Transgenní zvířata  
Rozvoj molekulární genetiky v posledních desetiletích umožnil prorazit mezidruhovou bariéru pro využití genů. Výsledkem této snahy jsou transgenní organismy. Jejich tvorbu lze proto chápat jako logické pokračování snah člověka o zefektivnění chovu hospodářských zvířat, které započaly před desítkami tisíc let.

Jaroslav Petr, Výzkumný ústav živočišné výroby, Přátelství 815, Uhříněves, 104 01,  E-mail: petr@vuzv.cz

 Vývoj života na naší planetě trvá zhruba 4 miliardy let. Za tu dobu se pozemské organismy vyvinuly do dnešní pestrosti druhů. Člověk, jehož existence se na této planetě počítá spíše na statisíce než miliony let, asi před deseti tisíci lety zjistil, že mu toto druhové bohatství nevyhovuje. Jeho první pokusy uzpůsobit živé organismy svým potřebám vyústily ve vznik zemědělství. 
 
Snahy změnit živočichy pro potřeby člověka započaly domestikací a pokračovaly šlechtěním nejprve na empirických základech, v posledním století ale i na základě poznatků klasické mendelovské i populační genetiky. V těchto postupech tvořila rámec lidských snah o zdokonalení domácích a hospodářských zvířat dědičná informace daného druhu. 
Pokusy vymanit se z rámce druhu se projevily například využíváním mezidruhových hybridů. U živočichů ale nedosáhli tito mezidruhoví kříženci většího uplatnění, snad s výjimkou mezků a mul.  Zvířata získaná mezidruhovým křížením jsou často neplodná a dědičné vlastnosti  výchozích druhů se v nich kombinují  nevyzpytatelným způsobem. Krachem skončily například snahy zkombinovat pracovní výkonnost a ovladatelnost koně s odolností zeber vůči tropickým parazitům. Vzniklý kříženec označovaný jako zebroid zdědil po koni nízkou odolnost k parazitům a po zebrách nízkou pracovní výkonnost a ovladatelnost.
Rozvoj molekulární genetiky v posledních desetiletích umožnil prorazit mezidruhovou bariéru pro využití genů. Výsledkem této snahy jsou transgenní organismy. Jejich tvorbu lze proto chápat jako logické pokračování snah člověka o zefektivnění chovu hospodářských zvířat, které započaly před desítkami tisíc let.
Buňky transgenních živočichů mají modifikovány dědičnou informaci  metodami, které zajistí u buněk přijetí, zabudování a projev genetických sekvencí z buněk dárcovských organismů. ....



Celý text přednášky Transgenní zvířata je zde ke stažení ve formátu pdf



Text přednášky je doplněn šesti presentacemi ve formátu ppt
tyden1.ppt
tyden2.ppt
tyden3.ppt
tyden4.ppt
tyden5.ppt
tyden6.ppt

Datum: 09.11.2003
Tisk článku

Co pijeme a jíme? - Jermakovová I.V., Kibardin G.M.
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 228 Kč
cena: 200 Kč
Co pijeme a jíme?
Jermakovová I.V., Kibardin G.M.
Související články:

První stabilní polosyntetický organismus     Autor: Josef Pazdera (29.01.2017)
Vyladěním fotosyntézy vědci zvýšili rostlinám výnos o 20 %     Autor: Josef Pazdera (19.11.2016)
Co kdyby celý svět vyslyšel aktivisty a zakázal GMO plodiny     Autor: Josef Pazdera (08.11.2016)
(Eko)logické zemědělství I     Autor: Jan Kašinský (21.03.2016)
Rostliny roubujeme již 3000 let, ale až nyní zjišťujeme, jak jim tím měníme genom     Autor: Josef Pazdera (22.01.2016)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace