Mořské ekosystémy se vzpamatovávají z nadměrného rybolovu  
Nikdo nevěřil, že by Boris Worm a Ray Hilborn mohli bádat společně. Přesto vydala jejich studie jedno z nejkomplexnějších svědectví o současném stavu světových oceánů a mořském rybolovu.


 

Boris Worm: „Globální kolaps rybolovu nastane do roku 2048.“

 
Ekolog Boris Worm z Dalhousie University v kanadském Halifaxu publikoval v roce 2006 studii, v které předvídal světovému rybolovu globální kolaps do roku 2048.
„Už dnes zkolabovaly populace 29% lovených mořských druhů, když jejich úlovky klesly o 90%. Tento trend se stále zrychluje,“ hřímal Warm ve své studii.
Odborník na mořský rybolov Ray Hilborn z University of Washington v americkém Seattlu prohlásil Wormovu studii za přehnaně škarohlídskou a argumentoval příklady světových lovišť, kde se daří ryby chránit.


 

Zvětšit obrázek
Ray Hilborn: „Boris Worm je škarohlíd a jeho závěry jsou nesprávné.“

Dnes hodnotí Worm a Hilborn svůj  spor jako hádku o to, zda je sklenice z půlky plná nebo z poloviny prázdná. Shodli se, že lidstvo loví mořské ryby způsobem, který není trvale udržitelný. Neshodli se na tom, jak úspěšně tento problém řešíme. Přizvali proto ke spolupráci dalších devatenáct expertů na mořské ekosystémy a mořský rybolov a s jejich pomocí provedli „inventuru“ na deseti největších mořských lovištích světa. Výsledek, který zveřejnil prestižní vědecký týdeník Science, překvapil všechny. Moře a oceány jsou i nadále drancovány. V některých oblastech se už ale lidé snaží o nápravu a daří se jim to.


„Lov v oblastech na severovýchodním pobřeží Spojených států, u břehů Islandu a Nového Zélandu je přísně řízen a tamější mořské ekosystémy se vzpamatovávají,“ říká Ray Hilborn. „Ke konečnému cíli nám ale zbývá ještě pořádný kus cesty. V námi zkoumaných oblastech je nadměrně lovených 63% populací ryb a je nutné s tím něco dělat.“
Worm přiznal, že  největším překvapením pro něj byl počet oblastí, kde se už rybolov ubírá správným směrem.


Desítka sledovaných mořských lovišť nepředstavuje reprezentativní vzorek světového rybolovu. Worm a Hilborn se soustředili přednostně na dobře prozkoumaná loviště obhospodařovaná ekonomicky vyspělými zeměmi, protože o těch je k dispozici nejvíce informací. Jinde situace tak růžová není. Mnohé vyspělé země si sice chrání vlastní mořské ekosystémy, ale jejich rybáři vyjíždějí do vod ekonomicky slabších zemí rozvojového světa a tam v drancování moře pokračují. Ale i z moří třetího světa přicházejí pozitivní zprávy. V Keni se spojili místní rybáři s vědci a ekonomy a začali regulovat lov. Některá loviště  uzavřeli a omezili využívání nejničivějších způsobů lovu. Populace ryb se obnovily. V novém, šetrnějším režimu rybáři sice uloví méně ryb, ale ty jsou větší a celkový úlovek roste. Rostou i výdělky rybářů.


 

Jeremy Collie: „Celkové počty ryb neklesají.“

„Z moře můžeme získat větší úlovky s menší námahou a s menším dopadem na mořský ekosystém, když nejprve polevíme v lovu a necháme rybí populace opět dorůst,“ shrnuje pozitivní zkušenosti spoluautor nové studie Jeremy Collie.


Už dnes můžeme využívat populace mořských ryb tak, že výrazně snížíme riziko globálního kolapsu předvídané Wormem na rok 2048. Na Aljašce a na Novém Zélandu si rybáři uvědomili, že po kolapsu rybích populací je náprava podstatně komplikovanější a začali regulovat rybolov už dnes, kdy je k omezování zdánlivě nic nenutí. Mořské ekosystémy už na to zareagovaly. Původní „sestupný trend“ směřující ke kolapsu byl vystřídán „vzestupným trendem“, kdy celkové počty ryb neklesají. Klíčovým momentem je fakt, že při šetrnějším rybolovu stihnou dospělé ryby dorůst do větších velikostí. Jejich schopnost plodit potomstvo tak prudce roste a populace je pak k následkům rybolovu podstatně odolnější.
Vědcům, zodpovědným úředníkům i rybářům se nabízí nepřeberná škála způsobů, jak dosáhnout kýženého obratu od kolapsu k prosperitě. Někde je zapotřebí lov úplně zastavit, jinde stačí jeho omezení například ve formě loveckých kvót. Významnou roli sehrává zavádění sítí a dalších pomůcek, které dají šanci na únik menším rybám.

 

„Pozitivní zkušenosti z jedné lokality lze přenášet do jiných oblastí jen se značnou dávkou opatrnosti,“ varuje další z autorů převratné studie Beth Fultonová z australské CSIRO. „Neexistuje jediný zázračný recept, který by fungoval všude. Opatření na ochranu mořských ekosystémů před následky nadměrného rybolovu musí zohledňovat místní podmínky a musí být přijatelné pro tamější obyvatelstvo.“

 

Worm a Hilborn se shodují v tom, že populace mořských ryb a dalších intenzivně lovených organismů se i nadále nacházejí ve velmi svízelné situaci.  Zároveň však optimisticky konstatují, že někde už se začalo blýskat na lepší časy.



 

 

Datum: 03.08.2009 13:59
Tisk článku

Související články:

Ryba z největší hloubky     Autor: Josef Pazdera (30.11.2017)
O zlaté rybce     Autor: Josef Pazdera (14.08.2017)
V jižním Peru našli fosilii pravelryby, byla zubatá a nohatá     Autor: Josef Pazdera (14.05.2017)
Největší ryba všech dob     Autor: Vladimír Socha (09.06.2015)
Google Earth špehuje rybáře v Perském zálivu     Autor: Stanislav Mihulka (30.11.2013)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace