Poslední minuty Tevatronu  
V největším americkém urychlovači se již žádná srážka protonů s antiprotony neuskuteční.

 

Zvětšit obrázek

V Chicagu, v americkém státě Illinois, kde je o sedm hodin méně než u nás, je dnes chladný polojasný pátek. Pro mnohé jistě smutný pátek. Odpoledne, v těchto chvílích, když je v našich končinách po deváte hodině večer, se za účasti vědců, zástupců města, politiků a známých osobností ve Fermiho národní laboratoři (Fermilab) vypíná donedávna největší urychlovač částic na světě – Tevatron, se 6kilometrovou obvodovou délkou hlavního okruhu. Jako první na světě využíval pro urychlení elektricky nabitých částic supravodivé magnety. To umožnilo dosahovat v protisměrných srážkách protonů s antiprotony energie 1,96 Teraelektronvoltů (TeV), což až do roku 2009, kdy štafetový kolík převzal Velký urychlovač hadronů LHC v CERNu, byla hodnota světového prvenství.

Zvětšit obrázek
Detektor experimentu CDF (zdroj: Fermilab)

 

Rozhodnutí zastavit provoz Tevatronu padlo navzdory výzvám o prodloužení jeho činnosti o další tři roky. Evropský LHC (Large Hadron Collider) se tak stává jedinou léčkou, do které by se mohl na kratičký okamžik chytit zatím nepolapitelný Higgsův boson.
V průběhu 26letého provozu Tevatron mnohokrát prokázal, že patří na horní stupínek špičkových vědeckých zařízení, jaké kdy člověk sestrojil. V roce 1995 zde byla potvrzena existence top-kvarku. V roce 2008 pak japonští fyzikové Makoto Kobajaši a Tošihide Maskawa získali za jeho předpověď Nobelovu cenu za fyziku. Neúčastnili se ale experimentů a tak si největší americký urychlovač nemůže na své konto připsat toto nejprestižnější vědecké ocenění.


Dalšími důležitými objevy Fermilabu byly v roce 1998 Bc mezon, v roce 2000 tau-neutrino a první pozorování samostatného top kvarku v roce 2009. Tevatron hrál důležitou roli při studiu narušení CP symetrie, určení hmotnosti bosonu W a stanovení limitů pro hmotnost zatím teoretického Higgsova bosonu. I po spuštění výkonnějšího LHC byl zdatným konkurentem již dávno netrpícím „dětskými nemocemi“, jehož dva experimenty CDF a D0 chrlily jeden zajímavý výsledek za druhým – v průměru jeden odborný článek týdně po celou 26letou dobu činnosti urychlovače. Seznam autorů čítá na 500 jmen. Od zahájení provozu v roce 1985 Tevatron umožnil asi 1400 mladým fyzikům obhájit s kvalitní a zajímavou prací doktorát. Týmy zajišťující oba experimenty zosobňovaly jednu z nejrozsáhlejších mezinárodních spoluprací v oblasti vědy.

Tevatron bude chybět Fermilabu i všem americkým jaderným vědcům. Modernější a výkonnější nástupce je zatím v nedohlednu. Jistou naději skýtá plánovaný 30 až 50kilometrový Mezinárodní lineární urychlovač. Ale zpráva s jeho technickou dokumentací by měla být předložena až příští rok. Až pak se bude rozhodovat, kde se postaví. A hlavně za co. Hospodářská recese na Starém i Novém kontinentu nevlévá dostatek optimizmu. A to zapomínáme na rozběhnuté finančně náročné projekty jaderné fúze – NIF  v USA a evropský ITER ve Francii.


Tevatron z honu na Higgsův boson vypadl. O tomto grálu částicové fyziky ale Fermilab natočil hezké video:

 

 

Autor: Dagmar Gregorová
Datum: 30.09.2011 21:26
Tisk článku

Fyzika pro gymnázia Mechanika - Bednařík Milan, Široká Miroslava, Svoboda Emanuel
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 166 Kč
cena: 157 Kč
Fyzika pro gymnázia Mechanika
Bednařík Milan, Široká Miroslava, Svoboda Emanuel

Diskuze:

Vypnutí

František Ryzý,2011-10-08 15:47:36

takového zařízení považuju za další důkaz úpadku západní civilizace. Nu což, na rakety do Lybie se peníze určitě najdou.

Odpovědět

Higgsov bozón od výplaty k výplate ...

Peter Mak,2011-10-01 01:09:29

Jedným z dôvodov, prečo bol TEVATRON odstavený je aj to, že jeho ročná prevádzka stojí približne 50 miliónov dolárov. Ako sa v článku píše, bohužiaľ, je hospodárska recesia.

A čo tak, keby sa niekto z tých "asi 1400 mladých fyzikov, ktorým TEVATRON umožnil obhájiť kvalitný a zaujímavý doktorát" začal zaoberať myšlienkou ako je možné hospodársku recesiu vyriešiť?

Odpovědět


Roman Rodak,2011-10-01 17:26:16

Podobnú otázku sa mohli pýtať aj Einsteina, Newtona, Archimeda, či toho prvého hlupáka, ktorého napadlo hrať sa s ohňom len tak...

Odpovědět


Peter Mak,2011-10-01 18:50:13

Ani náhodou som nechcel spochybňovať zmysluplnosť Tevatronu či práce tých 1400 fyzikov. A už vôbec nie námahu vynaloženú pri hľadaní Higgsovho kameňa mudrcov :-)

Moja otázka v skutočnosti znela:
Zaoberá sa vôbec niekto seriózne modelovaním a riešením aktuálnych ekonomických vzťahov? Skúsil niekto popísať, nasimulovať a overiť reálne ekonomické procesy? Prečo takúto bytostne dôležitú vec neriešia matematici?
Samozrejme, že viem, že tzv. ekonómovia majú tzv. teórie ale myslíte, že ekonómovia, právnici a politici sú dostatočne kvalifikovaní na pochopenie a riadenie takto komplikovaného systému?

Odpovědět


Určitě se pokusil

Jiří Svejkovský,2011-10-01 22:55:29

Jenom to nebyli lidi z oboru fyziky, ale ekonomie. Kopete do špatného pytle.

Odpovědět


Podívejte se

František Ryzý,2011-10-08 15:55:56

jak se v eurozoně řeší situace v Recku. Myslíte že toto se dá vědecky spočítat ? Podle všech ekonomických zákonů už je Recko dávno bankrot a absolutně ekonomicky iracionální počínání politiků nelze modelovat, i když je ve skutečnosti průhledné jak akvárium

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni