Moře informací prudce stoupá  
...jednoznačně vlivem člověka zdokonalujícího informační technologie. Jak za 20 let od nástupu osobních počítačů vzrostla celosvětová kapacita pro zálohovaní a přenos dat a jak závratně se zvyšoval výkon počítačů? Dvojice vědců ve snaze najít tu nejpřesnější odpověď se zabývala vším, co lidstvo přetváří na globální informační společnost

 

Zvětšit obrázek
Studie se zabývá vývojem informačních technologií za období 1986 až 2007. Vzpomínáte si na začátek tohoto 20letí? Počítač TNS (Ten Náš Systém) ze Slušovic byl za „pouhých“ 25 tisíc Kčs v době, kdy v této chloubě socialistického zemědělství stál oběd v jejich jídelně 2 Kčs. (více zde)

Na základě posouzení technických možností 60 analogových a digitálních technologií jsme odhadli celosvětovou kapacitu ukládání, přenášení a zpracování informací v období 1986 až 2007“, takto uvádějí Martin Hilbert z University of Southern California a Priscila Lópezová z Universitat Oberta de Catalunia, čili z Katalánské open-university, svůj odborný článek zveřejněný v internetovém vydání Science express, který představuje jakousi internetovou předpremiéru vědeckých článků, z nichž se pak velká část objeví i v papírovém vydání Science.


20leté období 1986 - 2007 bylo pro informační technologie obdobím dech vyrážejícího rozmachu. Internet, jenž je bezpochyby nejdynamičtějším informačním nástrojem pro jedno i obousměrnou komunikaci, moderní počítače a jejich programové vybavení rozšiřují naše možnosti tak, že i Verne by žasl. Jestli Gutenbergův tiskařský stroj, jeden z nejdůležitějších vynálezů, ovlivnil vývoj Evropy a posléze celého světa tím, že umožnil zaznamenávat, uchovávat a šířit informace mnohem efektivněji, jak moderní společnost formují současné informační technologie?

Zvětšit obrázek
Analogový a digitální signál

Významným přelomem byl rok 2002, který můžeme označit za počátek digitálního věku. Jak vědci odhadli, tehdy množství digitálně zpracovaných dat převýšilo objem těch analogových. A již o 5 let později, v roce 2007, téměř 94 procent obsahu celosvětového informačního skladiště mělo digitální formu.


Co se zpracování a rozšiřování informací týče, jaké byly v roce 2007, tedy na konci 20letého vědci studovaného období, technické možnosti lidstva?


1) Uložit 2,9 x 1020 optimálně zapakovaných bajtů (bajt, anglicky byte = 8 bitů, posloupnost 8 nul a jedniček). Celkový objem uskladněných dat se meziročně v zkoumaném období zvětšoval o 23 %.


2) Ve formě jednosměrného přenosu dat – tisk všeho druhu, družice GPS, televizní a rozhlasové vysílače - rozšířit 1,9 zettabajtů, tedy 1,9 x 1021 bajtů. V přepočtu to představuje množství informací, které by si každý člověk planety mohl každý den přečíst ve 174 novinových výtiscích. Samozřejmě tato čísla neberou v úvahu, že zprávy v různých tiskovinách jsou stejné, jde jenom o vytvoření představy o objemu jednosměrně šířených informací. Průměrný meziroční nárůst tohto objemu dosahoval 6 % (v zkoumaném období 1986 – 2007)

Zvětšit obrázek
A komu se navzdory socialistické ochraně před upadajícím Západem podařilo získat ZX Spectrum firmy Sinclair Research Ltd., byl jednoduše "King". (zdroj)

 

3) V oblasti obousměrného přenosu dat – například přes telefony, počítačové sítě nebo poštou – rozposlat 65 exabajtů, tedy 65 x 1018 bajtů, což odpovídá šesti novinovým výtiskům na každého člověka a den. V daném období se každým rokem těchto dat přeneslo o 28 % více, než v tom předešlém.

 

4) Na všech programovatelných počítačích provádět 6,4 x 1018 operací za sekundu, což se řádově podobá počtu nervových vzruchů aktivního lidského mozku. Právě souhrnný výkon všech komputerů světa meziročně narůstal ze všech sledovaných ukazovatelů nejvíce - v průměru o 58 % za rok. Je to 10krát rychlejší nárůst, než ve stejném období zaznamenal hrubý domácí produkt USA.




Na následujícím videu Martin Hilbert přibližuje výsledky své studie a porovnává s objemem dat, se kterými „pracuje“ zatím nedosažitelná příroda – například v našem genomu. I když je význam tohoto porovnání mlhavý...
Video je v angličtině. I těm, pro které je to méně srozumitelný jazyk doporučujeme pro zajímavost proletět 120stranovou přílohu s přehledem všech technologií a datových médií, které dvojice autorů zahrnula do svého hodnocení období 1986 - 2007.

 

How much information can the world store, communicate, and compute? from SCVideos on Vimeo.

 

Zdroj: University of Southern California News

Datum: 15.02.2011 08:11
Tisk článku

Informace o informaci aneb nový pohled na tento svět - Beneš Pavel
 
 
cena původní: 249 Kč
cena: 214 Kč
Informace o informaci aneb nový pohled na tento svět
Beneš Pavel

Diskuze:

Vždycky když někde čtu

Miroslav Bezouška,2011-02-18 10:47:52

podobné informace, vyleze mi ze vzpomínek příhoda či spíše událost z druhé světové války. Nevím nakolik je to skutečnost a nakolik apokryf, poučné to ale je docela určitě. Štáb americké armády v Tichomoří měl před jakousi akcí (myslím že to bylo to, co se posléze nazývalo Bitva v Sibuyanském moři) tolik informací, že nebyl schopen z nich vybrat ty podstatné a akce pak málem skončila katastrofou. Něco podobného, řekl bych, zažíváme dnes. Mám několik známých a kamarádů, kteří se docela úspěšně pachtí ve výzkumu a ti říkají jednohlasně, že největší potíž je právě s přílivem informací. Pro "normálního" člověka je to potom docela nepřehledné. A vezmeme-li v potaz výše zmíněné, totiž původnost i nepůvodnost jednotlivých údajů, jejich spolehlivost i docela běžné "replikování" spíše více než jen dvojnásobné či trojnásobné, je to dovršeno. Dobře školený jedinec je, jak se zdá, schopen s bídou sledovat události ve vlastním oboru, zbytek mu uniká. Jsem docela zvědav, jaké bude pokračování ...

Odpovědět


Dagmar Gregorova,2011-02-18 13:02:13

ano, příliv, záplava, cunami informací je někdy válcující. Ale popravdě,chtěli byste - co se informačních technologií týče, ne vlastního věku - vrátit čas o 20 - 30 let zpět, kdy pro každou informaci bylo nutné sáhnout do knihovny, žádný GOOGLE... a když jste vhodnou knížku doma neměl, čekala Vás cesta do knihkupectví nebo veřejné knihovny. A i to byly hodně omezené zdroje. Ti, jež nebydleli ve větším městě, měli smůlu.
Současné "moře informací" nabízí úžasné možnosti i strašně moc odpadního balastu (něco jako lidský genom). Myslím, že lidé si již na to v podstatě zvykli a další generace se naučí dobře selektovat (dobře neznamená i "správně" z hlediska nějakého vyššího cíle, principu...) co komu a kdy vyhovuje. Jestli mu to prospěje, nebo jenom ukradne část života, to je otázka vzdělání, uvědomělosti, cílevědomosti... ale to bylo přece vždycky tak. Informací je k zbláznění moc, ale pokud se několika kliknutími dopracuji k perfektní on-line přednášce, k nejnovějším informacím, k virtuální galerii, nebo třeba jenom k úryvkům nádherné hudby od vynikajících interpretů... nebo jenom zjistím, co a kde mohu sehnat, koupit, kdy odchází jaký vlak, autobus atd., tak budu těm příštím generacím možná spíše závidět, než je litovat. Vše je otázkou selekce. Protože žijeme "ve vlastním těle", nemáme možnost objektivně z dlouhodobého horizontu porovnat, jak nás tyto možnosti ovlivnily. Myslím si, že hodně.
Nakonec i to globální oteplovací šílenství je částečně produktem informačního boomu. Víte kolik přírodních katastrof bylo například v 1947, kdy si mnozí vědci mysleli, že spějeme k době ledové? Jenže neměli možnost si na tom vybudovat kariéru a dolovat granty, svět měl jiné problémy a neexistovaly možnosti globálního vymývání mozků...

Jinak studie se kvalitou informací vůbec nezabývá. Jenom rostoucími možnostmi, jež technologie v přelomové době nabízely.

Odpovědět

Petr Flachs,2011-02-16 11:56:51

Teď mě ještě napadlo, co ostatní odvětví vědy a výzkumu.. (například urychlovače částic)

Odpovědět

Vědecké databáze..

Petr Flachs,2011-02-16 11:53:40

Na druhém konci hromadění dat kopírováním a vytvářením nehodnotného balastu ovšem stojí hlavně v poslední době nesmírně rychlý rozvoj sekvenačních technik nové generace (next-generation sequencing). Sekvenuje se snad úplně všechno od virů a bakterií přes rostliny, živočichy, jejich druhy a podruhy, mutanty, hybridy. Navíc i celá společenství jako střevní mikroflora, moře, oceány, ... Když to přeženu a jednou překonáme i bezpečnostní aspekt, je možné, že během krátké doby se budou sekvenovat jednotlivý pacienti u obvodního lékaře!
To jsou a budou ohromná množství dat generující další ohromná množství dat většinou přesně opačného charakteru než "balast". Už teď se těmito databázemi zabývá velká část vědců-bioinformatiků (pouze na základě jejich prohledávání, kombinace a souvislosti, dělají veleužitečný výzkum...)
Dalšími objevy v biomedicíně se bude i v budoucnu odhalovat jejich nový potenciál a možné hledání souvislostí.
Teoreticky by se teď mohlo a možná i mělo trochu zpomalit a analyzovat, co se podařílo nashromáždit. Měli bychom na několik let vystaráno o pravidlený přísun nových významných objevů! Tenhle potenciál jen valíme před sebou a využíváme z něho maximalně jednotky procent...
Tomu říkám hodnota a zajímavé je se zamyslet nad tím, že jsme zvládli manipulaci a skladování těchto dat především pomocí válečného výzkumu, herního průmyslu a možnosti téměř každého člověka hlásat a kopírovat ten zmíněný "balast"...

Odpovědět

Záznamová média

Josef Novisic,2011-02-16 01:22:15

Pěkně zpracováno, akorát se mi zdá, že 60 technických analogových a digitálních médií je poněkud málo, sám jsem v muzeu viděl řádově stovky možností jak uložit data, viz.: http://technodrom.cz

Odpovědět

Ano, pod tohle se podepíšu

Jaroslav Santner,2011-02-15 21:54:41

Značnou část těcho revolučně nových informací tvoří digitalizované kopie těch starých analogových. Jejich objem se zvětšuje hlavně díky tomu, že je pořád někdo kopíruje. Snadno se o tom přesvědčíte zadáním jakéhokoliv hesla do vyhledavače. Tím zjistíte, kolik Joudů má své webové stránky založené na tom, že někde něco opráskne. Skutečně nové a hodnotné informace přibývají stejným hlemýždím tempem jako v minulosti. Geometricky roste jen počet plagiátorů. Kvůli znečištění internetu pseudoinformacemi se stále prodlužuje doba, která je potřeba k oddělení zrna od informačního sajrajtu. Domnívám se, že brzy přijde doba, kdy bude rychlejší něco znovu vymyslet, než to zdlouhavě dolovat ze záplavy balastu na internetu.

Odpovědět

-

Zdeněk Jindra,2011-02-15 18:35:52

Rád bych připomněl, že většina těch informací jsou kopie, jejichž rozložení odpovídá růstu centralizované síťové infrastruktury (tedy 1 skupina souborů (OS a nějaké hry možná) bude zabírat např. 80% kapacity na světě a zároveň probíhá jakási devalvace informací, kdy lidé kopírují "jen tak" a navíc kdejaký křikloun zamořuje vědění lidstva nesmysly. No a nakonec zmíním, že žádná hrubá síla nevdechne počítačům inteligenci, takže to bude pořád 200.000.000 Nabídek Start a žádný Dat(a) ze StarTreku.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace