Kvůli oteplování prý vymřelo 40 % planktonu  
Holokaust světových oceánů? Kdyby nám globálně vymíral fytoplankton, bylo by to nepříjemné. Je na začátku potravního řetězce a je výrobcem kyslíku. Daleko důležitějším než pralesy. Proto alarmisty Boyceova studie v roce 2010 náležitě zalarmovala.


Fáma

Boyce et al. Global phytoplankton decline over the past century. Nature, vol 466, July 2010.

„Naše analýza ukazuje, že globální koncentrace chlorofylu /v oceánech/ od konce 19. století, kdy začínají záznamy, poklesla. Různé linie důkazů ukazují, že tyto změny jsou obecně spojené s klimatickou variabilitou a zejména s růstem teploty povrchu moří během uplynulých sto roků.“

„V osmi z deseti oceánských oblastí pozorujeme pokles a odhadujeme globální tempo poklesu v průměru o 1% ročně.“

Nechybí oblíbené klišé „unequivocal“ (nezpochybnitelný): „Dlouhodobý globální pokles je tu nezpochybnitelný“ (The long-term global declines observed here are, however, unequivocal).

 

Boyceova představa 
(Boyceova představa o úbytku fytoplanktonu v Severním Atlantiku)


Poplach
S.Connors. The dead sea: Global warming blamed for 40 per cent decline in the ocean"s phytoplankton. The Independent 29. July 2010.

Jsem alergický na články začínající frází „vědci zjistili.“
Connors píše:  „Vědci zjistili, že za posledních 100 let v oceánech ubylo 40 procent planktonu, přičemž většina úbytku proběhla po roce 1950. Autoři se domnívají, že tento jev souvisí s růstem globálních teplot. Pokud tyto závěry potvrdí další studie, bude to největší změna světové biosféry v moderní éře. Horší než ničení deštných pralesů a korálových útesů, řekli vědci.“
Planktonového alarmu se samozřejmě chytil také Joe Romm z webu Climateprogress.org (viz): „Už léta víme, že otravujeme oceány našimi emisemi oxidu uhličitého… ale nový výzkum z Nature ukazuje, že zřejmě máme ještě méně času, než jsme si mysleli, abychom zachránili život v oceánech a život vlastní.“

 

To chce klid
Hned v době vydání se proti Boyceově planktonové panice postavil známý kritik alarmismu, meteorolog Anthony Watts na svých webových stánkách Wattsupwiththat.com. Suše konstatuje, že fytoplankton  tu je už miliardy let a přežil i teploty o 10° C vyšší a úrovně CO2 až 20x vyšší než jsou dnes.

A. Watts. Now it’s phytoplankton panic. WUWT  30.červenec 2010

I environmentální žurnalista Andy Revkin z New York Times už v době vydání článku měl pochybnosti, korespondoval o tom i s autory článku. Ale nechal si je pro sebe. Sám nyní píše: „Boyce byl tak laskav, že mi podrobně odpověděl. Měl jsem tehdy o této výměně názorů něco publikovat, ale lepší pozdě než nikdy.“

A.Revkin. On Plankton, Warming and Whiplash. NY Times 26.dubna 2011

 

Sčítání hrušek a jablek

Boyceova studie porovnává hrušky s jablky. Sčítá měření z různých regionů a různých dob s různou hustotou měření. Údaje máme už od roku 1900, ale až do 30. let těch dat  bylo pramálo. Nejvíce dat je ze 70-90. let z éry globálního oteplování (v grafu červeně).

 

Na toto sčítání hrušek a jablek upozorňuje např. studie D. Mackase “Does blending of chlorophyll data bias temporal trend?“ (Nature 472, duben 2011). V tomto čísle Nature vyšly na stejné téma ještě další dva články. Autoři jiné studie (“A measured look at ocean chlorophyll trends”) píší: „Při bližším zkoumání se ukazuje, že časově závislé změny metodiky získávání vzorků v kombinaci s konsistentním zkreslením ve vztahu mezi měřením „in situ“ a mezi měřením průhlednosti vrstvy chlorofylu dohromady vedly ve studii Boyce a kol. ke vzniku fiktivního (spurious) trendu v odhadech vývoje fytoplanktonu. "Naše výsledky ukazují, že většina staletého trendu, ne-li celý tento trend ze studie Boyce a kol. se dá připsat tomuto zavádějícímu výběru vzorků a nikoli globálnímu poklesu biomasy fytoplanktonu.“
Nové studie použily rozumnější metody hodnocení a vychází jim pravý opak toho co zjistil Boyce. Planktonu v době globálního oteplování PŘIBYLO. Nikoli ubylo.

Boyce dospěl ke svému závěru tím, že ignoroval důležité údaje. Této metodě se odborně říká “cherrypicking”, čili vyzobávání rozinek. Takto se dá “dokázat” cokoliv.

 

A realita?

„Osm desítek let údajů o biomase fytoplanktonu v Severním Atlantiku nashromážděné v průzkumu Continuous Plankton Recorder (CPR) ukazují nárůst indexu chlorofylu (Phytoplankton Colour Index) v severovýchodní i severozápadní atlantické pánvi. Jiné dlouhé série dat včetně Hawaii Ocean Time Series (HOT), Bermuda Atlantic Time Series (BATS) a California Cooperative Oceanic Fisheries Investigations (CalCOFI) také ukazují nárůst biomasy fytoplanktonu v posledních 20-50 letech. Tyto údaje Boyce a kol. nevzali v úvahu a jsou v rozporu s jejich závěry.“ (zdroj: “Is there a decline in marine phytoplankton?“, Mc Quarters-Gollop et al.)

 


Autor vodní opice má vlastní známku

Podívejme se podrobněji na jednu řadu dat, které říkají opak toho, co Boyce.

Nejstarší řada měření planktonu je CPR (Continuous Plankton Recorder). V roce 1931 toto měření (prováděné z lodí) zahájil sir Alister Hardy, mořský biolog. V této práci dodnes pokračuje SAHFOS čili Nadace sira Alistaira Hardyho pro výzkum oceánů. V Plymouthu.


 

Vsuvka:

 

S překvapením si nyní uvědomuji, že zakladatelem měření planktonu je ten samý Alister Hardy, který je autorem jedné z nejoriginálnějších hypotéz o evoluci člověka.

Tato známá kontroverzní záležitost se zove AAT – Aquatic Ape Theory (Teorie vodní opice). Hardy studoval mořské živočichy a připadlo mu, že fyziologie člověka se v řadě rysů podobá mořským tvorům. Jsme lysí jako tuleni. Jako jediný op plaveme atd.. Přišel s hypotézou, jestli lidé nějakou část své evoluce nestrávili jako napůl vodní tvorové.

Ať už si o AAT myslíme cokoli, znovu vidíme nepěknou tvář tzv. vědeckého konsensu. Hardy se obával nesnášenlivosti svých kolegů-vědců a tak svou teorii tajil desítky let. Zveřejnil ji až když mu bylo přes šedesát. Z obav o kariéru, ze strachu z pronásledování. O popularizaci AAT se o generaci později zasloužila Elaine Morganová.

 


Severní moře

Podívejme se, co nám Hardyho CPR údaje říkají o  Severním moři.

Máte dojem, že blízkost lidské civilizace planktonu škodí? Nebo že mu škodí globální oteplování? Tak čtěte dále.

SAHFOS píše: “V posledních deseti letech jsme zaznamenali značný nárůst biomasy fytoplanktonu (index barvy fytoplanktonu) v některých regionech SV Atlantiku a Severního Moře, zvláště v zimních měsících… V Severním Moři byl zaznamenán nárůst biomasy fytoplanktonu jak v pobřežních vodách, kde je silný vliv človka, tak v otevřeném moři, které je ve značně méně ovlivněno lidmi a to navzdory výrazně klesajícímu trendu koncentrace živin. Nárůst biomasy zřejmě souvisí s vyššími teplotami …” (zdroj)


 

Obrázek z webu EEA (Evropská environmentální agentura). Ze studie Edwards, M. et al. (2003): Fact sheet on phytoplankton. Data z laboratoře Sira Alistaira Hardyho. Vidíme, že v éře ochlazení 50-70. let planktonu mírně ubylo. V éře globálního oteplení od 70. let planktonu výrazně přibývalo. Takže dobré zprávy.  Plankton je živ a zdráv.

 

 

Autor článku má vlastní stránky: Klimaskeptik

 

Datum: 09.05.2011 07:25
Tisk článku

Zničí nás klima, nebo boj s klimatem? - Klaus Václav
 
 
cena původní: 99 Kč
cena: 84 Kč
Zničí nás klima, nebo boj s klimatem?
Klaus Václav
Související články:

Grónsko přišlo o 11 miliard tun ledu? No a?     Autor: Vítězslav Kremlík (06.08.2019)
Několik poznámek k další reinkarnaci „hokejkového grafu“     Autor: Vítězslav Kremlík (31.07.2019)
Vedro v Paříži: Srovnání 1947 a 2019     Autor: Vítězslav Kremlík (29.07.2019)
Rostoucí (nebo klesající) oblačnost je důsledek (nebo příčina) oteplení     Autor: Vítězslav Kremlík (19.07.2019)
Klíčový ledovec Grónska a severní polokoule roste     Autor: Josef Pazdera (27.03.2019)



Diskuze:

S tou lysostí tuleňů

Josef Straka,2011-05-10 12:01:23

to zas není tak horké, helejte (ta nalevo): http://de.wikipedia.org/w/index.php?title=Datei:Iglulik_Clothing_1999-07-18.jpg&filetimestamp=20060516075011

Odpovědět

Konzumenti konzumentů

Adolf Balík,2011-05-10 11:25:10

Neodstraňují ti rybáři spíš konzumenty konzumentů - třeba tresky?

V posledních letech prudce přirostly korálové útesy ve Florida Keys - vypadá to, že jim svědčí teplejší a živinou - CO2 - obohacená voda.

Pozoruhodné je výrazné ozelenění Mexického zálivu teď po výronu ropy z New Horizons. Nikdo to spolehlivě neví, ale vypadá to, že to zafungovalo jako přihnojení - spodku trofického řetězce ta ropa chutná.

Odpovědět

Re: produkce kyslíku

Marek K,2011-05-09 20:11:10

aj tropicke pralesy vytvaraju sedimenty v deltach

Odpovědět


Sediment půda

Adolf Balík,2011-05-10 11:29:18

Není vlastně už sama taková půda vlastně sediment?

Odpovědět

planktón a veľryby

Martin Smatana,2011-05-09 16:02:11

Stretol som sa s názorom, že nadmerný lov, alebo skôr vyvražďovanie veľrýb zapríčiňuje, že do určitých oblastí svetového oceánu sa nedonesú živiny, ktoré tam predtým vo svojom truse prinášali veľryby. Neviem ale, do akej miery je tento názor podložený.

Odpovědět


Stavy velryb

Adolf Balík,2011-05-10 11:19:13

Pokud to byla pravda, tak se nás teď tento problém netýká, protože komerční lov velryb už desetiletí neprobíhá a stavy velryb už hodně dávno neustále rostou. Těžko byly alespoň tak za posledních 100 možná i 200 let vyšší. Těch pár velryb, které občas Japonci k "vědeckým účelům" sežerou, to moc nevytrhne.

Odpovědět

produkce kyslíku

Tomáš Pilař,2011-05-09 10:11:09

Obávám se (vlastně jsem docela přesvědčen), že se trvale přeceňuje vliv množství primárních producentů na množství kyslíku dostupném pro člověka. Ryze bilančně, každý organismus potřebuje na dýchání přesně tolik kyslíku kolik vyprodukovali primární producenti jeho trofické pyramidy (kytka uloží uhlík do biomasy a uvolní kyslík, pokud spořádám kytku a spálím uložený uhlík, tak potřebuju přesně tolik kyslíku kolik bylo uvolněno). Obráceně pokud někde nezůstávají hromady bio/nekromasy tak konkrétní ekosystém bilanci kyslíku nikam neposouvá (produkuje přesně tolik kyslíku kolik spotřebuje). Učebnicovým příkladem jsou tropické pralesy. Vodní ekosystémy mohou na tom být o kousek líp, protože nějaký uhlík může skončit pohřbený v sedimentech, ale superdrama to asi nebude. Samozřejmě pak platí že vodní ekosystémy mají větší vliv na C-O bilanci než pralesy...
Pokud se neúčastním trofické pyramidy postavené na planktonu, kyslík jím uvolněný mě moc nezajímá. V tomhle případě bych navíc nevylučoval, že množství planktonu ve skutečnosti poněkud řídí selektivní odstraňování konzumentů (česky rybolov)

Odpovědět


Konzumenti konzumentů

Adolf Balík,2011-05-10 11:26:45

Chtěl jsem vám odpovědět, ale skočilo to nahoru; ti konzumenti konzumentů byli pro vás.

Odpovědět


Pro Adolfa Balíka

Tomáš Pilař,2011-05-10 12:24:49

Možná jo, ale je tam je víc věcí, které z patra nedokážu zhodnotit. Původní úvaha se ubírala tudy: do planktonu se běžně počítají i heterotrofní živáci (korýši), které pak za stav planktonu tahají opačně než ryby (uberu ryby, přibudou korýši, ubudou primární producenti). Musím připustit, že v mnohapatrových mořských potravních pyramidách netuším co za co tahá. Celé je to ale stranou původního motivu. Množství planktonu nijak podstatně nesouvisí s mým kyslíkem k dýchání. Moje trofická pyramida (jídelníček) stojí na poli a ne v moři. Kyslík, který vyprodukuje plankton spořebují jeho konzumenti nebo destruenti (korýši, ryby, bakterie) na mě nic nezbude a ani to nepotřebuju

Odpovědět


a co spalování fosilních paliv?

Hesiodor Hesiodor,2011-05-11 16:12:52

Jak tohle zapadá do Bilance?
Odvažuji se trvdit, že (kyslíkové/energické) náklady na osobní a nákladní dopravu jedné osoby jsou dokonce vyšší než ty spojené čistě s výživou.
Jaroslav.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace