Biopalivo za půl eura za litr  
Podle německých chemiků z techniky v Karlsruhe je možné zefektivnit výrobu biopaliv natolik, že výrobní náklady klesnou na půl euro za litr. Výsledky jejich bádání zveřejnil časopis Biofuels, Bioproducts & Biorefining.

 

Němečtí vědci chtějí využít jako výchozí surovinu dřevo, slámu a další materiály rostlinného původu. V prvním kroku je surovina ohřáta bez přístupu vzduchu na teplotu 500°C. Vznikne tak olejovitá kapalina s příměsí pevných částic. Tato kapalina se odpaří v proudu čistého kyslíku a následně je zahřáta za vysokého tlaku na teplotu 1 400°C. Vznikne tak plynná směs bohatá na oxid uhelnatý a vodík.  Po vyčistění lze ze směsi vodíku a oxidu uhelnatého syntetizovat různé molekuly, například metanol nebo syntetické uhlovodíky s vlastnostmi motorové nafty. 


 

 
Sláma - jeden z možných zdrojů biopaliv. Její doprava by produkt prodražila a tak by se musela zpracovávat v lokálních zpracovnách.

Výrobní postup založený na stejném principu je již komerčně využíván  pro produkci pohonných hmot z uhlí nebo zemního plynu. Významnou část spotřeby pohonných hmot si tak zajišťuje například Jihoafrická republika. Rozvoj tohoto výrobního postupu pro produkci  pohonných hmot z náhradních zdrojů byl v Jihoafrické republice vynucen hospodářskou blokádou v období apartheidu. Stejně si v minulosti pomáhaly i jiné izolované režimy. Z hnědého uhlí se tímto způsobem vyráběly pohonné hmoty i v nacistickém Německo. Komerční využití biomasy jako výchozí suroviny je však novinkou.


Technika v Karlsruhe buduje ve spolupráci s firmou Lurgi zkušební provoz na výrobu biopaliva z biomasy. Stanice by měla být dokončena v roce 2012. Pokud dopadne její ověřovací provoz dobře, mohla by se technologie uplatnit i ve větším měřítku. O tom však rozhodnou ekonomické parametry výroby a především to, zda bude produkce biopaliva cenově konkurenceschopná s fosilními palivy. Vědci z Karlsruhe se pokusili propočítat náklady rafinérie s roční produkci milion tun. Běžná ropná rafinérie má sice produkci zhruba desetinásobnou, ale při výrobě pohonných hmot z uhlí nebo zemního plynu jsou ve světě zařízení se srovnatelnou výrobní kapacitou běžná. Analýzy týmu vedeného Nicolausem Dahmenem odhalily, že Achillovou patou celého projektu je počáteční rozklad biomasy zahřátím a převedení vzniklé kapaliny do plynné fáze. Pro produkci potřebného množství plynné směsi by bylo zapotřebí svážet z širokého okolí tolik biomasy, že by to vyvolalo v okolí výrobny dopravní kolaps. Navíc by doprava biomasy na velké vzdálenosti výrobu neúnosně prodražila. Dahmen proto přichází s alternativním řešení. Počáteční fáze zpracování biomasy by probíhala v padesáti lokálních stanicích a do centrální výrobny by se vozil jen zkapalněný produkt. Za ideální považuje Dahmen jeho dovoz po železnici. Za těchto podmínek by se podařilo stlačit cenu jednoho litru biopaliva zhruba na půl euro za litr. I pak by bylo palivo výrazně dražší než benzín či nafta vyrobené z ropy. Podle Dahmena by však už rozdíl v ceně nebyl tak velký, aby jej nebylo možné kompenzovat sníženou daní z biopaliv.

 

Datum: 05.02.2009 10:32
Tisk článku

Ekologie a životní prostředí pro SOŠ a SOU - Červinka P., kolektiv
 
 
cena původní: 169 Kč
cena: 169 Kč
Ekologie a životní prostředí pro SOŠ a SOU
Červinka P., kolektiv

Diskuze:

Kolik té klovatiny?

Pepa V,2009-02-10 13:27:25

Chybí mi zásadní informace kolik dřeva je (teoreticky) potřeba na nakrmení současné poptávky po pohonných hmotách. Očekávám že reálně lze vykrýt 2% spotřeby, protože kdyby to tak nebylo, pak by to určitě vykřičeli do světa.

Odpovědět

re

Marek Slavik,2009-02-10 11:45:58

Tak tomu sa teda hovori informovanost tato technologia sa bezne pouziva pri vyrobe kvalitnej syntetickej nafty z biomasy a to priamo pre SHELL.

Odpovědět

Kromě nesmyslu

Tomáš Krček,2009-02-06 13:27:46

s kyslíkem - jedno jak vznikl, či jak se vloudil - samozřejmě ta věc nemůže fungovat z podstatnějšího důvodu.

Ne nadarmo se požívá jako výchozí surovina uhlí. Dřevěné oštepky se dají použít tak na nouzový pohon automobilů, jak tomu bylo za války. Nikoliv jako surovina pro výrobu kapalných pohonných hmot, jak sugeruje článek. Už proto, že toho dřeva zase tak moc není. Nehledě na to, že je podstatný obsah uhlíku v surovině - v uhlí je ho o "trošičku" víc než v celuloze. Proto v Záluží nezpracovávali slámu nebo chroští...

O slámě už nemůže být řeč vůbec, to může být nápad jen technologického negramoty - ale tento typ je dosud velice žádán a má neohraničenou budoucnost. Dosud proto, že snad s pádem, do astronomické výše vyhnanými cenami ropy, nebudou snad peníze na nejen ekonomicky, ale především energeticky ztrátové produkce biopaliv. I když to je jen zbožné přání - ropní producenti jsou stále u kormidla a asi nedovolí zlikvidovat ten fascinující "koloběh oleje", jak by se dala nazvat produkce biopaliv, která spotřebovává přibližně stejné, ne-li větší množství ropných produktů, než je produkce oněch biopaliv.
Před nějakým časem se mihly tiskem zprávy, že Čína nakoupila licence a bude stavět větší množství výrob pohonných hmot z uhlí - kterého má dostatek. Ty licence nakoupili v Jihoafrické republice, která byla v době apartheidu kvůli bojkotu zbavena dostatečného importu ropy - tam to údajně běželo docela dobře - nakonec ani Třetí říše by nemohla bez Záluží vést válku. Psalo se dokonce o tom, že cena barelu - pozor - benzinu (!) pak vyjde na patnáct US$. Nechci komentovat příčiny pozdějšího mlčení o oněch projektech - ale samo sebou to nebude - pracky olejářů jsou setsakra dlouhé.
Polpotovci ovšem nové varianty Záluží stavět nechtějí - a nemohou - jako prodloužená páka olejářů naopak propagují fantasmagorické projekty, u nichž je zabezpečena spotřeba ropných produktů. Proto ty mozkové křeče se slámou, či jak se politicky korektně říká "biomasa".

V němčině je velmi frekventovaný termín "Strohfeuer" (oheň ze slámy). Vyjadřuje od nepaměti to, o co jde - o jakýsi energetický pšouk. Pro olejáře je to ovšem skvělá příležitost, jak na těch pšoucích mocně vydělat. Tu slámu je totiž třeba vozit světa kraj ku zpracování. A ta pyrolýza taky něco kápne. To je ten geniální vynález...

Odpovědět

"Tato kapalina...

Tomáš Krček,2009-02-06 00:22:14

...se odpaří v proudu čistého kyslíku..."

Vy šílíte, člověče !

To tam v tom plátku zelených polpotovců je tak opravdu napsáno ? Ani se těm humanitně vzdělaným trotlům nedivím - Jejich představy jsou opravdu na úrovni mírně retardovaného žáka šesté třídy základní školy - i když mají každý Uni diplomů nepočítaně.

Zkuste fouknout do toho téru (nic jiného při tom "prvním stupni" vzniknout nemůže) čistý kyslík - tak něco zažijete - dokonce i tu teplotu 1400°C a petelici, že budete rád, že to přežijete...

Napište do toho časopisu, že ten projekt nadšeně podporujete a že už nedočkavě čekáte na zkušební provoz. Kéž by byla se zahájením velká sláva a kolem poloprovozu (na víc dnes nikdo nesežene žádné peníze, Banky nepůjčujou - ani polpotovcům) se soustředilo moc zelených potentátů. Až se o tom pak o tom masakru dočtu v novinách, ani jedno oko mi nezůstane pak suché - ale smíchy...

Odpovědět


vážně to nemůže fungovat?

Jan Špaček,2009-02-06 09:29:22

...Funguje s uhlím, tak proč by ne s celulózou?
Navíc když už to v Německu zvládli před před půl stoletím, tak teď to technologicky bude hračka. To jestli se to vyplatí je druhá věc.

Odpovědět


FT syntéza

Petr Dvořák7,2009-02-06 12:33:54

Ta reakce se nazývá Fischer-Tropschova syntéza a jedná se o katalytickou reakci tzv. syntézního plynu(směs převážně CO a H) za vysokého tlaku na železném nebo kobaltovém katalyzátoru.
Reakce je silně exotermická a tedy energeticky celkem dost ztrátová. Syntézní plyn se dá získat poměrně účinnou pyrolýzou nejen uhlí, ale i dřeva aj. v běžných zplynovačích.
Není mi tedy jasné, co že to vlastně oni výzkumníci objevili?
Tento postup se nepoužívá pro získávání kapalných paliv z uhlí, protože ropa je levnější. Syntéza z biomasy tedy asi těžko bude moci konkurovat ropě a syntéze z uhlí(nehledě na nevýhodnost přepravy biomasy na větší vzdálenosti a možnost mnohem efektivnějšího přímého lokálního využití..).

http://www.zero.no/transport/bio/fischer-tropsch-reactor-fed-by-syngas

Odpovědět

Enenrgie na zahrejvani a dopravu

Aleš Metzmacher,2009-02-05 15:24:10

A kde vezmem energii na zahrejvani toho svinstva a pak dopravu do ty rafinerie?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace