Yasufuku vstal z mrtvých  
Japonským vědcům se podařilo naklonovat plemenného býka z buněk uložených deset let v mrazáku a tři roky v tekutém dusíku.

 

 

Zvětšit obrázek
A) Zmražené varle býka Yasufuku
B) oddělená hlava nadvarlete
C) chámovod rozdělený na tři části  (Foto:
PLoS ONE )

Termín „wagyu“ znamená doslova „japonský skot“, ale skrývá se za ním jen několik v Japonsku chovaných plemen skotu, která se vyznačují schopností ukládat tuk do svaloviny. Pro hovězí těchto plemen je typické silné mramorování  a vysoký obsah tuku s vyznaným zastoupením nenasycených mastných kyselin, především pak dnes tak ceněných omega-3 nenasycených mastných kyselin.

Zvětšit obrázek
Klony býka Yasufuku. A) tele s porodní hmotností 18 kg, které zůstává stále zdravé B) tele z rozmraženého klonovaného embrya s porodní hmotností 47,5 kg. Trpělo syndromem obřích telat a zemřelo dva dny po porodu C) telata narozená z mražených klonovaných embryí. Jejich porodní hmotnost byla 30 a 32 kg.

Jde o skutečně luxusní produkt vyhledávaný labužníky z celého světa. Ti na mase ze skotu „wagyu“ cení především chuť, šťavnatost a jemnou strukturu.


Plemena využívaná k produkci luxusního hovězího byla do Japonska dovezena už v 2.století našeho letopočtu pro obdělávání rýžovišť. Za šógunátu se Japonsko uzavřelo světu a to znamenalo i uzavření japonského chovu skotu pro import cizí krve. Šlechtění „wagyu“ formovala celá řada specifických okolností. Od roku 1635 do roku 1838 bylo například zakázáno konzumovat maso čtyřnohých zvířat a skot nebyl pro masnou produkci využíván. Zvláštní vývoj prodělala výživa. Skot byl často násilně krmen a do krmné dávky mu byl přidáván alkohol (rýžové pivo nebo rýžová pálenka saké). Tyto krmné techniky se zřejmě vyvinuly z potřeby dostat do skotu během vegetační sezóny co nejvíce živin, aby pak snáze snášel nedostatek krmiva v období s nízkými srážkami. Japonci se také naučili masírovat svaly skotu. Malé farmy nedovolovaly volný pohyb zvířat a jejich svaly při ustájení na malém prostoru trpěly. Skot byl například náchylný ke svalovým křečím. Masáže tomu mohly zabránit. Výsledkem všech těchto faktorů je dnešní „japonský skot“ čili „wagyu“ s jedinečným hovězím.


K nejslavnějším plemenným býkům „wagyu“ patřil Yasufuku, který zemřel stářím ve věku 13,5 roku v září 1993. Do 12 hodin po smrti byla odebrána Yasufukova varlata, zabalena do hliníkové fólie a uložena do mrazáku s teplotou -80°C. Tam byla skladována po dobu 10 let. Následně byla bez jakékoli kryokonzervace uložena do tekutého dusíku, kde strávila další tři roky. Nyní se podařilo týmu vedenému Kazuhirem Sarkom z Kinki University ze zamražených Yasufukových buněk vytvořit hned několik klonů.

 

Zvětšit obrázek
Buňky kultivované z rozmraženého varlete.
A) fibroblasty použité bezprostředně pro klonování
B) epiteliální buňky použité bezprostředně pro klonování
C) fibroblasty použité pro klonování po kryokonzervaci
D) epiteliální buňky použité pro klonování po kryokonzervaci (Foto:
PLoS ONE )


Vědci rozmrazili tkáň nadvarlete a odebrali z ní vzorky, Z těch se jim podařilo vykultivovat několik buněčných linií. Některé měly charakter buněk epitelů, jiné se podobaly fibroblastům. Některé buňky byl pomocí kryokonzervace zmraženy a pro klonování použity po rozmražení.
Klonování proběhlo klasickou metodu, jakou byla získána ovce Dolly. Do vajíček krav zbavených vlastní dědičné informace byla vnesena jádra buněk býka Yasufuky. Vznikla tak embrya, která byla týden kultivována v laboratoři. Vyvíjející se embrya ve stádiu blastocysty byla buď přímo přenesena příjemkyním nebo byla kryokonzervována a přenesena až po rozmrazení. Narodilo se hned několik klonů Yasufuky. Podařilo se získat mláďata z obou typů vykultivovaných buněk a to jak z „čerstvých“ , tak i kryokonzervovaných. Mláďata se rodila jak z čerstvých tak i kryokonzervovaných embryí.

 

Zvětšit obrázek
Typické hovězí z „wagyu“ (Foto: WikiMedia)

Celkem se podařilo získat čtyři býčky. Jeden z nich trpěl tzv. syndromem obřích telat a dva dny po porodu uhynul. Syndrom obřích telat je důsledkem narušené aktivity genů řídících růst plodu. Mláďata se rodí po normálním termínu  porodu, často se musí porod indukovat. Telata bývají mnohem větší než  normální tele příslušného plemene a na svět obvykle přicházejí císařským řezem. Jejich životaschopnost je nízká. Výjimkou nejsou hmotnosti 70 až 90 kilogramů. Klon býka Yasufuku postižený syndromem obřích telat měl porodní hmotnost 47,5 kg. Ostatní klony měly porodní hmotnost 18, 30 a 32 kg. Býk s nejlehčí porodní hmotností stále ještě žije a těší se plnému zdraví.


Pramen: PLoS ONE

 

 

 

 

 

Datum: 14.01.2009 08:09
Tisk článku

OT-64 SKOT - Dubánek Michal Burian Josef Dítě Martin
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 322 Kč
cena: 273 Kč
OT-64 SKOT
Dubánek Michal Burian Josef Dítě Martin
Související články:

Klony jsou bezpečné     Autor: Jaroslav Petr (12.04.2005)
Klony skotu mají více bílkovin ...     Autor: Jaroslav Petr (27.01.2003)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace