Ozon, led, klima a modely  
Výkonné počítače umožnily vytvářet stále komplexnější matematicko-fyzikální modely. Jsou vynikajícím nástrojem pro výzkum jevů a procesů, jejichž principy dobře chápeme a dovedeme je správně matematicky popsat. Nakolik hodnověrné jsou ale namodelované věštby dlouhodobých klimatických změn? Pokusy o vysvětlení proč mořského ledu v okolí Antarktidy přibývá, vedou k navzájem si odporujícím výsledkům a odhalují, jak některým současným dějům zatím dostatečně nerozumíme. Navzdory tomu věříme předpovědím na sto let dopředu.

 

Zvětšit obrázek
Antarktida - mrazivá domovina největšího ze všech tučňáků - tučňáka císařského.

Mořský led okolo pólů má své poslání – na jedné straně odráží teplo slunečního záření, což ale v průběhu polární noci, když je ho nejvíce, není podstatná role. Důležité v kruté zimě je, že izoluje hladinu vody před silnými větry a únikem tepla. Zejména okolo Antarktidy. Tím pomáhá podmořským organismům přežít. Výjimečné vlastnosti ledu, který má menší hustotu než jeho kapalné skupenství, nejednou zachránily pozemský život. Čím je zima větší, tím je ochranného mořského ledu více. Když u nás vrcholí léto, nad nejjižnějším kontinentem panuje pochmurná tma a okolo něho se rozprostírá bílá ledová pláň o celkové rozloze téměř dvou Evrop. Naše pozornost se ale soustřeďuje na sever, na arktický mořský led. Jeho změny, hlavně letní minima, slouží jako jeden z nejdůležitějších důkazů globálního oteplování. Jenže těm, kterým arktické extrémy pomáhají udržovat paniku, nehraje do karet opačný trend na jihu, kde sice pomalu, ale vytrvale rozloha mořského ledu narůstá.

 

Když otevřete stránky amerického Národního centra údajů o sněhu a ledu (National Snow and Ice Data Center), které patří Coloradské universitě, najdete přemíru informací o arktickém mořském ledu, zejména o jeho zářijové minimální hodnotě. Méně se dovíte o jeho březnovém maximálním rozsahu a když se budete pídit po nějakých údajích o mořském ledu v Antarktidě, čeká vás složitější úkol. Mezi letošními mediálními správami najdete dva články, které upozorňují, že koncem tohoto léta dosáhl mořský led okolo severního pólu třetí nejnižší hodnotu v celé historii měření. Ale zkuste najít co jenom řádek o tom, že v té době byl na jihu antarktický mořský led na svém historickém maximu. Některé nepohodlné informace se jednoduše nemedializují.

 

Následující mapy zobrazují letošní maxima a minima v rozloze mořského ledu a situaci v nejkatastrofálnějším roce v celém průběhu 30letého měření – v roce 2007. Fialová křivka představuje průměr z prvních 20 let (1980 – 2000), který se zvolil za porovnávací etalon. Nemá smysl uvažovat, jestli představuje „normál“, nebo ne. Nic jiného k dispozici nemáme, údaje začaly dodávat až družice. V dolní části každého obrázku je uvedena rozloha v km2. Pomáhá vytvořit si představu, jak velké jsou změny v průběhu každého roku.

Kredit: National Snow and Ice Data Center Kredit: National Snow and Ice Data Center


Z výpočtu a porovnání ročních průměrů vychází, že rozsah antarktického ledu se pomalu, ale vytrvale zvětšuje rychlostí asi procento, neboli 100 tisíc km2 za jedno desetiletí. Není to moc, ale je to natolik statisticky významné, že se to ani v atmosféře paniky z globálního oteplování nedá přehlédnout a mlčky přejít bez snahy o vysvětlení. Nejlépe takové, jež povede k závěru, že jde o fenomén dočasný a v roce 2100, v tom vzdáleném téměřkoncisvěta, ke kterému se vážou všechny „správné“ klimatické modely, bude i v Antarktidě podstatně méně ledu, než je dnes. Na tomto se shodnou i dvě studie, které si jinak výrazně protiřečí. Jedna za příčinu nárůstu antarktického ledu viní ozonovou díru, druhá to popírá.

 

Přesně před rokem a půl v časopisu Geophysical Research Letters vědci z Britského antarktického průzkumu (British Antarctic Survey - BAS), ve spolupráci s kolegy z NASA uveřejnili článek, z něhož vyplývá, že za jižní neposlušnou anomálii může další strašidelný, lidmi zapříčiněný fenomén - ozonová díra. 
Šéf výzkumného týmu, John Turner z BAS, tenkrát prohlásil: „Naše výsledky poukazují na složitost klimatických změn na celé Zemi. Zatímco důkazů o snižování rozsahu arktického ledu působením lidské činnosti přibývá, v Antarktidě vliv lidí projevující se existencí ozonové díry má efekt opačný a vede k zvýšení množství ledu. I když ozonová díra brzdí vliv skleníkových plynů, tento jev dlouho nepotrvá, protože předpokládáme, že do konce 21. století ozonová díra zanikne. V té době pravděpodobně bude již o třetinu antarktického ledu méně, než je dnes.“

Zvětšit obrázek
Velkost ozonové díry nad Antarktidou je každým rokem jiná, ale několikaletý trend naznačuje, že se pomalu zmenšuje. Na grafech je jasně patrný srpnový prudký nárůst její rozlohy, zářijové maximum a pak postupné uzavírání. Koncem listopadu, začátkem prosince ozonová díra vymizí. Polární noc přináší tmu i nárůst koncentrace stratosférického ozonu. Kredit: NOAA, KMNI, ESA

 

Pro lepší pochopení závěrů britských vědců pár slov o ozonové díře. V polárních oblastech v průběhu polárního jara (na jihu v srpnu - září) dochází v troposféře, zejména ve výšce okolo 20 km, k výraznému úbytku ozonu tím, že se jeho molekuly rozpadají. Nejde tedy o jev trvalý, ale asi 4měsíční, objevující se každý rok. Souvisí nejen s jarním „návratem“ slunce, kterého UV záření spouští chemické reakce do nichž se intenzivně zapojují halogeny z chlor-fluorovaných uhlovodíků (freonů), ale také s cyklonálním prouděním vzdušných mas v polárních oblastech. Nad tou severní jarní pokles ozonu není tak dramatický, protože vliv kontinentů velký vír narušuje. Nad jižním pólem jde o jev výrazný v důsledku dlouhotrvající stabilní cyklóny, která je nejsilnější v průběhu polární noci. Když se tedy mluví o ozonové díře, myslí se sezónní pokles ozonu nad Antarktidou a rozloha oblasti, ve které hodnota padne pod stanovenou kritickou mez. Videa v závěru článku jsou názornou ilustrací.


John Turner na základě družicových snímků, ale zejména modelů tvrdí, že sluncem a freony oslabovaná ozonová vrstva přispívá k intenzitě jižní cyklóny a zesiluje mrazivé větry zejména v oblasti Rossova a Amundsenova moře. To vede k zvýšenému vymrzání ledu z mořské hladiny. Vír zároveň nasává „teplejší“ vzduch od Jižní Ameriky, což vysvětluje lokální oteplení a úbytek ledu v oblasti Antarktického poloostrova tvořícího dlouhý výběžek na západním pobřeží.

Zvětšit obrázek
Nad póly se zejména v průběhu polární zimy vytváří obrovská cyklóna. Na severu jí narušuje vliv blízkých velkých kontinentů, nad jižní Antarktidou je mnohem výraznější. Když na jaře začne svítit slunce, cyklóna spolu s freony umožňuje vytvoření výrazné ozonové díry. Někteří vědci jsou přesvědčeni, že ta zpětně zesiluje proudění vzdušných mas a způsobuje, že v okolí Antarktidy je chladněji, než by odpovídalo globálnímu oteplování. Kredit: Columbia University

 

I když se to na první pohled může jevit logické a výsledky modelování byly loni mediálně interpretované jako jednoznačné vysvětlení záhady nárůstu antarktického mořského ledu, ve skutečnosti nejde o žádné „heuréka“. Jedna z mnohých otázek například zní: Jak teorie vysvětluje situaci v průběhu většiny měsíců, kdy ozonová díra mizí? Navíc je v polární zimě nad pólem více ozonu, než nad trvale ozařovanými tropickými a subtropickými oblastmi. Sporný je i letošní rok, kdy bylo ledu více, než kdykoli předtím a ozonová díra byla také méně děravá, než po uplynulá antarktická jara. 

 

Turner svou teorii prezentoval i na velké konferenci, jež se začátkem června konala v Oslo k loňskému Mezinárodnímu polárnímu roku. Odpovědí na jeho tvrzení je článek, který se nedávno objevil v Geophysical Research Letters. Kanadští autoři M. Sigmond z Katedry fyziky University v Torontu a J. C. Fyfe z Centra pro modelování a analýzu klimatu se hned v nadpisu své práce ptají: Přispěla ozonová díra k nárůstu rozlohy antarktického mořského ledu?

 

Již to naznačuje, že s Turnerem nesouhlasí. Alespoň co se příčin antarktické anomálie týče. Jejich model, simulující měsíc po měsíci nárůst, nebo rozpouštění mořského ledu podle reálně naměřených koncentrací ozonu je dovedl k závěru: „Výsledky našeho modelu zřetelně dokládají, že vysvětlení pozorovaného nárůstu rozlohy antarktického mořského ledu se musí opírat o procesy, které nejsou spjaté s degradací stratosférického ozonu.“

Zvětšit obrázek
Atmosférické proudění se v jižní cyklóně stáčí ve směru hodinových ručiček. Podle Johna Turnera studené povrchové větry zesílené ozonovou dírou způsobují, že je ledu zejména v oblasti Rossova moře stále více. Teplý vzduch proudící z Jižní Ameriky je příčinou opačného trendu severozápadně od Antarktického poloostrova. Kredit: J. Turner/AGU

 

Ještě před tímto příspěvkem k polemice svůj trumf vytáhli i Američané. Před dvěma měsíci odborný časopis Proceedings of the National Academy of Science uveřejnil výsledky modelování dvojice vědců z Georgia Institute of Technology. Jejich počítačové hrátky prokázaly již dávno vyslovenou teorii, že oteplování způsobuje zvýšený výpar a to pak vede k intenzivnějšímu sněžení v oblasti Antarktidy. Sníh a led brání úniku tepla z oceánu do atmosféry. Ale jde – jak jinak – jen o jev dočasný a trend se zanedlouho změní na zcela opačný a do roku 2100... dál to již znáte. Faktem je, že jestli se nenápadně neblíží velké zalednění, pak se i pomalý nárůst antarktického mořského ledu musí někdy zastavit. „Ale my jsme to přece předpovídali,“ zazní unisono. Jestli koncem století bude hladina moře okolo jižního kontinentu o třetinu ledového krunýře chudobnější, to se my už nedovíme. 

 

Vědecké výsledky mají být verifikovatelné. I zmíněné modely vedoucí k zcela odlišným závěrům jsou téměř jistě po matematické stránce a asi i z hlediska vyselektovaných fyzikálních faktorů správné. To ale – naštěstí – vůbec neznamená, že odpovídají realitě a jsou spolehlivou prognózou vývoje klimatu na téměř sto let dopředu. Jenže je to vskutku jejich hlavní účel? 

 


Video: Rok 2009 a časový vývoj ozonové vrstvy a příslušná změna UV indexu na povrchu Země. Množství ozonu se měří v Dobsonových jednotkách – DU. Jde o přepočet vyjadřující, jakou vrstvu by tvořil veškerý atmosférický ozon při teplotě 0oC a tlaku 760 torrů. 100 DU znamená vrstvu 1 mm. Hodnota pod 220 DU se považuje za ozonovou díru. Okolo rovníku je průměr asi 260 DU. UV index při hodnotě 0 znamená žádné ozáření, desítka odpovídá slunečnímu letnímu poledni v našich končinách.


 


Video: Rok 2009 – cirkumpolární proudění ve stratosféře a vznik ozonové díry, která dosahuje tloušťku asi 50 km. Jde o velmi zrychlenou projekci. Na závěr je porovnání maximální rozlohy v letech 2005 až 2009. Letošní maximum bylo ještě menší.


 

Zdroje: British Antarctic Survey, PNAS, Georgia Institute of Technology, Centre for Atmospheric Science, University of Cambridge

Datum: 22.10.2010 18:27
Tisk článku

Zničí nás klima, nebo boj s klimatem? - Klaus Václav
 
 
cena původní: 99 Kč
cena: 84 Kč
Zničí nás klima, nebo boj s klimatem?
Klaus Václav
Související články:

Grónsko přišlo o 11 miliard tun ledu? No a?     Autor: Vítězslav Kremlík (06.08.2019)
Několik poznámek k další reinkarnaci „hokejkového grafu“     Autor: Vítězslav Kremlík (31.07.2019)
Vedro v Paříži: Srovnání 1947 a 2019     Autor: Vítězslav Kremlík (29.07.2019)
Rostoucí (nebo klesající) oblačnost je důsledek (nebo příčina) oteplení     Autor: Vítězslav Kremlík (19.07.2019)
Klíčový ledovec Grónska a severní polokoule roste     Autor: Josef Pazdera (27.03.2019)



Diskuze:

cyklóna II

Karel Kott,2010-11-08 17:37:03

Dík za tip na zajímavou knihu a naposledy k "cyklóně": Klíčem k pochopení je věta "Although the Antarctic ice sheets are crowned by constant high pressure, they are surrounded by a region of low pressure" (str. 38). To v žádném případě neznamená "cyklonu nad póly", nýbrž pás nižšího tlaku obepínající dokola polární oblast tlaku vysokého, jak naznačuje obrázek u vašeho článku i samotná kniha Davida McGonigala.

Odpovědět

ještě cyklóna

Karel Kott,2010-11-05 14:35:24

Děkuji za odkaz na pěknou knihu. Ještě se k ní vrátím v dalším vstupu.

Teorie o klesání atmosférického tlaku s teplotou by byla docela slušným průlomem do fyziky atmosféry, pokud by se potvrdila. Jenomže nepotvrdí. Chladnější vzduch je prostě těžší a hustší nežli vzduch teplejší. Na tom je založené veškeré fungování Asijského monzunu, kdy pro ilustraci jeho zimní, tedy suchá fáze, funguje tak, že prochlazený kontinentální vzduch nad Ázií vytváří anticyklonu a rozlévá se směrem k okrajům kontinentu a nad okolní moře a oceány (čímž zablokuje přístup vlhkým vzduchovým masám opačným směrem). Proto v monzunových oblastem v létě prší a v zimě ne. Na stejném principu funguje nárůst tlaku po přechodu studené fronty atd. atd.

Odpovědět

Teploty oceánů a u Anatarktidy

Adolf Balík,2010-10-28 21:38:01

Alarmisté proti rostoucímu zalednění Jižního oceánu propagandisticky vytáhli skoro jako do boje proti skeptické tezi o nízké klimatické citlivosti. Tvrdí, že jeho vzrůstající zalednění u Antarktidy není vůbec příznakem ochlazení tamního oceánu, který se naopak otepluje strašnou rychlostí. Zatímco prý teplota globálního oceánu od roku 1955 klesá o 0,1 C za desetiletí, teplota Jižního oceánu padá o 0,17 C za dekádu. (Jelikož do spuštění Aqua satelitů a systému ARGO bójí byly teploty moře více produktem modelů než měření, tak si mohou povídat téměř co chtějí.) Rostoucím antarktickým ledem se prý proto nemáme nechat zmást. Voda je pod ledem pořád teplejší a ten led je pořád teplejší.

Teplota povrchu moří při tom v posledních týdnech podle Aqua satelitů úplně šíleně padá.

http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&start=5830&page=195&tid=1322#pid63283

Odpovědět

Cyklóna

Karel Kott,2010-10-27 15:01:56

Z podstaty věci bych nad polárními oblastmi najmě v období polární noci očekával spíš oblast vysokého tlaku, tedy anticyklónu. Vortex je prostě vír, ale cyklona je v meteorologické terminologii vyhrazen víru s nejnižším atmosférickým tlakem ve svém středu, což by bylo v ve výše uvedeném případě poněkud "unphysical"

Odpovědět


Proč?

Adolf Balík,2010-10-28 00:15:59

Proč? Vzduch tam chladne, tudíž klesá i jeho tlaková energie. Níži bych tam tedy čekal.

Odpovědět


Dagmar Gregorova,2010-10-28 07:43:08

Zkuste se přes Google dopracovat k úryvkům z knížky: Antarctica: Secrets of the Southern Continent - okolo str. 60.
Do vyhledávače zadejte treba:
cyclone over antarctica air pressure
a mělo by se to objevit někde mezi prvními odkazy.

Odpovědět

Zastánci AGW vrací úder :-)

Pochybující Nedouk,2010-10-26 06:49:48

Přeji hezký den,

před nějakou dobou se v diskusi na Oslu objevila nabídka, aby někdo ze zastánců teorie AGW napsal na Osla článek, ve kterém by argumentačně oponoval obeceně klimaskeptickému duchu, který na Oslu panuje. Nikdo ze zastánců AGW se k tomu bohužel neodhodlal. Nabízím vám proto "virtuálního protivníka" - http://www.skepticalscience.com/ .

Na těchto stránkách jsou mimo jiné uvedeny důležité argumenty klimaskeptiků a zastánci AGW je zde vyvrací. Přjde mi, že stojí za to si jejich argumenty přečíst a popřemýšlet o nich.
Kdo bude chtít, může je začít rozporovat zde (popřípadě je rozebrat formou článku) :-).

Pohled z jiného břehu přináší níže uvedené stránky:
http://climaterealists.com/index.php

S přáním hezkého dne

Pochybující Nedouk

Odpovědět

Simulace v meteorologii

Tomáš Bartoň,2010-10-24 11:07:11

a kosmologii - to jsou dva obory kde se to modely jen hemží, ale současně jejich věrohodnost je v horizontu přesahujícím běžnou lidskou empirii veškerá žádná. Je trochu smutné vyhazovat tolik peněz za něco, co smete ze stolu další měření či objev, o kterém dosavadní modely neměly ani tušení...

Odpovědět


Karel Š,2010-10-24 17:58:04

Bez simulací v meteorologii bychom neměli předpověď počasí. A co se téhle týká, myslím že o její užitečnosti pochybuje málokdo. Navíc za poslední léta spolehlivost těchto předpovědí významně vzrostla.
A nejvíc peněz se beztoho vynakládá na měření, tedy pořizování podkladů k výzkumu na kterých teprve můžeme ty modely testovat. A těch škoda podle mě není.

Odpovědět


Užitečnost modelů

Adolf Balík,2010-10-25 17:25:18

Základní poučkou u modelů je:
Modely jsou od toho, aby se používaly, ne aby se jim věřilo.

Modely v těch vědách plných neznáma, se velice užitečně používají např. pro formulaci a následné testování hypotéze. K falsifikaci a modifikaci hypotéz. Vyvrácení takové hypotézy je pak vlastně obrovským úspěchem modelu. Viz např. letošní vyvrácení modelu Slunce ("přetrhl" se nám sluneční "dopravníkový pás") a jeho modifikace tím samým Hathwayem, co jej udělal. - Referoval o tomm i Osel (také paní Gregorová).

Takový model je hezky Popperovsky formulován jako testovatelná hypotéza, aby šel testovat na datech. Její test je pak jeho úspěchem, ať je jeho výsledek jakýkoliv.

Průšvih, když se do modelů zapisují články víry a písma svatá. Proslulý je např. Trenbethův e-mail z ClimateGate, kde si Trenberth stěžuje, že se v 21. století neotepluje podle modelů, a to že je parodie. Nebo když Trenberth tvrdí, že data musí být tedy, špatně.

Kdyby se stejně zachovali astronomové, tak by vymysleli nějakou hokejkovou interpretaci dat o Slunci, aby zachovali starý model Slunce. Také by vymysleli jinou hokejku, aby se jim nezrychlovala expanze vesmíru, ke které nemělo podle starého modelu docházet, místo aby začaly vymýšlet modelové konstrukty typu temná hmota.

Odpovědět

Klimatologie

Zarathushtra Spitama,2010-10-23 02:51:46

Osel je jeden z lepsich ceskych ezinu, diky za pocteni
nejslabsi mi prijdou clanky o klimatu (Kremlik & spol.) a GM obilninach
nedal by se zlanarit k napsani clanku nekdo se vzdelanim v dane oblasti?

Odpovědět


Zajímavý dotaz

Josef Pazdera,2010-10-23 08:36:05

Články o gm obilninách má na Oslovi více autorů. Namátkou: Zdeněk Opatrný, Petr Havel, Stanislav Mihulka, Ota Beran, Pavel Houser, Anna Marcinková, Josef Pazdera, Jiří Mach. Na počet článků věnovaných gm obilninám jich má nejvíce pan Jaroslav Petr. Mezi autory jsou profesoři universit a výzkumníci otitulovaní zepředu i zezadu. Na Oslovi si ale na tituly nehrajeme a tak Vám mohlo uniknout, že mezi autory jsou i osoby s nejvyššími tituly, které lze ve vědě dosáhnout. Napsat do odborné diskuse, že se mi něco líbí nebo nelíbí, není hodno ani proroka a zakladatele církve. Pokud skutečně jste tím, za koho se zde vydáváte, potom je Vaším otcem zeman Pourušáspa z rodu Haéčataspa, z kmene Spitama, jehož matkou byla Dughdóvá, vnučka sedláka Zóiše. Podle teologů a Bible byste měl dokázat vrhat růženec z něhož šlehá plamen a odpůrce spálí na popel. Krutá vyhlídka pro zdejší autory, zvláště pana Kremlíka, který svou duši upsal vyvracení oteplovacích mýtů.

Odpovědět


Politick korektní vzdělání?

Adolf Balík,2010-10-23 09:37:37

„Vzděláním v oboru“ by asi mělo být teologické vysvěcení na Zeleného guru, který má glejt na politicky korektní výklad Svátosti environmentální? Líčení názorů odpůrců politické korektnosti a politicky dané vědy v Gorově smyslu by mělo mít pouze formu útoků na čerta na zdi malovaného předpisově odpudivým způsobem?

Odpovědět

Pielke napsal k modelům

Adolf Balík,2010-10-22 19:47:43

http://pielkeclimatesci.wordpress.com/2010/10/11/when-is-a-model-a-good-model/

Kdy je model dobrým modelem?

Čtu knihu The Grand Design od Stephena Hawkinga a Leonarda Mlodinowa. Ačkoliv kniha obsahuje nematematickou diskusi kvantové fyziky a obecné relativity, mimo jiná témata je zde na straně 51 i zhuštěný souhrn toho, co je to „dobrý model“.

Píší

Model je dobrým modelem pokud:

1. Je elegantní
2. Obsahuje málo volitelných nebo nastavitelných prvků
3. Souhlasí s existujícími pozorováními a vysvětluje je
4. Vytváří podrobné predikce budoucích pozorování, které mohou tento model vyvrátit či falsifikovat, pokud k nim nedojde.

Podíváme-li se na mnoho časových dekád pokrývající modely globálního klimatu, je jasné, že při plnění požadavků na „dobrý model“ pohořely. Jak např. v roce 2007 upřímně shrnul Kevin Trenberth (autor IPCC WG1). (Zvýraznění přidáno.)

„… neexistuje vlastně vůbec žádná predikce od IPCC. A nikdy neexistovala. IPCC místo toho servírují ‚co kdyby‘ projekce budoucího klimatu, které odpovídají určitým emisním scénářům. Ty obsahují mnoho předpokladů, které do těchto emisních scénářů vstupují. Jsou určeny k tomu, aby referovaly o určitém rozsahu možných vnitřně konzistentních ‚nitích příběhu‘, které tak rozhodujícím funcionářům poskytnou informace o tom, která z cest by mohla být více žádoucí. Ale mnoho věcí vůbec neuvažují, jako je např. zotavení ozónové vrstvy nebo pozorované trendy účinků působících faktorů. Toto se neodhaduje ani pravděpodobnostně jako pravděpodobnosti různých emisních scénářů a neexistují k tomu žádné nejlepší odhady. I kdyby byly, projekce jsou založeny na výsledcích modelů, které poskytují rozdíly mezi budoucím klimatem a tím, co je dnes. Žádný z modelů používaných IPCC nebyl parametrizován podle pozorovaného stavu a žádný z klimatických stavů v modelech neodpovídá ani vzdáleně v současnosti pozorovanému klimatu. Zvláště v žádném z IPCC modelů nemá stav oceánů, mořského ledu a půdní vlhkosti žádný vztah k pozorovanému stavu v kterékoliv době nedávné minulosti. Není v tom ani průběh El Niño ani Pacifická dekadická oscilace, která by reprodukovala nedávnou minulost; ovšem tyto jsou kriticky důležité pro modely variability, která ovlivňuje země pacifického pobřeží i dále. Atlantická multidekadická oscilace, která může záviset na termohalinní cirkulaci a tudíž oceánských proudech v Atlantiku, není nastavena tak, aby souhlasila se současným stavem, ovšem toto je kriticky důležitá složka pro atlantické hurikány a nepochybně ovlivňuje předpověď pro příští desetiletí od Brazílie po Evropu. Navíc se počáteční stav klimatu v několika z modelů možná kvůli modelovým chybám významně liší od skutečného klimatu. Tvrdím, že regionální klimatické změny není možné řádně zpracovat, leda by se do modelů naparametrizovaly.

Současná metoda projekcí v určité míře funguje, je tomu tak, protože využívá rozdílů mezi jedním a druhým časovým obdobím, a převažující vychýlení modelu a systematické chyby jsou tak vzájemně odečteny. Předpokládá to linearitu. Funguje to tak u globálně zapříčiněné proměnlivosti, ale u mnoha aspektů klimatu to fungovat nemůže, zvláště u těch, které jsou spojeny s hydrologickým cyklem. Např. je-li v současném stavu nějaké sucho, je nepravděpodobné, že by se to změnilo na ještě sušší, ale nerealistické modely stavu a modelová vychýlení snadno mohou takováto omezení překročit a provést projekci ještě sušších podmínek. Ovšemže lze klimatický model naparametrizovat, ale vychýlené modely se okamžitě posunou zpět ke klimatickému modelu a předpovídané trendy tak budou špatně. Problém překonání těchto nedostatků a schopnost poradit si s parametrizací klimatických modelů tudíž neznamená jen získat dostatečně spolehlivá pozorování všech aspektů klimatického systému, ale také překonání výchylek modelů. Takže tohle je velká výzva.“

Zřejmou odpovědí na otázky položené ohledně „dobrého modelu“ v knize Hawkinga a Mlodinowa z roku 2010 je, že modely použité ve zprávě IPCC z roku 2007 nejsou „dobrými modely“, jelikož propadly ve všech čtyřech požadavcích.

Tato selhání neznamenají, že bychom si neměli dělat starosti s dalším lidmi způsobeným uvolňováním skleníkových plynů (nebo jiných lidských či přírodních klimatických činitelů), ale mělo by to přimět tvůrce politik a investory výzkumníků tvořících klimatické modely, aby si uvědomili, že ohledně vědecké rigoróznosti modelů IPCC podlehli přehnané reklamě. Financování modelových predikcí desítky let dopředu pomocí těchto nástrojů není dobrý způsob utracení těchto peněz.

Odpovědět

Co fakt hýbe ledem na planetě

Adolf Balík,2010-10-22 19:40:24

Na diskusi Kosmoklubu do vlákna Slunce a klima jsem dal český překlad informace o ruské studii arktického ledu a jeho předpověď na základě empirických datových modelů - nikoliv fantasmagorických modelací – a informaci o posledním vývoji tepelného obsahu oceánů se sledováním jeho regionálních změn – tedy i jižního oceánu – a sledováním slábnutí AMOC, takže oteplování, které bylo hlavně záležitostí severního Atlantiku, máme zřejmě za sebou.
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&start=5826&page=195&tid=1322#pid63144

Pohled přes tepelný obsah oceánů je zajímavější než koukat skrz alarmisty zbožňovanou ozónovou díru.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace