Počátek vzpřímení a bipedie kvůli soubojům o partnerky?  
O tom, co vedlo naše předky k chůzi po dvou panuje celá řada představ, od lepší orientace ve vysoké trávě, přes možnost gestikulace až po potřeby rukou pro snadnější pohyb ve větvoví stromů. S novou hypotézou přišel David Carrier: „Rozhodla úspěšnost v soubojích“.

 

 

Zvětšit obrázek
Provádění úderů ve stoje je efektivnější než na čtyřech (Carrier, PLoS ONE)

Je vcelku nepochybné, že počátek vývoje směřujícího k našemu druhu je spojen se vzpřímením trupu a s bipedií. Tato vývojová změna byla doprovázena celou řadou anatomických, fyziologických, ale i behaviorálních změn. Diskuze se soustředí především na kostru, ať už se týká utváření nohy a dolní končetiny jako celku, dále přestavby pánve a páteře nebo změny připojení lebky. Důsledků bylo mnohem více, např. došlo k přebudování svalstva, k úpravám krevního oběhu nebo ke změně mechanismu porodu. Zvláště je však zdůrazňováno uvolnění horních končetin a rukou, které pak mohly být využity ke gestikulaci, k nošení mláďat, získávání potravy a nakonec i k výrobě nástrojů.

 

Zvětšit obrázek
Australopitecus. Vzpřímení a bipedie byly rozhodující pro počátek evoluce člověka. (Kredit: Carrier)


Většinou je odborníky uvažováno o různých příčinách vzpřímení, odvíjejících se především od změny klimatu ve východní a jižní Africe, podtržených vertikálním rozčleněním terénu v klesající příkopové propadlině. Jako konkrétní důvod lze nalézt v odborné literatuře orientaci ve vysoké trávě ve vztahu k šelmám, vyhledávání potravy či udržování kontaktů mezi jedinci ve skupině, dále přecházení mezi stromy ve vysychající krajině, měnící se v lesostep s vysokou mozaikovitostí porostů. Jiné teorie dávají bipedii (a proporcionalitu trupu vůči končetinám) do souvislosti s termoregulací, se vzpřímeným pohybem ve větvích a dokonce i s pobytem ve vodě. Občas se objevují i hypotézy, které naopak zdůrazňují potřebu uvolnění rukou – konkrétně se jednalo o teorii evoluční fáze požíračů semen trav nebo o úvahu o významu nošení kamenů pro použití při roztloukání tvrdých plodů. O tom, jak je důležité porozumět procesu vedoucímu ke vzpřímení a chůzi po dvou a jeho příčinám, svědčí důkladné biomechanické analýzy tohoto zcela výjimečného způsobu pohybu (u bipedních zvířat se jedná vždy o jiný způsob) a stále se objevující nové hypotézy a teorie.

 

Zvětšit obrázek
Nejnápadnější v evoluci bipedie byla přestavba pánve

Nedávno David Carrier z Univerzity v Utahu (USA) přišel s dalším inovačním nápadem. Uvědomil si, že mnohá zvířata se dočasně staví do vzpřímené polohy, aby mohla lépe bojovat a s větší silou pomocí předních končetin formou úderu. To vidí jako opačnou strategii k rychlému běhu, doplněnému skákáním či brzděním a otáčením. Rozhodl se zjistit, jak zvýhodňuje svislá poloha útočení pomocí rukou. Měřil u člověka pomocí akcelerátoru sílu, kterou je možné vyvinout při úderu různými směry (dolů, nahoru, dopředu či vzhůru) v poloze na čtyřech a na dvou. Metodologicky lze mít připomínky k tomu, že u současného člověka je pobyt a pohyb na všech čtyřech neobvyklý a nejsme již na něj přizpůsobeni, ale možnost srovnání s našimi předky nemáme. Biomechanika úderů v těchto dvou odlišných pozicích je odlišná tak, že ve stoji umožňuje dosáhnout vždy lepšího výkonu (většinou o více než 40%). Toto konstatování je však teprve počátkem vysvětlení. Autor se na základě srovnání s kompetenčními spory mezi samci velkých lidoopů při získávání samic k páření domnívá, že souboje mezi muži pomocí paží mohly být součástí získávání partnerek. Opírá se o poznatek, že při agresi se gorily a šimpanzi staví do vzpřímené polohy. U prvotních homininů považuje obdobné chování také za pravděpodobné. Své úvahy dává do souvislosti i s vyšší tělesnou výškou, neboť vyšší muži byli v boji zvýhodněni. Úspěšnost v soubojích pomocí úderů rukou mohla vést pohlavním výběrem k preferenci vzpřímení, od čehož už byl jen „krůček“ ke kráčení.
Že by tedy box byl na počátku naší kariéry?


Prameny:: PLoS ONE , 2011, Volume 6, Issue 5, e19630: 1-9.

Autor má vlastní blog

Datum: 10.08.2011 00:44
Tisk článku

Matematika pro střední školy 2.díl Pracovní sešit -
 
 
cena původní: 169 Kč
cena: 161 Kč
Matematika pro střední školy 2.díl Pracovní sešit

Související články:

Malá noha je o půl milionu let starší než Lucy     Autor: Josef Pazdera (07.12.2017)
Strava a životní styl Evropanů před 1,2 miliony let     Autor: Josef Pazdera (28.12.2016)
Britské pobřeží lákalo k procházkám už před milionem let     Autor: Jan Zikmund (11.02.2014)
Nejstarší lidská DNA z Jámy kostí     Autor: Stanislav Mihulka (05.12.2013)
Pierolapithecus, Španěl z počátku linie hominidů     Autor: Stanislav Mihulka (07.05.2013)



Diskuze:

Nesouhlasim, prestoze ...

Jirka Scobak,2011-08-11 10:56:57

... uvaha nad telesnou vyskou je v souvislosti se vzprimenym postojem a volnymi prednimi koncetinami pro zapas zajimava.
Simpanzi i gorily jsou nekolikanasobne silnejsi nez my a evidentne jim nevadi, ze travi vetsinu casu na ctyrech.
Cestu bych videl v tom, ze nasi predkove pochazeli ze zvirat, ktera se zavesuji za ruce (jako giboni, orangutani) a jejich telo je orientovano vertikalne. Na rozdil od simpanzu, kteri na stromech zustali (vicemene), museli nasi predkove slezt na zem a pohybovat se po ni. Simpanzi nebyli nuceni se na zadni postavit, my ano. A pokud ma jednou zivocich stavene telo na vertikalni pozici, neni tak snadne stat se ctyrnohym pozemnim zivocichem s horizontalnim drzenim tela, jako napriklad pavian.

Odpovědět


ale

Jan Kočí,2011-08-17 12:39:39

Viděl jste někdy gibona na zemi? Proti němu je na zemi šimpanz jako ryba ve vodě, zato gibon připomíná spíš beznohého kraba.. Kdyby náš předek vypadal jako gibon, sázel bych spíš na utnutí naší evoluční větve, než na přechod k bipedii.
Osobně se nehlásím nijak zvlášť k žádné hypotéze o původu bipedie, protože žádnou neshledávám dostatečnou. Hledám ale neustále, protože toto téma mě Velmi zajímá. :)
Live long and prosper \\//_ (O_^)

Odpovědět

Má to jeden háčik

Andrej Kučeravý,2011-08-10 12:06:24

Zaujímavý nápad, má však jeden háčik. Takto vytvorený selekčný tlak je pohlavne viazaný. Pohlavne viazaný selekčný tlak vedie skôr k pohlavného dimorfizmu. Analógiu možno nájsť v jeleních parohoch. Tiež sa vyvinuli v dôsledku selekčného tlaku súvisiaceho so súbojmi o samice. Tento znak sa u samíc jeleňa nevyvinul – lane parohy nemajú. V prípade samíc hominidov by som práve naopak očakával opačne pôsobiaci pohlavne viazaný selekčný tlak – samice na rozdiel od samcov rodia, a zúženie pôrodných ciest je príliš významným hendikepom, ktorý zrejme musel byť vyvážený významnejšou výhodou, než je úspech v boji, ktorého samice navyše nie sú subjektom, ale len objektom.
Ak by to, čo sa uvádza v článku bolo dôvodom bipedie, tak by sme sa zrejme pohybovali vzpriamene, no naše ženy by okolo nás pobehovali po štyroch, čo je mimochodom veľmi zábavná predstava.

Odpovědět


...

Martin Smatana,2011-08-10 15:24:14

"Ak by to, čo sa uvádza v článku bolo dôvodom bipedie, tak by sme sa zrejme pohybovali vzpriamene, no naše ženy by okolo nás pobehovali po štyroch, čo je mimochodom veľmi zábavná predstava."

To by bolo možné iba ak by sa gény pre vzpriamenosť (alebo presnejšie pre vzpriamenú stavbu kostry) nachádzali na chromozóme Y. V každom inom prípade by sa príslušné gény dedili bez ohľadu na pohlavie.

Odpovědět


Pán Smatana,

Andrej Kučeravý,2011-08-10 17:27:41

ste si taký istý, že je to také jednoduché - že existujú nejaké konkrétne gény pre „vzpriamenosť“, potom nejaké iné konkrétne gény pre „schopnosť vyrábať a používať nástroje“ atď...?
Poznatky nového rýchlo sa rozvíjajúceho vedného odboru zvaného „evo-devo“ búrajú predstavy o génoch ako o entitách, ktoré si robia svoju robotu nehľadiac na ostatných. Gény medzi sebou komunikujú naprieč celým genomom. Expresia jedného génu môže spôsobiť inhibíciu iného génu – a ta zasa expresiu ďalšieho génu...
Áno, o niektorých znakoch sa takto dá uvažovať (hladké alebo zvráskavené semena hrachu Johana Gregora Mendela), ale vzpriamenosť je príliš komplexný znak, na ktorom sa môže podieľať X génov, z toho (X-Y) na pohlavných chromozómoch, pričom vzťahy medzi nimi sú neprehľadné. Je možné, že sa gén alebo súbor génov pre „vzpriamenosť“ ani nedá určiť.
A napokon – ak je nejaký znak výhodný pre jedno pohlavie a nevýhodný pre druhé pohlavie, možno logicky očakávať zmeny práve na pohlavných chrozómoch. Evolúcia "nepracuje" tak, že ak je nejaký znak výhodný pre jedno pohlavie, že „upraví“ ľubovoľný chromozóm a potom, keď sa ten znak ukáže ako nevýhodný pre druhé pohlavie, povie: „Sorry, to som si nevšimla.“

Odpovědět


:)

Martin Smatana,2011-08-10 18:45:45

Pán Kučeravý, prečítajte si knihu "Jak se děla evoluce" a v nej nájdete zaujímavý príklad - samice jedného druhu hyeny majú klitoris skoro taký veľký ako samčí penis a celkom dosť ich preto pri rodení mláďat uhynie. Dominantné postavenie samíc vo svorke získané vďaka mohutnosti je veľmi draho zaplatené. Takže v tomto prípade zjavne platí Vaše "Sorry, to som si nevšimla."
Treba čítať poriadne - tými génmi "pre vzpriamenosť" som myslel gény pre vzpriamenú stavbu kostry :)
Okrem toho čo je jednoduchšie - vytvárať osobitný samčí a osobitný samičí genóm a snažiť sa ich držať oddelene bez rekombinácií (išlo by v takom prípade vôbec o jeden biologický druh???), alebo mať spoločný genóm pre obe pohlavia, s možnosťou rekombinácie a s malými odchýlkami pre každe pohlavie, a to, čo treba, dolaďovať hormónmi, enzýmami a prípadne epigeneticky metyláciou?

Odpovědět


.

Andrej Kučeravý,2011-08-10 20:22:45

Možno som sa v reakcii na Váš prvý príspevok vyjadril príliš komplikovanie. Skúsim tak jednoducho, ako sa len dá:
Hypotetický gén pre „vzpriamenosť“ resp. pre „vzpriamenú stavbu kostry“ sa môže nachádzať aj na inom chromozóme, než na chromozóme Y, a predsa v znaku, ktorý kóduje sa môže prejaviť pohlavný dimorfizmus. Systém môže byť totiž nastavený tak, že v prítomnosti chromozómu Y je tento gén exprimovaný a pri jeho absencií, resp. v prítomnosti dvoch chromozómov X, inhibovaný. To je proste fakt.
.
A pokiaľ ide o reakciu na samotnú hypotézu interpretovanú v článku, len som upozornil na okolnosť, ktorá túto hypotézu vážnym spôsobom diskvalifikuje. Nemyslím tým, že ju vylučuje, len ju robí krajne nepravdepodobnou, najmä ak vezmeme do úvahy, že máme k dispozícii podstatne dôveryhodnejšie hypotézy. A sú tu aj ďalšie okolnosti, o ktorých som sa nechcel rozpisovať – aj z toho dôvodu, že nemajú takú argumentačnú silu – proste sa mi zdá, že výhoda vzpriamenej postavy v boji je skôr zbožným prianím autora štúdie (vzpriamený človek má dosť malú šancu v boji s nevzpriameným šimpanzom alebo paviánom, a to aj napriek tomu, že ich výrazne prevyšuje hmotnosťou – tam hrajú úlohu iné faktory).
.
Pokiaľ ide o Váš posledný príspevok, samozrejme, evolúcia je šlendrián ochotný ku kompromisom. Ale všetky paradoxy zmiznú, ak sa na daný fenotypový znak nebudeme dívať z hľadiska prospechu samca, ani z hľadiska prospechu samice, ani z hľadiska prospechu organizmu, ale z hľadiska prospechu génu, ktorý sa na tvorbe tohto znaku podieľa. Tak ako to navrhol Richard Dawkins vo svojej teórii sebeckého génu.

Odpovědět


:)

Martin Smatana,2011-08-10 22:15:43

Myslím, že tak rámcovo sa zhodneme.
Mne osobne sa zo všetkých "vzpriamovacích" teórií najviac páči teória "vodnej opice" Alistera Hardyho. Vysvetľuje veľa vecí, pri ktorých iné teórie zlyhávajú.

Odpovědět

;-)

Jirka Veselý,2011-08-10 10:06:43

Čím líp stojíte na zadních, tím líp vidíte holkám do výstřihu... ;-)

Odpovědět

Vzpřímení

Roman Nepšinský,2011-08-10 08:41:03

(v reakci na titulek článku) Tomu vzpřímení (erekci) kvůli souboji o partnerky bych i věřil :P

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace