Nejhlubší podmořský komín  
Mezinárodní vědecká expedice objevila v Karibiku podmořský průduch, jež je o necelý kilometr hlouběji, než všechny ostatní, které dosud známe.

 

Zvětšit obrázek
Kajmanská hlubokomořská prohlubeň v Karibském moři se vytvořila v kontaktní zóně dvou tektonických desek. Kredit: Mikenorton/Wikipedia

Nejhlubší vulkanicky aktivní podmořský příkop

Kajmanský (nebo též Barlettův) příkop je hlubokomořská prohlubeň v západní části Karibského moře mezi Jamajkou a Kajmanskými ostrovy. Jde o tektonicky aktivní zónu na styku Severoamerické tektonické desky a Karibské desky. Prohlubeň vznikla na zlomu ve kterém se obě desky vůči sobě navzájem podélně pohybují a zároveň pomalu, rychlostí asi 12 mm za rok od sebe vzdalují. Na takto oslabené zóně oceánské kůry se vzhůru z hlubin tlačí horké magma a na povrchu dna se vyváří známé podmořské komíny, ze kterých tryská silně mineralizovaná a přeplyněná přehřátá voda.

Zvětšit obrázek
Výzkumná loď James Cook. Moderní přístroje, 8 vědeckých laboratoří, knihovna, společenská místnost, posilovna, 54 samostatných kajut – nechtěli byste být alespoň na chvíli oceánologem? Kredit: ship-technology.com

 

Plavba (vědeckých) snů

Kajmanský příkop, jenž je nejhlubším vulkanicky aktivním podmořským riftem, se stal cílem výzkumné expedice RR James Cook Voyage 44 (44. plavba lodě Royal Research Ship James Cook), které se účastní 28 vědců ze sedmi zemí. K dispozici mají 89 metrů dlouhou a 18,6 metrů širokou moderní námořní loď, která je schopna 2 měsíce plout na otevřeném moři bez doplňování paliva. Na palubě je osm perfektně vybavených laboratoří a 50 velkých obrazovek zprostředkovává tajemství mořských hlubin, které odhalují průzkumná zařízení a monitorovací systémy.


V technickém „arzenálu“ dominuje Autosub6000 – automatická, torpédo připomínající ponorka, která není v průběhu průzkumné operace připoutána k lodi, dokonce ani dálkově ovládána. Po opuštění lodě je zcela autonomní, poslouchá předem sestavený program. Je 5,5 metrů dlouhá, s průměrem necelý metr a je schopna zkoumat oceán do hloubky až 6 kilometrů.


Do stejné hloubky se dokáže ponořit i HyBIS (Hydraulic Benthic Interactive Sampler) – z lodě ovládaný systém kamer a zařízení pro sběr geologických a biologických vzorků.

 

Zvětšit obrázek
Nejdůležitější přístroje, které plní své úkoly hluboko pod hladinou – 1/ Autosub6000, 2/ HyBIS, 3/ TOBI, 4/ sonda CTD

TOBI (Towed Ocean Bottom Instrument) je zkratka pro monitorovací systém složený z různých senzorů a postranních sonarů. Připevněn na kabelu za lodí plave několik set metrů nad mořským dnem a mapuje ho do vzdálenosti tří kilometrů na obě strany, tedy pás široký 6 kilometrů. Poskytuje mnohem podrobnější záznam, než zařízení upevněné na trupu lodě. Odražené radarové vlny umožňují sestavit přesnou topografii dna a rozlišit sedimenty od pevné skály.


Na měření teploty a salinity v různých hloubkách vědcům slouží sonda CTD (Conductivity-Temperature-Depth probe). Hloubka se kalibruje pomocí měření tlaku a salinitu pomáhá stanovit elektrická vodivost vody.
K těmto podmořským přístrojům je pak nutno přičíst řadu zařízení, jež plní své výzkumné poslání přímo z lodě James Cook.


Rekordní objev

Před necelým týdnem se expedičnímu týmu, díky podmořskému monitorovacímu systému HyBIS, podařilo v hloubce pěti kilometrů (4 960 metrů) odhalit doposud nejhlubší podmořský hydrotermální průduch – „černého kuřáka“. Jeho přítomnost již předem prozrazovaly hnědavé povlaky sloučenin síry pokrývající skály a pak se v zorném poli kamer objevila celá skupinka podmořských komínů.

Krátké video z palubního řídícího centra se záběry na nejhlubší známý podmořský komín:



 

Zvětšit obrázek
Pětice vědců z 28členného týmu - zleva doprava: Paul Tyler, Bramley Murton, Doug Connelly (vedoucí expedice), Kate Stansfield a Jon Copley. Kredit: NOC

„Vidět ten nejhlubší podmořský průduch vynořující se z temnot, vzbuzovalo údiv a respekt. Extrémně přehřátá voda vyvěrala ze dvou, jako jedno podlaží vysokých, tenkých komínů, více než tři míle (4,8 km) pod rozvlněnou hladinou,“ popisuje své pocity vedoucí výzkumného programu expedice, mořský biolog Jon Copley z University v Southamptonu.


„Je to jako putování po povrchu jiného světa. Duhové odstíny minerálů tenkých komínů a fluoreskující modř mikrobiálních povlaků na nich se nepodobaly ničemu, co jsem dosud viděl,“ dodává Bramley Murton, biolog z britského Národního oceánografického centra (NOC).


Zdroj: stránka expedice RR James Cook Voyage 44

Datum: 12.04.2010 14:07
Tisk článku

Související články:

Je na světě mnohem víc ryb, než jsme si mysleli?     Autor: Stanislav Mihulka (11.03.2014)
Kostižerky – tajemné, zvláštní a evolučně úspěšné     Autor: Dagmar Gregorová (03.11.2011)
Teplá a životem překypující minulost Beringova moře     Autor: Dagmar Gregorová (15.12.2010)
Fluoreskujúce SOS morského fytoplanktónu.     Autor: Dagmar Gregorová (01.06.2009)
Nové testy usnadní monitoring sulfonamidů a dalších látek     Autor: Anna Marcinková (12.05.2008)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace