Stojí virus neštovic před definitivní likvidací?  
Bylo by lepší vražedné viry pravých neštovic vymazat ze světa a zapomenout na ně? Nebo je budeme dál střežit v laboratořích s extrémně přísnou ostrahou? Co na to ochránci biodiverzity virů?

 

 

Zvětšit obrázek
Moderní vakcína proti pravým neštovicím. Kredit: CDC/James Gathany, Wikimedia Commons.

Být či nebýt? To si teď nejspíš říkají viry pravých neštovic (anglicky smallpox virus), o jejichž osudu se opět dohadují experti. Přes poměrně značnou lidskou sebedůvěru v oblasti medicíny jsou první a prakticky jedinou závažnou lidskou nemocí, kterou jsme dohnali na pokraj vymření. Je to vlastně docela zvláštní, protože tyto velké DNA viry ze skupiny Poxviridae mají hodně komplexní genom o délce zhruba 190 kbp, který obsahuje kolem 250 genů a zdálo by se, že je připraven na nejrůznější nástrahy. Naštěstí se zdá, že právě snadno šiřitelné a velmi hnusně vražedné viry neštovic, u jejichž některých kmenů se úmrtnost blíží 100 procentům, prohrály válku s lidským očkováním. Co se nedaří u chřipky a dokonce ani u rýmy, kupodivu funguje na pravé neštovice. Postup byl přitom geniálně jednoduchý – izolovat nemocné a jejich okolí totálně proočkovat. Pravé neštovice také díky šťastné náhodě nepřežívají mezi divoce žijícími živočichy, což u jiných závažných nemocí brání jejich úplnému vymýcení.

 

Zvětšit obrázek
Neštovice, Bangladéš 1973. Kredit: CDC/James Hicks, Wikimedia Commons.

 

Viry neštovic zřejmě zahájily slavnou kariéru metly lidstva před několika málo desetitisíci lety, kdy se odštěpily od podobných virů v afrických hlodavcích. Jejich účinek byl strašlivý. Jen ve 20. století neštovice zabily 300-500 miliónů lidí a nespočet dalších zohyzdily trvalými jizvami a to i přes veškeré snahy medicíny, která už docela byla v obraze. Dlouho to byla hlavní příčina smrti v Evropě. V roce 1796 se naštěstí pro lidstvo karta obrátila, když anglický lékař Jenner začal spoluobčany imunizovat kravskými neštovicemi. Jak nesmírně je proti pravým neštovicím očkováním účinné, ukazuje údaj z prusko-francouzské války (1870-1871), během níž zemřelo 23 tisíc neočkovaných Francouzů a pouhopouhých 278 očkovaných Prusů. Pak už to šlo s pravými neštovicemi z kopce. Poslední známý případ nemoci je z roku 1977.

 

 

Pokud je známo, tak jsou na světě jen dvě země, kde ještě virus pravých neštovic přebývá, bývalí rivalové Studené války – USA a Rusko. Není tajemstvím, že především jejich armády experimentovali s viry neštovic ve snaze vyrobit smrtící biologické zbraně a podle všeho se jim to docela povedlo. A nebylo to nic nového. Neštovice použili jako zbraň například Britové v amerických válkách s Francouzi a Indiány, pak také Američané ve válce Severu proti Jihu, během 2. světové války s nimi koketovali přinejmenším Britové, Američané a Japonci.

Zvětšit obrázek
Bangladéš 1975, takzvané černé neštovice(blackpox), krvácivá forma onemocnění. Dotyčný prakticky jistě nepřežil. Kredit: CDC/ World Health Organization; Stanley O. Foster M.D., Wikimedia Commons.

Dnešní majitelé virů neštovic zatím jednohlasně odmítají zlikvidovat jejich (snad) poslední zásoby, paradoxně z bezpečnostních důvodů, nejspíš právě proto, že velmi dobře tuší, co s nimi je možné provést.

 

 

16. května 2011 se schází WHO, čili Světová zdravotnická organizace a již poněkolikáté se bude snažit přemluvit USA a Rusko k definitivní likvidaci neštovic. Poprvé o to představitelé WHO usilovali už v roce 1996, jejich snaha ale bude velmi pravděpodobně opět marná. Vlády obou zemí chtějí viry neštovic dál testovat a také je mít po ruce k vývoji nových vakcín a léků. Nějaké nové vakcíny už sice jsou k dispozici a nějaké pomocné léky taky, ale WHO nemá reálnou moc, kterou by mohla bývalé světové lídry k něčemu donutit, ani když by se snad spojily všechny zbývající země světa. Vyléčit již rozběhlé neštovice zatím neumíme.

 

Zvětšit obrázek
Malý zabiják. Virus pravých neštovic. Kredit: CDC/Fred Murphy, Wikimedia Commons.

 

Odborníci mají s neštovicemi velký problém. Evidentně jde o hodně. Viry by mohli použít vojáci i teroristé. Existují dohady o tunách materiálu s vojenskými neštovicemi bývalého Sovětského svazu, snad dokonce speciálně upravenými tak, aby překonaly připravené vakcíny. Nedávný případ nehody ve výzkumu geneticky upravených myších neštovic prokázal, že podobné viry lze překvapivě snadno proměnit v zabijáky odolné vůči očkování. Ve slavném sovětském komplexu pro vývoj biologických zbraní Biopreparat prý minimálně do 90-tých let vyráběli i takové věci jako Ebolapox, virovou chiméru se schopnostmi Eboly a nakažlivostí neštovic. Říct o neštovicích, že jsou jen nebezpečné, není zrovna moc výstižné. Mnozí virologové a odborníci na biologickou bezpečnost se velmi přimlouvají za jejich vymazání ze světa a všeobecný zákaz práce s nimi.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Pro jistotu. Jak rozeznat pravé a plané neštovice (chickenpox). Kredit: US Gov, Brammers, Wikimedia Commons.

Jenže, je opravdu to nejlepší řešení řešit kritické problémy zákazy? Pomohlo zakazovat narkotika? Nebo zakazovat zlobení dětem? Zákaz je vlastně rezignace na lidský důvtip. V případě pravých neštovic bude i po jejich případné absolutní likvidaci jistá šance, že se objeví znovu. Možná přeci jenom někde přetrvávají volně v přírodě, mimo naši pozornost. Nebo si je nechá v kapse nějaký poblázněný laborant a pronese je ven z extrémně přísně střežených laboratoří. Je také možné, že si některý další stát ve skrytu opatruje svoje vlastní zásoby neštovic na horší časy. Šikovný zneuznaný specialista s vybavením by mohl zkusit namíchat DNA neštovic a vložit do příbuzného viru. Anebo se prostě objeví zcela nový velký DNA virus z linie Poxviridae a začne se šířit. Téhle nechutné sebranky je po světě dost a můžeme si být jistí, že jejich evoluce nikdy nespí. Proto by nemuselo být špatné mít po ruce lidi, kteří viry neštovic znají a dovedou s nimi zacházet. Jak se zdá, vzhledem k mínění USA a Ruska zatím dál trvá status quo střežení (doufejme) posledních kultur brutálních virů.


 

Prameny:

Associated Press 13.5. 2011, Wikipedia (Smallpox).


 

 

Datum: 15.05.2011 18:44
Tisk článku

Viry pro 21. století - Konvalinka Jan, Machala Ladislav
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 250 Kč
cena: 205 Kč
Viry pro 21. století
Konvalinka Jan, Machala Ladislav
Související články:

V Ugandě řádí mezi opicemi nový virus     Autor: Jaroslav Petr (06.05.2008)



Diskuze:

je to jedno

Jan Špaček,2011-05-16 10:02:48

Vzhledem k tomu, že známe genomovou sekvenci (je volně dostupná na NCBI), tak je úplně jedno, jestli se nějaké fyzické vzorky někde uchovávají. Vytvořit si viry de novo v dnešní době pro USA, nebo Rusko rozhodně nebude problém.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace