Holubi nacházejí cestu domů pravou nosní dírkou  
Jako špatný vtip zní závěr výzkumu italsko německého týmu: Holub se bez levé nosní dírky obejde docela dobře, ale s ucpanou pravou dírkou se z něj stává pomatenec.

 

To, jak holubi bezpečně najdou cestu domů, fascinuje lidstvo již celá staletí. V minulosti jsme je pro jejich schopnost vracet se do hnízda využívali jako „pošťáky“. Nyní to pavažujeme za ("náš":)sport a snažíme se je v tom ještě vylepšit.  Přesto, že se otázce ptačí navigace věnuje celá řada vědeckých týmů, na otázku podle čeho se orientují v prostředí ve kterém nikdy nebyli, uspokojivou odpověď zatím nikdo nedal. A tak šlechtíme a v podstatě ani nevíme na co.
Za odbornici na navigaci opeřenců se považuje Italka Anna Gagliardová z University v Trentu. Rukama jí prošlo již hodně ptáků. Některé oslepila, jiným přestříhala čichový nerv, desítky jich připravila o nerv trojklaný. Další řezala do hlav, aniž by jim cokoli přerušila, jen proto, aby měla kontrolu stejného chirurgického trauma. Takto upravené holuby pak rozvážela po okolí a sledovala, zda se jí budou vracet. Cílem přetínání nervových drah byla snaha najít v zobáku sídlo orientačního smyslového orgánu. Ptačí kompas nenašla a tak se zájem vědkyně přesunul od zobáku směrem kaudálním - na mozek hledá sídlo navigace v hipokampu. 

Zvětšit obrázek
Čich hraje v orientaci holubů významnou úlohu.

Gagliardové od členů ochranářských spolků hrozí lynčování a tak od dřívějších praktik při nichž zbavovala své miláčky části jejich mozků, upouští. Řeší to výběrem jedinců, kteří mají příslušnou neuronální oblast zakrnělou. K tomu, aby zjistila jak je hipokampus pro ptáky důležitý, to stačí a tak nedávno publikovala, že jak holubi s velkým tak malým hipokampem, jsou schopni cestu domů najít, jen to každý z nich dělá poněkud jinak. Ti s vyvinutým hipokampem mají „mapu“ v níž mají vtištěny orientační body z míst kudy již letěli, poněkud lépe dostupnou. S pomocí této mapy se domů spolehlivě dostanou i bez toho, aby jim jako kompas muselo svítit sluníčko. Holubi s nevyvinutým hipokampem svou mapu s orientačními body bez asistence slunce využít nedovedou.

 

 

Zvětšit obrázek
Holubi s ucpanou pravou nosní dírkou našli cestu domů mnohem spolehlivěji (vlevo). Svůj let nepřerušovali tak často. Přerušení letu je zvýrazněno barevnou tečkou. Bílý trojúhelník je místem vypuštění holuba, bílý kroužek označuje domov. (Kredit: Journal of Exp. Biology)

Svými nejnovějšími pokusy se Gagliardová tak trochu vrací ke svým začátkům vědecké kariery, kterou si vydobyla přeřezáváním holubích nervů mezi zobákem a mozkem a následným zjišťováním, jak to ptákům neprospívá. Tentokrát s ornitology z Pisy a Max Planck Institutu v Německu také prověřuje jak je čich pro ptáky důležitý. Vlastně si tím potvrzuje své dřívější závěry, že čich hraje v navigaci holubů nezastupitelnou roli. Spolu se svými spolupracovníky si myslí, že přišli i na to, jak se ptákům v hlavě jejich čichová mapa tvoří.  Vytváří se jim v době, kdy dřepí doma v holubníku. Prý se tak děje pouhou bezděčnou registrací závanu větrů a vnímáním pachů jaké přináší. Samozřejmě, že taková mapa je velmi hrubá a nepřesná, ale má stačit k tomu, aby podala informace o základních směrech a ptáka dovedla do míst, kde již létal a kde začne krajinu poznávat. Tam pak hrubou navigaci přepne do jemnějšího módu – orientace podle důvěrně známých bodů v krajině. Tato myšlenka není převratná, byla v literatuře popsána zhruba před rokem. Může na ní něco být, podporují ji svými zkušenostmi holubáři. Šampioni, kteří se jim vracejí domů jako první, pochází většinou z chovů vzdušných s přísunem čerstvého vzduchu ze všech směrů.


Vypouštění holubů s ucpaným nosem přineslo určitou senzaci - obě nozdry nehrají u ptáků rovnocennou úlohu. Zatím co v humánní medicíně kolují vtipy o odbornících na levou a pravou nosní dírku, u veterinárních otolaryngologů by taková specializace opodstatnění měla. Ptačí „nos“ je totiž poněkud zvláštní orgán. Aby se holub dostal ve zdraví domů, je pro něj pravá nosní dírka (a příslušná část hipokampu) mnohem důležitější. Gagliardová si to ověřila když své holuby brala na noční výlety z rodné Pisy do Cigoli. Ze zhruba  čtyřicet kilometrů vzdáleného místa je vypouštěla s ucpanými nosními dírkami. Jednou levými, jindy strčila gumové zátky do otvorů na pravé straně ptačích zobáků. Své svěřence na cestu do světa neznámým terénem vybavovala batůžky, přibalila jim do nich GPS. Touto kombinací špuntů se satelitní navigací se jí podařilo prokázat, že levičáci jsou zmatení. Ne, že by domů netrefili, ale orientovat se podle levé nosní dírky znamená pro ně vracet se z nesprávných směrů a potřebu častých zastávek. Pravičáci ví mnohem bezpečněji, kde je doma a správným směrem se vydávají bez zbytečných tanečků. 

 

Závěr
Ačkoliv některé dírky vypadají na první pohled úplně stejně, může mezi nimi být podstatný fyziologický rozdíl.

 

Pramen: Gagliardo, A., Filannino, C., Ioalè, P., Pecchia, T., Wikelski, M. and Vallortigara, G. (2011). Olfactory lateralization in homing pigeons: a GPS study on birds released with unilateral olfactory inputs. J. Exp. Biol.

Datum: 01.02.2011 00:36
Tisk článku

Orientace PS 6 pro SPU v MŠ - Gošová Věra
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 69 Kč
cena: 61 Kč
Orientace PS 6 pro SPU v MŠ
Gošová Věra
Související články:

Mají ptáci fotochemický kompas?     Autor: Josef Pazdera (02.05.2008)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace