ví,že bez masivních podpor a dotací (a vyhazování peněz, které chybí jinde) by VE nikdo nestavěl... To je stejné jako stavět dotované skleníky na rajčata ve Skotsku a tvrdit, že to chrání klima.
Jenže ani to nestačí: VE nadto velmi brutálně ničí naši venkovskou krajinu - v Jeseníkách, Krušných horách apod.! Znamená to industrializaci a ničení posledních enkláv přírody a krajiny, které máme. Svými tvrzeními, že elektrárna na Hostýně "není viditelná" si snad dělá autor srandu. Bydlím na úpatí Drahanské vrchoviny, kde jsou již 4 obří elektrárny - viditelné ze vzdálenosti i 60 km vidět zcela drasticky. Dalších víc než 20 se připravuje...

Odpovědět

Jan Sponar,2009-01-03 16:48:35

Nechci vám kazit nadšení z využití větru pro energetiku, ale dokud nebude nalezen rozumný způsob skladování el. energie může být přemrštěná výstavba VE ve spojení se špatnou legislativou dost nebezpečná (např. toto http://www.ceps.cz/cz/zpravy/zobrazTSK.asp?ID=278)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace