Selhání nadějných léčebných buněk  
„Neopouštěj staré věci pro nové,“ radí písnička pánů Svěráka a Uhlíře. Poslechnout by ji měli i biologové vyvíjející nové léčebné postupy. Američtí vědci narazili při pokusech se žhavou novinkou, tzv. indukovanými pluripotentními kmenovými buňkami, na nečekané komplikace. „Staré dobré“ embryonální kmenové buňky, nad nimiž už mnozí lámali hůl, těmito neduhy netrpí.

 

Universální buněčná surovina

Shinya Yamanaka

V roce 2007 vnesl japonský biolog Shinya Yamanaka do lidských kožních buněk čtveřici genů a zajistil tak jejich proměnu na univerzální buněčnou surovinu.  Tyto tzv. indukované pluripotentní kmenové buňky se neomezeně množí a když jim vědci vytvoří v laboratoři vhodné podmínky, promění se na jakýkoli ze zhruba 230 typů buněk tvořících organismus dospělého člověka. Z indukovaných pluripotentních kmenových buněk dokážou vědci vypěstovat například srdeční svalovinu, neurony, krvinky nebo buňky slinivky, jater či oční sítnice. Lékaři doufají, že s pomocí těchto buněk budou léčit následky infarktu, Parkinsonovu chorobu, leukémii, cukrovku, jaterní cirhózu nebo slepotu vyvolanou degenerací sítnice. Odebrali by pacientovi buňky kůže, změnou dědičné informace by z nich vytvořili surovinu indukovaných pluripotentních kmenových buněk a z těch by pak nemocnému napěstovali buňky, které potřebuje pro léčbu. Organismus pacienta by nové buňky nebo z nich vypěstovanou tkáň bez problému přijal. Jeho imunitní systém by ji nevnímal jako cizí. Byly by to pacientovy vlastní buňky „rekvalifikované“ na novou profesi.


 

Zvětšit obrázek
Robert Lanza

Yamanakův objev vítali mnozí jako umíráček embryonálních kmenových buněk. Ty se hodí pro stejné typy léčby, jako indukované pluripotentní kmenové buňky. Jejich tvorba je ale podstatně kontroverznější. Vědci je vytvářejí  z lidského embrya starého zhruba jeden týden. Embryo přitom zanikne. To je nepřijatelné například pro mnohé křesťany nebo buddhisty, kteří vidí v embryu lidskou bytost. Komplikovanější by byla i léčba tkáněmi vytvořenými z embryonálních kmenových buněk. Ty nesou dědičnou informaci lidského zárodku a pacientův imunitní systém by je mohl vnímat jako cizorodé. Pro léčbu konkrétního člověka by bylo nutné najít odpovídající typ embryonálních kmenových buněk. Podobně jako se hledá vhodný orgán pro transplantaci.


Lidské embryonální kmenové buňky byly opakovaně prohlášeny za překonané a zaznívají hlasy, aby se prostředky a výzkumné kapacity soustředily přednostně na indukované pluripotentní kmenové buňky. Biologové to odmítají. Buňky vzniklé z embryí zůstávají stále  „zlatým standardem“, s nímž se všechny ostatní typy „léčebných“ buněk poměřují. Zatím je nic netrumflo. V 90. letech ohlásila belgická bioložka Catherine Verfaillieová, že získala z kostní dřeně buňky, jež se schopností proměny na specializované buňky dospělého těla vyrovnají  buňkám z embryí. Postupem času se ukázalo, že buňky z kostní dřeně se jen velmi špatně množí. Zaostávaly za „zlatým standardem“ i v rejstříku buněčných „profesí“, na něž je lze „přeškolit“. Některé výsledky z laboratoře Catherine Verfaillieové se nikomu dalšímu nepodařilo zopakovat a nad jejich autory se vznáší podezření z vědeckého podvodu.
„Zlatý standard“ má navrch i nad indukovanými pluripotentními kmenovými buňkami, jež  trpí výrazným sklonem k proměně ve zhoubný nádor.  Plná čtvrtina myší, jež nesly tyto buňky v těle, podlehla rakovině.

 

Nové buňky jsou líné a rychle stárnou a hynou
Nejnovější výzkum amerických vědců vedených Robertem Lanzou ze soukromé biotechnologické společnosti Advanced Cell Technology prokázal, že specializované „léčebné“ buňky vypěstované v laboratoři z lidských indukovaných pluripotentních kmenových buněk trpí celou řadou dalších neduhů. Vědci z Lanzova týmu vytvořili v laboratoři buňky jemných cévních kapilár, krvinky a buňky oční sítnice. Jako surovinu použili buď „staré“ lidské embryonální kmenové buňky nebo jejich novou „náhražku“ vytvořenou podle receptury Shinyi Yamanaky.  Proměna „suroviny“ na specializované buňky probíhala stejně bez ohledu na to, jakou výchozí buňky vědci použili. Další osudy buněk se však dramaticky lišily. Buňky vzniklé z indukovaných pluripotentních kmenových buněk masově hynuly. Také rychle stárnuly a ztrácely schopnost se dále množit. I když na buňkách nebyl vidět žádný defekt, množily se jen velmi líně. Výsledky Lanzova týmu zveřejněné ve vědeckém časopise Stem Cells naznačují, že si indukované pluripotentní kmenové buňky nesou pro využití k léčbě obrovský handicap. Lékaři budou pro pacienta potřebovat velké množství dokonale fungujících  buněk. Indukované pluripotentní kmenové buňky se jako surovina pro tyto účely zatím nehodí.


 

Zvětšit obrázek
Catherine Verfaille

„Není to nijak malý rozdíl,“ komentuje v rozhovoru pro časopis Scientific American výsledky studie Robert Lanza. „Jejich aktivita je tisíckrát až pěttisíckrát nižší. Na jedné straně nemáte dost buněk ani na zakrytí hrotu propisovačky, na druhé jich máte plnou zkumavku.“
Společnost Advanced Technology vkládala do indukovaných pluripotentních kmenových buněk velké naděje a v letošním roce hodlala podat žádost americkému Úřadu pro potraviny a léčiva na klinické testy červených krvinek získaných z této buněčné „suroviny“.
„Byli jsme z našeho zjištění zdrcení,“ přiznává Lanza. „V této chvíli se léčba vzdálila o celé roky. Přitom ve sdělovacích prostředcích i mezi odborníky se neustále opakuje, že indukované pluripotentní kmenové buňky se embryonálním kmenovým buňkám ve všem vyrovnají a navíc k jejich tvorbě není potřeba lidské embryo. Všichni jsou z nich nadšení a nikoho nezajímají problémy, jež je provázejí. Tady už nejde o to, že se pár buněk promění na nádorové buňky. Celá populace buněk je špatná.“


Zdá se, že hlavní příčinou potíží je způsob, jakým jsou do buněk vnášeny potřebné geny. Vědci k tomu používají viry upravené metodami genového inženýrství. Pokud se Lanza při přípravě „suroviny“ použití virů vyhnul, byly výsledky o poznání lepší.
„Teď je jasné, že nemůžeme do buňky nacpat geny pomocí virů a myslet si, že to zůstane bez následků,“ říká Lanza.


Přesto biologové nezlomili nad indukovanými pluripotentními kmenovými buňkami hůl. Na podobné „vzlety a pády“ jsou zvyklí.
„S těmi buňkami je řada problémů, ale to neznamená, že nejsou slibné,“ říká odborník na rekonstrukci tkání a orgánů Anthony Atala z Institute for Regenerative Medicine v americkém Salemu. „Ty problémy nejsou neřešitelné.“

 

Datum: 24.02.2010 12:02
Tisk článku

Tajemné pouto mezi člověkem a přírodou - Wohlleben Peter
 
 
cena původní: 369 Kč
cena: 317 Kč
Tajemné pouto mezi člověkem a přírodou
Wohlleben Peter
Související články:

Že by už konečně schůdná léčba cukrovky prvního typu?     Autor: Josef Pazdera (21.01.2019)
Kmenové buňky léčí „chemobrain"     Autor: Josef Pazdera (16.02.2015)
Průlom v pěstování embryí z kmenových buněk     Autor: Stanislav Mihulka (09.04.2014)
Renovací kmenových buněk se podařilo posílit ochablé svaly     Autor: Josef Pazdera (26.02.2014)
Mračna nad Haruko Obokataovou     Autor: Josef Pazdera (19.02.2014)



Diskuze:

kmenové buňky

Jana Č,2011-03-31 10:06:13

Z kmenových buněk pupečníkové krve je také možné vytvořit buňky jater, ledvin, pankreatu, krve, plic, nervové buňky a jiné. Navíc je pupečníková krev jejich etickým a při cca 100 000 porodech ročně v ČR i snadno dostupným zdrojem. Neměl by tedy výzkum kmenových buněk probíhat spíše tímto směrem?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace