Vítr: od zlého pána k dobrému sluhovi (14)  
Mýty a fakta o provozu větrných elektráren.

 


 Větrné elektrárny spotřebují víc energie, než samy vyrobí, tvrdí občas odpůrci větrných elektráren. Nevím, kde jsou ve větrné elektrárně ty spotřebiče. Naprostým bludem je názor, že větrná elektrárna se při startu roztáčí elektromotorem – pravda je, že  to po odbrždění a natočení listů hydraulikou do pracovní polohy obstará velmi rychle, během dvou tří otáček rotoru sám vítr, který roztočí rotor do provozních otáček. Regulaci chodu, včetně startů, ovládá elektronika a jedno olejové čerpadlo pro hydrauliku sloužící k ovládání natáčení listů a brzdu, další motor s příkonem do 10 kW zvládne natáčení gondoly proti větru a kromě ventilátorů pro chlazení oleje při vyšších venkovních teplotách a  napájení měřidel a řídící elektroniky, případně několika zářivek či připojení pro montážní lampy či nářadí a pro vnitřní osvětlení a provoz osobního výtahu elektrárny pro potřebu servisu uvnitř tubusu a gondoly žádné spotřebiče v elektrárně nejsou. Možná ještě zásuvka, aby si mohl údržbář uvařit kávu. Některé elektrárny v zimě spotřebovávají proud k vyhřívání listů proti námraze.

 

 

Zvětšit obrázek
O větrných poměrech na lokalitách větrného parku Kryštofovy Hamry svědčí i tento snímek. Foto B.Koč

 Tato vlastní spotřeba činí podle měření na našem největším větrném parku Kryštofovy Hamry v Krušných horách (21 větrných elektráren Enercon s výkonem po 2 MW) asi 1 % z reálné produkce elektřiny, v zimě při vyhříváním listů při hrozící námraze maximálně 3 %.  Uvedené skutečnosti byly publikovány při evropském workshopu o problematice kooperace větrných elektráren se sítěmi v březnu t. r. v Praze (viz www.ewea.org/index.php?id=1598). Zpráva pochází od provozovatele sítě, k níž jsou Kryštofovy Hamry připojeny (ČEZ Distribuce, a. s.) a její závěr zní: „Roční provoz farmy VTE Kryštofovy Hamry byl z pohledu el. sítě téměř bezproblémový“. Větrná farma Kryštofovy Hamry je a asi ještě dlouho bude největší skupinou větrných elektráren, připojených v jediném bodě k síti, v tomto případě k vedení 110 kV. Instalovaným výkonem představuje v současnosti asi čtvrtinu výkonu všech větrných elektráren v Česku a její negativní, ba až katastrofické vlivy na síť nebyly zaznamenány.

 

 

Zvětšit obrázek
Výroba elektrické energie na „top-ten“ lokalitách s moderními větrnými elektrárnami za rok 2008 a využití jejich instalované kapacity

  Také názor, že větrné elektrárny spotřebují na svou vlastní výrobu a stavbu více energie, než samy za dobu životnosti vyrobí, je naprostý nesmysl – skutečnost je taková, že větrná elektrárna vrátí energii spotřebovanou na vlastní výrobu, včetně základů, za dobu kolem 6 měsíců (přičemž některé studie uvádějí i kratší dobu). Ze zprávy ERÚ o provozu větrných elektráren v ČR v roce 2008 je možné zjistit, kolik GWh výkonu větrné elektrárny dodaly do sítě a jaké bylo využití instalovaných kapacit na moderních strojích s výkony od 1,5 MW (viz tabulku). Větrné elektrárny přitom v loňském roce vyrobily více elektrické energie, než všechny hydroelektrárny, s výjimkou přečerpávacích. 

 

 Bylo by v této souvislosti nanejvýš záslužné zpracování studie porovnávající v našich podmínkách jednotlivé druhy elektráren. Větrná elektrárna totiž nemá důvod, proč by měla být v porovnání s jinými zdroji hýřivější – spíš opak je pravdou. A bylo by možné porovnávat jak hmotnost stavební části (beton, ocel…), tak konstrukční ocel tubusu, materiál křídel, materiál a hmotnost strojovny, to vše v přepočtu na instalovanou jednotku (MW) výkonu, stejně jako potřebu zastavěné plochy. Větrné elektrárny s klasickými zdroji obstojí i při několikanásobném „jištění“ jejich instalovaného výkonu (a počtu) vzhledem k průměrnému 25% využití jejich kapacity podle větrných poměrů. 

Zvětšit obrázek
Trafostanice pro připojení větrných elektráren větrného parku Kryštofovy Hamry na Měděnci v Krušných horách. Foto B. Koč

Větrná elektrárna totiž nepotřebuje  to, co tvoří podstatnou část každé tepelné elektrárny, ať už  spalující (při 35% účinnosti) uhlí, plyn, ropu, nebo využívající jaderné energie, a to celou technologii, která dodává parní turbině každým okamžikem tuny páry, tzn. obří kotle, čerpadla pro oběh vody, věže pro chlazení páry, energeticky náročné zařízení pro odsiřování spalin uhelných elektráren se spotřebou, těžbu a dovozem vápence (pro neutralizaci spalin, a v případě „jádra“ pro neutralizaci kyseliny sírové ze spodních vod po chemické těžbě uranu). Je třeba vidět i  celou těžbu  a logistiku přísunu energetické suroviny či štěpných materiálů a řešení vznikajících produktů spalování, nebo radioaktivních odpadů. To vše představuje stovky elektromotorů, kilometry tlakových potrubí z kvalitních ocelí, několikanásobné jištění klíčových technologických prvků (zejména u jaderných elektráren), miliony kubíků betonu a zpevněných ploch, stovky metrů betonových komunikací i železničních přípojek, obří chladicí věže, čtvereční kilometry ploch. A tím i permanentní částečné energetické „sebepožírání“ systému. K větrné elektrárně místo toho přiteče „hotové“ a přímo použitelné energetické médium – vítr – zcela zdarma, působením přírodních sil a nezbude po něm ani pytlík odpadů. Právě  započtení nezbytně souvisejících a objektivně existujících technologických i finančních vkladů  znamená objektivní komparativní výhodu větrných elektráren. 

 

 A ne všechny náklady, související s provozem klasických elektráren jsou přitom v ceně elektrické energie započítány. Získali snad těžaři uhlí doly za cenu, zahrnující miliony kubíků skrývky nad vrstvami uhlí, stěhování obcí i měst, i proslulého kostela v Mostu? Kdo platí (a ještě desítky let bude platit) každoročně miliardy za asanace „ekologických zátěží“ na desítkách čtverečních kilometrů území s podzemními vodami, vlastně roztoky kyseliny sírové po chemické těžbě, naplánované na celá desetiletí?

 

Datum: 13.08.2009 02:11
Tisk článku

Solární energie - neuveden
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 299 Kč
cena: 257 Kč
Solární energie
neuveden
Související články:

Nová analýza supernov zpochybňuje existenci temné energie     Autor: Stanislav Mihulka (16.09.2017)
Němečtí vědci spustili xenonové umělé Slunce     Autor: Stanislav Mihulka (29.03.2017)
Podvodní balóny     Autor: Martin Tůma (24.11.2015)
Kolik energie se dá vychodit?     Autor: Josef Pazdera (02.10.2014)
Temní chameleoni, hologramy a přízraky     Autor: Stanislav Mihulka (11.09.2014)



Diskuze:

Pro všechny lkající nad dotacemy do alternativních

Petr Balcar,2009-10-02 09:36:47

zdrojů energie:
http://ekonomika.ihned.cz/c1-38496260-diamo-varuje-pred-ekologickou-katastrofou
Pro ty co netuší se Diamo zabývá těžbou a zpracováním uranových rud.
A kdo to platí? Státní rozpočet, tudíž vy/my všichni. Stejně jako ochranu vzdušného prostoru JE radary a stíhačkami, ... toto jsou všechno náklady, které se ČEZu do výroby nepromítají.

Odpovědět

Ovšem kde vzít energii

Jan Fotrik,2009-08-21 22:08:56

když vítr nefouká? To by se asi nikomu nelíbilo, kdyby za bezvětří všechno zhaslo. Takže zálohové zdroje s velmi rychlým náběhem. Kde jsou? A dále. Větrné elektrárny mají velice nestálý výkon, otáčky se mění podle momentálního proudění vzduchu. Aby byly připojitelné k celostátní síti, vyžadují velice výkonné střídače "vyrábějící" stabilní kmitočet 50Hz. A ty budou cenově srovnatelné se samotnými větrníky. Podle mně je celý boom větrníků humbug fungující jen a jen díky dotacím z vlastní kapsy, flexibilní kruhy se na něm určitě obohatí.

Odpovědět

Re: Vibracie

Stanislav Brabec,2009-08-17 19:01:47

Ano, existuje jich mnoho, z tuzemska i zahraničí. Výzkum stále pokračuje. Stačí chvíli hledat. Je více teorií:

Ptáky a netopýry zabíjejí lopatky nejen přímo, ale i nepřímo. Podtlak v okolí lopatky jim může roztrhnout plíce, aniž by došlo ke kontaktu s lopatkou. Křehké plíce netopýrů jsou obzvlášť citlivé.

Hmyz je přitahován teplem gondoly a signalizačními světly, hmyz přitahuje lovící hmyzožravce.

Netopýři se mohou zabít i o stojící lopatky nebo stožár. Může za to jejich zvyk létat v známém terénu po paměti. Takto však hynou netopýři u všech rychle vyrostlých novostaveb.

Elektrárny vydávají svist, který se šíří v blízkém okolí, a infrazvuk, šířící se do vzdálenějšího okolí. Je možné, že tento zvuk některá zvířata mate, jiná zvířata a lidi vyhání z domovů, nebo jim působí psychosomatické obtíže.

O studii vlivu větrných elektráren na půdní živočichy nevím.

Odpovědět

navratnost vs. zivotnost

Aleš Metzmacher,2009-08-14 06:58:21

no navratnost JE je mozna dlouha, ale zase ma zivotnost mnohem vetsi nez VE

Odpovědět

K neuvěření

Martin Vincíbr,2009-08-14 00:54:14

To všechno co nejen dnes o výhodnosti VE autor napsal, bych mu snad i věřil, jen za jedné "malé" podmínky - kdyby energie z VE nebyla dotovaná...

Odpovědět

Podrobnější vysvětlení

Al Al,2009-08-13 14:32:23

Podrobnější vysvětlení viz:
http://proatom.luksoft.cz/view.php?cisloclanku=2008040001

Odpovědět

Polopravda = LEŽ

Al Al,2009-08-13 14:31:26

Manipulativní polopravdy autora Koče mě "nadzvedly".
Tvrzení, že "větrná elektrárna vrátí energii spotřebovanou na vlastní výrobu, včetně základů, za dobu kolem 6 měsíců" ne nejen polopravda, ale úmyslná lež. Záleží totiž, co se do oné energie na výstavbu VE započítá. Pokud je to jen nafta na dovoz větrníku z Německa, pak má "odborník" jistě pravdu. Potíž je však v tom, že do spotřeby energie je třeba zpočíst i tu energii, která "není vidět" - energie na výrobu jeřábu, energie na barvy, ale také energie, která stojí za prací ( a životními náklady) inženýra, projektanta, řidiče. Započíst je třeba také část energie na studium inženýra atd. atd.
Ve výsledku dojde i průměrně intekigentní člověk, že každá koruna nákladů na VE, znamená spotřebu energie.
VE spotřebuje několikanásobek energie, než jí za svoki životnost vyrobí. A to nemluvím o "spotřebě" zničené krajiny, zabitých ptáků a netopýrů, nákladech na zálohy apod.

Jinými slovy, autor nehorázně lže.

Odpovědět


O clanku si muslim sve, nicmene

Ondra Habarcik,2009-08-13 20:21:17

s tim jerabem, studiem inzenyra apod., s tim to uz, dost mirne receno, prehanite zase vy, stejne jako autor vami linkovaneho clanku. Ten dokonce zachazi az do ab-absurdum...

Odpovědět


Re: O clanku si muslim sve, nicmene

Stanislav Brabec,2009-08-13 22:04:11

S jeřábníkem ani konstruktérem to samozřejmě nepřehání.

Jeřáb je zařízení jako každé jiné. Má omezenou trvanlivost, a každý jeho den znamená zcela nevyhnutelné energetické náklady dané podílem jeho pořizovací ceny (= energie do něj vložené) a jeho životnosti, plus jeho provozní náklady, plus náklady na obsluhu, plus poměrný díl nákladů na podporu jeho provozu (úřednice v půjčovně jeřábů, bezpečnostní školení obsluhy atd.).

Konstruktér za svůj život také nenavrhne nekonečně mnoho věcí. Strávil-li na návrhu několik let, musel tu dobu jíst, bydlet, někdo musel udržovat jeho pracoviště funkční. To vše stálo energii. Všechny tyto náklady se podělí počtem vyrobených elektráren, a dostanete poměrnou část nákladů na každou z nich.

To je ekonomika. A ekonomika (bez dotací) zároveň věrně odráží vzácnost jednotlivých statků (ne každý umí navrhnout turbínu) a jejich energetickou náročnost (dovézt velký jeřáb na staveniště jistě vyžaduje nemalé množství energie).

Odpovědět


Jadro a vitr jsou na tom podobne

T Rn,2009-08-14 13:13:54

http://cs.wikipedia.org/wiki/ERoEI

V obou pripadech jde o to, v jakych podminkach se jadro, nebo vitr pouziva.

Autorova uvaha o mnozstvi zeleza je sice usmevna , ale cely cyklus zivotnosti obou technologii uz se srovnavat da.

Odpovědět


Re: Jadro a vitr jsou na tom podobne

Stanislav Brabec,2009-08-15 13:16:02

Moc bych onomu článku na Wikipedii nedůvěřoval. Myslím si, že nejlepším indikátorem ERoEI je cena.

Kdyby bylo opravdu ERoEI solární energie v podmínkách ČR 18, musel by stát 1m² monokrystalického panelu s montáží a nezbytnou podporou (bez dotací) kolem 250 Kč (250kWh max. výroby ročně * 0,60Kč/kWh silové elektřiny * 30 let životnosti / 18 EROEI), polykrystalického pak kolem 80Kč. Vzhledem k tomu, že je jejich cena 40× vyšší, tuším, že to bude jinak. I když započtu možnost, že po skončení zaručené životnosti budou FV panely v provozu ještě dalších 30 let s nižším výkonem, nedostanu se s ERoEI nad 0,8.

Temelín stál 98 miliard Kč. Ročně vyrobí v průměru 11 miliard kWh. Při ceně 0,55Kč/kWh (odečten vklad na účet na likvidaci elektrárny) a několika miliardách za palivo se zaplatí do 20 let. Životnost je 30-60 let (pokud ji politici nezkrátí), ERoEI Temelína tedy může být 1,5-3. U elektráren, u kterých se v polovině praci nerozhodlo o změně technologie, to bude vycházet lépe.

Odpovědět


Lze to vyjádřit jednodušeji

Miroslav Gretschelst,2009-08-16 09:07:00

Za každou korunou nákladů (investičních i provozních) se skrývá určité množství spotřebované energie. I za dotacemi na provoz zařízení se přirozeně skrývá spotřebovaná energie. Proto bychom mohli vyjádřit poměr energie vynaložené a získané. Ale určitě stačí porovnávat peníze vynaložené a získané, přirozeně BEZ DOTACÍ. Pokud budou tyto elektrárny prosperovat bez dotací, z hlediska ekonomického ani z hlediska energetického není třeba se pohoršovat. To pak ať dělají postižení takovou elektrárnou za svou chalupou. Pokud je ale zařízení dotováno, je potřeba na něj hledět jako by existovalo pomocí úplatků, což je zločin. Neboť co je to úplatek? Je to pouhá výhoda pro jednoho na úkor jiného. A to musí platit i pro dotace, neboť je to totéž!

Odpovědět


pokud jsou JE tak vyhodne

Petr Balcar,2009-08-25 16:08:18

proc neruci provozovatele plne za mozne skody zpusobene pri havarii , ale omezene do (tusim) 8miliard korun?
kdyz uz se tak starate o ptactvo, tak hodne ptaku konci na dratech distribuujici elektrinu z centralniho zdroje.
"Životnost je 30-60 let (pokud ji politici nezkrátí)" ... nebo se nevykoti.
JE taky nejede kontinualne, ale pri prostudovani zde publikovane serie clanku o JE se muzete docist o cyklickych odstavkach kvuli vymene paliva. Nemluve o poruchach, ktere byli pricinou mnohaleteho kolaudovani Temelina a jeho nabeh na plny vykon. Stejne tak regulovatelnost vykonu bloku JE je omezena, k vykryvani spicek potrebuji dalsi zdroje, ke spotrebovavani prebytku precerpavaci nadrze.

Odpovědět


to Balcar

Martin Pavlíček,2009-09-07 14:21:57

S tím pokrýváním špiček nebo s přebytkem na tom však budou VE podstatně hůře než JE. Jako doplněk VE smysl mají, ale jako hlavní zdroj el.energie to asi nebude ono, ne?

Odpovědět

Vibracie

Rudo Rudo,2009-08-13 12:19:25

okrem ineho by ma zaujimalo, ci existuju studie, ktore skumaju vibracie veternych elektrarni, a stav "zivocichov" v pode naookolo, resp. posobenie na vtakov, najma na netopierov...

Odpovědět

Nemohu nezareagovat

Antonin Holik,2009-08-13 11:24:40

Vitr vznika mavanim stromu, to vi prece kazde dite. A stromy jsou obnovitelne. Takze asi tak.

Odpovědět

Vítr

Milan Bačík,2009-08-13 11:03:58

Mohu se zeptat proč energie z větru je považována za obnovitelnou, když vítr vzniká v dúsledku rotace země(která se tím pochopitelně zpomaluje) ?

Odpovědět

Obnovitelná energie

Pavel Krůžela,2009-08-13 03:46:31

Dobrý den, můžu se zeptat na finanční stránku větrných elektráren (cena jednotlivých elektráren + cena výkupu elektřiny) a zda existuje nějaká skupina investičních společností, která se zabývá investicemi do obnovitelných zdrojů za účelem samozřejmě pomoci po ekologické stránce při finanční návratnosti?
Děkuji

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace