Realistická základna na Měsíci?  
Paul Spudis z Lunar and Planetary Institute v tom nevidí problém a navrhuje v průběhu 17 misí zprovoznit soběstačnou základnu na měsíčním povrchu.

 

 

Zvětšit obrázek
Základna na Měsíci. Kredit: NASA/Pat Rawlings.

 

Zvětšit obrázek
Kolonizace Měsíce optikou roku 1986. Kredit: NASA/Dennis Davidson, Wikimedia Commons.

Měsíc známe tak důvěrně, že je pro mnohé z nás skoro členem rodiny. Je neskutečně blízko a zároveň je tak odlišný od naší modrozelené planety, že dobrodružné povahy láká už od dávných časů. Rozvířením měsíčního prachu astronauty programu Apollo už sice Měsíc ztratil kouzlo nedosažitelnosti, ale o to víc pozemšťany láká rozlehlým prázdným prostorem.

Od totálního vítězství Američanů v prvním závodu o Měsíc sice zájem o nejbližší kosmické těleso uvadl, v posledních letech ale dochází ke znatelnému oživení a Měsíc se opět přesouvá do ohniska zájmu zemí s vesmírnými ambicemi. Teď už pochopitelně nejde o víkendové výlety astronautů, ale o založení měsíčních základen a zahájení kolonizace Měsíce. Pro naši dobu je ovšem příznačné, že i když mnoho technologií pro výsadek na Měsíci už vlastně máme k dispozici, hlavní překážkou kolonizace Měsíce zůstává nedostatek peněz. Je ale lunární základna skutečně zcela mimo naše finanční možnosti?

 

Známý propagátor návratu astronautů na Měsíc a zřízení trvalých základen na jeho povrchu, Paul Spudis z Lunar and Planetary Institute v Houstonu a jeho kolega Tony Lavoie z Marshall Space Flight Center nedávno zveřejnili koncept soběstačné lunární základny, která by se měla stát významným milníkem na cestě do hlubokého vesmíru a především otevřít dalšímu intenzivnímu vývoji cislunární prostor, tedy oblast mezi Zemí a Měsícem. Spudis s Lavoiem navrhují využít bezprostřední blízkost Měsíce a nasadit dálkově řízené roboty. S jejich pomocí by zahájili těžbu nezbytných surovin a stavbu základních průmyslových konstrukcí, to vše před příletem astronautů. Ti by se na Měsíci objevili až po zprovoznění obytných habitatů. Pro takové plány je klíčová přítomnost dostupné vody na měsíčním povrchu, které by tam podle všeho mělo být víc než dost. Voda je dobrá k pití, ale taky jako zdroj kyslíku s vodíkem anebo jako vrstva chránící před kosmickým zářením.

 

 

Zvětšit obrázek
Testování obytné buňky pro povrch Měsíce. Kredit: NASA

Spudis a Lavoie plánují postavit lunární základnu v průběhu 17 na sebe navazujících misí. Nejprve by bylo potřeba rozmístit kolem Měsíce komunikační a navigační satelity, které by umožnily spolehlivý provoz dálkově řízených robotů. Pak by došlo na průzkumné rovery, pátrající po nejvhodnějších místech ke stavbě základny a k těžbě surovin, nejspíš v oblasti měsíčních pólů, kde by mělo být hodně ledu a také stálé osvětlení Sluncem. Tím by bylo vše připraveno pro nasazení těžkých těžebních a stavebních robotů.

 

Zvětšit obrázek
Paul Spudis sní o Měsíci. Kredit: Spudis Lunar Resources.

Součástí celého plánu je i rozběhnutí spolehlivého transportního systému mezi Zemí a Měsícem a samozřejmě také mezi oběžnou drahou kolem Měsíce a měsíčním povrchem, který by zahrnoval i stanice se zásobami paliva. Badatelé odhadují, že by postavení soběstačné základny na Měsíci mohlo trvat 15 až 16 let a že by lidští kolonisté by se do děje zapojili po zhruba 10 letech. Když by všechno fungovalo, tak by základna měla vytěžit asi 150 tun ledu ročně a z něho vyrobit kolem 100 tun paliva pro kosmické lodě.

 

Paul Spudis vtipkuje, že ke kolonizaci Měsíce není potřeba žádné unobtanium, čili vymyšlený materiál se zázračnými schopnostmi, ani magické stroje. Stačilo by prý použít stávající technologie a některé z nich poměrně prostým způsobem rozvinout. A cena? Autoři konceptu odhadují, že by potřebovali méně než 88 miliard dolarů. Částka zahrnuje vývoj a konstrukci nosné rakety Space Launch System 70 mT, dvou verzí pilotované kosmické lodi, vícenásobně použitelného přistávacího modulu, zásobníky paliva v cislunárním prostoru a robotické systémy pro povrch Měsíce. Velkou výhodou celého konceptu je, že jednotlivé kroky kolonizace Měsíce jsou relativně samostatné a vzhledem k dostupným financím mohou probíhat buď pomaleji anebo rychleji.

 

Zvětšit obrázek
Dočkají se ještě naši dnešní čtenáři? Kredit: NASA.

Program Apollo poskytl nejen politicky nesmírně významné vítězství, ale také celou řadu nových technologií. Odborníci odhadují, že se každý dolar tehdy investovaný do dobytí Měsíce americké ekonomice několikrát vrátil. Je docela dobře možné, že se to povede i v případě lunární základny. Už je každopádně na čase, abychom si osvojili triky potřebné přinejmenším k cestám do blízkého vesmíru.

Zvětšit obrázek
Koncept nosné rakety Space Launch System 70 mT. Kredit: NASA.

Teď je navíc na startovní čáře víc vesmírných mocností než před půlstoletím a to by mělo fungovat jako hnací motor snažení všech zúčastněných. Pokud nedojde k nějakému zásadnímu konfliktu, tak by se počáteční fáze kolonizace Měsíce mohla tak trochu podobat našemu působení v Antarktidě. Dočkáme se lunární základny ještě v této generaci?

 

Prameny:

Universe Today 20.10. 2011, Wikipedia (Colonization of the Moon, Paul Spudis).


 

Autor: Stanislav Mihulka
Datum: 06.11.2011 12:52
Tisk článku

Šumava - Pláně 20. - Průvodce po Č,M,S + volné vstupenky a poukázky - neuveden
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 89 Kč
cena: 79 Kč
Šumava - Pláně 20. - Průvodce po Č,M,S + volné vstupenky a poukázky
neuveden
Související články:

Prošla naše planeta fází ohromného horkého oblaku ve tvaru koblihy?     Autor: Stanislav Mihulka (25.05.2017)
Stavařina na Měsíci: 3D tištěné cihly z měsíčního prachu, vypálené Sluncem     Autor: Stanislav Mihulka (05.05.2017)
Vznikly marsovské měsíce Deimos a Phobos v děsivé srážce planet?     Autor: Stanislav Mihulka (08.07.2016)
Lunární vesnička jako nástupce ISS     Autor: Tomáš Kohout (19.05.2016)
Dynamické oceány ledových měsíců     Autor: Tomáš Petrásek (12.05.2016)



Diskuze:

Cina

Michal Lichvar,2011-11-10 22:00:52

Mali by sa toho chytit Cinanci. Financnych rezerv v dolaroch maju dost, pracovnu silu lacnu. Akurat pri kvalite cinskych vyrobkov by sa mal pocet misii vynasobit faktorom 3. Aby sa tam aspon nieco dostalo. Kazdopadne Amici sa na Mesiac dostanu tak akurat ako hostia, bo ich financne hladne Imperium im nedovoli taky narocny projekt ako je zakladna na Mesiaci.

Odpovědět


cina

Daniel Konečný,2011-11-11 11:32:39

Ze cina vyuziva nase povahy ve svuj prospech (osvedcilo se nam prodavat tuny smejdu) jeste neznamena, ze neni schopna kvalitni vyroby, kdyz je to potreba.

Odpovědět

Nejak mi ta cisla nesedi

Radek Štrébl,2011-11-10 11:53:13

NASA dle Wikipedie odhaduje cenu za 4 starty SLS 70mT kolem 41 miliard USD. Cili jeden start za cca 10 miliard (at se to dobre pocita), cili 17 misi je za 170 miliard a ne uvadenych 88 ! A to tam samozrejme nezbyl ani cent pro samotnou lunarni zakladnu. Realisticky odhad nakladu je tedy cca 200 miliard USD, ovsem vzhledem k predchozim zkusenostem s projekty NASA, je treba tuto sumu nasobit NASA effectivity factorem 10, cili vysledna cena bude 2 biliony USD a doba realizace se protahne z 15-ti let spise na 30 let (jen se podivejte na historii ISS, na puvodni ceny a data realizace !), jak je tomu jiz od dob Apolla v NASA se vsim. A nakonec ziskame zdroj paliva, ktery vyprodukuje 100 tun paliva rocne, coz by nahradil jeden az dva starty SLS s palivem jako jedinym nakladem, coz je v horizontu cca 10-ti let provozu stanice (a dele jiz 30-tileta "nova" stanice asi stejne fungovat nevydrzi) plus minus stejne, ne-li mene nakladne. Takze jakozto podpora letu dal do vesmiru je to reseni uplne na nic, cekaci doba v radu desetileti a naklady srovnatelne se single/dual start misi ! To at uz radeji ty penize vrazi do vyzkumu antigravitace, miniaturizace astronatu, nebo nejake podobne blbosti, mozna to bude uzitecnejsi.

Odpovědět

Soběstačná základna

Tomáš Bartoň,2011-11-07 17:24:07

na Měsíci je a ještě dlouho bude utopický nesmysl. Pan Paul je nejspíš dobře placen za svůj nezřízený optimismus. Takový je můj osobní náhled :-)

Odpovědět

Finance

Josef Šoltes,2011-11-06 22:02:54

No, to záleží na tom, v jakém kontextu se na to díváte. Ekonomicky je to kapka v moři. I kdyby to stálo 100 miliard dolarů. Vemte si kolik momentálně Evropská unie sune peněz do selhávajících ekonomik a rozpočtů. V tom by se sto miliard dolarů ztratilo...

Odpovědět

Pozor!

Radim Sojka,2011-11-06 18:12:25

At tam hlavně neposílají vězně jako levnou pracovní sílu, špatně by to dopadlo

Odpovědět


-

Zdeněk Jindra,2011-11-06 20:38:16

To se nemusíte bát. I nejlepší inženýři budou v rozpočtu téhle akce kapkou v moři.

Odpovědět


Ladislav Lang,2011-11-06 21:11:09

V Austrálii to dopadlo docela dobře - nakonec :)

Technicky je jistě základna na měsíci možná, ale podle mého názoru nebude ještě alespoň 50 let možná ekonomicky, jestli vůbec někdy.

Odpovědět


Daniel Konečný,2011-11-07 18:18:35

zakladna se vyplati, kdyz uz ne na novych technologiich, tak na usporeni pri jinych narocnych misich

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni