Nebezpečná složka bezpečného herbicidu  
Postřiky proti plevelům, hmyzím škůdcům, plísním a dalším „nepřátelům“ pěstitelů zemědělských plodin procházejí důkladnými testy, které zaručují, že člověku ani přírodě nehrozí při jejich správném užívání vážnější újma na zdraví. Většina testů se soustředí na vlastní účinnou látku. Postřiky však obsahují i široké spektrum látek, které působí například jako rozpouštědla, smáčedla či konzervační prostředky. Jen ve Spojených státech je povoleno asi 4000 těchto „vedlejších“ látek a jsou považovány za neškodné. Francouzští vědci nyní přicházejí s tvrzením, že jedna z „vedlejších“ složek hojně užívaného herbicidu Roundup firmy Monasnato není tak úplně neškodná a páchá na lidských buňkách větší škody než samotný herbicid.


 

Tým pod vedením Gillese-Erica Seraliniho se soustředil na „vedlejší“ složku herbicidu Roundup označovanou jako POEA. Ta se vyrábí z živočišných tuků a napomáhá tomu, aby se vlastní účinná složka herbicidu glyfosát dostala do těsného kontaktu s povrchem listu rostlin. Seralini a jeho spolupracovníci testovali účinky kompletního herbicidu i účinky glyfosátu a POEA na lidských embryonálních buňkách, buňkách placenty a buňkách z pupeční šňůry. Ve všech případech pozorovali poškození buněk, Zvláště citlivé byly buňky pupeční šňůry. Toxické účinky glyfosátu výrazně stouply, pokud působil na buňky společně s POEA. Samotný POEA škodil buňkám více než glyfosát. Výsledky pokusů zveřejnil vědecký časopis Chemical Research in Toxicology.

 

Glyfosát


Kolem výsledků Seraliniho studie se rozpoutala bouřlivá diskuse. Roundup se nejvíce používá při pěstování geneticky modifikovaných plodin odolných k herbicidům. Tyto plodiny lze ošetřit Roundupem bez toho, že by byly poškozeny. Zemědělcům se tak výrazně zjednodušuje boj s plevely. Například většina světové produkce sóji pochází právě z geneticky modifikovaných odrůd odolných vůči glyfosátu. Pokud by bylo vyslyšeno Seraliniho volání po zákazu herbicidu Roundup, bylo by pěstování těchto plodin v podstatě znemožněno. Seralinimu jako zapřísáhlému odpůrci geneticky modifikovaných organismů by to jistě nebylo proti mysli. Americký Úřad pro ochranu životního prostředí však zatím nehodlá na základě Seraliniho studie podnikat žádná drastická opatření.
„Odhady rizik spojených s užíváním tohoto herbicidu nezakládají důvod k obavám,“ řekl mluvčí Úřadu pro ochranu životního prostředí Dále Kemery.


Slyšet se nechal samozřejmě i výrobce Roundupu firma Monsanto. Její toxikologové namítají, že Seralini vystavil buňky neúměrně vysokým dávkám POEA.
„Je to úplně odlišné od toho, k čemu může v reálném světě docházet. Lidé se v těchto látkách nekoupou,“ tvrdí toxikoložka Monsanta Donna Farmerová.
Předmětem kritiky je i použití buněk kultivovaných v laboratoři v živných roztocích.
„Tyto buňky nejsou nejlepší model pro to, co se děje v celém organismu, v lidském těle,“ namítá toxikolog Monsanta Dan Goldstein. „Člověk má celou řadu ochranných mechanismů. Například kůže a sliznice trávicího traktu se neustále obnovuje a to se u buněk kultivovaných v laboratoři neděje.“

 

Seraliniho prohra

Francouzský biochemik Gilles-Eric Séralini se už utkal s firmou Monsanto ve sporu o kukuřici MON863, která je metodami genového inženýrství obrněna proti brouku bázlivci kukuřičnému. Monsanto prokázalo laboratorními testy na potkanech, že konzumaci kukuřice MON863 neprovází žádná zdravotní rizika. Správnost studie stvrdil Institut Roberta Kocha v Berlíně i Evropský úřad pro bezpečnost potravin. Gilles-Eric Seralini však podrobil data z pokusů Monsanta jiným metodám statistického hodnocení a došel k závěru, že kukuřici MON 863 nelze považovat za bezpečnou. Spor rozhodl až mezinárodní tým expertů z USA, Německa, Velké Británie a Kanady. Provedl vlastní rozbor dat z pokusů a zevrubně prozkoumal jejich hodnocení samotnou firmou i Gillesem-Ericem Seralinim. „Ze Seraliniho studie nevyplývají žádné údaje, které by dokazovaly, že kukuřice MON 863 měla na zdraví potkanů negativní vliv,“ konstatovala zpráva expertů. Seralini použil v řadě případů nevhodné statistické postupy. To vedlo k tomu, že hodnotil jako významné i ty rozdíly, které byly ve skutečnosti výsledkem náhody.

 

Datum: 03.07.2009 18:25
Tisk článku

Související články:

Když o glyfosátu argumentačně klame profesor chemie     Autor: Miloslav Pouzar (11.12.2017)
Herbicid glyfosát a kauza stažené publikace     Autor: Miloslav Pouzar (01.12.2017)
Europoslankyně Konečná pomocí argumentačních klamů zachraňuje svět     Autor: Miloslav Pouzar (22.11.2017)



Diskuze:

Výběr

Tomáš Hluska,2009-07-07 12:57:50

modelových buněk se mi nezdá zrovna nejvhodnější. Proč nepoužili radši nějaké keratinocyty? Že by jejich výsledky byly lepší?

Odpovědět

Lidé se v těchto látkách nekoupou..

Jan Bouzek,2009-07-04 14:25:02

Toxikoložka Monsanta Donna Farmerová zřejmě nečetla, že POEA "..is also used as main constituent of dyeing shampoos in daily chemical industries, endowing hairs good gloss and soft handle.."

http://www.tradekey.com/product_view/id/602796.htm

srvn. též např. patent zde:

http://www.freepatentsonline.com/4154706.html

Odpovědět


Pak

Tomáš Hluska,2009-07-07 12:55:05

zakažte šampony, nikoli GMO :-O

Odpovědět

POEA

Jan Bouzek,2009-07-04 13:51:34

Neiontový tenzid POEA (oxyethylenát směsi alifatických alkylaminů) je zřejmě toxický pro pulce, což může být jednou z příčin světového dramatického úbytku obojživelníků.

http://www.eurekalert.org/pub_releases/2005-04/uopm-rhl040105.php

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz