DRACO univerzální zbraní proti virům?  
Nikoliv tragický blondýn Draco Malfoy, ale rafinované molekulární chiméry inspirované obrannými mechanismy živých buněk slibují strategickou výhodu ve věčné válce s maličkými protivníky.

 

Zvětšit obrázek
Todd Rider v akci. Kredit: T. Rider, Lincoln Laboratory, MIT.

S bakteriemi jsme si díky antibiotikům vcelku poradili už před lety. Není to samozřejmě úplně ideální a bakterie nás stále trápí vymýšlením nových rezistencí vůči léčivům, ale proti naší bezradnosti z virů to není vůbec nic.

Zvětšit obrázek
Vlevo test DRACO v lidských buňkách nakažených či nenakažených rýmou, vpravo test v opičích buňkách s viry dengue a bez nich. Kredit: T. Rider, Lincoln Laboratory, MIT.

Viry jsou vlastně jenom nelítostná informace ve více či méně odolném balení, antibiotika je obvykle jenom rozesmějí a lidská medicína se při boji s nimi až doposud spoléhá na magické rituály a léčbu následků virových infekcí. Pokud ale uspějí vývojáři nové skupiny antivirálních léčiv, budeme mít možná v ruce něco jako antibiotika proti virům.


Todd Rider z Lincoln Laboratory, MIT a jeho spolupracovníci připravují v rámci důmyslného projektu PANACEA (Pharmacological Augmentation of Nonspecific Anti-pathogen Cellular Enzymes and Activities) léčiva přezdívaná DRACO, čili Double-stranded RNA (dsRNA) Activated Caspase Oligomerizers, při jejichž objevu se notně inspirovali molekulární obranou živých buněk. Když se totiž viry chtějí zmocnit vlády nad obsazenou buňkou, vytvářejí při tom relativně dlouhé řetězce dvouvláknové RNA (dsRNA), které v lidské buňce působí jako pěst na oko.

Zvětšit obrázek
Mediální hvězda chřipka H1N1. Kredit: Cybercobra, Wikimedia Commons

Napadené buňky se snaží takové dvouvláknové RNA zachytit navázáním specifických proteinů a pak kaskádou reakcí dalších proteinů zablokovat množení viru, mnohé viry ale dovedou tuto buněčnou obranu překonat vyřazením některých zúčastněných proteinů z činnosti.

 

Rider a spol. lstivě využili schopností proteinů, které v buňkách loví dvouvláknovou RNA virů a spojili je s dalším proteinem, který jako rozbuška dovede odpálit infikovanou buňku spuštěním apoptózy, čili programované buněčné sebevraždy. Zároveň je každý molekula DRACO vybavená molekulární vstupenkou, která ji zajistí přístup do jednotlivých buněk. DRACO je tedy chiméra, která se dostane do buňky, kde jedním koncem uloví virovou ds RNA a poté svým druhým koncem pošle dotyčnou buňku do věčných lovišť. Pokud se ale v buňce žádná virová dvouvláknová RNA nevyskytuje, nemělo by se nic stát. Odborníci jsou nadšeni, protože je to pronikavě jednoduchý a přitom spolehlivě smrtící nápad, proti němuž budou viry snad jen těžko hledat účinný protitah.

 

Zvětšit obrázek
Lincoln Laboratory. Kredit: MIT.


Vynálezci těchto molekul nedávno v časopise PLoS One uveřejnili výsledky testů chování DRACO v 11 typech savčích buněk (lidské, opičí, myší a z různých orgánů) a jeho působení proti celkem 15 různým virům, včetně rýmových rhinovirů, kmenů chřipky H1N1, průjmových adenovirů a také bunyavirů, virů dengue a arenavirů Amapari a Tacaribe, vesměs způsobujících krvácivé horečky. Testy dopadly skvěle – léčiva DRACO jsou pro testované savčí buňky netoxické a fungovaly proti všem nasazeným virům. Riderovi a spol. se dokonce povedlo vyléčit myš se smrtelně intenzivní infekcí chřipky H1N1.

 

Zvětšit obrázek
Hlavní je nemít z virů strach. Kredit: T. Rider, Lincoln Laboratory, MIT.


Podle Ridera by přípravky DRACO mohly odstartovat naprostý převrat léčby a také prevence virových infekcí. Teoreticky by totiž mohly fungovat proti všem virům, od nevinné rýmy až po šílené zabijáky typu Ebola. Jsou to vlastně velmi širokospektrální antivirotika, pro viry zřejmě úplně nové a Rider věří, že by měly uspět i proti útokům neznámých virům, jako byla třeba vlna SARS v roce 2003. Bylo by samozřejmě velmi naivní viry podceňovat a myslet si, že je s nimi jednou provždy konec. Dřív nebo později někteří z nich určitě najdou slabé místo molekul DRACO a naučí se je vyřadit z boje, možná to zvládnou už teď. My ale máme v ruce alespoň něco a pokud se léčiva DRACO a nebo nějaká jim podobná masově rozšíří, tak se nám hned bude na planetě plné virů dýchat veseleji.

 

Prameny:

MIT Lincoln Laboratory News srpen 2011
PLoS ONE 6(7): e22572
Wikipedia (DRACO_antiviral).


 

Datum: 16.08.2011 14:49
Tisk článku

Související články:

Univerzální vakcína na chřipku     Autor: Josef Pazdera (18.12.2013)
Genetici môžu vysvetliť ťažší priebeh chrípky u Číňanov     Autor: Tomáš Molčányi (03.02.2013)
Necenzurujte vědu ve jménu biologické bezpečnosti     Autor: Stanislav Mihulka (22.06.2012)
Vedci našli gén, ktorý robí z chrípky zabijaka     Autor: Matej Čiernik (03.04.2012)
Bestie pod zámkem     Autor: Jaroslav Petr (24.12.2011)



Diskuze:

prilis velke kladivo

Vit Latzel,2011-08-17 14:36:22

Nebylo by lepsi misto autodestrukce bunky zkusit pozastavit reprodukci viru? Muj lajcky instinkt mi napovida, ze pokud je infekce slusne rozlezla, zniceni velkeho mnozstvi bunek by mohlo mit horsi nasledky nez infekce samotna.

Odpovědět


To není tak jednoduché

Vojtěch Kocián,2011-08-17 15:13:19

Také nejsem odborník, ale pokud vím, tak buňka, ve které se reprodukují viry už má změněnou DNA vložením virové RNA. Reprodukci viru při zachování buňky by nezastavilo nic menšího než oprava DNA a likvidace všech namnožených virů v buňce.

Horší než infekce (v případě, že by šlo vše podle popisu) by to mohlo být jen v teoretickém případě, že by bylo příliš velké množství napadených buněk zničeno v příliš krátkém období a tělo se nedokázalo vypořádat s takto vzniklým odpadem. To by snad šlo vyřešit dávkováním a doplňkovou léčbou. Jinak napadené buňky by dřív nebo později infekce stejně zničila, takže jich v zásadě není škoda.

Doufejme, že to není kachna a že to nebude mít moc vedlejších účinků. Na první pohled to vypadá velmi nadějně.

Odpovědět

Roman Rodak,2011-08-17 10:00:00

tak laicky si myslím, že po skúsenostiach s antibiotikami sa nikto neodváži vypustiť takúto látku voľne do obehu. skôr by som predpokladal, že k nej pridajú ešte niečo čím ju spravia účinnou/aktívnou len ak narazí na špecifický cielený vírus. navyše to "niečo" by mohlo byť šikovne navrhnuté tak, aby sa víru ľahko vytvorila rezistencia a za pár rokov keď bude liek neúčinný sa to vymení za "niečo" iné, pričom DRACO jadro by zostalo stále rovnaké.

Odpovědět

Laicke otazky

Marek Fucila,2011-08-17 09:00:32

Ako je to s virusmi, co ostavaju v tele cely zivot? Nemoze napriklad podobne liecivo namiesto vyliecenia pacienta zabitim jeho napadnutych buniek urychlit jeho smrt zabitim prilis velkeho mnozstva jeho buniek? (Operacia dopadla uspesne, pacient zomrel.:)) Alebo ked uz bunka zacne kopirovat virus, stava sa pre organizmus inak bezcenna? Kym je virus latentny, DRACO si bunku nevsima? Ma to potencial liecit aj HIV?

Odpovědět

Ako kazdy milnik

Michal Lichvar,2011-08-16 22:04:25

aj tento moze a bude mat vela negativnych dosledkov. Kazdu dobru vec clovek zneuzil nato, aby bol efektivnejsi v zabijani. Od kyjaku a luku zacinajuc, atomovkou a chemickymi zbranami konciac.

Odpovědět

to: Zdeněk Jindra

Michal Lichvar,2011-08-16 22:02:45

Zatial to v prirode nevydrzi, zatial sa to nemnozi.

Ale suhlasim, nemyslim si, ze z toho tak lahko spravia ZHN. Ale niekoho ako Litvinenka budu moct zlikvidovat tak, ze to bude vyzerat ako infarkt, mozgova prihoda, zlihanie obliciek ...

Odpovědět

Úžasný vynález

Zdeněk Jindra,2011-08-16 19:38:15

Jestli se tahle věc povede, bude to neuvěřitelný milník lidstva! Jediné, co kazí naději, je absence oslav v televizi a nobelovky létající vzduchem. Hlavně aby to nebyla kachna.

Odpovědět

Nielen genialny liek

Michal Lichvar,2011-08-16 15:33:43

Ale aj poriadne nebezpecna zbran. Staci aby tym prvym koncom nechytala dsRNA, ale napr. specificku bielkovinu v dolezitom nervovom centre a BUM ... nervove centrum elegantne spacha samovrazdu.

Odpovědět


-

Zdeněk Jindra,2011-08-16 19:35:20

O nic horší, než třeba 1 krysy. Nemnoží se to, v přírodě to prakticky nevydrží.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace