Sbírka hvězdných extrémofilů se rozrůstá  
Významně k ní přispěla kosmická sonda GALEX, která již devátým rokem obíhá Zemi s cílem zkoumat vývoj galaxií. Snímky, které posílá jsou zdrojem nejen odpovědí, ale i nových otázek. Zachycují totiž hvězdy tam, kde by je nikdo nečekal. NASA o těchto „hvězdných extrémofilech“ nabízí krátké video. Doplňujeme ho o překlad průvodního slova.

 

V sedmdesátých letech biology fascinovaly objevy forem života, které nikdy nepředpokládali. Drobné mikroorganismy s pradávnou DNA žijící v horkých pramenech Yellowstonského národního parku. Místo toho, aby se ve vroucí vodě rozpustili, mikrobi prospívali, oživovali prameny jasnými barvami.


Vědci pro jejich popis vymysleli název extrémofily, což značí "extrém milující" – a zahájili na ně dlouhodobý lov. Brzy je objevili v hloubkách antarktických ledovců, v centrech jaderných reaktorů a na dalších nečekaných místech. Biologie již není taková, jak předtím.


Mohla by se i astronomie nacházet na hranici podobné transformace?


Vědci pomocí dalekohledu GALEX z dílen NASA objevili nový druh extremofilů: „extrémy milující“ hvězdy.


"Nacházíme hvězdy v extrémních galaktických prostředích, v nichž se vznik hvězd nepředpokládá," vysvětluje vědecká koordinátorka projektu GALEX Susan Neffová z Goddardova centra pro kosmické lety. "To je velmi překvapivý vývoj."


GALEX, což značí "Galaxy Evolution Explorer – Průzkumník galaktického vývoje", je ultrafialový kosmický dalekohled se zvláštní schopností: je vysoce citlivý na typ UV záření emitované nejmladšími hvězdami. To znamená, že observatoř může objevit hvězdy rodící se ve velké vzdálenosti od Země, větší než je polovina cesty napříč vesmírem. Kosmická observatoř v roce 2003 zahájila svou misi zaměřenou na studium změn a vývoje galaxií, když se v nich shlukují mladé hvězdy.


GALEX svůj úkol splnila – a další navíc. 

Zvětšit obrázek
Kompozitní snímek 33 milionů světelných let vzdálené galaxie NGC 1291, která se promítá do souhvězdí Eridanu (řeky). Tato galaxie je zajímavá vnějším prstencem hvězd zachycených ultrafialovým detektorem teleskopu GALEX a znázorněných modrou barvou. Kredit: NASA/JPL-Caltech/CTIO


"Na některých snímcích z GALEX vidíme hvězdy, které vznikají na místech, kde by podle našich předpokladů hustota galaktického plynu měla být příliš nízká pro zrod hvězd,“ říká člen GALEX- týmu, Don Neil z Caltechu (California Institute of Technology).


Hvězdy vznikají, když se mezihvězdná mračna plynu hroutí a smršťují, přitahována vlastní gravitací. Když kolabující oblak dostatečně zhoustne a zahřeje se, „nakopne“ se v něm jaderná fúze a voila! – zrodí se hvězda.

Spirální ramena naší Galaxie jsou oblastmi vhodnými pro tento proces. "Tady v Mléčné dráze máme dostatek plynu. Je to útulné místo pro tvorbu hvězd," říká Neil.


Ale když se GALEX podívá na jiné, vzdálenější spirální galaxie, vidí hvězdy daleko mimo plynného spirálního disku.
"Byl jsem ohromen," prozrazuje Neil. "Tyto hvězdy skutečně "žijí na krajní mezi."


Spirální galaxie nejsou jedinými s hvězdnými extrémofily. GALEX objevil rodící se hvězdy také:

- v eliptických a nepravidelných galaxiích, i když jsou chudé na plyn (1, 2),

- v plynných pozůstatcích po galaktických kolizích (1, 2 ),

- v obrovských, kometární ocasy připomínajících plynných stopách, které za sebou zanechávají rychle se pohybující galaxie (1, 2 ),

- v chladných prvotních oblacích plynu, jež jsou malé a stěží dostatečně hmotné, aby držely pohromadě.


Tolik, pokud jde o zónu „obyvatelnou“ mladými hvězdami. Podle výsledků projektu GALEX hvězdné extrémofily osidlují téměř každé zákoutí a skulinu ve vesmíru, kde se může shluknout chomáč plynu, aby vytvořil nové slunce.


"To by nám mohlo vypovídat něco zásadního o procesu vzniku hvězd," vysvětluje Neffová. "Mohly by existovat mechanismy tvorby hvězd v extrémních podmínkách, o nichž jsme doposud ani neuvažovali."


Transformují extrémofily astronomii tak, jako biologii? Je příliš brzy pro takové tvrzení, říkají vědci. GALEX jim ale rozhodně nabízí něco k přemýšlení.

 


Zdroj:  NASA News

Autor: Redakce
Datum: 09.11.2011 10:07
Tisk článku

Hvězda - Steel Danielle
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 299 Kč
cena: 266 Kč
Hvězda
Steel Danielle
Související články:

Je podivná hvězda reálným ostrovem stability supertěžkých prvků?     Autor: Stanislav Mihulka (26.03.2017)
Co nám zaclání záři záhadné hvězdy KIC 8462852?     Autor: Stanislav Mihulka (05.11.2016)
AR Scorpii: Bílý trpaslík pálí na červeného trpaslíka energetickou zbraní     Autor: Stanislav Mihulka (29.07.2016)
První splašená dvojhvězda historie boří zavedené teorie     Autor: Stanislav Mihulka (21.04.2016)
V souhvězdí Plachet objevili nový zdroj tvrdého gama záření     Autor: Stanislav Mihulka (20.02.2016)



Diskuze:

len jedna naivna poznamka

Libor Kiss,2011-11-10 00:26:24

Nie som ziaden astrofyzik, ale napadlo ma, ci by sa to nemohlo udiat tak, ze by sa hviezda vyliahla tak ako mala - v peknom mracne, v inkubatore a potom by bola zachytena, co ja viem, niecim, co by ju vyhodilo z jej povodnej drahy okolo centra galaxie niekam von.

Myslim, nieco na sposob gravitacneho praku...

Odpovědět


Tomáš Hluska,2011-11-12 15:30:14

Zdá se, že máte pravdu
http://www.tyden.cz/rubriky/veda/vesmir/slunecni-soustava-obetovala-obri-planetu-a-zachranila-zemi_217234.html

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace