Záhada Ovčích hor a podivuhodný strom z Jamalu  
Je duben, slavíme výročí hokejkového grafu. Ten byl vydán v Nature v roce 1998 téměř přesně na Den Země (23.dubna 1998). Pojďme nostalgicky zavzpomínat, jak se toto mistrovské dílo špičkové moderní vědy rodilo.

Jde o graf, který tvrdil, že až do průmyslové revoluce bylo klima stálé a teprve pak se najednou začalo bezprecedentně oteplovat. Michael Mann, autor grafu, tvrdil, že jeho závěry potvrdila řada jiných studií. Ponechme nyní stranou, že tyto„nezávislé“ studie psal on sám a jeho tým nezávisle sám na sobě (tzv. hokejový tým“ nebo jen „tým“). Mann a Jones 2003, Mann, Bradley a Hughes (1998), Jones (Briffa) a kol. 1998 či Rutherford a kol. 2005 (Mann, Osborn, Bradley, Briffa, Hughes a Jones). 

Steve McIntyre. The Impact of Yamal on the Spaghetti Graph. Climateaudit 29.září 2009

Podívejme se raději, jak tyto hokejky v datech vznikají. Metoda, kterou k tomu potřebujeme, se jmenuje odborně cherrypicking čili vyzobávání rozinek.  Někdo by tomu mohl říkat „trik“ čili chytrá metoda.

 

Obrázek: O cherrypickingu hovoří alarmistický popularizátor John Cook ve své příručce alarmismu (viz).

 

Americký badatel Steve McIntyre podle magazínu The New Stateman  patří mezi 50 nejvlivnějších lidí roku 2010. Podle něj hokejistické grafy dosahují svého tvaru hlavně díky dvěma souborům dat. Buď obsahují Jamal nebo Graybillova data nebo obojí.

 


Jamal – nejmocnější strom na světě

Keitha Briffa z ústavu CRU (epicentrum aféry Climategate) ve své studii roku 2000 odvozoval vývoj teplot na Sibiři z letokruhů místních stromů (poloostrov Jamal). Stejná data používal i v pozdějších článcích. Data ukazovala tisíc let stabilních teplot a pak náhle prudké oteplení ve 20.století.

 

 
(Briffova studie potvrdila Mannův hokejkový graf)


Kdykoli Briffa někde použil Yamal v nějakém článku, klimaskeptický badatel Steve McIntyre  (Climateaudit.org) vždy redaktorům časopisu poslal dopis se slušnou žádostí, aby Briffu přiměli zveřejnit svá zdrojová data. Jak vlastně ke svému grafu dospěl. Alarmističtí redaktoři otravování od „popírače“ ignorovali. Briffa se vymlouval, že svá data zveřejnit nemůže, protože mu nepatří. Má je prý jen zapůjčená od ruských badatelů Hantermirova a Shiyatova (to jsou ti, kterým CRU posílalo peníze na černo a pomáhalo jim s daňovým únikem).

Dlouhých DEVĚT let se Briffovi dařilo tajit, jak ke svým grafům dospěl. A procházelo mu to v nejprestižnějších časopisech.

Když však v roce 2008 Briffa nabídl svůj článek do Philosophical Transactions of the Royal Society, k McIntyrovu překvapení redaktor tentokrát odepsal kladně:

„Omlouváme se, že jsme na zveřejnění dat nedohlédli už před vydáním článku. Budeme tuto věc vážně řešit."  Ve svých stanovách totiž tento žurnál má jasný a logický požadavek: „Podmínkou pro přijetí článků k otištění je, aby autoři vyhověli žádostem ostatních badatelů o poskytnutí materiálů, metod a dat potřebných k ověření správnosti závěrů článku... Tato data ... umístíme zdarma na web našeho žurnálu, kde budou veřejně přístupná."

Ross McKitrick.  Defects in key climate data uncovered. National Post, 1. října 2009

Steve McIntyre. Is Briffa finally cornered? Climateaudit 30. července 2008. 

Briffovi se nechtělo. Až po dlouhých měsících průtahů Briffa nakonec svoje data odtajnil. Ta hlavní až v létě 2009 (těsně před Climategate) – celý rok po uveřejnění svého článku.

A McIntyre zjistil, že Briffův závěr o globálním oteplení stál na jediném speciálně vybraném anomálním stromu! To je jako dělat průzkum veřejného mínění na základě rozhovoru s jedinou osobou. V září 2009  McIntyre s kolegou McKitrickem výsledky auditu zveřejnil na svém webu ClimateAudit i jinde.

 

(Pokud použijeme všechny stromy z uralské Schweingruberovy databáze, vyjde nám toto. Žádná hokejka. Hokejku byste dostali jedině, kdybyste našli jeden anomální strom a z něho udělali křivku – jako to udělal Briffa)


 

(Briffa použil ne stovky stromů, jak se to obvykle dělá. Použil jich jen 12. Pro výslednou křivku je určující strom s číslem YAD 061. Většina stromů žádné alarmující oteplování neukazuje)

 

Jak píše McIntyre, Briffova absurdní data z Yamalu kontaminovala mnoho rekonstrukcí známých ze „špagetového grafu“ (IPCC 2007), které „potvrzují“ hokejkový graf. Patří sem zejména Briffa 2000, D’Arrigo et al 2006, Kaufman et al 2009, Mann and Jones 2003, Mann et al (EOS 2003), Osborn and Briffa 2006, Hegerl et al 2007.  (viz)  

 


Záhada Ovčích hor

Existují některé paleoklimatologické rekonstrukce, které Jamal neobsahují. Jenže ty v sobě zase mají podivná Graybillova data o stromech ze Sheep Mountain v Kalifornii. Tím je kontaminována nejen MBH98, ale i Crowley and Lowery 2000; IPCC 2001; Mann and Jones 2003; Osborn and Briffa 2006; Hegerl et al 2006; Rutherford et al 2005; Mann et al 2007; IPCC 2007.

 

Studie Graybill & Idso 1993 (viz) zkoumala letokruhy stromů ze Sheep Mountain v Kalifornii. Zjistila velké oteplení ve 20.století. Mann tato data použil a hokejkový graf do značné míry kopíruje Graybillovu křivku. Protože Graybillovým datům hokejkový graf účelově přikládá 390 krát větší váhu než nejméně váženým datům (McIntyre a McKitrick, GRL 2005 viz).

Mann ovšem nějak opomněl zahrnout prudký pokles teplot, který Graybill vykazuje po roce 1980.

Jak ke své křivce Graybill dospěl? Nevíme. Univerzitní archiv arizonské university obsahuje data jen o zlomku stromů, které Graybill použil. Data jsou fuč. Upozorňuji, že jde o universitu, kde působil spoluautor hokejky Hughes.

V roce 2006 tu samou oblast zkoumala Linah Ababnehová ve své doktorské práci. Na vzorku 100 stromů, což je více než co se dochovalo od Graybilla. Nepodařilo se jí Graybillovu křivku potvrdit a  žádné velké hokejkovité oteplení ve 20.století nenašla. Přitom její disertaci posuzoval mj. právě Malcolm Hughes. 

Ababneh, L (2006). Ph.D Thesis, University of Arizona

 


(Červeně jsou Graybillova data. Mann je použil, ale z roztržitosti opomněl zahrnout pokles teplot pro roce 1980. Nový výzkum Ababnehové je černá křivka – Graybillovo extrémní oteplení ve 20.století se nepodařilo potvrdit.)


Steve McIntyre. More mystery at Sheep Mountain. ClimateAudit, 31.ledna 2008.

 

Poučení z krizového vývoje

Jak se dočteme i v Climategate e-mailech  (Jones 16.ledna 2004), Nature hokejový graf vydala bez kontroly. Michael Mann ještě v roce 2005 v interview pro Wall Street Journal říkal, že žádosti, aby zveřejnil, jak dospěl k hokejce, pokládá za zastrašování. Nyní je asi i vám zřejmé, proč Michael Mann podklady svého hokejkového grafu tak dlouho tajil.

Jestliže v klimatologii nefunguje peer-review, nefungují kontrolní mechanismy v časopisech, je to vážný problém. Redakce místo vědeckého skepticismu a kritického myšlení důvěřivě publikují cokoli. Nepodložené výroky jistých badatelů se pak jako virus šíří světovou odbornou literaturou, stovky vědců je citují v dobré víře.

Cosi to vypovídá o názoru, že “stovky vědců se přece nemohou mýlit”.

Autor: Vítězslav Kremlík
Datum: 18.04.2011 06:45
Tisk článku

Třídní klima a školní klima - Čapek Robert
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 339 Kč
cena: 318 Kč
Třídní klima a školní klima
Čapek Robert
Související články:

Umělé mraky globální oteplení poněkud zchladily     Autor: Josef Pazdera (31.05.2016)
Klimatologům vadí, že polární mořský led odmítá roztát     Autor: Vítězslav Kremlík (29.04.2016)
Globální oteplování znamená více deště pro nejsušší oblasti světa     Autor: Josef Pazdera (09.03.2016)
Co říkají satelity o osmnáctileté pauze v oteplování     Autor: Vítězslav Kremlík (06.03.2016)
Vědci se postavili proti popírání existence pauzy v oteplování     Autor: Vítězslav Kremlík (26.02.2016)



Diskuze:

musím předeslat

Miroslav Bezouška,2011-04-18 15:16:35

že jsem jen šťastně tupý, docela obyčejný technik a že tedy moje připomínky lze snadno smést se stolu. Nicméně: ve vřavě kolem globálního oteplován, později globální změně klimatu či jak se to všechno jmenuje se debata stále točí kolem statistických dat, různě upravovaných a přepočítávaných. Což je sice fajn, ale je to málo. Zatím se totiž nikdo, alespoň ne veřejně, nepokusil ty výsledky nějak rozumně interpretovat, tedy vytvořit, byť jednoduchou, ale fyzikálně srozumitelnou hypotézu, natož pak ucelenou teorii. Původní "skleníková" hypotéza je chybná a také už ji nikdo moc nezmiňuje. Zemské klima je jev povýtce fyzikální (přesto, že biologické vlivy hrají podstatnou úlohu, pomiňme přitom skutečnost, že žádné zemské klima v jednotném čísle neexistuje), jeho popis by tedy měl mít patřičné náležitosti. Vzato hodně zjednodušeně, CO2 může být těžko obviňováno z podstatnějších změn teploty, jeho fyzikální vlastnosti - spektrální charakteristika - to totiž téměř vylučují. Pokud tedy nebude sestrojena nějaká ucelená relevantní hypotéza nebo teorie, je hádání se o destiny nebo jen setiny stupně pohým řečnickým cvičením. Jaká je současná úroveň poznání v tomto směru ukazují zcela jasně "klimatické modely IPCC" - ani jeden z nich nefunguje, modelové výsledky a výsledky měření se diametrálně liší už v časech řádově jednotek roků.

Odpovědět


Hindcasting

Adolf Balík,2011-04-18 15:43:13

No každé dítě dnes už ví, že svět se už 13 let neotepluje a kdybychom trvali dokonce na statistické významnosti, tak už se 16 statisticky významně neoteplue. To tvrzení o statistické významnosti v podstatě říká, že i to oteplení od roku 1995, k němuž přeci jen došlo, nelze vzhledem k velikosti fluktuací teplot rozlišit od takových těch náhodných směrů chvilkami vytvářenými fluktuacemi.

Když se tedy pustí projekce těch slavným modelů dopředu - broacasting - tak nevrací současný vývoj. Ovšem ty modely lze pustit i zpětně - hindcasting. Člověk by tedy čekal, že když se pustí zpětně na dobu, ze které měli modeláři nejvíce hodnot a podle které svůj model kalibrovali, že ty modely, i kdyby měly být do budoucna špatně, alespoň tu dobu své kalibrace vrátí dobře. Ony však sice vrátí ve zpětné projekci dobře tu jejich "globální" teplotu, jsou však úplně vedle v tom nejpodstatnějším - v teplotách povrchů oceánů v jednotlivých oceánských bazénech, které jsou podstatou jakéhokoliv skutečného klimatu. A to dokonce tak, že se hrubě odchylují od základních mechanismů průběhu událostí El Nino / La Nina, které mají určité charakteristické průběhy rozložení tepltoních vzorů.
Když takhle hanebně selhávají v základním hindcastingu, jaký pak od nich lze očekávat broadcasting?!

Odpovědět

Tomaš Petřek,2011-04-18 14:45:10

Nejsou vůbec podstatné HÁDKY o to jak moc nebo jak málo se mění nebo nemění klima, ale jde přece o to, jestli je za změny klimatu zodpovědný "člověk".
Když nevíme jaký vliv na klima má lidská činnost, potom uplatňování principu předběžné opatrnosti je dost riskantní pro světovou ekonomiku(Pacient je nemocný, ale nevíme o jakou chorobu se jedná - dáme mu antibiotika).
Daleko více pozornosti by se mělo věnovat ekologii na místní (lokální) úrovni.

Odpovědět


Léčba

Adolf Balík,2011-04-18 15:46:01

Pacient se začal cítit dobře. Přestala mu být zima a cítí v sobě více energie. To je jasný symptom smrtelné choroby, musí být tedy zachráněn, a než se povede určit přesnou zhoubnou diagnózu, je třeba mu kvůli principu předběžné opatrnosti amputovat všechny končetiny. :-)

Odpovědět

Starsi, ale platny clanek o dvou diletantech

Ondřej Zeman,2011-04-18 11:30:10

co se jmenovali Steve McIntyre (mineralog) a Ross McKitrick (ekonom), kteri se sve praci, jejiz zadanim bylo dokazat, ze se Mann, Bradley a Hughes a mnozi dalsi, kteri jejich praci svou nezavislou studii kontrolovali (nehlede na to, ze tito tri panove nebyli ani prvnimi, kterym to takhle vyslo), nejen ze mylili, ale dokonce ze se dopustili podvodu, aby se sami podvodu dopustili a dokonce ve sve praci meli potencialne zasadni chyby v samotnych vypoctech. Podle nich, a ted cituji z toho clanku "máme 1 kg vody 10 st.C. teplé a 1 kg vody 30 st.C. teplé. Smícháme je dohromady a dostaneme 2 kg vody. Jakou průměrnou teplotu bude mít ta voda? Podle selského rozumu 20 st.C. Podle termodynamiky 20 st.C. Podle McKitrickova „středního kvadratického“ průměru 20,2 st.C. Možná drobnost, ale tady se pořád bavíme o změnách teploty vzduchu o desetiny st.C., takže každá taková chyba může zásadně ovlivnit výsledky."

A potom se divi, ze jim to nikdo nechtel otisknout...

clanek je tady
http://neviditelnypes.lidovky.cz/polemika-jeste-jedna-rada-zejmena-panu-brezinovi-f6p-/p_veda.asp?c=A080505_131740_p_veda_wag

Odpovědět


Kdo je diletant

Adolf Balík,2011-04-18 14:54:26

Ten váš článek je dost zábavný. Evidentně předpokládá, že čtenář netuší nic o statistice, tuhle propagandistickou slovní ekvilibristiku sežere. Každý jeho odstavec obsahuje totiž alespoň jednu botu.

McIntyre, který má kromě vámi uvedeného diplom i z matematiky a ekonomie (specializace matematická ekonomie) i McKitrick ekonom a expert na analýzu ekonomických dat jsou oba experti na analýzy dat. A celá ta Hokejka se tvářila, že je statistickou inferencí – závěrem z analýzy velkého množství dat. Jediné, co s ní tito dva pánové udělali, je to, že ji prověřili jako statistickou inferenci – zda z dat, jež jsou k dispozici, připadá v úvahu, aby nějaká taková hokejková řada vznikla, a pokud ano, jaká je míra její věrohodnosti a pásma je její pravděpodobné platnosti. Nešlo o žádnou „klimatologii“ nýbrž o prověrku věrohodnosti statistického závěru z dat, tedy věc, pro kterou jsou tito analytici dat vysoce kvalifikováni. No a závěr byl, že jde o STATISTICKÝ ZMETEK. Časopisy, kde měla klika oteplovací víry ale proces peer-review přetvořený za teologickou cenzuru, tohle ale nepustily, stejně jako to činily třebas s výsledky svědčícími o vysoké závislosti globální teploty na indexech PDO, AMO, ENSO, jak o tom píše např. OSEL tady:
http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=5199

Nicméně o to hůř nakonec všichni v tomto zapojení dopadli. Ostuda byla obrovská a vítězství McIntyra a McKitricka ohromující. Těch nezávislých studií potvrzujících tyto pány a zesměšňujících Hokejku je totiž už dost.

No ale vraťme se k vámi uvedené ukázce argumentace z toho propagandistického článku, kde se uvádí ten vámi milovaný nesmysl:
„Podle nich, a ted cituji z toho clanku "máme 1 kg vody 10 st.C. teplé a 1 kg vody 30 st.C. teplé. Smícháme je dohromady a dostaneme 2 kg vody. Jakou průměrnou teplotu bude mít ta voda? Podle selského rozumu 20 st.C. Podle termodynamiky 20 st.C. Podle McKitrickova „středního kvadratického“ průměru 20,2 st.C.“

Což je samozřejmě dezinterpretace jejich tvrzení zaměřená na človíčka, jehož statistické povědomí končí u průměru a který neví ani, co je metoda nejmenších čtverců. Tvrdí se totiž, že takhle totálně nesmyslně si má vysvětlit citovanou větu:

„…treat each month as a vector of 10 observed temperatures, and define the aggregate as the norm of the vector (with temperatures in Kelvins). This is a perfectly standard way in algebra to take the magnitude of a multidimensional array. Converted to an average it implies a root mean square rule...”

Považovat každý měsíc za vektor o 10 pozorovaných teplotách a definovat tento souhrn jako normu vektoru (s teplotou v Kelvinech). Toto je v algebře zcela standardní způsob, jak dostat velikost mnohorozměrného pole. Převedeno do průměrů to vede k pravidlu nejmenších čtverců..“

Nejde však o nich jiného než základní o vektorovou metriku využívanou k tomu, jak měřit, jak se od sebe liší průběhy nějakých funkcí – třebas průběh hokejky s průběhem nějaké jednotlivé řady naměřených teplot. Uvedená metrika je např. základem nejelementárnější metody, jakou se řadou naměřených hodnot prokládají regresní křivky – např. regresní přímka trendu z naměřených teplot. Je to úloha najít takovou přímku, u které jsou ty čtverce – kvadratické odchylky - nejmenší. Jde prostě o hlavní míru, kterou se měří, jak nějaký vyhlazující filtr sedí s daty, jak se dělají regresní křivky, jak se dělají korelace – to je také v podstatě určitá forma měření jakou mají dvě funkce od sebe právě tuto vzdálenost, metodu jak tvořit aproximační funkce a základní metriku u tzv. konvergence v průměru při rozkladu funkce do ortogonálního systému – např. Fourierových řad.

Jestli je hokejka nějakou agregací z nějakých naměřených časových řad, je to tedy údajně určitá regrese, a jak je výstižná, se měří právě takovýmito vektorovými metrikami vzdáleností v prostoru funkcí. Pokud považujete argumentaci vykalkulovanou na statistického negramota nechápajícího ani metodu nejmenších čtverců za vyvrácení McIntyra a McKitricka, tak jste asi typický konzument této primitivní oteplovačské propagandy.

Nicméně po McIntyrovi a McKitrickovi to tedy prověřili i jiní – viz Wegmanova zpráva a zpráva NAS, které prověřoval i US Kongres. Viz tento článek:

http://hockeyschtick.blogspot.com/2011/03/there-he-goes-again-mann-claims-his.html
Tuesday, March 29, 2011
[b]A je to tu zase: Mann tvrdí, že jeho hokejku potvrdila NAS[/b]

[img]http://humanbeingsfirst.files.wordpress.com/2009/11/ipcc-mwp-hockey-stick-globalwarming-graph-wuwt.jpg[/img]

Mistr překrucovač Michael Mann opětoval palbu v odpovědi redaktorovi novin, který vydal kritický článek o jeho práci, a zase tvrdí, že jeho hokejkový graf, jeden z nejdůkladněji zdiskreditovaných článků moderního věku, byl potvrzen National Academy of Sciences (NAS):
http://www.paysonroundup.com/news/2011/mar/29/research-data-not-false/


„…National Academy of Sciences potvrdila výsledky mého výzkumu ve vyčerpávající nezávislé revizi vydané v červnu 2006…“

Zpráva NAS nic z toho neprovedla a ve skutečnosti potvrdila validitu všech významných kritik od McIntyra a McKitricka (M&M) a z Wegmanovy zprávy:

1. NAS poukázala, že hokejková metoda systematicky podceňovala nejistoty v datech (str. 107).
2. NAS v delikátních formulacích souhlasí s tvrzeními M&M, že hokejka nemá žádnou statistickou významnost a nemá o minulosti větší vypovídací hodnotu než tabulka náhodných čísel. NAS shledala, že [b]Mannovy metody s jejich signifikantností, jež by se jakkoliv lišila od nuly, neměly validační sílu (CE)[/b]. V minulosti se ovšem vždy tvrdilo, že tato metoda má významnou nenulovou validační sílu. Metody bez validační síly nejsou obvykle považovány za využitelné. Mannovy datové sady neobsahují dost informací, aby se z nich dala vytěžit verifikace rozlišení (signálu) o minulosti a mají natolik široká pásma nejistoty, že nejsou o nic lepší, než prostá střední hodnota dat (str. 91). M&M řekli, že zdání signifikace bylo dosaženo opominutím všech testovacích statistických skórů kromě jednoho, tudíž opominutím kvantifikace všech relevantních nejistot. S tím NAS souhlasila (str. 110), činila to ale opět v delikátních formulacích.
3. M&M tvrdili, že hokejka ve svém tvaru vycházela ze zahrnutí datové sady s malým množstvím neplatných proxy hodnot (zvaných jedlová historie čili historie z oloupané kůry). Pokud se odstraní, pak nevyjde ani závěr, že 20. století je v porovnání s obdobím před rokem 1450 neobvykle teplé. Závěr o unikátnosti oteplení na konci 20. století není tudíž robustní – jinými slovy, není udržitelný, dojde-li k byť maličkým změnám v datech nebo metodách. Panel NAS s tím souhlasil slovy, že Mannovy výsledky „silně závisí“ na datech z oloupané kůry (str. 106-107) a šli i dále, když varovali, že těchto dat z oloupané kůry by se v tomto typu výzkumu nemělo používat (str. 50).
4. NAS uvedla, že „Mann et al. použil takového typu analýzy hlavních komponent, který má sklon vnášet do rekonstrukce tvaru vychýlení,“ např. vytváří hokejku z baseballové statistiky, telefonních čísel či náhodných čísel metody Monte Carlo.
5. NAS uvedla, že Mann utlumil „nejistoty v publikovaných rekonstrukcích … Ještě menší věrohodnost lze přisoudit původní rekonstrukci od Mann et al. (1999), že ‚90. léta jsou pravděpodobně nejteplejším desetiletím a rok 1998 nejteplejším rokem přinejmenším za tisíc let‘.

Mann nikdy nezmínil, že následná zpráva sněmovní Komise pro energetiku a obchod pod předsednictvím Edwarda Wegmana totálně rozbila věrohodnost ‚hokejky‘ a zničujícím způsobem Mannovu metodologii rozcupovala jako ‚mizernou matematiku‘. Navíc Gerald North, ředitel panelu NAS – o němž Mann tvrdí, že ‚jej očistil‘, když byl požádán při slyšení před sněmovní Komisí, zda souhlasí či nesouhlasí s Wegmanovou tvrdou kritikou, [b]odpověděl, že souhlasí[/b]:
PŘEDSEDA BARTON: Dr. Northe, máte námitky k závěrům či metodologii zprávy Dr. Wegmana?

DR. NORTH (vedoucí panelu NAS): Nikoliv, nemám. Nejsme v rozporu s jejich kritikou. Ve skutečnosti je ve zprávě řečeno v podstatě to samé.

DR. BLOOMFIELD (šéf Královské statistické společnosti): Naše komise revidovala metodologii použitou Dr. Mannem a jeho spolupracovníky a měli jsme z toho pocit, že některé volby (metod), které učinili, byly neodpovídající. Měli jsme z větší části stejné pochybnosti o jeho práci, jaké byly v mnohem větším rozsahu zadokumentovány již Dr. Wegmanem.

WALLACE (z American Statistical Association): ‚tyto dvě zprávy (Wegmanova a NAS) se vzájemně doplňovaly a v jistém rozsahu se i překrývaly, ty závěry byly celkem v souladu.‘

Mann pro svou obhajobu využil 5 pravidel propagandy včetně pravidla o zinscenování: nekonečného opakování toho samého poselství v různých variacích a kombinacích, např. „NAS mé hokejce vydal čisté vysvědčení kvality“.
http://it.toolbox.com/blogs/thinking-out-loud/the-five-rules-of-propaganda-3338

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni